Obsah obrázku Písmo, Grafika, text, grafický design Popis byl vytvořen automaticky
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH
LEKCE 11 · LICENCOVÁNÍ DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ
JUDr. Ján Matejka, Ph.D.
CEVRO Univerzita · 60 minut (úvodní situace, výklad, diskuse) · právní stav k 28. 9. 2026
28 | 9 | 2026

VÝKLAD: Přivítání. Deset lekcí jsme řešili, komu výsledek tvůrčí práce zaměstnance patří – autorské
dílo, software, vzor, známka, vynález, a to i přes hranice. Dnes otázku obrátíme: jak se s takovým
výsledkem nakládá. Základním nástrojem je licence – oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví,
které poskytovatel dává nabyvateli, aniž se práva vzdává (§ 2358 OZ). Pracovněprávní rozměr má
licencování trojí. Za prvé: kdo smí licenci k zaměstnaneckému výsledku udělit – zaměstnavatel,
zaměstnanec, nebo oba – a kdy k tomu potřebuje svolení tvůrce či spolumajitele. Za druhé: co z
licenčních výnosů náleží tvůrci – původci vynálezu, autorovi díla, programátorovi. Za třetí: jak
zaměstnanci do firmy licence „přinášejí“ (otevřený software, vlastní starší díla) a jak je z ní
„vynášejí“ (zveřejnění kódu, vedlejší projekty).
METODIKA: Připomeňte domácí přípravu – § 2358–2389 občanského zákoníku, § 14 zákona o vynálezech, §
18 zákona o ochranných známkách, § 58 odst. 1 autorského zákona. Lekce navazuje na lekce 4 a 5
(zaměstnanecké dílo, software), 8 (odměna původce) a 10 (zahraniční modely).
PŘECHOD: Cíle lekce.

CÍLE LEKCE: OD PRÁVA K LICENCI
•Po této lekci dokážete
•Rozlišit převod práva, licenci, podlicenci, postoupení licence a výkon majetkových práv ze zákona
(§ 2358–2365 OZ; § 58 odst. 1 AZ)
•Určit, kdo může licencovat zaměstnanecký výsledek – dílo, software, vynález, vzor, známku – a kdy
je třeba svolení tvůrce nebo spolumajitele
•Sestavit licenční smlouvu: forma, výhradnost, rozsah, odměna, zápis do rejstříku, výpověď
(§ 2358–2376 OZ; § 14 ZV; § 18 ZOZ; § 32 ZPV)
•Posoudit rizika: veřejné licence v kódu zaměstnanců, soutěžní meze licenčních doložek (nařízení
(EU) 2026/877), nároky tvůrců na podíl z licenčních výnosů
•Dnes neřešíme kolektivní správu práv, daně z licenčních příjmů ani oceňování nehmotného majetku.
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
2
Lekce 11

VÝKLAD: Čtyři výsledky učení. Za prvé rozlišit převod práva, licenci, podlicenci, postoupení
licence a výkon majetkových práv ze zákona – pět různých právních titulů, které praxe často
zaměňuje (§ 2358–2365 OZ; § 58 odst. 1 AZ). Za druhé určit, kdo může licencovat zaměstnanecký
výsledek – dílo, software, vynález, vzor, známku – a kdy je třeba svolení tvůrce nebo
spolumajitele. Za třetí sestavit licenční smlouvu: forma, výhradnost, rozsah, odměna, zápis do
rejstříku, výpověď (§ 2358–2376 OZ; § 14 ZV; § 18 ZOZ; § 32 ZPV). Za čtvrté posoudit rizika:
veřejné licence v kódu zaměstnanců, soutěžněprávní meze licenčních doložek podle nového nařízení
Komise (EU) 2026/877 a nároky tvůrců na podíl z licenčních výnosů.
METODIKA: Dnes neřešíme kolektivní správu práv, daně z licenčních příjmů ani oceňování nehmotného
majetku. Zahraniční právo jen tam, kde navazuje na lekci 10 (německé směrnice k odměně).
PŘECHOD: Úvodní situace.

ÚVODNÍ SITUACE: LICENCE NA „VŠECHNO“
•Softwarová firma a její technologie (modelová situace)
•Výrobce chytrých hodinek chce „výhradní celosvětovou licenci na veškerou technologii“ firmy –
aplikaci, senzorovou kalibraci a kompresi tras, ikony, fotografie tras i značku
•Stav práv: kód a ikony vytvořili zaměstnanci · užitný vzor na kalibraci má firma společně
s externím spolupůvodcem · fotografie dodal fotograf na smlouvu o dílo · aplikace obsahuje modul
pod GPL · evropská patentová přihláška (komprese) a přihláška známky znějí na firmu
•Jednatel: „Všechno vzniklo u nás, podepíšeme to zítra.“ Původci se ptají na podíl z licenčních
poplatků; grafik a fotograf, zda se jich někdo zeptá
•Co z toho může firma licencovat hned a sama? (a) vše – vzniklo to ve firmě a za její peníze · (b)
jen část – podle toho, kdo má u které položky právo · (c) nic – ke všemu je třeba souhlas tvůrců.
Hlasujte; vrátíme se k tomu na konci.
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
3
Lekce 11

VÝKLAD: Modelová situace. Výrobce chytrých hodinek nabízí softwarové firmě smlouvu: chce „výhradní
celosvětovou licenci na veškerou technologii“ – aplikaci, senzorovou kalibraci tras, kompresi tras,
ikony, fotografie tras i značku. Stav práv: kód a ikony vytvořili zaměstnanci; užitný vzor na
kalibraci má firma společně s externím spolupůvodcem; fotografie dodal fotograf na smlouvu o dílo;
aplikace obsahuje modul pod GPL; evropská patentová přihláška na kompresi a přihláška známky znějí
na firmu. Jednatel je nadšen: „Všechno vzniklo u nás, podepíšeme to zítra.“ Tvůrci se ale ozývají:
původci se ptají na podíl z licenčních poplatků; grafik a fotograf, zda se jich někdo zeptá. Otázka
k hlasování: co z toho může firma licencovat hned a sama – (a) vše, vzniklo to ve firmě a za její
peníze; (b) jen část, podle toho, kdo má u které položky právo; (c) nic, ke všemu je třeba souhlas
tvůrců?
PŘECHOD: Nejprve základní rozlišení – převod, licence, výkon práv.
ZDROJE: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1 odst. 2, § 430, 431, 504, 582, 1120, 1746 odst.
2, 2175, 2178, 2180 odst. 3, 2358–2389, 2914, 2985, 3029 odst. 1, znění od 1. 1. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, § 8, 11, 12, 26, 41, 58,
59, 61, 66 odst. 6–7, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990
Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, § 9–11, 14–16, 19, 20, 28, 29, 69, 73, 74, znění od 1.
2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, § 12
odst. 2, § 21 odst. 2, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1992/478

