Úprava popisu odpovědníku

Po vytvoření sady otázek vstupte na stránky určené pro správu odpovědníku pomocí Klikněte na „Založit nový popis odpovědníku“ a zvolte režim (procvičování, ostrý test u PC, ...) podle zamýšleného využití. Volba režimu má vliv na přednastavení méně podstatných voleb typickými hodnotami pro dané využití. Pokud již předmět obsahuje nějaké popisy odpovědníku, můžete jeden z nich použít jako šablonu a nový popis si nechat přednastavit podle něj. Stačí místo volby konkrétního režimu zvolit daný popis v seznamu. Nakonec stiskněte tlačítko „Vybrat“, které vám umožní vstoupit do formuláře pro zadání parametrů.

Popis odpovědníku má příponu .qdesc (questionnaire description). Implicitně je ve správci souborů uložen ve složce Odpovědníky/testbank, do které nemají studenti přístup. Pokud chcete toto umístění změnit, klikněte na tlačítko „Změnit“, které se nachází hned na začátku popisu vedle stávající adresy.

První tři položky ve formuláři jsou název odpovědníku, jméno souboru a výběr sady otázek.

• Název: nejlépe krátký a výstižný; pokud budete chtít uložit bodové hodnocení studentů do poznámkového bloku, musí mít název odpovědníku maximálně 32 znaků.
• Jméno: nepovinné, systém si ho umí vytvořit sám.
• Výběr sad otázek: sadu zavedete kliknutím na tlačítko „Vybrat ze všech sad“. Zobrazí se tak seznam všech dostupných sad v předmětu, ve kterém označíte ty, jež chcete použít a potvrdíte stiskem „Vybrat zaškrtnuté“. V případě, že chcete vložit sadu, která se nenachází ve Studijních materiálech, vložte její adresu do políčka pod tlačítkem „Vybrat ze všech sad“ a klikněte na „použít“ (Nalezení adresy vám usnadní tlačítko „Vyhledat“).
  

  

V jednom odpovědníku můžete zároveň použít i několik sad otázek. Postup je v zásadě stejný jako u první sady.

Můžete upřesnit, v jakém pořadí mají být otázky jednotlivých sad za sebou – vepište požadované pořadí do políčka před nápisem „pořadí sady“ v šedém obdélníku.

Můžete dále upřesnit, jakým způsobem mají být otázky ze sady v případě, že vybíráte pouze podmnožinu otázek ze sady, do testu vybrány. Lze zvolit, že se mají vybrat buď „náhodně“, nebo se má „začít od otázky“, nebo se má vzít „blok souvislých otázek“.
Náhodně znamená, že se daný počet otázek náhodně vybere ze všech otázek v sadě.
Začít od otázky znamená, že se daný počet otázek vybere ve stejném pořadí, jak jsou uvedeny v sadě, počínaje otázkou č. X. Při nevyplnění se začne otázkou č. 1 v sadě.
Blok souvislých otázek znamená, že se umožňuje zohlednit případy, kdy jsou v sadě „úkoly“ tvořené vždy stejným počtem vzájemně souvisejících otázek. Zadává se počet otázek, které v sadě tvoří souvislý blok (celkový počet otázek v sadě musí být dělitelný tímto číslem). Ze sady se použije právě jeden náhodně vybraný blok souvislých otázek.

Způsob seřazení – ve smyslu pořadí otázek – v testu studenta (v průchodu) nastavíte v následujícím kroku v „Způsob seřazení otázek v novém průchodu“.

Jakmile student spustí odpovědník a vytvoří v něm průchod (nebo je sestaveno zadání pro skenovací písemku), tak se dané zadání v nepozměněné podobě zachová i pokud je některá z otázek vyučujícím později změněna či zcela odstraněna. V aplikaci Odpovědi tak lze vždy dohledat, jak přesně otázky vypadaly ve chvíli, kdy na ně student odpovídal.

Pokyny pro práci s odpovědníkem a další informace (maximální možný počet bodů, kde studenti najdou výsledky apod.) můžete vepsat do pole „Pokyny k odpovědníku“. Studentům se zobrazí ještě před otevřením odpovědníku.

