Občanská společnost a její transformace 3.10.2026 Barbora Procházková Termíny setkání 3.10. 9:30 (3 hodiny) 30.10. 15:30 (3 hodiny) 31.10. 17:00 (2 hodiny) 5.12. 9:30 (3 hodiny) Atestace prezentace v rámci kurzu – 30 % závěrečná práce – 50 % aktivita v seminářích a docházka – 20 % Atestace V průběhu semestru každý student/ka představí v rámci kurzu svou diplomovou práci. Délka prezentace: 20 minut. Prezentace by měla představit současný stav diplomové práce a obsahovat zejména: téma diplomové práce a vymezení výzkumného problému, hlavní cíl práce, výzkumnné otázky/hypotézy, hlavní teoretická východiska, koncepty nebo přístupy, o které se práce opírá, představení metodologie a způsobu zpracování práce, v případě již probíhajícího či dokončeného výzkumu také předběžná nebo finální zjištění, propojení tématu diplomové práce s problematikou občanské společnosti. Prezentace diplomové práce Atestace Úkolem je odevzdat ucelenou rozpracovanou část diplomové práce v rozsahu minimálně 15 normostran textu. Může se jednat o jakoukoli část diplomové práce odpovídající aktuální fázi jejího zpracování (např. teoretickou, metodologickou, či empirickou část). Odevzdaný text by však měl tvořit ucelený a vzájemně provázaný celek, nikoli soubor nesouvisejících částí práce. Cílem je, aby závěrečná práce představovala konkrétní posun v přípravě diplomové práce a aby bylo možné odevzdaný text následně využít v její finální podobě. Termín odevzdání závěrečné práce: 15. 1. 2027. Závěrečná práce – rozpracovaná část diplomové práce Literatura Dyáda: Co je občanská společnost? Když se řekne „občanská společnost“, co si pod tím představíte? Co si s ní spojujete? Co podle vás do občanské společnosti patří? Občanskou společnost můžeme chápat jako prostor dobrovolného a kolektivního jednání občanů, který je relativně autonomní vůči státu a v němž lidé: → sdružují se a spolupracují vytvářejí spolky, organizace, iniciativy, hnutí i neformální sítě → formulují a prosazují společné zájmy pojmenovávají problémy, zastupují zájmy a snaží se ovlivňovat své okolí a veřejné záležitosti → vstupují do veřejného prostoru diskutují, mobilizují, protestují, poskytují služby nebo se podílejí na řešení společenských problémů → vytvářejí sociální vztahy a občanské kompetence spolupráci, důvěru, solidaritu, schopnost organizovat se a jednat s druhými sdružují se a spolupracujísdružují se a spolupracují formulují a prosazují společné zájmyformulují a prosazují společné zájmy vstupují do veřejného prostoruvstupují do veřejného prostoru vytvářejí sociální vztahy a občanské kompetencevytvářejí sociální vztahy a občanské kompetence Příklad: Péče o duševní zdraví Omezená odborná péče: nedostatek kvalifikovaného personálu (psychiatři, psychologové) a omezená dostupnost služeb (dlouhé čekací doby, nerovný přístup z hlediska místa bydliště) Potřeba: dostupná prevence, první psychická pomoc a orientace v možnostech další péče. Příklady občanské reakce: Nevypusť duši: preventivní a vzdělávací programy pro školy, vyučující a veřejnost. Cesta z krize: bezplatná nonstop Linka první psychické pomoci. Nepanikař: bezplatná aplikace pro první pomoc při psychických obtížích, kontakty na další služby a online poradna. Jak funguje spolupráce: Občanská organizace poskytuje pomoc ↔veřejná instituce může finančně podporovat její provoz. Veřejné financování nevylučuje organizační samostatnost. Prevence a první pomoc doplňují odbornou léčbu. Nevypusť duši:Nevypusť duši: Cesta z krize:Cesta z krize: Nepanikař:Nepanikař: Občanská společnost jako demokracie Důraz na demokratické uspořádání společnosti a postavení občanů. Občanská společnost jako nevládní sféra Důraz na vztahy, sdružování a aktivity mimo státní instituce. Občanská společnost jako hodnotová komunita Důraz na sdílené hodnoty, normy a občanské jednání. Jednotlivá pojetí se mohou překrývat, každé zdůrazňuje jinou stránku občanské společnosti. Občanská společnost jako demokracieObčanská společnost jako demokracie Občanská