J 2026

BEZPEČNOST A PROVOZNÍ ODOLNOST AMBULANTNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ: ANALÝZA RIZIK V KONTEXTU OCHRANY OBYVATELSTVA.

ZAJÍC, Miloš a Irena TUŠER

Základní údaje

Originální název

BEZPEČNOST A PROVOZNÍ ODOLNOST AMBULANTNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ: ANALÝZA RIZIK V KONTEXTU OCHRANY OBYVATELSTVA.

Název česky

BEZPEČNOST A PROVOZNÍ ODOLNOST AMBULANTNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ: ANALÝZA RIZIK V KONTEXTU OCHRANY OBYVATELSTVA.

Název anglicky

Security and Operational Resilience of Outpatient Healthcare Facilities: A Risk Analysis in the Context of Civil Protection

Autoři

ZAJÍC, Miloš a Irena TUŠER

Vydání

Právo a bezpečnost, Brno, AMBIS vysoká škola, a.s. 2026, 2336-5323

Další údaje

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

CEVRO Univerzita

Klíčová slova česky

ambulantní zdravotnická zařízení, provozní odolnost, krizová připravenost, řízení rizik, zdravotnická infrastruktura, krizové řízení, ochrana obyvatelstva.

Klíčová slova anglicky

outpatient healthcare facilities, operational resilience, crisis preparedness, risk management, healthcare infrastructure, crisis management, civil protection.

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 15. 5. 2026 09:11, Ing. Bc. Miloš Zajíc, MBA, MSc.

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

Ambulantní zdravotnická zařízení představují prostorově rozptýlený a funkčně nezastupitelný prvek zdravotnického systému, jehož bezpečnostní a provozní dimenze zůstává v právním i institucionálním rámci nedostatečně reflektována. Příspěvek analyzuje jejich bezpečnost a provozní odolnost, identifikuje mechanismy narušení provozu a vymezuje jejich dopady v kontextu ochrany obyvatelstva. Metodologicky studie vychází z kombinace analýzy právního rámce, sekundární analýzy empirických poznatků a strukturovaného analytického přístupu zaměřeného na vztahy mezi příčinami, rozhodující událostí a důsledky včetně identifikace preventivních a mitigačních opatření. Výsledky poukazují na regulatorní asymetrii a normativní mezeru, která se projevuje absencí jednotných bezpečnostních standardů v ambulantním sektoru. Identifikované kategorie rizik zahrnují zejména technická selhání, kybernetické incidenty a násilné události, jejichž dopady mají víceúrovňový a kaskádový charakter. Přínosem příspěvku je návrh strukturovaného analytického rámce umožňujícího systematické hodnocení rizik a identifikaci kritických bodů systému.

Česky

Ambulantní zdravotnická zařízení představují prostorově rozptýlený a funkčně nezastupitelný prvek zdravotnického systému, jehož bezpečnostní a provozní dimenze zůstává v právním i institucionálním rámci nedostatečně reflektována. Příspěvek analyzuje jejich bezpečnost a provozní odolnost, identifikuje mechanismy narušení provozu a vymezuje jejich dopady v kontextu ochrany obyvatelstva. Metodologicky studie vychází z kombinace analýzy právního rámce, sekundární analýzy empirických poznatků a strukturovaného analytického přístupu zaměřeného na vztahy mezi příčinami, rozhodující událostí a důsledky včetně identifikace preventivních a mitigačních opatření. Výsledky poukazují na regulatorní asymetrii a normativní mezeru, která se projevuje absencí jednotných bezpečnostních standardů v ambulantním sektoru. Identifikované kategorie rizik zahrnují zejména technická selhání, kybernetické incidenty a násilné události, jejichž dopady mají víceúrovňový a kaskádový charakter. Přínosem příspěvku je návrh strukturovaného analytického rámce umožňujícího systematické hodnocení rizik a identifikaci kritických bodů systému.

Anglicky

Ambulatory healthcare facilities constitute a spatially dispersed and functionally indispensable component of the healthcare system, whose security and operational dimensions remain insufficiently reflected in the legal and institutional framework. This paper analyses their security and operational resilience, identifies mechanisms of service disruption, and defines their impacts in the context of population protection. Methodologically, the study is based on a combination of legal framework analysis, secondary analysis of empirical findings, and a structured analytical approach focused on the relationships among causes, the pivotal event, and consequences, including the identification of preventive and mitigation measures. The findings point to regulatory asymmetry and a normative gap manifested in the absence of uniform security standards in the ambulatory care sector. The identified risk categories include, in particular, technical failures, cyber incidents, and violent events, whose impacts are multi-level and cascading in nature. The contribution of the paper lies in the proposal of a structured analytical framework enabling systematic risk assessment and the identification of critical points within the system.