Pokud si bodování nepřejete (např. u anket nebo průzkumů), zaškrtněte políčko „nebodovat“. V opačném případě zadejte implicitní počet bodů za správně zodpovězenou otázku (ok).

Máte bodové hodnocení zadáno v sadě otázek? Bodové hodnoty uvedené přímo v sadě otázek mají větší váhu a „přebijí“ nastavení odpovědníku. Máte-li v popisu odpovědníku např. 1 bod, ale v sadě máte u nějaké obtížné otázky uvedeny dva body („ok 2“), student dostane za správnou odpověď dva body.

Můžete nastavit i trestné body za špatné odpovědi či nezodpovězené otázky.

V popisu odpovědníku stačí v sekci „Výsledky do poznámkového bloku“ zadat „ano“ v kombinaci s nastavením implicitního počtu bodů. IS CEVRO automaticky vytvoří poznámkový blok, kam se uloží počet dosažených bodů. Přenáší se pouze body, ne např. volně tvořené odpovědi.

Volba „ano“ se dále dělí na následující možnosti:

• „ano, pouze jeden nejnovější výsledek (z posledního zodpovězení odpovědníku)“: tato možnost je používaná především při nastavení „ano, ale aktualizuje stále tentýž formulář“. Můžete ji však využít i v případě opakovaného sestavování nových testů, pokud je pro vás a pro studenty důležitý pouze poslední dosažený výsledek.
• „ano, pouze jeden nejlepší výsledek (ze všech zodpovězení odpovědníku)“: tato možnost se nejčastěji využívá v kombinaci s „Vyhodnocovat splnění“. Student odpovědník otevírá opakovaně za účelem dosažení jistého počtu bodů.
• „ano, pouze jeden nejhorší výsledek (ze všech zodpovězení odpovědníku)“: používá se v případě, když chcete, aby student odpověděl pouze jednou, ale měl možnost odpovědník otevřít podruhé, např. v případě výpadku. Nemůže se použít v kombinaci s možností „Vyhodnocovat splnění“.
• „ano, poslední uložené výsledky všech průchodů“: má smysl volit pouze v případě, když hodláte studentům dovolit, aby si opakovaně sestavovali nové, nevyplněné testy (viz níže). Pokud si test jednou sestaví a pak jen opravují odpovědi (tj. „aktualizují stále tentýž formulář“), počet bodů se vždy přepisuje na poslední výsledek.
• „ano, všechny uložené výsledky všech průchodů“: se používá v případech, kdy student prochází odpovědníkem opakovaně a je žádoucí evidovat výsledky všech zodpovězení jednoho odpovědníku. Můžete tak například sledovat, zda se student při vyplňování testu průběžně zlepšuje, nebo zhoršuje.
• „ano, pouze jeden nejnovější výsledek a body zavádět za jednotlivé sady“: tuto možnost používejte ve výjimečných situacích, kdy potřebujete rozlišit získané body z jednotlivých sad otázek.

Nechcete-li poznámkový blok zveřejnit studentům okamžitě, zaškrtněte možnost „Poznámkový blok zatím nezveřejňovat“. Pro následné zveřejnění nastavte v parametrech poznámkového bloku příznak „Student smí do bloku nahlížet“.
Pokud si poznámkový blok nepřejete, zaškrtněte „ne, neukládat do poznámkového bloku“.

V případě, že se studentovy odpovědi neuloží korektně (například v důsledku chyby připojení), jeho výsledky se nezavedou do poznámkového bloku. Pro dodatečné zavedení dílčího počtu bodů můžete využít možnost „Ukončit rozpracovaný průchod“ (pokud student v odpovědníku využíval tlačítko uložení). Zvolte

Chcete-li stanovit, kolik bodů musí student minimálně získat, a následně kontrolovat splnění limitu, zadejte požadovaný počet bodů do políčka „počet bodů nezbytných ke splnění“ v sekci „Vyhodnocovat splnění“. Počet bodů nutných ke splnění testu můžete zadávat i jako procentní hodnotu. Pokud např. uvedete „75%“, bude test vyhodnocený jako úspěšný, pokud student získá 75 % a více z maximálního počtu bodů. Zároveň je třeba nastavit, aby se výsledky zapisovaly do poznámkového bloku (v sekci „Výsledky do poznámkového bloku“ zaškrtněte „ano, pouze jeden nejlepší výsledek (ze všech zodpovězení odpovědníku)“).
Pokud student v jednom z průchodů odpovědníkem dosáhne minimálního počtu bodů, objeví se v poznámkovém bloku *1, což znamená v tomto případě „splněno“, nikoliv počet získaných bodů. V případě, že student minimálního počtu bodů nedosáhne, bude mít v poznámkovém bloku *0.