PŘEVOD, LICENCE A VÝKON PRÁV ZE ZÁKONA
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
4
Lekce 11
PŘEVOD PRÁVA
právo mění majitele
· patent, užitný a průmyslový vzor, známka: písemně a se zápisem (§ 15 ZV; § 30 ZPV; § 15 ZOZ)
· autorská práva převést nelze (§ 26 odst. 1, § 11 odst. 4 AZ)
LICENCE
právo zůstává poskytovateli; nabyvatel je smí vykonávat v ujednaném rozsahu (§ 2358 odst. 1 OZ)
· autor jen strpí zásah do práva dílo užít (§ 12 odst. 2 AZ)
· výhradní nebo nevýhradní
VÝKON PRÁV ZE ZÁKONA
zaměstnavatel vykonává majetková práva autora svým jménem a na svůj účet – včetně udělování licencí
(§ 58 odst. 1 AZ; L4)
· vynález a vzor: právo na zaměstnavatele přechází (L6, L8)
Podlicence a postoupení licence: snímek 6 · postoupení práva výkonu zaměstnavatelem (§ 58
odst. 1 AZ): L4. Pracovněprávní otázka je vždy stejná: má firma právo samo, jeho výkon ze zákona,
nebo jen licenci – a od koho?

VÝKLAD: Tři způsoby, jak se k výsledku dostane někdo jiný než tvůrce. (1) Převod práva: právo mění
majitele. Průmyslová práva převoditelná jsou: patent písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči
třetím osobám zápisem do patentového rejstříku (§ 15 ZV); užitný vzor obdobně (§ 12 odst. 2, § 21
odst. 2 zák. č. 478/1992 Sb.); zapsaný průmyslový vzor písemnou smlouvou účinnou vůči třetím osobám
zápisem (§ 30 ZPV); ochranná známka písemnou smlouvou, přičemž převod nabývá účinky až zápisem do
rejstříku (§ 15 odst. 1 a 3 ZOZ); evropská patentová přihláška písemně s podpisy stran (čl. 72
EPC). Autorská práva převést nelze – majetková (§ 26 odst. 1 AZ) ani osobnostní (§ 11 odst. 4 AZ).
(2) Licence: právo zůstává poskytovateli, nabyvatel získává oprávnění k jeho výkonu v ujednaném
omezeném nebo neomezeném rozsahu (§ 2358 odst. 1 OZ). U díla to autorský zákon říká výslovně:
poskytnutím oprávnění právo autorovi nezaniká, vzniká mu jen povinnost strpět zásah v rozsahu
smlouvy (§ 12 odst. 2 AZ). (3) Výkon práv ze zákona: není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává
svým jménem a na svůj účet majetková práva autora k zaměstnaneckému dílu (§ 58 odst. 1 AZ) – není
to převod ani licence, ale zákonné oprávnění, jehož součástí je i udělování licencí třetím osobám.
U vynálezu, užitného vzoru a průmyslového vzoru naopak právo na ochranu na zaměstnavatele přechází,
není-li smlouvou stanoveno jinak (§ 9 odst. 1 ZV; § 13 odst. 1 ZPV); uplatní-li je zaměstnavatel
včas, podává přihlášku svým jménem a po udělení patentu nebo zápisu vzoru licencuje jako každý jiný
majitel (§ 11 odst. 1 ZV; § 32 ZPV).
Spodní řada schématu ukazuje tři „druhé kroky“, které se pletou: podlicence (nabyvatel dává
oprávnění dál – jen bylo-li to ujednáno, § 2363 OZ), postoupení licence (nabyvatel se nahrazuje
jiným – písemný souhlas poskytovatele, § 2364 OZ) a postoupení práva výkonu k zaměstnaneckému dílu
(zaměstnavatel se nahrazuje jiným – svolení autora, ledaže jde o převod obchodního závodu, § 58
odst. 1 věta třetí AZ).
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Investor chce ‚koupit autorská práva k aplikaci‘. Co mu lze nabídnout?“
OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Výhradní licenci, postoupení práva výkonu se svolením autorů, nebo koupi závodu
(L4). TYPICKÁ CHYBA: „smlouva o převodu autorských práv“.
PŘECHOD: Licenční smlouva v občanském zákoníku.
ZDROJE: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1 odst. 2, § 430, 431, 504, 582, 1120, 1746 odst.
2, 2175, 2178, 2180 odst. 3, 2358–2389, 2914, 2985, 3029 odst. 1, znění od 1. 1. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, § 8, 11, 12, 26, 41, 58,
59, 61, 66 odst. 6–7, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990
Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, § 9–11, 14–16, 19, 20, 28, 29, 69, 73, 74, znění od 1.
2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, § 12
odst. 2, § 21 odst. 2, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1992/478; Zákon č. 207/2000
Sb., o ochraně průmyslových vzorů, § 12, 13, 15–17, 30–33, znění od 1. 2. 2022 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207; Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, § 13 odst. 3, §
15, 17, 18, 18a, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2003/441; Úmluva o udělování
evropských patentů (EPC), čl. 2 odst. 2, čl. 71–74; Prováděcí předpis k EPC, pravidla 22–24 (zápis
převodů a licencí do evropského patentového rejstříku; zvláštní zápis výhradní licence a
podlicence) – https://www.epo.org/en/legal/epc

LICENČNÍ SMLOUVA V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
5
Lekce 11
Otázka
Pravidlo
Pramen
Důsledek pro praxi
Co je licence
Oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví v ujednaném rozsahu; nabyvatel platí odměnu, není-li
ujednáno jinak
§ 2358 odst. 1 OZ
Právo zůstává poskytovateli – licence není převod
Forma a zápis
Písemně: výhradní licence a licence zapisovaná do veřejného seznamu · u zapsaných průmyslových práv
účinnost vůči třetím osobám zápisem (podle práv: snímek 9)
§ 2358 odst. 2–3 OZ
Bez zápisu platí mezi stranami; nevýhradní licence k dílu i ústně
Využití a udržování
Nabyvatel licenci využít nemusí, ledaže trvání práva závisí na jeho výkonu; u díla naopak musí,
není-li ujednáno jinak · poskytovatel právo udržuje
§ 2359; § 2372 odst. 2 OZ
Užívání známky nabyvatelem se počítá vlastníkovi (§ 13 odst. 3 ZOZ)
Podklady a utajení
Poskytovatel předá podklady; nabyvatel je utají a po zániku licence vrátí · zaměstnanec není třetí
osobou, byl-li zavázán k mlčenlivosti
§ 2367–2368 OZ
Know-how jen zaměstnancům s doložkou mlčenlivosti
Ohrožení licence
Nabyvatel oznámí ohrožení či porušení; poskytovatel poskytne součinnost k právní ochraně
§ 2369 OZ
Sjednat, kdo porušení žaluje
Výpověď
Smlouva na dobu neurčitou: výpověď účinná uplynutím jednoho roku od konce měsíce, v němž došla
druhé straně
§ 2370 OZ
Sjednat dobu určitou nebo vlastní výpovědní dobu
Zvláštní pravidla: licence k dílu § 2371–2383, nakladatelská licence § 2384–2386, práva související
a databáze § 2387–2389 OZ.

