V originále
Umělá inteligence si již našla místo téměř ve všech pracovních i osobních oblastech, kolikrát i tam, kde bychom to nečekali. Tam, kde dosud absentuje, lze předpokládat její nástup. Možnosti jejího využití jsou téměř bezbřehé. Na všechny tyto výzvy je zapotřebí legislativně reagovat, což Evropská unie učinila mimo jiné prostřednictvím AI Actu, který představuje pouhou část balíčku, kterým unie reaguje na vzestup umělé inteligence. Ta má potenciál významně ovlivnit rovněž justiční sféru. Nabízí řadu příležitostí pro zefektivnění a zlepšení právního systému, ale zároveň vyžaduje pečlivé zvažování etických a právních aspektů. Je nezbytné, aby vývoj a implementace těchto systémů probíhaly v souladu s právními předpisy, které zajistí jejich spolehlivou implementaci v oblasti provozní správy justice, tak jejich využitelnosti jako důkazních prostředků.
In English
Artificial intelligence has already found a place in almost all work and personal areas, many times even where we would not expect it. Where it is still absent, its onset can be assumed. The possibilities of its use are almost endless. All these challenges require a legislative response, which the European Union has done, among other things, through the AI Act, which represents only part of the package with which the Union responds to the rise of artificial intelligence. This has the potential to significantly influence the judicial sphere as well. It offers many opportunities for streamlining and improving the legal system, but also requires careful consideration of ethical and legal aspects. It is essential that the development and implementation of these systems take place in accordance with legal regulations, which will ensure their reliable implementation in the field of operational administration of justice, as well as their usability as means of evidence.