Vyjádření dosažení minimálního počtu bodů pomocí jedničky a nuly umožňuje sečtením bloků jednoduše zjistit, kolik odpovědníků který student splnil.
Můžete si také vypsat seznam studentů, kteří dosáhli nebo nedosáhli potřebného počtu bodů. Při výběru předmětu v agendě „Učitel“ zvolte i omezení "jiné – studenti" a konkrétně "dle počtu bodů v poznámkovém bloku". Poté zaškrtněte požadovaný blok a zadejte počet bodů. Pro výpis studentů, kteří odpovědník splnili, to bude „=1“ a pro výpis studentů, kteří odpovědník nesplnili, to bude „=0“. Záznamník učitele s vybranými studenty se zobrazí po kliknutí na „Upřesnění omezení“.

Informace o splnění limitu se zobrazuje i studentům. U odkazu na odpovědník

se zeleně vypisuje „splněno“ nebo červeně „nesplněno“.

Pozor na nastavení, ve kterém zkombinujete procenta nastavená ve „Vyhodnocovat splnění“ a kteroukoliv z možností „ano, poslední uložené výsledky všech průchodů“ nebo „ano, všechny uložené výsledky všech průchodů“ v části „Výsledky do poznámkového bloku“. Při tomto nastavení se splnění vyhodnocuje tak, že se jako základ pro výpočet procenta vezmou maxima bodů, které odpovídající mohl získat, a ten se porovnává s body, které skutečně získal.
Příklad: V odpovědníku lze získat nanejvýš 10 bodů a je nutné jej splnit alespoň na 80 %, aby student v poznámkovém bloku nalezl „*1 splněno“, a přitom je nastaveno, že se do bloku mají ukládat všechny uložené výsledky všech průchodů. Student, který má u takového odpovědníku jedno odevzdání, musí získat alespoň 8 bodů, aby v poznámkovém bloku nalezl „*1 splněno“. Student, který má dvě odevzdání, musí dohromady získat alespoň 16 bodů, student se třemi odevzdáními musí mít dohromady alespoň 24 bodů atd.

Mohou být a nemusí. V popisu odpovědníku můžete zadat, zda chcete promíchat pořadí otázek. Nabízí se zde tři možnosti v rámci nastavení „Pořadí otázek v rámci odpovědníku má být:“

• zcela náhodné – náhodně promíchá všechny otázky (pokud používáte více sad a máte určeno pořadí, otázky se náhodně promíchají ze všech bez ohledu na pořadí sady!)
• postupně otázky z jednotlivých sad, v rámci každé sady zamíchat náhodně – používá se v případě použití více sad – náhodně promíchá otázky ze sady a zároveň bude dodrženo nastavené pořadí sad (pokud je upřesněno). Nejprve tedy budou v testu náhodně namíchané otázky z první sady, poté náhodně namíchané otázky z druhé sady atd.
• zachovat posloupnost otázek tak, jak jsou za sebou v sadě – pokud nepoužíváte všechny otázky ze sady, vybere se prvních n otázek ze sady v takovém pořadí, v jakém jsou definovány v definičním souboru. Pokud používáte všechny otázky ze sady, použijí se přesně v tom pořadí, jak jsou v definiční souboru.

Pokud nevyplníte políčko „pořadí sady“, sady se použijí v náhodném pořadí.

Můžete také rozhodnout, zda si přejete promíchat pořadí nabízených možností, ze kterých studenti vybírají správné odpovědi. Při tvorbě otázek se pak nemusíte starat o to, abyste správnou odpověď neuváděli vždy na stejném místě.

