2026
Evropská zdravotní unie 5 let poté: nový právní rámec k účinnější reakci na přeshraniční zdravotní hrozby v EU?
MALÍŘ, Jan a Magdaléna SVOBODOVÁZákladní údaje
Originální název
Evropská zdravotní unie 5 let poté: nový právní rámec k účinnější reakci na přeshraniční zdravotní hrozby v EU?
Název česky
Evropská zdravotní unie 5 let poté: nový právní rámec k účinnější reakci na přeshraniční zdravotní hrozby v EU?
Název anglicky
European Health Union 5 Years After: A new legal framework to permit a more efficient response to cross-border threats to health in the EU?
Autoři
MALÍŘ, Jan a Magdaléna SVOBODOVÁ
Vydání
Správní právo, Praha, Ministerstvo vnitra ČR, 2026, 0139-6005
Další údaje
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
CEVRO Univerzita
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 19. 1. 2026 17:41, doc. JUDr. Magdaléna Svobodová, Ph.D.
V originále
Projekt Evropské zdravotní unie (EZU), který byl zahájen v roce 2020 v odpovědi na pandemii Covid-19, posílil roli EU v oblasti ochrany veřejného zdraví a zejména při potírání vážných přeshraničních zdravotních hrozeb. V právní rovině přinesla EZU zejména rozvoj pravidel vztahujících se ke koordinaci reakcí členských států na vážné přeshraniční zdravotní hrozby, včetně reakcí dotýkajících se volného pohybu osob, a k budování připravenosti a strategické autonomie v oblasti lékařských protiopatření. Pravidla vztahující se k ochraně veřejného zdraví před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami tak nyní tvoří mnohem viditelnější část správního práva EU, než tomu bylo v minulosti, nepochybně konsolidovanější a robustnější. Stále však existují prvky, které mohou účinnost koordinace reakcí podstatně oslabovat. Jako nezbytné se jeví i pokračování debaty o případné revizi dělby pravomocí v oblasti potírání vážných přeshraničních zdravotních hrozeb v EU a o podmínkách, za kterých by k ní mohlo dojít.
Česky
Projekt Evropské zdravotní unie (EZU), který byl zahájen v roce 2020 v odpovědi na pandemii Covid-19, posílil roli EU v oblasti ochrany veřejného zdraví a zejména při potírání vážných přeshraničních zdravotních hrozeb. V právní rovině přinesla EZU zejména rozvoj pravidel vztahujících se ke koordinaci reakcí členských států na vážné přeshraniční zdravotní hrozby, včetně reakcí dotýkajících se volného pohybu osob, a k budování připravenosti a strategické autonomie v oblasti lékařských protiopatření. Pravidla vztahující se k ochraně veřejného zdraví před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami tak nyní tvoří mnohem viditelnější část správního práva EU, než tomu bylo v minulosti, nepochybně konsolidovanější a robustnější. Stále však existují prvky, které mohou účinnost koordinace reakcí podstatně oslabovat. Jako nezbytné se jeví i pokračování debaty o případné revizi dělby pravomocí v oblasti potírání vážných přeshraničních zdravotních hrozeb v EU a o podmínkách, za kterých by k ní mohlo dojít.