2025
Zvláštní ručení obchodního zástupce aneb obchodní zastoupení del credere
PILÍK, VáclavZákladní údaje
Originální název
Zvláštní ručení obchodního zástupce aneb obchodní zastoupení del credere
Název česky
Zvláštní ručení obchodního zástupce aneb obchodní zastoupení del credere
Název anglicky
Special suretyship of a commercial agent or commercial agency del credere
Autoři
PILÍK, Václav (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Obchodní právo, Praha, Wolters Kluwer ČR, a.s. 2025, 1210-8278
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50501 Law
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
CEVRO Univerzita
Klíčová slova česky
obchodní zastoupení;del credere
Klíčová slova anglicky
commercial agency;del credere
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 28. 3. 2025 16:03, JUDr. Václav Pilík, Ph.D.
V originále
Článek se zabývá zvláštním ručením obchodního zástupce podle § 2492 českého občanského zákoníku, které odpovídá obchodnímu zastoupení s doložkou del credere v komparativním kontextu. „Výchozím cílem“ článku je představit evropský kontext této doložky, který zahrnuje směrnici o obchodním zastoupení (86/653/EHS), vybrané národní právní předpisy (konkrétně francouzský, rakouský, německý, italský a švýcarský), jakož i vybrané akademické projekty společného evropského soukromého práva (konkrétně projekty související s myšlenkou evropského občanského zákoníku a Codice europeo dei contratti). „Základním cílem“ článku je podrobnější rozbor české úpravy v § 2492 občanského zákoníku v již dříve představeném evropském kontextu. Ve srovnání s ním se jedná o úpravu spíše minimalistickou a liberální. Zároveň vykazuje kontinuitu a nezdá se, že by trpěla koncepčními deficity. Za hlavní problém autor označuje nejasnost ohledně toho, do jaké míry je možné se od této úpravy dohodou odchýlit. Autor považuje úpravu za relativně kogentní (ve smyslu: nepřipouštějící odchylku v neprospěch obchodního zástupce).
Anglicky
The article explores the special suretyship by the commercial agent under Section 2492 of the Czech Civil Code, which corresponds to a commercial agency with a del credere clause in a comparative context. The „initial goal“ of the article is to present the European context of this clause, which includes the Commercial Agents Directive (86/653/EEC), selected national legislation (namely French, Austrian, German, Italian and Swiss) as well as selected academic projects on common European private law (namely projects related to the idea of a European Civil Code and the Codice europeo dei contratti). The „core goal“ of the article is to analyse the Czech regulation in Sec. 2492 of the Czech Civil Code in more detail in the European context as previously presented. Comparatively, it is a rather minimalist and liberal regulation. At the same time, it shows continuity and does not seem to suffer from conceptual deficits. The author identifies the main issue as the ambiguity regarding the extent to which it is possible to deviate from this regulation by agreement. The author considers the regulation to be relatively mandatory (in the meaning: not permitting a deviation to the detriment of the commercial agent).