I toto závisí na vaší volbě. Přístup ke správnému řešení se nastavuje v sekci „Zobrazit studentům správné odpovědi po jejich práci s odpovědníkem“:

• zobrazovat pouze u správně zodpovězených otázek: po zaškrtnutí této volby se nebudou zobrazovat správné odpovědi u špatně zodpovězených otázek. Student uvidí jen, že otázku zodpověděl špatně. Pokud má povolen další průchod, může se pokusit otázku zodpovědět lépe.
• ihned při vyhodnocení odpovědníku: jakmile student test odevzdá, bude se moci podívat na správné řešení a na získané body kliknutím na odkaz „prohlídka“.
• automaticky zobrazit ihned po práci s odpovědníkem: ihned po odevzdání testu bude student automaticky přesměrován na stránku se zobrazením správného řešení.
• po skončení období, kdy je s odpovědníkem možno pracovat: student uvidí správné řešení až po uplynutí doby, kdy může s odpovědníkem pracovat (viz níže). Do té doby neuvidí ani bodové hodnocení jednotlivých otázek. Pokud mu přesto chcete celkový výsledek sdělit, využijte přenos hodnocení do poznámkových bloků (viz výše).
• nikdy: student neuvidí správné řešení, typické nastavení pro reálné zkoušení.
  Lze povolit zobrazování získaných bodů v seznamu průchodů.
• prohlídku povolit až po x pokusech (pokud není celý odpovědník správně zodpovězen dříve): cílem je donutit studenty více přemýšlet o svých případných chybách v procvičovacím testu tím, že jim zabrání zobrazit si správné výsledky ihned po prvním pokusu. Místo toho mají možnost test s vědomím, že v něm vše nemají správně, několikrát opravit. Pokud je zároveň nastavena volba, jež umožňuje generovat více různých průchodů (zadání), počítají se pokusy pro každý vygenerovaný průchod zvlášť.
  
  Tip

  Uvedený počet pokusů limituje pouze přístup k odpovědím; samotné zodpovídání student smí provádět i na více pokusů.

• pouze v době od – do (nedoporučuje se používat): student si může otevřít zobrazení správného řešení pouze v nastaveném intervalu. (Pokud volbu vyberete a nevyplníte hodnoty, zobrazí si řešení vždy.)
  
  Pozor

  Časové omezení pro zobrazení správných výsledků nezaručuje, že si je studenti nenafotí, nepošlou mailem apod. Proto tuto volbu nepoužívejte, pokud máte vážný zájem na dalším utajení správných výsledků.

Možnost opakované práce s odpovědníkem nastavíte v sekci „Student se smí k odpovědníku vracet a pracovat s ním opakovaně“:

• maximální počet vyhodnocení testu (pokud nevyplníte, bude neomezeně): mezi počet vyhodnocení testu se nezapočítávají průběžná uložení, protože při nich nedojde k vyhodnocení testu. Test je vyhodnocen až po jeho odevzdání.
  Pokud potřebujete místo počtu vyhodnocení odpovědníku počítat jeho otevření, zaškrtněte volbu „místo počtu vyhodnocení započítat počet otevření odpovědníku“.
• ano (a v dalších průchodech se mu nabídnou další otázky): termín „průchod“ znamená, že si student sestaví čistý, nevyplněný test. Můžete si tento parametr nastavit i v případě, že používáte všechny otázky ze sady. V tom případě bude mít student před sebou znovu čistý test a bude muset vyplnit vše znovu. Pokud používáte jen určitý počet otázek, bude student pracovat s obměněnými variantami testu (výběr otázek je náhodný!).
  U této možnosti lze zakázat možnost odpovídání na již sestavené průchody.
• ano, ale aktualizuje stále tentýž formulář: to znamená, že si student může čistý test sestavit jen jednou. Po té už může jen opravovat své odpovědi, nikdy už nebude mít před sebou nevyplněný test.
• ne (když spustíte odpovědník, už nelze daný odpovědník znovu otevřít a měnit odpovědi): toto je volba typická pro zkoušení. Opakované otevření není možné ani před konečným odevzdáním.
• nikdy (pokud se jedná o skenovací test a chcete zpřístupnit pouze prohlídku): tato volba nedovolí studentovi test spustit. Využívá se pouze pro skenovací testy, kdy se testy píšou na papír. Prohlídku testů můžete zpřístupnit v sekci „Zobrazit studentům odpovědi po jejich práci s odpovědníkem“.

