J 2026

Enhancing Crisis Preparedness in Healthcare Facilities: A Risk-Based Assessment Tool for Preventing Targeted Violent Attacks

ZAJÍC, Miloš; Irena TUŠER a Jiří JÁNSKÝ

Základní údaje

Originální název

Enhancing Crisis Preparedness in Healthcare Facilities: A Risk-Based Assessment Tool for Preventing Targeted Violent Attacks

Název česky

Zlepšování připravenosti na krize ve zdravotnických zařízeních: Nástroj hodnocení založený na riziku pro prevenci cílených násilných útoků

Název anglicky

ZAJÍC, Miloš; Irena TUŠER a Jiří JÁNSKÝ. Enhancing Crisis Preparedness in Healthcare Facilities: A Risk-Based Assessment Tool for Preventing Targeted Violent Attacks.

Autoři

ZAJÍC, Miloš; Irena TUŠER a Jiří JÁNSKÝ

Vydání

Risk Management and Healthcare Policy, 2026

Další údaje

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

DOI

UT WoS

EID Scopus

Klíčová slova česky

krizová připravenost, ambulantní zdravotnická zařízení, řízení rizik, násilné útoky, aktivní útočník, preventivní opatření, veřejné zdraví, bezpečnost pacientů, zdravotní politika

Klíčová slova anglicky

active attacker; crisis preparedness; health policy; outpatient healthcare facilities; patient safety; preventive measures; public health; risk management; violent attacks
Změněno: 6. 3. 2026 07:46, Ing. Bc. Miloš Zajíc, MBA, MSc.

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

Terrorist and other deliberate attacks on outpatient healthcare facilities pose a serious threat to the health and safety of the population. Strengthening the resilience of outpatient healthcare facilities to violent incidents requires a comprehensive approach that includes physical security, technological measures, staff preparedness, and effective emergency management. According to World Health Organization estimates, between 8% and 38% of healthcare workers experience physical violence during their professional career, highlighting the substantial magnitude and seriousness of this problem across healthcare systems. The study focuses on establishing a hierarchy of key dimensions of crisis preparedness. A second objective is to propose a methodological procedure that healthcare facilities can use to determine their own hierarchy of preparedness aspects and that is sufficiently flexible to be applied across different types of facilities and healthcare systems. The research was conducted as a mixed-methods study combining qualitative and quantitative approaches. The quantitative part used the Analytic Hierarchy Process with 30 experts from 30 different outpatient healthcare facilities. Expert inputs were obtained through pairwise comparisons provided by these thirty crisis preparedness specialists and healthcare professionals. The research revealed key shortcomings in the crisis preparedness of the analysed outpatient healthcare facilities. Six main preparedness dimensions were identified, three of which were rated as having the highest priority in the expert assessment. Based on these, the authors proposed a tool for assessing the current level of crisis preparedness, which can be applied within the internal audit of similar types of facilities. The proposed tool contributes to the protection of soft targets in the healthcare sector and supports systematic planning of security measures. The study also provides a methodological framework usable by junior professionals and healthcare policy makers

Česky

Teroristické a jiné úmyslné útoky na ambulantní zdravotnická zařízení představují vážnou hrozbu pro zdraví a bezpečnost obyvatelstva. Posílení odolnosti ambulantních zdravotnických zařízení vůči násilným incidentům vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje fyzickou bezpečnost, technologická opatření, připravenost personálu a efektivní řízení mimořádných událostí. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace zažije během své profesní kariéry fyzické násilí mezi 8 % a 38 % zdravotnických pracovníků, což zdůrazňuje značný rozsah a závažnost tohoto problému napříč zdravotnickými systémy.Studie se zaměřuje na vytvoření hierarchie klíčových dimenzí připravenosti na krize. Druhým cílem je navrhnout metodologický postup, který mohou zdravotnická zařízení použít k určení vlastní hierarchie aspektů připravenosti a který je dostatečně flexibilní, aby byl aplikován napříč různými typy zařízení a zdravotnických systémů. Výzkum byl proveden jako smíšená metodologie kombinující kvalitativní a kvantitativní přístupy. Kvantitativní část využívala analytický hierarchický proces s 30 odborníky z 30 různých ambulantních zdravotnických zařízení. Odborné názory byly získány prostřednictvím párových porovnání, která poskytlo těchto třicet specialistů na krizovou připravenost a zdravotnických pracovníků. Výzkum odhalil klíčové nedostatky v krizové připravenosti analyzovaných ambulantních zdravotnických zařízení. Bylo identifikováno šest hlavních dimenzí připravenosti, z nichž tři byly hodnoceny jako nejvyšší priorita v expertním hodnocení. Na základě těchto informací autoři navrhli nástroj pro hodnocení aktuální úrovně připravenosti na krize, který lze aplikovat v rámci interního auditu podobných typů zařízení. Navrhovaný nástroj přispívá k ochraně měkkých cílů ve zdravotnickém sektoru a podporuje systematické plánování bezpečnostních opatření. Studie také poskytuje metodologický rámec použitelný mladším profesionálům a tvůrcům zdravotnické politiky.

Anglicky

Terrorist and other deliberate attacks on outpatient healthcare facilities pose a serious threat to the health and safety of the population. Strengthening the resilience of outpatient healthcare facilities to violent incidents requires a comprehensive approach that includes physical security, technological measures, staff preparedness, and effective emergency management. According to World Health Organization estimates, between 8% and 38% of healthcare workers experience physical violence during their professional career, highlighting the substantial magnitude and seriousness of this problem across healthcare systems. The study focuses on establishing a hierarchy of key dimensions of crisis preparedness. A second objective is to propose a methodological procedure that healthcare facilities can use to determine their own hierarchy of preparedness aspects and that is sufficiently flexible to be applied across different types of facilities and healthcare systems. The research was conducted as a mixed-methods study combining qualitative and quantitative approaches. The quantitative part used the Analytic Hierarchy Process with 30 experts from 30 different outpatient healthcare facilities. Expert inputs were obtained through pairwise comparisons provided by these thirty crisis preparedness specialists and healthcare professionals. The research revealed key shortcomings in the crisis preparedness of the analysed outpatient healthcare facilities. Six main preparedness dimensions were identified, three of which were rated as having the highest priority in the expert assessment. Based on these, the authors proposed a tool for assessing the current level of crisis preparedness, which can be applied within the internal audit of similar types of facilities. The proposed tool contributes to the protection of soft targets in the healthcare sector and supports systematic planning of security measures. The study also provides a methodological framework usable by junior professionals and healthcare policy makers.