VÝKLAD: Občanský zákoník upravuje licenci ve čtyřech vrstvách: obecná ustanovení pro všechna práva
duševního vlastnictví (§ 2358–2370), zvláštní ustanovení pro předměty chráněné autorským zákonem (§
2371–2383), nakladatelskou licenci (§ 2384–2386) a práva související a databáze (§ 2387–2389). K
tomu zvláštní zákony: § 14 ZV, § 18 ZOZ, § 32 ZPV. Tabulka prochází obecnou část. Pojem: licence je
oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví; nabyvatel se zavazuje k odměně, není-li ujednáno
jinak (§ 2358 odst. 1). Forma: písemná je nutná u výhradní licence a u licence, která má být
zapsána do veřejného seznamu (odst. 2); u patentu vždy (§ 14 odst. 1 ZV). Nevýhradní licence k dílu
může vzniknout i ústně nebo konkludentně – důkazně je to ovšem slabé. Účinky vůči třetím osobám: u
předmětů průmyslového vlastnictví zapsaných ve veřejném seznamu až zápisem licence (§ 2358 odst. 3;
§ 14 odst. 2 ZV; § 18 odst. 4 ZOZ; § 32 odst. 3 ZPV). Využití: nabyvatel není povinen licenci
využít, ledaže trvání práva závisí na jeho výkonu (§ 2359 odst. 1) – typicky známka, kterou lze pro
neužívání zrušit, přičemž užívání se souhlasem vlastníka se počítá jako užívání vlastníkem (§ 13
odst. 3 ZOZ); u autorského díla je tomu naopak – nabyvatel je povinen licenci využít, není-li
ujednáno jinak (§ 2372 odst. 2). Udržování: poskytovatel udržuje právo, vyžaduje-li to jeho povaha
(§ 2359 odst. 2) – udržovací poplatky, obnova zápisu. Podklady a utajení: poskytovatel předá
podklady a informace (§ 2367); nabyvatel je utají před třetími osobami – za třetí osobu se
nepovažuje zaměstnanec ani ten, kdo se účastní na podnikání podnikatele, byl-li zavázán k
mlčenlivosti (§ 2368 odst. 1). To je přímý pracovněprávní důsledek: nabyvatel licence smí
licencované know-how zpřístupnit jen zaměstnancům, které k mlčenlivosti zavázal. Ohrožení licence:
oznámení a součinnost (§ 2369). Výpověď: u smlouvy na dobu neurčitou nabývá účinnosti až uplynutím
jednoho roku od konce kalendářního měsíce, v němž došla druhé straně (§ 2370) – strany si mohou
ujednat jinak (§ 1 odst. 2 OZ).
UPOZORNĚNÍ: Nedodržení písemné formy: právní jednání je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně
zhojí; vyžaduje-li formu ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (což je případ § 2358 odst.
2), lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno (§ 582). U patentu plyne forma ze zvláštního
zákona (§ 14 odst. 1 ZV), takže toto zmírnění neplatí – výklad. § 32 odst. 4 ZPV dosud odkazuje na
zrušený obchodní zákoník; na jeho místo vstupují odpovídající ustanovení občanského zákoníku (§
3029 odst. 1 OZ).
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Licenční smlouva ke známce nebyla zapsána do rejstříku. Je neplatná?“
OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Ne – mezi stranami platí; zápis zakládá účinky vůči třetím osobám. TYPICKÁ
CHYBA: zápis jako podmínka platnosti.
PŘECHOD: Výhradní a nevýhradní licence.
ZDROJE: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1 odst. 2, § 430, 431, 504, 582, 1120, 1746 odst.
2, 2175, 2178, 2180 odst. 3, 2358–2389, 2914, 2985, 3029 odst. 1, znění od 1. 1. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, §
9–11, 14–16, 19, 20, 28, 29, 69, 73, 74, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527;
Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, § 13 odst. 3, § 15, 17, 18, 18a, znění od 1. 2. 2022
– https://e-sbirka.gov.cz/sb/2003/441; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, § 12,
13, 15–17, 30–33, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207

VÝHRADNOST, PODLICENCE A POSTOUPENÍ
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
6
Lekce 11
VÝHRADNÍ (§ 2360)
· poskytovatel nesmí tutéž licenci dát třetí osobě
· sám se výkonu práva zdrží, není-li výslovně ujednán opak
· pozdější licence bez písemného souhlasu nabyvatele nevznikne; dřívější nevýhradní zůstává
(NS 27 Cdo 754/2020 – L4) → ptát se na všechny dřívější licence
NEVÝHRADNÍ (§ 2361–2362)
· poskytovatel právo vykonává dál a může licencovat dalším osobám
· není-li výhradnost ujednána výslovně, platí nevýhradní licence
· opačná domněnka jen u nakladatelské licence (§ 2384 odst. 2)
PODLICENCE (§ 2363)
· nabyvatel poskytne oprávnění třetí osobě jen bylo-li to ujednáno
· výrobní závody, distributoři, cloudové služby
· u děl: o užití z podlicence informuje autora na žádost nabyvatel licence; chybějící údaje si
vyžádá od nabyvatele podlicence (§ 2374a odst. 3)
POSTOUPENÍ (§ 2364–2365)
· jen s písemným souhlasem poskytovatele; oznámit osobu postupníka
· převod závodu nabyvatele: souhlas jen bylo-li to zvlášť ujednáno
· postoupení práva výkonu u zaměstnaneckého díla: svolení autora (L4)
Výhradní licence není převod: právo, jeho udržování i poplatky zůstávají poskytovateli (§ 2359
odst. 2). Kdo žaluje porušení: tabulka na snímku 9.