Odpovědník můžete rozdělit na stránky. V popisu v sekci „Po kolika otázkách odpovědník stránkovat“ určíte, kolik otázek se bude zobrazovat na stránce (obrazovce) nebo zda se mají otázky stránkovat po sadách.

Mezi stránkami se studenti přepínají pomocí tlačítek. Stránkování může také ztížit opisování z obrazovky souseda. Při přechodu z jedné stránky na druhou dochází navíc automaticky k průběžnému uložení. Pokud zároveň zaškrtnete volbu „nepovolit studentovi vracet se na předchozí stránku“, tak se student po přechodu na další stránku již nebude moci k předchozím otázkám vracet a upravovat svoje odpovědi.
Stránky lze rozdělit i podle sad (volbou „na jednu stránku umístit otázky pouze z jedné sady“). Na jedné straně potom budou souvislé bloky otázek, které jsou vytaženy z jedné sady.

V sekci „Skupina práv a časů“ je třeba nastavit, kdo smí s odpovědníkem pracovat. Přes tlačítko „Zaveď další právo“ vyberte požadovanou volbu a klikněte na „Přidat právo a upřesnit nastavení“. Pokud jste zvolili např. „Studenti předmětu v období“, musíte volbu potvrdit ještě jednou tlačítkem „Přidat upřesněné právo“. Pokud byla operace úspěšně provedena, zmizí hlášení „Dosud žádná zadaná práva“ a objeví se tabulka s údaji o přidělených právech.

Je možné zadat i několik různých práv.

K dispozici jsou dvě základní možnosti: zadáním intervalu od–do a celkového počtu minut, kdy je s odpovědníkem možné pracovat.

• Nastavení intervalu od–do
  Můžete zvolit datum a hodinu, od kdy a do kdy je možné s odpovědníkem pracovat. Můžete buď zadat oba údaje, nebo jen některý z nich. Je možné nastavit několik intervalů zpřístupnění odpovědníku.
• Nastavení celkového počtu minut
  Další možností je zadat celkový počet minut, kdy lze s odpovědníkem pracovat. Čas se počítá každému zvlášť od okamžiku prvního otevření odpovědníku, kdy se studentovi vygeneruje průchod a sestaví zadání. Přestože učitel může nastavit, že student se smí k průchodu odpovědníkem vracet a opakovaně s ním pracovat, stále se celkový čas počítá od vytvoření průchodu.
• Kombinace obou způsobů
  Oby typy časového omezení můžete kombinovat. Uplatní se limit, který vyprší dříve. Máte např. odpovědník, kde je nastaven interval 15:00 až 16:00 a zároveň 10 minut. Když student odpovědník otevře v 15:55, bude mít na jeho zodpovězení pouze 5 minut. Pokud ho otevře v 15:00, bude mít k dispozici 10 minut.

Kombinaci časových omezení lze využít např. při reálném zkoušení na známky. Chcete např. dát studentům čas 30 minut a zároveň nechcete, aby studenti o část času přišli kvůli zpoždění začátku testu. V takové situaci je výhodné nastavit interval např. 10:00–11:30 a zároveň celkový počet minut 30. Každý student bude mít na práci 30 minut a nezáleží na tom, zda test otevře v 10:00 nebo v 10:05. Znevýhodněni by byli pouze studenti, kteří by test otevřeli v 11:01 nebo později.

Obdobně můžete postupovat i v testech určených k procvičování během semestru. Chcete například, aby studenti pracovali s odpovědníkem opakovaně v určitém časovém úseku (třeba od března do května), ale vždy pouze po omezenou dobu (např. 20 minut). Při tomto typu testování je třeba mít nastaven parametr „ano a v dalších průchodech se mu nabídnou další otázky“. Při nastavení „ano, ale aktualizuje stále tentýž formulář“ se totiž počítá čas od prvního otevření odpovědníku. Pokud by student v našem případě uložil test po 10 minutách a vrátil se k němu po půl hodině, už by s ním nemohl pracovat, protože by mezitím uplynulo oněch 20 minut.

