J 2026

Ukraine: The Fear of Peace? Latent Post-War Risks and the Prospects for Reconstruction

MYSLÍN, Josef

Základní údaje

Originální název

Ukraine: The Fear of Peace? Latent Post-War Risks and the Prospects for Reconstruction

Název česky

Ukrajina: Strach z míru? Skrytá poválečná rizika a vyhlídky na obnovu

Autoři

Vydání

Crisis and Resilience, KINGTON, UNITED KINGDOM, Explorer Press Ltd, 2026, 2978-8420

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Stát vydavatele

Velká Británie a Severní Irsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

CEVRO Univerzita

DOI

Klíčová slova česky

Ukraine, post-war reconstruction, peace exposure effect, demographic decline, human capital, refugees, veterans, European integration

Klíčová slova anglicky

Ukraine, post-war reconstruction, peace exposure effect, demographic decline, human capital, refugees, veterans, European integration

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 25. 9. 2026 10:31, Ing. Josef Myslín, Ph.D., Ed.D., MSc., MPA

Anotace

ORIG CZ

V originále

The end of large-scale hostilities in Ukraine would halt further destruction but would not immediately resolve the demographic, social, fiscal and institutional consequences accumulated during war. This article proposes the peace exposure effect as a transition-specific analytical framework: liabilities generated during conflict become more visible or pressing as mobilisation, exceptional mobility rules and emergency financing are replaced by civilian governance. The framework does not claim that peace creates those liabilities. Using a structured synthesis of institutional and academic sources available by 10 September 2026, mechanism-based comparisons with post-1945 Western Europe, West Germany, Bosnia and Herzegovina and refugee return to the former Yugoslavia, and conditional scenarios, the article distinguishes observed wartime burdens from proposed post-war mechanisms. It specifies observable transition triggers, administrative and socioeconomic indicators, and plausible alternative explanations that could be examined when post-war data become available. The analysis identifies potential interactions among labour scarcity, disability and veteran reintegration, refugee mobility, basic-service reconstruction, public finance and investment. It then sets out a staged policy framework linking responsibilities and monitoring indicators to security and implementation capacity. The contribution is onceptual and policy- analytical rather than a causal estimate of post-war effects. Ukraine’s recovery should be assessed by durable human and institutional capabilities, not by construction expenditure or return statistics alone.

Česky

Ukončení rozsáhlých nepřátelských akcí na Ukrajině by zastavilo další ničení, ale okamžitě by nevyřešilo demografické, sociální, fiskální a institucionální důsledky nahromaděné během války. Tento článek navrhuje efekt mírové expozice jako analytický rámec specifický pro přechod: závazky vzniklé během konfliktu se stávají viditelnějšími nebo naléhavějšími, jakmile je mobilizace, výjimečná pravidla mobility a nouzové financování nahrazeno civilní správou věcí veřejných. Rámec netvrdí, že mír tyto závazky vytváří. Na základě strukturované syntézy institucionálních a akademických zdrojů dostupných k 10. září 2026, srovnání založených na mechanismech se západní Evropou po roce 1945, západním Německem, Bosnou a Hercegovinou a návratem uprchlíků do bývalé Jugoslávie a podmíněných scénářů článek rozlišuje pozorované válečné zátěže od navrhovaných poválečných mechanismů. Specifikuje pozorovatelné spouštěče přechodu, administrativní a socioekonomické ukazatele a věrohodná alternativní vysvětlení, která by mohla být zkoumána, jakmile budou k dispozici poválečná data. Analýza identifikuje potenciální interakce mezi nedostatkem pracovních sil, reintegrací osob se zdravotním postižením a veteránů, mobilitou uprchlíků, rekonstrukcí základních služeb, veřejnými financemi a investicemi. Poté stanoví etapový politický rámec propojující odpovědnosti a monitorovací ukazatele s bezpečností a implementační kapacitou. Příspěvek je spíše koncepční a analytický než kauzální odhad poválečných dopadů. Obnova Ukrajiny by měla být posuzována na základě trvalých lidských a institucionálních kapacit, nikoli pouze na základě výdajů na výstavbu nebo statistik návratů.