W 2025

Roundtable “Houthi Cross-border Networks and Operations: Implications on International Trade, Peace and Security”

SOMMER, Filip

Základní údaje

Originální název

Roundtable “Houthi Cross-border Networks and Operations: Implications on International Trade, Peace and Security”

Název česky

Kulatý stůl „Přeshraniční sítě a operace Húsiů: dopady na mezinárodní obchod, mír a bezpečnost“

Autoři

SOMMER, Filip (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

2025

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Uspořádání workshopu

Obor

50601 Political science

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

CEVRO Univerzita

Klíčová slova česky

Húsíjové; Jemen; Arabský poloostrov; vládnutí; Írán

Klíčová slova anglicky

Houthis; Yemen; Arabian peninsula; governance; Iran

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam
Změněno: 10. 10. 2025 13:03, Mgr. Filip Sommer

Anotace

V originále

On October 9, 2025, the Prague Center for Middle East Relations (PCMR) at CEVRO University organized a closed roundtable titled “Houthi Cross-border Networks and Operations: Implications on International Trade, Peace and Security” with Ibrahim Jalal, an expert on the political, economic, and security dynamics of Yemen, the Red Sea, the Gulf of Aden, and the broader Arabian Peninsula. The discussion was moderated by Filip Sommer, Director of PCMR, and the event was held under the Chatham House Rule. The roundtable focused on the current geopolitical situation in Yemen and its implications for regional and global security. The debate emphasized that Yemen has become one of the most complex arenas in the Middle East, where over the past decade the internal power structure has undergone a profound transformation. The Ansar Allah (Houthi) movement has consolidated de facto control over the country’s northwest, including the capital Sana’a, thereby creating an alternative system of governance that operates in parallel and in opposition to the internationally recognized government. The country is now deeply fragmented. While the Houthis dominate the northwest, the Southern Transitional Council (STC) controls much of the south, and other areas remain in the hands of tribal groups and local militias. This disintegration of authority has weakened the central government and intensified competition over Yemen’s future political order. At the regional level, the conflict has become increasingly intertwined with Iranian influence, as Tehran provides the Houthis with weapons, strategic guidance, and ideological support. This has enhanced their military capabilities and positioned them as a key ally in Iran’s broader regional strategy, simultaneously threatening the security interests of neighboring Gulf states. The situation has been further escalated by Houthi attacks on maritime shipping in the Red Sea, including drone and missile strikes on commercial routes, which have disrupted international trade and maritime security. These developments have raised concerns about a potential renewal of Saudi and Emirati military operations in Yemen. Finally, the discussion placed the Yemeni conflict within the broader context of the Middle East after Hamas’s October 7, 2023, attack on Israel. The region has undergone a profound geopolitical transformation: the war in Gaza has revived the centrality of the Palestinian question and led to closer coordination among Iran, Hezbollah, the Houthis, and Iraq’s Shiite Popular Mobilization Forces (PMF), thereby increasing the risk of a multi-front confrontation. Meanwhile, Gulf monarchies have adopted a cautious approach, seeking to balance security threats with the need to maintain stability and economic diversification. Background Yemen remains one of the most critical flashpoints in the Middle East’s evolving geopolitical landscape. The Ansar Allah (Houthi) movement has entrenched a de facto system of governance across much of north-west Yemen, directly undermining the authority of the internationally recognized government. This has entrenched the country’s internal fragmentation, producing rival centers of power in both the north and south and eroding prospects for a comprehensive national settlement. Regionally, the Houthis’ alignment with Iran has significantly strengthened their military and political standing, embedding the Yemeni conflict within the broader network of regional rivalries. Their recent operations in the Red Sea, targeting commercial shipping lanes, have drawn international concern, raising the prospect of renewed Saudi and Emirati intervention on the ground. Long-range missile and drone attacks toward Israel further demonstrate the group’s expanding operational reach, escalating regional security tensions.