Více intervalů zpřístupnění odpovědníku nachází využití v případě testů ve více termínech pro různé skupiny nebo semináře v rámci jednoho předmětu nebo sdílených předmětů. Odpadá tak nutnost vytvářet více popisů odpovědníků pro jeden test, který je určen různým skupinám studentů. Důležité také je, aby všechny skupiny studentů, které mají s odpovědníkem v daný čas pracovat, měly zároveň přidělená příslušná práva. Například chcete dát jeden test dvěma skupinám studentů. První zkouškový termín je v 10:00, druhý ve 14:00. V popisu odpovědníku do prvního řádku nastavíte datum a čas například 10:00–11:00, do druhého řádku 14:00–15:00. Jeden popis tak slouží pro dva zkušební termíny.

U obou typů časových omezení student vidí, kolik času mu ještě zbývá. Posledních 5 minut se na počitadle objeví červené upozornění na blížící se konec testu, které po dobu poslední minuty navíc bliká.

V rámci jednoho Popisu odpovědníku lze nastavit různé kombinace časů a práv.

Například: vyučující učí tři seminární skupiny, každá se učí v jiný den a on chce nastavit jeden odpovědník pro všechny skupiny tak, aby vždy mohli odpovídat jen studenti z konkrétní seminární skupiny v den, kdy mají výuku.

Pro každou seminární skupinu přes tlačítko „Přidat skupinu práv a časů“ vloží sekci, v rámci které nastaví právo pro konkrétní seminární skupinu a nastaví čas, kdy si student smí odpovědník spustit.

Nemusí tak nastavovat tři různé odpovědníky, ale stačí jediný.

Lze přidávat i speciální skupinu práv a časů. Tato možnost slouží především pro nastavení odpovědníků pro studenty se specifickými nároky (typicky využije Teiresiás).

Pokud student test odevzdá ve stanoveném limitu, systém to po jeho vypršení udělá automaticky. Tuto funkci není nutné nastavovat, ale není ji ani možné zrušit. Studentovi v takovém případě stačí vyčkat, až mu aplikace automatické odevzdání oznámí hláškou v modálním okně. Při zkoušení je dobré studenty o této skutečnosti informovat.

Aby se předcházelo případům, kdy student z nějakého důvodu test omylem neuloží (např. kvůli výpadku počítače nebo výpadku internetového připojení), mohou studenti při vyplňování odpovědníku využít funkci „Průběžně uložit“. V takovém případě bude mít student po opětovném spuštění odpovědníku uložené svoje předchozí odpovědi ve stavu, v jakém byly při posledním průběžném uložení. Pokud chcete minimalizovat riziko, že student o svoje odpovědi během vyplňování odpovědníku omylem přijde, je dobré studenty na tuto funkci předem upozornit.

Odpovědníky se automaticky všem studentům průběžně ukládají přibližně 10 minut od posledního průběžného uložení (nebo otevření).

Odpovědník zpřístupníte studentům jednak přidělením práv a jednak vytvořením odkazu na odpovědník. Pokud si budete chtít odpovědník před zveřejněním nejprve vyzkoušet, pak zatím nenastavujte práva a popis uložte pomocí tlačítka „Uložit a zatím studentům nezpřístupnit“.

Teprve až se rozhodnete odpovědník zveřejnit, vstupte přes

opět do popisu odpovědníku. Nejprve nastavte přístupová práva (viz otázka Chci nastavit, kdo smí s odpovědníkem pracovat).

Dalším krokem je vytvoření odkazu. Odkaz je nový soubor se zvláštním typem .qref (questionnaire reference). Vytvoříte jej tak, že popis odpovědníku uložíte tlačítkem „Uložit a zpřístupnit“.
Implicitní umístění odkazu je ve složce Studijní materiály/Odpovědníky. Toto umístění můžete změnit pomocí tlačítka „Změnit“ ve volbě „Zpřístupnění odpovědníku studentům“ vložením jiné adresy.

