V originále
Příspěvek je věnován otázce, zda se stát Izrael dopouští zločinu apartheidu zpohledu mezinárodního práva veřejného. Věnuje se definici zločinu apartheidu a identifikuje několik subjektů, které stát Izrael z tohoto zločinu viní. Dále je zkoumáno toto obvinění v kontextu tří případů jednání státu Izrael, které dle zprávy Human Rights Watch naplňuje skutkovou podstatu zločinu apartheidu. Jde zaprvé o omezení svobody pohybu palestinských obyvatel a omezení svobody v oblasti soukromého a rodinného života arabských občanů státu Izrael. Zadruhé, nemožnost repatriace palestinských uprchlíků a možnost ztráty povolení k trvalému pobytu arabských rezidentů Východního Jeruzaléma. Zatřetí, zákona o národním státě, který uvádí, že právo na národní sebeurčení je vyhrazeno pouze židovským obyvatelům státu Izrael. Příspěvek obsahuje analýzu těchto skutečností z pohledu platného mezinárodního práva.
Anglicky
The paper is focused to the question of whether the State of Israel is responsible for the crime of apartheid from the point of view of public international law. It addresses the definition of the crime of apartheid and identifies several entities that accuse the State of Israel of this crime. This accusation is examined in the context of three areas of conduct by the State of Israel, which, in the opinion of Human Rights Watch fulfil the definition of the crime of apartheid. First, it is a limitation of the freedom of movement of the Palestinian inhabitants and a limitation of the freedom in the area of private and family life of the Arab citizens of the State of Israel. Second, the impossibility of repatriation of the Palestinian refugees and the possibility of losing the permanent residence permit of Arab residents of East Jerusalem. Third, the Nation State Law, which states that the right to national self-determination is reserved only for the Jewish inhabitants of the State of Israel. The paper contains an analysis of these facts from the point of view of applicable international law.