VÝKLAD: Čtyři pojmy, čtyři různé souhlasy. Výhradní licence (§ 2360): poskytovatel nesmí po dobu
jejího trvání poskytnout tutéž licenci třetí osobě – a není-li výslovně ujednán opak, zdrží se
výkonu práva i on sám (odst. 1 věta druhá). Česká výhradní licence tedy bez výslovné výhrady
vylučuje i poskytovatele. Poskytne-li poskytovatel za trvání výhradní licence bez písemného
souhlasu nabyvatele licenci třetí osobě, tato licence nevznikne; nevýhradní licence poskytnutá
dříve však zůstává zachována (odst. 2) – proto se při jednání o výhradní licenci ptáme na všechny
dříve udělené licence. Nejvyšší soud označil totéž pravidlo dřívější úpravy za zcela jasné a
výslovně odkázal na § 2360 odst. 2 větu druhou OZ: nevýhradní licence získaná před pozdějším
poskytnutím výhradní licence třetí osobě zůstává zachována (27 Cdo 754/2020, bod 19). Ve věci se
pozdější nabyvatelka výhradní licence dovolávala přednosti před oprávněním objednatelky grafického
návrhu obalu (§ 61 AZ); Nejvyšší soud pro tuto otázku dovolání nepřipustil právě s odkazem na jasné
znění zákona a rozsudky soudů obou stupňů zrušil z jiného důvodu – soudy mají vyložit smlouvu o
dílo a znovu posoudit, zda byla platně uzavřena a zda strany nesjednaly licenční smlouvu (body
28–32). Nevýhradní licence (§ 2361): poskytovatel právo dál vykonává a může licencovat dalším
osobám. Domněnka (§ 2362): není-li výhradní licence ujednána výslovně, platí, že jde o nevýhradní.
Opačné pravidlo má jen nakladatelská licence (§ 2384 odst. 2). Podlicence (§ 2363): nabyvatel může
oprávnění poskytnout třetí osobě, jen bylo-li to ujednáno v licenční smlouvě – důležité pro výrobní
závody, distributory a poskytovatele cloudových služeb nabyvatele. Postoupení licence (§ 2364): jen
s písemným souhlasem poskytovatele; nabyvatel postoupení a osobu postupníka oznámí. Při převodu
závodu nebo jeho samostatné části se souhlas poskytovatele vyžaduje, jen bylo-li to zvlášť ujednáno
(§ 2365) – licence tedy „cestuje“ se závodem nabyvatele.
Výhradní licence není převod: právo, povinnost je udržovat i odpovědnost za jeho existenci
zůstávají poskytovateli (§ 2359 odst. 2). Liší se i postavení v řízení: výhradní nabyvatel licence
k dílu se domáhá nároků z porušení namísto autora (§ 41 AZ); u průmyslových práv vymáhá nabyvatel
licence jen se souhlasem majitele, nebo nezahájí-li majitel řízení do jednoho měsíce od oznámení (§
2 odst. 2 zák. č. 221/2006 Sb.). Soutěžní právo užívá vlastní definici: výhradní je licence, podle
níž poskytovatel sám nesmí vyrábět ani licencovat třetím stranám (čl. 1 odst. 1 písm. p) nařízení
(EU) 2026/877).
PŘÍKLAD: Firma udělí výrobci hodinek výhradní licenci k aplikaci a dál ji sama prodává v obchodech
s aplikacemi – bez výslovné výhrady porušuje smlouvu.
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Smlouva říká jen ‚poskytovatel uděluje licenci k užití softwaru‘. Je
výhradní?“ OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Nevýhradní (§ 2362). TYPICKÁ CHYBA: „kdo platí, má výhradu“.
PŘECHOD: Odměna.
ZDROJE: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1 odst. 2, § 430, 431, 504, 582, 1120, 1746 odst.
2, 2175, 2178, 2180 odst. 3, 2358–2389, 2914, 2985, 3029 odst. 1, znění od 1. 1. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, § 8, 11, 12, 26, 41, 58,
59, 61, 66 odst. 6–7, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 221/2006
Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství, § 2, 4, 5, znění od
28. 12. 2018 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/221; Nařízení Komise (EU) 2026/877 ze dne 16. 4.
2026 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie dohod o převodu
technologií (Úř. věst. L, 2026/877, 21. 4. 2026), čl. 1–5, 8, 10, 11 – v platnosti od 1. 5. 2026,
použitelné do 30. 4. 2038; nahradilo nařízení (EU) č. 316/2014 –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32026R0877; Nejvyšší soud, rozsudek ze
dne 26. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 754/2020, ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.754.2020.2 (věc posouzena podle
autorského zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013 – bod 21; domněnka licence k účelu smlouvy podle
§ 61 odst. 1 se uplatní jen tehdy, neuzavřely-li strany licenční smlouvu – body 25 a 32; nevýhradní
licence získaná před pozdějším poskytnutím výhradní licence třetí osobě zůstává zachována, pro
úpravu od 1. 1. 2014 srov. § 2360 odst. 2 větu druhou OZ – bod 19; rozsudky soudů obou stupňů
zrušeny a věc vrácena k výkladu smlouvy – body 28–32) – ECLI ověřeno při přípravě lekce 4; text
znovu čten 5. 10. 2026 v databázi kraken.slv.cz (https://kraken.slv.cz/27Cdo754/2020); úřední
databáze https://rozhodnuti.nsoud.cz/ byla 3.–5. 10. 2026 nedostupná

ODMĚNA, VYÚČTOVÁNÍ A KONTROLA
•Každá licence (§ 2366 OZ)
•Odměna „není-li ujednáno jinak“ (§ 2358 odst. 1) · bez určení výše je smlouva platná, plyne-li
z jednání vůle uzavřít ji úplatně – pak odměna obvyklá –, nebo je-li výslovně bezúplatná · odměna
z výnosů: kontrola účetních záznamů a vyúčtování alespoň jednou ročně
•Autorská díla navíc (§ 2374–2374a OZ; směrnice (EU) 2019/790 čl. 18–20)
•Kritéria: účel licence, způsob užití, tvůrčí příspěvek, rozsah; pevná částka jen v odůvodněných
případech · dodatečná odměna při zřejmém nepoměru k výnosům – nelze ji vyloučit ani se jí vzdát;
výši určí soud · informace o užití u úplatné licence alespoň jednou ročně; k podlicenci snímek 6
•Výjimky
•Počítačové programy (§ 66 odst. 7 AZ; L5) · výrobci záznamů a pořizovatelé databází
(§ 2388–2389 OZ)
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
7
Lekce 11