Studenti zapsaní v předmětu vidí odkaz na odpovědník také na své studentské stránce, kde jsou shromážděny veškeré odkazy související s e-learningem:

Klíče (hesla) u odpovědníků slouží k omezení přístupu do odpovědníků. Je-li vyžadování klíče nastaveno, odpovědník je uzavřen i pro osoby, které mají v daném časovém intervalu právo s odpovědníkem pracovat.

Klíč vyučující použije obvykle ve chvíli, kdy přesně neví, kdy budou odpovědník studenti skládat. Typické použití je například na seminářích, kdy se píší kontrolní odpovědníky každý týden. Vyučující nastaví v popisu odpovědníku interval pro odpovídání po celou dobu semináře, ale studentům jej předáním hesla zpřístupní až ve chvíli, kdy to uzná za vhodné. Zajistí tak, že se studenti do odpovědníku nedostanou dříve, než k tomu dostanou pokyn.

Univerzální klíč a individuální klíče

Každá skupina práv a časů má vygenerovaný vlastní klíč. Dále vzniká jeden univerzální klíč. Tento klíč odemkne odpovědník všem, kdo mají právo s odpovědníkem pracovat. Druhý případný univerzální klíč odemkne odpovědník všem speciálním skupinám práv a časů. Individuální klíče odemknou odpovědník vždy dané skupině práv a časů.

Univerzální i individuální klíče jsou vyučujícím dostupné na stránce „Zodpovězení odpovědníku“ v sekci „Omezení práv a časů“:

Kam studenti vkládají klíče?

Studenti mají kolonku pro vložení klíče u tlačítka „Spustit nový odpovědník“.

Ano, můžete. Kromě automatického hodnocení (tedy takového, kdy se odpovědi studenta vyhodnocují dle předem zadaných bodů) existuje i možnost tzv. ručního hodnocení odpovědí. Tento režim hodnocení je třeba nejprve zapnout v popisu odpovědníku.

Kde vložím ke studentovým odpovědím svou zpětnou vazbu?

Po zodpovězení odpovědníku se odpovědi studentů zobrazují v aplikaci Odpovědi. V hromadných operacích se zobrazí tlačítko „Hodnotit ručně“. Tlačítko se zobrazí i pokud možnost v popisu odpovědníku nastavená není a vede k jejímu zapnutí.

Ruční hodnocení lze vkládat u každé otázky zvlášť kliknutím na „Hodnotit ručně“ v odevzdaném průchodu odpovědníkem.

Do pole pro ruční hodnocení lze vkládat text i body. Body je nutné vždy označit hvězdičkou. V levém panelu se zobrazuje počet bodů udělených automaticky, ručně, i jejich celkový počet.

Pracuje-li vyučující na hodnocení více otázek, je možné ruční hodnocení uložit hromadně kliknutím na „Uložit všechny změny v ručním hodnocení“.

Kam se ruční hodnocení ukládá?

Ruční hodnocení se ukládá do poznámkového bloku. Vyučující může zvolit, zda se tento blok studentům zveřejní ihned, vůbec nebo až od určitého data. Pokud si vyučující nepřeje obsah do poznámkového bloku ukládat, pak je třeba možnost zaškrtnout tamtéž: „Nechci obsah propisovat do poznámkového bloku.“ Ruční hodnocení bude vyučujícímu stále dostupné v aplikaci Odpovědi.

Poznámkový blok vzniklý režimem „Ruční hodnocení“ takto bude i označen.

V jakém formátu se zobrazuje ruční hodnocení v poznámkovém bloku?

Dle preferencí vyučujícího se ruční hodnocení v poznámkovém bloku zobrazí jako celý text i s body (které jsou vždy označené hvězdičkou), pouze body nebo celkový bodový součet. Ruční hodnocení je možné zavádět i za jednotlivé otázky zvlášť.

Volba zkratky poznámkového bloku slouží k definování obsahu, který se má započítávat do uživatelské sumarizace.

Jaký vliv má nastavení sekce „Výsledky do poznámkového bloku“ na poznámkové bloky vzniklé ručním hodnocením?

Žádný, jedná se o různé poznámkové bloky s různým obsahem.