Česky

Dne 9. 10. 2025 uspořádalo Centrum blízkovýchodních vztahů (PCMR) CEVRO Univerzity uzavřený kulatý stůl s názvem „Přeshraniční sítě a operace Húsiů: dopady na mezinárodní obchod, mír a bezpečnost“s Ibrahimem Jalalem, expertem na politickou, ekonomickou a bezpečnostní situaci v Jemenu, Rudém moři, Adenském zálivu a celém Arabském poloostrově. Debatu moderoval Filip Sommer, ředitel PCMR. Akce proběhla podle Chatham House Rules. V rámci tohoto kulatého stolu jsme se zaměřili na současnou geopolitickou situaci v Jemenu a její dopady na regionální i globální bezpečnost. Diskuse vycházela z faktu, že Jemen se stal jednou z nejkomplexnějších arén Blízkého východu, kde v posledním desetiletí došlo k zásadní transformaci vnitřní struktury moci. Hnutí Ansar Alláh (Húsíové) upevnilo de facto kontrolu nad severozápadem země včetně hlavního města Saná, čímž vytvořilo alternativní systém správy, který funguje paralelně a v opozici vůči mezinárodně uznávané vládě. Země je dnes fragmentována. Zatímco Húsíové dominují severozápadu, Jižní přechodná rada (Southern Transitional Council, STC) kontroluje jih a další oblasti jsou v rukou kmenových skupin a místních milicí. Tento rozpad moci zcela oslabil centrální vládu a prohloubil soupeření o budoucí podobu jemenského státu. Na regionální úrovni se konflikt propojil s íránským vlivem, neboť Teherán podporuje Húsíe zbraněmi, strategickými radami i skrze podobně ideologický background. To posílilo jejich vojenské schopnosti a učinilo z nich klíčového spojence Íránu v jeho širší regionální strategii, čímž byly zároveň ohroženy zájmy sousedních států Perského zálivu. Situaci dále vyhrotily útoky Húsíů na lodní dopravu v Rudém moři, včetně dronových a raketových útoků na obchodní trasy, které ohrozily mezinárodní obchod a námořní bezpečnost. To vyvolalo obavy z obnovení vojenských operací Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Nakonec byla situace zarámována i do širšího kontextu současného Blízkého východu po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023. Region prošel zásadní geopolitickou proměnou, válka v Gaze znovu oživila palestinskou otázku a přivedla k těsnější koordinaci Íránu, Hizballáhu, Húsíů a iráckých šíitských paramilitárních Lidových mobilizačních sil (Popular Mobilization Forces, PMF), čímž vzrostlo riziko mnohostranného konfliktu. Zároveň státy Perského zálivu volí opatrný přístup, snaží se balancovat mezi bezpečnostními hrozbami a potřebou stability a ekonomické diverzifikace. Kontext Jemen zůstává jedním z nejkritičtějších ohnisek napětí v proměňující se geopolitické krajině Blízkého východu. Hnutí Ansar Alláh (Húsíové) zde upevnilo de facto systém správy nad značnou částí severozápadního Jemenu, čímž přímo podkopalo autoritu mezinárodně uznávané vlády. Tento vývoj dále prohloubil vnitřní fragmentaci země, vytvořil konkurenční mocenská centra na severu i jihu a oslabuje vyhlídky na komplexní celonárodní urovnání. Na regionální úrovni posílilo spojenectví Húsíů s Íránem jejich vojenské i politické postavení a zasadilo jemenský konflikt do širší sítě regionálních rivalit. Jejich nedávné operace v Rudém moři, zaměřené na obchodní lodní trasy, vzbudily mezinárodní znepokojení a vyvolaly obavy z obnovení saúdskoarabské a emirátské vojenské intervence. Dálkové raketové a dronové útoky směrem k Izraeli navíc ukazují rostoucí operační dosah Húsíů a zvyšují napětí v regionální bezpečnosti.