VÝKLAD: Obecné pravidlo (§ 2366 OZ): odměna není pojmovým znakem licence – nabyvatel se k ní
zavazuje, „není-li ujednáno jinak“ (§ 2358 odst. 1). Neurčí-li smlouva výši odměny ani způsob
jejího určení, je platná jen ve dvou případech: vyplývá-li z jednání stran vůle uzavřít úplatnou
smlouvu i bez určení výše – pak náleží odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za obdobných podmínek
–, anebo ujednají-li strany, že se licence poskytuje bezúplatně (odst. 1). Je-li odměna závislá na
výnosech, musí nabyvatel umožnit kontrolu účetních záznamů a předkládat vyúčtování v ujednaných
obdobích, jinak alespoň jednou ročně; důvěrné údaje nesmí poskytovatel prozradit ani použít k
jinému účelu (odst. 2–3). Autorská díla mají přísnější režim (§ 2374–2374a OZ, transpozice čl.
18–20 a 23 směrnice 2019/790): při ujednání odměny se přihlíží k účelu licence, způsobu a
okolnostem užití, velikosti tvůrčího příspěvku a rozsahu licence; pevná částka jen v odůvodněných
případech. Je-li odměna tak nízká, že je ve zřejmém nepoměru k výnosům z využití licence a k
významu díla pro jejich dosažení, může autor požadovat přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu;
k ujednáním, která toto právo vylučují nebo omezují, se nepřihlíží a autor se ho nemůže vzdát; výši
určí soud (§ 2374 odst. 2–3). Nabyvatel úplatné licence předkládá autorovi alespoň jednou ročně
informace o užití díla (§ 2374a odst. 1); byla-li poskytnuta podlicence, informuje autora o užití
na jejím základě na jeho žádost nabyvatel licence, a nemá-li potřebné údaje, poskytne je nabyvateli
licence na jeho žádost nabyvatel podlicence (odst. 3); ani to nelze vyloučit (odst. 4).
Výjimky: na počítačové programy se pravidla o dodatečné odměně, informacích o užití a odstoupení
nepoužijí (§ 66 odst. 7 AZ; čl. 23 odst. 2 směrnice); práva podle § 2374 a 2374a nemají ani výrobci
záznamů, vysílatelé a pořizovatelé databází (§ 2388–2389 OZ).
Pracovněprávní vazba: tato ochrana míří na autora jako stranu licenční smlouvy. U zaměstnaneckého
díla autor licenci neposkytuje – práva vykonává zaměstnavatel ze zákona. Autorovou ochranou je tu §
58 odst. 6 AZ: přiměřená dodatečná odměna vůči zaměstnavateli, dostane-li se mzda do zjevného
nepoměru k zisku z využití práv (tedy i z licencování) a k významu díla – ovšem jen „není-li
sjednáno jinak“. Směrnice sama uvádí, že potřeba ochrany nevzniká, je-li protistrana konečným
uživatelem a dílo sama neužívá, „například v případě některých pracovních smluv“ (bod 72). Zda lze
nárok vyloučit i tam, kde zaměstnavatel dílo obchodně využívá, je sporné (výklad; judikatura k této
otázce nebyla při přípravě lekce dohledána).
Typy plateb jsou věcí praxe: jednorázová platba, podíl z obratu nebo z kusu, minimální roční
platba, platby při dosažení milníků a jejich kombinace.
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Externí fotograf dostal za licenci jednorázově malou částku; fotografie se
stala tváří úspěšné kampaně. Co může žádat? A kdyby byl zaměstnancem?“ OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ:
Dodatečnou odměnu a informace o užití (§ 2374 odst. 2, § 2374a) – nelze vyloučit; jako zaměstnanec
dodatečnou odměnu vůči zaměstnavateli podle § 58 odst. 6 AZ, nebyla-li vyloučena.
PŘECHOD: Zvláštní pravidla pro díla.
ZDROJE: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1 odst. 2, § 430, 431, 504, 582, 1120, 1746 odst.
2, 2175, 2178, 2180 odst. 3, 2358–2389, 2914, 2985, 3029 odst. 1, znění od 1. 1. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, § 8, 11, 12, 26, 41, 58,
59, 61, 66 odst. 6–7, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Směrnice
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. 4. 2019 o autorském právu a právech s ním
souvisejících na jednotném digitálním trhu, čl. 18–23, bod odůvodnění 72 –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019L0790

LICENCE K DÍLU: ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA
•Rozsah (§ 2372, § 2376 OZ)
•Jen způsoby užití známé v době uzavření smlouvy · omezení způsobem, množstvím, místem a časem ·
mlčí-li smlouva: rozsah nutný k dosažení účelu smlouvy; jinak území ČR, doba obvyklá – nejdéle
1 rok, množství obvyklé
•Uzavření (§ 2373)
•Návrh i vůči neurčitému počtu osob · obsah odkazem na veřejně dostupné licenční podmínky · přijetí
úkonem bez vyrozumění navrhovatele → základ veřejných licencí
•Zásahy do díla (§ 2375)
•Označení autora měnit jen bylo-li to ujednáno · dílo a jeho název rovněž, ledaže lze svolení
autora spravedlivě očekávat a autor si je nevyhradil
•Ukončení a nástupnictví (§ 2378–2383)
•Nečinnost nabyvatele výhradní licence: po výzvě, nejdříve po 2 letech – odstoupení, omezení
licence nebo ukončení výhradnosti · změna přesvědčení autora u nezveřejněného díla (s náhradou
škody) · licence přechází na právního nástupce nabyvatele, nevyloučí-li to smlouva
•U zaměstnaneckého díla vykonává práva zaměstnavatel ze zákona (§ 58 AZ); tato pravidla míří na
licence, které poskytuje autor sám – externista nebo zaměstnanec u díla mimo pracovní povinnosti.
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
8
Lekce 11

VÝKLAD: Zvláštní ustanovení pro licenci k předmětům chráněným autorským zákonem (§ 2371–2383 OZ)
chrání autora jako slabší stranu. Rozsah: licenci lze poskytnout jen ke způsobům užití, které jsou
v době uzavření smlouvy známy; k opačnému ujednání se nepřihlíží (§ 2372 odst. 1). Licence může být
omezena na jednotlivé způsoby užití a ty zase co do množství, místa nebo času (§ 2376 odst. 1). Kde
smlouva mlčí, nastupují vyvratitelné domněnky: licence byla poskytnuta ke způsobům užití a v
rozsahu nutném k dosažení účelu smlouvy (odst. 2); nevyplývá-li z účelu jinak, je omezena na území
České republiky, na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu užití, nejdéle však na jeden rok, a
na obvyklé množství (odst. 3). Uzavření smlouvy (§ 2373): návrhem je i projev vůle vůči neurčitému
počtu osob; obsah smlouvy lze určit odkazem na licenční podmínky stranám známé nebo veřejně
dostupné; návrh lze přijmout provedením určitého úkonu bez vyrozumění navrhovatele – to je zákonný
základ veřejných licencí. Zásahy do díla (§ 2375): označení autora smí nabyvatel upravit či změnit,
jen bylo-li to ujednáno (odst. 1) – bez výjimky. Dílo a jeho název smí měnit rovněž jen při
ujednání, ledaže jde o změnu, u níž lze spravedlivě očekávat, že by k ní autor vzhledem k
okolnostem užití svolil; ani tehdy ne, vyhradil-li si autor svolení a nabyvatel o výhradě ví (odst.
2). Totéž platí obdobně pro spojení s jiným dílem a zařazení do díla souborného (odst. 3). Ukončení
ze strany autora: nevyužívá-li nabyvatel výhradní licenci vůbec, může autor po výzvě s přiměřenou
lhůtou odstoupit, licenci omezit nebo ukončit její výhradní povahu – nejdříve po dvou letech od
poskytnutí licence či odevzdání díla (§ 2378–2379); odstoupit lze také pro změnu přesvědčení autora
u dosud nezveřejněného díla, a to s povinností nahradit škodu (§ 2382). Nástupnictví: práva a
povinnosti z licenční smlouvy přecházejí na právního nástupce nabyvatele, nevyloučí-li to smlouva
(§ 2383).
UPOZORNĚNÍ: Na počítačové programy se nepoužijí pravidla o dodatečné odměně, informacích o užití,
odstoupení pro nečinnost a pro změnu přesvědčení (§ 66 odst. 7 AZ); ostatní ustanovení – známé
způsoby užití, domněnky rozsahu, uzavírání vůči neurčitému počtu osob – platí i pro ně.
Pracovněprávní vazba: tato ustanovení upravují smlouvu, kterou licenci poskytuje autor. U
zaměstnaneckého díla autor licenci neposkytuje – zaměstnavatel vykonává práva ze zákona a zásahy do
díla řeší zákonná domněnka svolení ke zveřejnění, úpravám, spojení a uvádění pod jménem
zaměstnavatele (§ 58 odst. 4 AZ). Zda a v jakém rozsahu se zvláštní ustanovení použijí na licenci,
kterou třetí osobě uděluje zaměstnavatel, je sporné (výklad). Plně se použijí tam, kde licenci
poskytuje autor sám: u díla zaměstnance vytvořeného mimo pracovní povinnosti a u děl externistů.
PŘÍKLAD: „Licence k užití fotografií“ bez dalšího: rozsah určí účel smlouvy; kde účel mlčí, platí
území České republiky, nejdéle jeden rok a obvyklé množství – mezinárodní kampaň je mimo licenci.
PŘECHOD: Průmyslová práva – forma, zápis a žaloba.
ZDROJE: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1 odst. 2, § 430, 431, 504, 582, 1120, 1746 odst.
2, 2175, 2178, 2180 odst. 3, 2358–2389, 2914, 2985, 3029 odst. 1, znění od 1. 1. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, § 8, 11, 12, 26, 41, 58,
59, 61, 66 odst. 6–7, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121

