Občanská společnost a její transformace 31.10.2026 Barbora Procházková Exkurze: Centrum participace 7.12. 11:30 Co je aktivní občanství? Aktivní občanství (active citizenship) označuje zapojování občanů do veřejného a komunitního života, občanské společnosti a politických procesů, které je v souladu s demokratickými hodnotami. Čtyři dimenze aktivního občanstvíČtyři dimenze aktivního občanstvíČtyři dimenze aktivního občanství Protest a sociální změna Demonstrace, petice, bojkoty Zastupitelská demokracie Komunitní život Dobrovolnictví, spolky, místní iniciativy Demokratické hodnoty Hoskins & Mascherini (2009) Volby, politické strany, politická angažovanost Lidská práva, tolerance, respekt k demokracii Jakými způsoby se občané zapojují? Ekman & Amnå (2012) Latentní participaceLatentní participaceLatentní participace Méně přímé a méně viditelné formy zapojení do veřejného a komunitního života. Zahrnuje zájem o společenské a politické dění, sledování veřejných otázek, diskuse nebo zapojení do komunitních aktivit. Nemusí být přímo politická ani směřovat k ovlivňování politického rozhodování. Může vytvářet předpoklady pro budoucí politickou participaci. Jakými způsoby se občané zapojují? Manifestní politická participaceManifestní politická participaceManifestní politická participace Konkrétní a viditelné jednání, jehož cílem je ovlivňovat politické procesy, veřejná rozhodnutí nebo společenské změny. Zahrnuje například účast ve volbách, kontaktování politiků, demonstrace, petice nebo politický aktivismus. Může probíhat prostřednictvím politických institucí i mimo ně. Může vyrůstat z občanské angažovanosti. Ekman & Amnå (2012) Jsou možnosti občanské participace rovné? Nerovnosti v občanské participaci Přestože mají občané v demokratických společnostech formálně stejná politická práva, jejich skutečné možnosti participace se liší. Občanská a politická participace jsou sociálně nerovnoměrně rozdělené. Některé skupiny mají více zdrojů, příležitostí a schopností zapojovat se do veřejného života. Rozdíly v participaci mohou souviset se vzděláním, socioekonomickým postavením, věkem, genderem nebo sociálními kontakty. Nerovnosti v participaci mohou vést k nerovnému zastoupení zájmů různých skupin obyvatel. Proč vznikají nerovnosti v participaci? Model občanského voluntarismu (Civic Voluntarism Model) Zdroje (Resources) Čas potřebný k zapojení. Finanční prostředky. Občanské dovednosti, například schopnost komunikovat, organizovat aktivity nebo pracovat s informacemi. Motivace (Psychological Engagement) Zájem o politické a společenské otázky. Pocit politické účinnosti, tedy přesvědčení, že vlastní zapojení může něco změnit Mobilizace (Recruitment) Zapojení prostřednictvím sociálních sítí, organizací a občanských iniciativ. Přímé oslovení a příležitosti k participaci. Je podle vás výchova k aktivnímu občanství součástí vzdělávání na českých školách? A připravuje škola žáky skutečně na aktivní zapojení do veřejného života? Výchova k aktivnímu občanství v českém RVP Výchova k občanství: Demokracie, lidská práva, občanské povinnosti a možnosti zapojení do veřejného života. Klíčová kompetence k občanství a udržitelnosti: Rozvoj odpovědného občanského jednání, respektu k právům druhých a zájmu o veřejné dění. Aktivní občanství a participace: Žáci se mají učit formulovat vlastní názory a aktivně ovlivňovat dění ve svém okolí. Demokratické rozhodování ve škole: RVP počítá s možnostmi žáků podílet se na organizaci školy, výuce a společném rozhodování. Občanství v digitálním prostředí: Orientace ve veřejném dění, kritické posuzování informací a odpovědné občanské jednání online. Zdroj: Revidovaný RVP ZV, NPI ČR / MŠMT (znění 2026). CVVM, SOÚ AV ČR, Naše společnost (2025) Proč vznikají genderové nerovnosti v občanské/politické participaci? Nerovné rozdělení času a péče: Péče o děti, domácí práce, péče o blízké. Rozdílný přístup ke zdrojům: Příjmy, pracovní postavení, sociální kontakty. Genderové normy a očekávání: Tradiční genderové role, společenská očekávání, stereotypy. Politické a organizační prostředí: Přístup k vedoucím pozicím, neformální sítě, organizační kultura. Nerovnosti v digitálním prostředí: Online obtěžování, sexistické útoky, nenávistné komentáře. Historické nerovnosti v politické participaci: Pozdější získání politických práv, historická dominance mužů v politice, nedostatek ženských vzorů. Participují ženy a muži jinak? Výzkum založený na datech z 26 evropských demokracií, ukazuje: Ženy častěji podepisují petice a bojkotují produkty z politických či etických důvodů. Muži častěji kontaktují politiky a zapojují se do stranické činnosti. Rozdíly ve volební účasti jsou malé. Rozdíly závisí na konkrétní formě participace a na společenském kontextu. Genderové rozdíly zůstávaly mezi lety 2002–2020 relativně stabilní, ale liší se mezi zeměmi. Ve společnostech s vyšší genderovou rovností se ženy politicky zapojují výrazně více. Genderové rozdíly ve formách politické participace Bolzendahl a Coffé (2026) Jak podle vás rozvoj digitálních technologií proměnil občanskou společnost a možnosti občanské participace? Proměny občanské participace v digitální době Rozvoj internetu a sociálních sítí rozšiřuje možnosti občanské a politické participace. Vedle tradičních forem zapojení vznikají nové digitální aktivity, například online petice, hashtagové kampaně a síťová mobilizace. Digitální technologie snižují některé náklady na participaci a umožňují koordinaci bez fyzické přítomnosti. Tradiční kolektivní jednání založené na organizacích doplňují decentralizované a personalizované formy zapojení. Digitální participace může představovat svébytnou formu občanské a politické angažovanosti. Demokratizace participace, nebo reprodukce nerovností? Digitální technologie mohou zpřístupňovat participaci lidem, kteří se nezapojují tradičními způsoby. Přístup k digitální participaci však zůstává nerovnoměrně rozdělený. Rozhodující nejsou pouze technické možnosti připojení, ale také digitální dovednosti, čas, zdroje a sociální kontakty. Digitalizace proto nemusí automaticky vést k rovnější občanské participaci. Digitalizace proměňuje samotnou podobu občanské společnosti OS již nefunguje pouze prostřednictvím tradičních organizací, spolků a sociálních hnutí. Digitální platformy se stávají významným prostředím pro veřejnou diskusi, občanskou mobilizaci a vytváření kolektivních identit. Digitální technologie umožňují vznik nových občanských iniciativ, které nemusí být založené na formálním členství nebo stabilní organizační struktuře. Participace je stále více zprostředkována technologickou infrastrukturou a pravidly digitálních platforem. Proměňuje se tak nejen způsob občanského zapojení, ale také vztah mezi občany, občanskou společností a politickými institucemi. Xie (2024) Digitalizace a transnacionální občanská společnost Překračování národních hranic: Občanské iniciativy a sociální hnutí mohou propojovat aktéry z různých zemí. Mezinárodní mobilizace: Sociální sítě usnadňují šíření výzev, organizování kampaní a koordinaci společných akcí. Sdílení informací a zkušeností: Aktivisté mohou přebírat strategie, protestní symboly a způsoby organizování z jiných zemí. Globální veřejná témata: Klimatická změna, lidská práva, genderová rovnost nebo ochrana demokracie. Nové možnosti solidarity: Občané mohou podporovat iniciativy a společenská hnutí i mimo vlastní stát. Konec.