q 2025

Úhrnná plodnost v kontextu hospodářské a sociální politiky v České republice za období 1920–2024

ROTSCHEDL, Jiří

Základní údaje

Originální název

Úhrnná plodnost v kontextu hospodářské a sociální politiky v České republice za období 1920–2024

Název česky

Úhrnná plodnost v kontextu hospodářské a sociální politiky v České republice za období 1920–2024

Autoři

ROTSCHEDL, Jiří

Vydání

2025

Další údaje

Typ výsledku

Habilitační práce

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Organizační jednotka

CEVRO Univerzita

Klíčová slova česky

úhrnná plodnost, plodivost, hospodářský růst, udržitelnost důchodového systému, populační politika

Klíčová slova anglicky

total fertility rate, fecundity, economic growth, pension system sustainability, population policy

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 31. 1. 2026 16:36, doc. Ing. Bc. Jiří Rotschedl, Ph.D.

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

Habilitační práce se zabývá úhrnnou plodností v České republice v období 1920–2024 a jejím vztahem k hospodářské a sociální politice. Práce propojuje teoretické poznatky z oblasti ekonomie, demografie, sociologie a neurověd s empirickou analýzou, přičemž se zaměřuje na identifikaci faktorů, které ovlivňují poptávku po dětech. Zvláštní pozornost je věnována ekonomickým nákladům spojeným s rodičovstvím, preferencím žen a motivům k mateřství. Práce využívá jak historická data o plodnosti, tak vlastní dotazníkové šetření mezi ženami ve věku 20–49 let, včetně tvorby a interpretace regresních modelů. Výsledky ukazují, že ochota mít děti je významně ovlivněna socioekonomickým postavením, věkem, vzděláním, životním stylem a očekáváním ohledně budoucnosti. Práce zároveň poukazuje na nedostatečné uchopení této problematiky v současné hospodářské politice a formuluje konkrétní doporučení pro zvýšení udržitelnosti důchodového systému prostřednictvím prorodinných opatření. Významným přínosem je mezioborový přístup, který umožňuje hlubší porozumění komplexnosti reprodukčního chování v moderní společnosti.

Česky

Habilitační práce se zabývá úhrnnou plodností v České republice v období 1920–2024 a jejím vztahem k hospodářské a sociální politice. Práce propojuje teoretické poznatky z oblasti ekonomie, demografie, sociologie a neurověd s empirickou analýzou, přičemž se zaměřuje na identifikaci faktorů, které ovlivňují poptávku po dětech. Zvláštní pozornost je věnována ekonomickým nákladům spojeným s rodičovstvím, preferencím žen a motivům k mateřství. Práce využívá jak historická data o plodnosti, tak vlastní dotazníkové šetření mezi ženami ve věku 20–49 let, včetně tvorby a interpretace regresních modelů. Výsledky ukazují, že ochota mít děti je významně ovlivněna socioekonomickým postavením, věkem, vzděláním, životním stylem a očekáváním ohledně budoucnosti. Práce zároveň poukazuje na nedostatečné uchopení této problematiky v současné hospodářské politice a formuluje konkrétní doporučení pro zvýšení udržitelnosti důchodového systému prostřednictvím prorodinných opatření. Významným přínosem je mezioborový přístup, který umožňuje hlubší porozumění komplexnosti reprodukčního chování v moderní společnosti.

Anglicky

This habilitation thesis explores total fertility in the Czech Republic from 1920 to 2024 and its relationship with economic and social policy. It integrates theoretical perspectives from economics, demography, sociology, and neuroscience with empirical analysis, aiming to identify the key determinants influencing the demand for children. Special emphasis is placed on the economic costs of parenthood, women’s preferences, and motivations for motherhood. The research combines historical fertility data with original survey data collected from women aged 20 to 49 and includes the development and interpretation of regression models. The findings reveal that willingness to have children is significantly shaped by socioeconomic status, age, education, lifestyle, and expectations about the future. The study highlights gaps in the current economic policy framework and proposes targeted family policy measures to improve the sustainability of the pay-as-you-go pension system. A key contribution of the thesis is its interdisciplinary approach, which provides a deeper understanding of the complexity of reproductive behaviour in modern society.