PRŮMYSLOVÁ PRÁVA: FORMA, ZÁPIS, ŽALOBA
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
9
Lekce 11
Předmět
Forma a rozsah licence
Zápis a účinky
Kdo žaluje porušení
Patent, užitný vzor (ČR)
Písemně (§ 14 odst. 1 ZV; § 21 odst. 2 zák. č. 478/1992 Sb.)
Účinnost vůči třetím osobám zápisem do rejstříku (§ 14 odst. 2 ZV)
Majitel; nabyvatel licence se souhlasem majitele, bez něj po 1 měsíci nečinnosti (§ 2
zák. č. 221/2006 Sb.)
Evropská přihláška a patent
Přihlášku lze licencovat pro celé území určených států nebo jeho část (čl. 73 EPC) · jednotný
patent i pro část území (čl. 3 odst. 2 nař. 1257/2012)
Evropský patentový rejstřík – výhradní licence a podlicence zvlášť (pravidla 23–24); po udělení
národní rejstříky
Podle práva státu ochrany; u jednotného patentu Jednotný patentový soud (L9)
Průmyslový vzor (ČR / EU)
Výlučná nebo nevýlučná (§ 32 ZPV) · EU: pro celou Unii nebo její část (čl. 36 nař. 2026/715)
Zápisem (§ 32 odst. 3 ZPV; čl. 38 odst. 1)
EU: nabyvatel se souhlasem majitele, výlučný po marné výzvě – i bez zápisu licence (Thomas
Philipps, C-419/15)
Ochranná známka (ČR / EU)
Pro všechny nebo některé výrobky a služby; i k přihlášce (§ 18 odst. 1, 8 ZOZ) · EU: i pro část
Unie (čl. 25, 28 nař. 2017/1001)
Zápisem (§ 18 odst. 4 ZOZ; čl. 27) · překročení mezí licence = porušení známky (§ 18 odst. 2)
ČR: § 2 zák. č. 221/2006 Sb. · EU: čl. 25 odst. 3–4 – i bez zápisu licence (Hassan, C-163/15)
Autorské dílo (srovnání)
Písemně jen výhradní licence (§ 2358 odst. 2 OZ); rozsah podle účelu (§ 2376)
Rejstřík neexistuje
Výhradní nabyvatel licence namísto autora (§ 41 AZ)
Zápis není podmínkou platnosti licence; chrání nabyvatele před třetími osobami. „Výhradní“ (OZ)
a „výlučná“ (ZPV, předpisy EU) označují týž pojem. Náhrada: na návrh paušál nejméně ve výši
dvojnásobku obvyklého licenčního poplatku (§ 5 odst. 2 zák. č. 221/2006 Sb.).