společnost jako nevládní sféraObčanská společnost jako nevládní sféra Občanská společnost jako hodnotová komunitaObčanská společnost jako hodnotová komunita Tři základní způsoby chápání občanské společnosti Občanská společnost vytváří prostor, ve kterém občané mohou: Formulovat a prosazovat své zájmy — prostřednictvím iniciativ, petic nebo protestů. Participovat na veřejném životě — zapojovat se do řešení společných problémů a ovlivňovat rozhodování obcí, krajů a státních institucí. Kontrolovat a kritizovat veřejnou moc — sledovat jednání politických představitelů a úřadů a požadovat změny jejich postupů či politik. Rozvíjet veřejnou diskusi — upozorňovat na přehlížené problémy a zprostředkovávat zájmy skupin, jejichž hlas je méně slyšet. Učit se spolupráci a vyjednávání — hledat společná řešení a přebírat odpovědnost za společné záležitosti. Formulovat a prosazovat své zájmyFormulovat a prosazovat své zájmy Participovat na veřejném životěParticipovat na veřejném životě Kontrolovat a kritizovat veřejnou mocKontrolovat a kritizovat veřejnou moc Rozvíjet veřejnou diskusiRozvíjet veřejnou diskusi Učit se spolupráci a vyjednáváníUčit se spolupráci a vyjednávání Občanská společnost a demokracie Příklad: Demonstrace na Letné, 21. března 2026 Podnět: Nesouhlas části veřejnosti s kroky vlády a obavy organizátorů o nezávislost veřejnoprávních médií a demokratických institucí. Demonstrace nesla název „Nenecháme si ukrást budoucnost“. Potřeba: Vyjádřit společné požadavky, upozornit na obavy a ovlivňovat politické rozhodování i mezi volbami. Občanská reakce: Milion chvilek: spolek organizuje veřejné shromáždění a mobilizuje občany. Účastníci: dobrovolně se zapojují a veřejně vyjadřují své postoje. Společné jednání: individuální nesouhlas se proměňuje ve viditelný veřejný požadavek. Vztah občanské společnosti a státu: Občanská společnost může stát kritizovat a kontrolovat jeho představitele. Účastníci usilují o ovlivnění veřejné moci prostřednictvím individuálního jednání a angažovanosti. Milion chvilekMilion chvilek Účastníci:Účastníci: Společné jednání:Společné jednání: Zkoumá, jak občanská společnost skutečně funguje. Sleduje aktéry, činnosti, vztahy a důsledky. Může zahrnout i netolerantní nebo protidemokratické skupiny. Empirický přístup Otázka: Co se děje a proč? Vyjadřuje představu, jaká by měla být. Zdůrazňuje žádoucí hodnoty a způsoby jednání. Může je vyloučit kvůli rozporu s tolerancí, nenásilím či právy druhých. Normativní přístup Otázka: Co považujeme za občanské a žádoucí? Jste vy sami zapojeni do nějaké aktivity občanské společnosti? Pokud ano, do jaké? Co je a co není občanská společnost? 10 karet rozdělte aktivity na kartách dle toho, zda na základě řečeného dle vás spadají či nespadají do občanské společnosti zkuste ve skupině zdůvodnit proč ano/proč ne Dobrovolníci místního spolku uklízejí les a okolí obce Dobrovolné sdružování občanů. Společné jednání za společným cílem. Péče o prostředí přesahující soukromou domácnost. Nezisková organizace pomáhá lidem bez domova a její činnost spolufinancuje město Poskytování pomoci jako činnost občanského sektoru. Vlastní řízení a relativní autonomie. Veřejné financování nevylučuje občanský charakter. Sportovní spolek organizuje tréninky a turnaje pro své členy Dobrovolné členství a sdružování. Naplňování společných zájmů členů. Politický cíl není podmínkou zařazení. Sousedé společně vytvářejí komunitní zahradu Jde o dobrovolnou spolupráci mimo rodinu. Lidé společně spravují prostor a rozvíjejí místní vztahy. Občanská společnost zahrnuje také neformální iniciativy. Občan hlasuje v komunálních volbách Účast na institucionálním politickém rozhodování. Nevyžaduj e občanské sdružování. Politická strana pořádá předvolební setkání s občany Aktér politické společnosti. Usiluje o získání a výkon veřejné moci. Politická angažovanost není totožná s občanskou společností. Firma věnuje část svého zisku na dobročinné účely Firma zůstává tržním aktérem. Darování nemění