2026
Policy paper „The involvement of Kurdish actors in the U.S.–Israeli–Iran conflict”
PETRÁKOVÁ, Anežka Ludmila; Mahi FARMAN a Filip SOMMERZákladní údaje
Originální název
Policy paper „The involvement of Kurdish actors in the U.S.–Israeli–Iran conflict”
Název česky
Policy paper „The involvement of Kurdish actors in the U.S.–Israeli–Iran conflict”
Autoři
PETRÁKOVÁ, Anežka Ludmila; Mahi FARMAN a Filip SOMMER
Vydání
Praha, 2026
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Popularizační texty a aktivity
Obor
50600 5.6 Political science
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Organizační jednotka
CEVRO Univerzita
Klíčová slova česky
Írán; Irák; Osa Odporu; Kurdové
Klíčová slova anglicky
Iran; Iraq; Axis of Resistance; Kurds
Štítky
Změněno: 30. 3. 2026 13:36, Mgr. Filip Sommer, Ph.D.
Anotace
V originále
Výzkumné stážistky Mahi Farman a Anežka Petráková z Centra blízkovýchodních vztahů (PCMR) CEVRO Univerzity publikovaly policy paper s názvem „The involvement of Kurdish actors in the U.S.–Israeli–Iran conflict”. Paper reaguje na současnou eskalaci mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, která začala 28. února 2026, kdy Spojené státy ve spolupráci s Izraelem zahájily raketové a letecké údery proti íránskému režimu a vybraným cílům na území Íránu. Teherán na tuto operaci reagoval velmi rychle sérií raketových a dronových útoků zaměřených na Izrael a několik amerických vojenských základen na Blízkém východě, včetně základen v Saúdské Arábii, Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu, Jordánsku a Iráku. Některé útoky zároveň zasáhly i civilní infrastrukturu v regionu a bezpečnostní dopady konfliktu se začaly přelévat i do dalších sousedních států. Podle dostupných informací dopadly rakety také na území Kypru a Turecka a zaznamenán byl rovněž pokus o útok na letištní infrastrukturu v Ázerbájdžánu. Paper se zaměřuje zejména na otázku možného zapojení íránských kurdských ozbrojených skupin do tohoto konfliktu. Impulzem pro tuto debatu se stala nedávná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil možnost spolupráce Spojených států s íránskými kurdskými aktéry a potenciální dodávky zbraní kurdským milicím operujícím proti íránskému režimu. Takový vývoj by mohl otevřít další frontu proti Teheránu a částečně proměnit dynamiku současné eskalace. Text proto analyzuje potenciální roli kurdských skupin operujících proti íránskému režimu, jejich kapacity, motivace a geografické zázemí, především v oblasti Regionu iráckého Kurdistánu. Zároveň se věnuje otázce, jak by jejich případné zapojení mohlo ovlivnit průběh konfliktu, regionální bezpečnostní dynamiku a vztahy mezi státy v širším prostoru Blízkého východu. Cílem paperu je zhodnotit možné scénáře vývoje a posoudit, do jaké míry by kurdský faktor mohl představovat významnou proměnnou v současné konfrontaci mezi Íránem a Spojenými státy s jejich spojenci.