VÝKLAD: Tabulka shrnuje, co k obecné úpravě přidávají zvláštní předpisy. Patent a užitný vzor:
licence se poskytuje písemnou smlouvou (§ 14 odst. 1 ZV) a vůči třetím osobám nabývá účinnosti
zápisem do patentového rejstříku (odst. 2); pro užitné vzory platí obdobně (§ 12 odst. 2, § 21
odst. 2 zák. č. 478/1992 Sb.). Spolumajitelé: k platnému uzavření licenční smlouvy je třeba,
není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech; nároky z porušení uplatňuje každý samostatně (§ 16 odst. 3
ZV) – zvláštní pravidlo proti obecnému většinovému rozhodování spoluvlastníků. Evropská patentová
přihláška: lze ji licencovat zcela nebo zčásti pro celé území určených států nebo jeho část (čl. 73
EPC); jako předmět vlastnictví se v každém určeném státě řídí právem platným pro národní přihlášky
(čl. 74); licence se zapisuje do evropského patentového rejstříku, zvlášť se vyznačí výhradní
licence a podlicence (pravidla 22–24). Po udělení má evropský patent v každém státě účinky
národního patentu a podléhá stejným podmínkám (čl. 2 odst. 2) – licence k české části se zapisuje
do rejstříku evropských patentů vedeného ÚPV (§ 69 odst. 2 ZV). Jednotný patent lze převést jen pro
všechny zúčastněné státy, licencovat však i pro část jejich území (čl. 3 odst. 2 nařízení č.
1257/2012); jako s předmětem vlastnictví se s ním zachází jako s národním patentem jednoho státu
určeného podle sídla přihlašovatele (čl. 7). Průmyslový vzor: licenční smlouva, licence výlučná či
nevýlučná, účinnost vůči třetím osobám zápisem (§ 32 ZPV); spoluvlastníci – souhlas všech (§ 33
odst. 3); u průmyslového vzoru EU čl. 36 a 38 nařízení (EU) 2026/715, které od 1. 7. 2026 nahradilo
nařízení č. 6/2002. Ochranná známka: licence pro všechny nebo některé výrobky a služby, výhradní
nebo nevýhradní (§ 18 odst. 1 ZOZ); poruší-li nabyvatel licenční smlouvu co do doby, podoby známky,
rozsahu výrobků a služeb, území nebo jakosti, může se vlastník dovolat práv ze známky – nejde jen o
porušení smlouvy (odst. 2); licenci lze poskytnout i k přihlášce (odst. 8); spoluvlastníci –
souhlas všech (§ 18a odst. 3). Známka EU: čl. 25–28 nařízení 2017/1001 – licence pro celou Unii
nebo její část.
Terminologie: občanský zákoník a zákon o ochranných známkách mluví o licenci výhradní, zákon o
průmyslových vzorech a česká znění unijních nařízení o licenci výlučné – jde o týž pojem.
Kdo žaluje porušení: podle českého zákona nabyvatel licence se souhlasem majitele; souhlasu není
třeba, nezahájí-li majitel řízení do jednoho měsíce od oznámení nabyvatele (§ 2 odst. 2 zák. č.
221/2006 Sb.). U známky a vzoru EU nabyvatel se souhlasem majitele, výlučný nabyvatel po marné
výzvě i bez něj (čl. 25 odst. 3 nařízení 2017/1001; čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) 2026/715). Soudní
dvůr pro známku a vzor EU dovodil, že nabyvatel licence může žalovat, i když licence nebyla zapsána
do rejstříku (Hassan, C-163/15; Thomas Philipps, C-419/15); české zákony zápis jako podmínku žaloby
nabyvatele rovněž nestanoví (výklad § 2 zák. č. 221/2006 Sb.). Zápis tedy není podmínkou platnosti
licence; chrání nabyvatele před třetími osobami, zejména před pozdějším nabyvatelem práva (čl. 27
odst. 1 nařízení 2017/1001). Licence slouží i jako měřítko náhrady: soud může na návrh stanovit
škodu, bezdůvodné obohacení a zadostiučinění paušálně nejméně ve výši dvojnásobku obvyklého
licenčního poplatku; nevěděl-li porušovatel a nemohl-li vědět, že právo porušuje, nejméně ve výši
tohoto poplatku (§ 5 odst. 2 a 3 zák. č. 221/2006 Sb.).
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Proč zapisovat licenci, když platí i bez zápisu?“ OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Kvůli
účinkům vůči třetím osobám – nový majitel práva, konkurenční nabyvatel, insolvence. TYPICKÁ CHYBA:
„bez zápisu licence neexistuje“.
PŘECHOD: Kdo smí licencovat výsledek práce zaměstnance.
ZDROJE: Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, § 9–11, 14–16, 19, 20, 28, 29,
69, 73, 74, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 478/1992 Sb., o
užitných vzorech, § 12 odst. 2, § 21 odst. 2, znění od 1. 2. 2022 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/1992/478; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, § 12, 13,
15–17, 30–33, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207; Zákon č. 441/2003 Sb., o
ochranných známkách, § 13 odst. 3, § 15, 17, 18, 18a, znění od 1. 2. 2022 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2003/441; Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového
vlastnictví a ochraně obchodního tajemství, § 2, 4, 5, znění od 28. 12. 2018 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/221; Úmluva o udělování evropských patentů (EPC), čl. 2 odst. 2,
čl. 71–74; Prováděcí předpis k EPC, pravidla 22–24 (zápis převodů a licencí do evropského
patentového rejstříku; zvláštní zápis výhradní licence a podlicence) –
https://www.epo.org/en/legal/epc; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2012 ze dne
17. 12. 2012 (jednotná patentová ochrana), čl. 3 odst. 2, čl. 7, čl. 8, čl. 11 odst. 3 –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32012R1257; Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. 6. 2017 o ochranné známce Evropské unie, čl. 19, 20,
25–28 – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32017R1001; Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2026/715 ze dne 11. 3. 2026 o průmyslových vzorech Evropské unie
(kodifikované znění; Úř. věst. L, 2026/715, 30. 3. 2026; v platnosti od 1. 7. 2026; čl. 163 zrušil
nařízení Rady (ES) č. 6/2002, odkazy na ně se čtou podle srovnávací tabulky v příloze III), čl. 30,
31, 36, 38, 40 (dříve čl. 27, 28, 32, 33, 34 nařízení č. 6/2002) –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32026R0715; Soudní dvůr EU, rozsudek ze
dne 4. 2. 2016, Hassan v. Breiding Vertriebsgesellschaft, C-163/15, ECLI:EU:C:2016:71 (nabyvatel
licence může uplatnit nároky z porušení práv k ochranné známce Společenství, i když licence nebyla
zapsána do rejstříku) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62015CJ0163;
Soudní dvůr EU, rozsudek ze dne 22. 6. 2016, Thomas Philipps v. Grüne Welle Vertriebs, C-419/15,
ECLI:EU:C:2016:468 (nabyvatel licence může uplatnit nároky z porušení zapsaného vzoru Společenství
i bez zápisu licence do rejstříku a v řízení, které zahájil, může uplatnit náhradu škody, která mu
náleží) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62015CJ0419

KDO LICENCUJE VÝSLEDEK ZAMĚSTNANCE
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
10
Lekce 11
Výsledek
Kdo licenci uděluje
Svolení tvůrce
Pozor
Zaměstnanecké dílo
(§ 58 AZ)
Zaměstnavatel jako vykonavatel majetkových práv (L4)
K licenci ne; ano k postoupení práva výkonu (ne při převodu závodu)
Osobnostní práva, dodatečná odměna a právo autora na licenci při nevyužívání díla (L4)
Software, databáze
(§ 58 odst. 7 AZ)
Zaměstnavatel; u díla na objednávku objednatel
Ne
Dodatečná odměna jen při ujednání; pravidla OZ o dodatečné odměně a o informacích o užití se
u programů nepoužijí (L5)
Vynález, užitný a průmyslový vzor
Zaměstnavatel, na něhož právo přešlo a který je včas uplatnil – jako majitel patentu či vzoru (§ 9,
§ 11 ZV; § 13, § 32 ZPV)
Ne
Spolumajitelé: souhlas všech (§ 16 odst. 3 ZV; § 33 odst. 3 ZPV) · licenční výnos je „jiným
uplatněním“ → dodatečné vypořádání s původcem (§ 9 odst. 4 ZV; § 13 odst. 4 ZPV)
Ochranná známka
Zapsaný vlastník (§ 18 ZOZ)
— (právo bez tvůrce)
Logo jako dílo: vlastník známky musí mít i práva k dílu (L7)
Dílo externisty
(§ 61 AZ)
Autor; objednatel má bez licenční smlouvy jen nevýhradní licenci nutnou k účelu smlouvy o dílo
Podlicence jen při ujednání, nebo vyžaduje-li ji účel smlouvy (NS 27 Cdo 2857/2019)
Účel zpravidla prokazuje objednatel; jistotu dává písemná licence s podlicencí a územím
Know-how, obchodní tajemství
Vlastník tajemství – zaměstnavatel (§ 504 OZ)
—
Smlouvou; mlčenlivost zaměstnanců nabyvatele (§ 2368 odst. 1 OZ)
Volný výsledek zaměstnance
Zaměstnanec – dílo mimo pracovní povinnosti; vynález bez uplatnění (§ 9 odst. 3 ZV)
Zaměstnavatel potřebuje licenci
Shodná výdělečná činnost jen s písemným souhlasem (§ 304 ZP)