její organizační charakter. Vzniká propojení trhu a občanského sektoru. Rodina doma pečuje o svého nemocného příbuzného Jednání v rodinné a soukromé sféře. Nevytváří samo o sobě veřejnou občanskou aktivitu. Společenská hodnota pomoci neurčuje její zařazení. Dobrovolný spolek prosazuje omezení práv určité skupiny obyvatel Lidé se dobrovolně sdružují a společně prosazují své cíle. Jejich cíle ale mohou být netolerantní a poškozovat práva ostatních. Samotné sdružování proto nezaručuje přínos pro demokracii. Zaměstnanci firmy společně požadují vyšší mzdy a uspořádají stávku Dobrovolně se spojují a prosazují společný zájem. Neformální občanské sdružování. Prosazování vlastního ekonomického zájmu. Mini případová studie Ve dvojici si vyberte jeden příklad občanské společnosti, který znáte, zajímá vás nebo s ním máte zkušenost. Nejlépe, aby se jednalo o příklad, který dobřé znáte. Zodpovězte: Čím se zvolený případ zabývá? Co je jeho cílem? Čeho se snaží dosáhnout? Kdo se zapojuje? Koho se činnost týká a kdo z ní má prospěch? Podle kterých znaků váš případ řadíte do občanské společnosti? Jak se tyto znaky projevují v jeho fungování? Mini případová studie Podívejte se na svůj případ nejprve empirickou, potom normativní optikou: Na které konkrétní stránky fungování případu by se každý přístup zaměřil? Co byste chtěli zjistit empiricky a co byste posuzovali normativně? Češi a občanská společnost Kdybyste měli posoudit stav občanské společnosti v současné České republice, kde byste očekávali její slabá místa? Formulujte ve dvojici tři hypotézy. Můžete se zaměřit na zapojování občanů, bariéry účasti, důvěru, zastupování zájmů nebo vztah k veřejným institucím. U každé stručně napište, proč to očekáváte. Koho Češi považují za dobrého občana? Dodržuje zákony a respektuje autoritu demokratického právního státu — tyto občanské povinnosti jsou hodnoceny jako nejdůležitější. Účastní se voleb — hlasování má v představě dobrého občana relativně vysokou důležitost. Aktivní zapojení do občanských a politických sdružení je považováno za podstatně méně důležité. U výrazné části populace tak převažuje představa poslušného občana, jehož politická aktivita se omezuje především na volby. S vyšším vzděláním roste důraz na participaci jako součást dobrého občanství. Představy o občanství podle výzkumů ISSP 2004 a 2014 CVVM: Angažovanost občanů a zájem o politiku (5/2025) CVVM: Angažovanost občanů a zájem o politiku (5/2025) CVVM: Angažovanost občanů a zájem o politiku (5/2025) CVVM: Důvěra ústavním institucím (4/2026) CVVM: Čeští občané o svých možnostech ovlivnit veřejné dění a o participaci veřejnosti na rozhodování (podzim/2025) CVVM: Čeští občané o svých možnostech ovlivnit veřejné dění a o participaci veřejnosti na rozhodování (podzim/2025) Specifika občanské společnosti v České republice Zkušenost s vynucenou organizovaností: členství a účast za minulého režimu mohly oslabit důvěru v organizace jako prostor svobodného jednání. Přesun důvěry do soukromých vztahů: lidé se mohou více spoléhat na rodinu, přátele a známé než na společné řešení problémů ve veřejném prostoru. Pocit malého vlivu: pokud občané nevěří, že jejich jednání něco změní, mohou účast považovat za zbytečnou. Nedůvěra v politické představitele: pochybnosti, zda politici naslouchají a zastupují jejich zájmy, mohou přispívat k odstupu od politiky a občanského života. Zapojení do občanské společnosti a nerovnosti Časové nerovnosti: práce a péče o blízké ovlivňují, kolik času zbývá na zapojení. Vzdělanostní nerovnosti: rozdíly ve znalostech a dovednostech ovlivňují orientaci ve veřejném dění a schopnost prosazovat zájmy. Nerovnosti v sociálních kontaktech a vazbách: rozdílný přístup k informacím, podpoře a lidem, kteří mohou mít vliv na zapojení jedince. Ekonomické nerovnosti: příspěvky, doprava a neplacená činnost mohou být finanční překážkou. Prostorové nerovnosti: nabídka organizací, vzdálenost a dopravní dostupnost. (ČRDM, data 2024; Linek a Petrúšek, 2018) Konec.