VÝKLAD: Jádro lekce z pohledu pracovního práva: u každého výsledku je třeba vědět, kdo je oprávněn
licenci udělit. Zaměstnanecké dílo: není-li sjednáno jinak, majetková práva vykonává zaměstnavatel
svým jménem a na svůj účet (§ 58 odst. 1 AZ); licenci třetí osobě uděluje sám a svolení autora k
tomu nepotřebuje. Svolení autora potřebuje až k postoupení práva výkonu třetí osobě – ledaže jde o
převod obchodního závodu; má se za to, že svolení je neodvolatelné a vztahuje se i na další
postoupení. Autorovi zůstávají osobnostní práva (odst. 4), právo žádat za obvyklých podmínek
licenci, nevykonává-li zaměstnavatel práva vůbec nebo nedostatečně – ledaže má zaměstnavatel
závažný důvod k odmítnutí (odst. 3) –, a právo na dodatečnou odměnu (odst. 6). Totéž platí pro
agenturní zaměstnance ve vztahu k uživateli (odst. 9) a obdobně pro členy orgánů právnické osoby
(odst. 10); skončení pracovního poměru na tom nic nemění (odst. 8). Software a databáze: stejný
režim i tehdy, byly-li vytvořeny na objednávku – objednatel se považuje za zaměstnavatele (odst.
7); dodatečná odměna jen při ujednání (odst. 6). U počítačových programů se navíc nepoužijí ani
ustanovení občanského zákoníku o dodatečné odměně a o informacích o užití (§ 66 odst. 7 AZ); u
databází takové vyloučení platí jen pro zvláštní právo pořizovatele (§ 2389 OZ). Vynález, užitný a
průmyslový vzor: právo na zaměstnavatele přechází, není-li smlouvou stanoveno jinak, a
zaměstnavatel je musí včas uplatnit (§ 9 ZV; § 13 ZPV); po udělení patentu či zápisu vzoru
licencuje jako majitel (§ 11 odst. 1, § 14 ZV; § 32 ZPV); původce má právo na odměnu, nikoli na
spolurozhodování. Pozor na spolumajitele – externí spolupůvodce, univerzitu: souhlas všech, není-li
dohodnuto jinak (§ 16 odst. 3 ZV; § 33 odst. 3 ZPV). Po prohraném sporu o právo na průmyslový vzor
licence udělené původně zapsaným vlastníkem zanikají, s možností pokračovat na základě nevýlučné
licence při žádosti do dvou měsíců (§ 17 ZPV); zákon o vynálezech takové pravidlo neobsahuje (§ 29
ZV upravuje jen přepis). Ochranná známka: právo bez tvůrce – licencuje zapsaný vlastník (§ 18 ZOZ);
je-li však logo autorským dílem, musí mít vlastník známky vyřešena i práva k dílu (L7).
Dílo externisty na objednávku: licenci uděluje autor. Neuzavřou-li strany licenční smlouvu, platí
zákonná domněnka: autor poskytl objednateli – za úplatu zahrnutou v ceně díla – nevýhradní licenci
k takovým způsobům užití a v takovém rozsahu, jak je nutné k dosažení účelu smlouvy o dílo (§ 61
odst. 1 AZ; NS 27 Cdo 2857/2019, bod 36; 27 Cdo 754/2020, body 25 a 32). Účel může vyžadovat i
oprávnění poskytnout podlicenci nebo licenci postoupit – pak se má za to, že autor souhlasil, a to
i bez písemné formy (27 Cdo 2857/2019, bod 38); břemeno tvrzení a důkazní o účelu ovšem nese ten,
komu je účel ku prospěchu, zpravidla objednatel (bod 37). Obě rozhodnutí posuzovala věci podle
znění účinného do 31. 12. 2013; Nejvyšší soud v nich ale odkazuje i na úpravu od roku 2014.
Praktický závěr: jistotu dává jen písemná licence s výslovnou podlicencí, územím a dobou.
Know-how a obchodní tajemství: nejde o zapsané právo; oprávnění poskytuje vlastník tajemství (§ 504
OZ) smlouvou – licenční smlouva se použije, popřípadě jde o smlouvu nepojmenovanou (§ 1746 odst. 2;
výklad). Volný výsledek zaměstnance – dílo mimo pracovní povinnosti, vynález, na který
zaměstnavatel právo neuplatnil (§ 9 odst. 3 ZV): licencuje zaměstnanec; zaměstnavatel, který chce
výsledek užívat, potřebuje licenční smlouvu. Zaměstnanec přitom nesmí bez předchozího písemného
souhlasu vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele; omezení se
nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou (§ 304 ZP).
UPOZORNĚNÍ: Od 1. 1. 2027 bude organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, která
je výzkumnou organizací, oprávněna za účelem transferu znalostí uzavírat licenční smlouvy a smlouvy
o postoupení majetkových práv nebo jejich výkonu k výsledkům vlastního výzkumu, a to bez souhlasu
zřizovatele (§ 54 odst. 4 zák. č. 328/2025 Sb. – přijaté, dosud neúčinné právo; L8).
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Kdo licencuje ikony vytvořené grafikem na DPČ a kdo fotografie od fotografa –
OSVČ?“ OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Ikony zaměstnavatel (DPČ je pracovněprávní vztah – § 58 AZ); fotografie
autor, firma má jen licenci nutnou k účelu smlouvy (§ 61 AZ). TYPICKÁ CHYBA: „obojí jsme zaplatili,
obojí je naše“.
LICENČNÍ VÝNOSY A ODMĚNA TVŮRCE (plná verze lekce 11, snímek 11): Licenční poplatky inkasuje
zaměstnavatel – tvůrce má však podle druhu výsledku zákonný nárok na účast. Původce vynálezu a
užitného vzoru: přiměřená odměna podle technického a hospodářského významu a „přínosu dosaženého
možným využitím nebo jiným uplatněním“ vynálezu; dostane-li se vyplacená odměna do zjevného
nepoměru s přínosem z pozdějšího využití nebo jiného uplatnění, má původce právo na dodatečné
vypořádání (§ 9 odst. 4 ZV; pro užitné vzory § 21 odst. 2 zák. č. 478/1992 Sb.). Licence je
typickým „jiným uplatněním“ – přínos lze dokonce přesně změřit licenčními výnosy. Původce
průmyslového vzoru: stejná konstrukce – přínos z užívání nebo jiného uplatnění (§ 13 odst. 4 ZPV).
Nedispozitivnost těchto nároků je výklad (L8). Autor zaměstnaneckého díla: přiměřená dodatečná
odměna, dostane-li se mzda nebo jiná odměna do zjevného nepoměru k zisku z využití práv a významu
díla pro jeho dosažení – není-li sjednáno jinak (§ 58 odst. 6 AZ). Autor softwaru, databáze a
kartografického díla: toto právo nemá, ledaže je sjednáno (§ 58 odst. 6 část za středníkem a odst.
7). Autor, který licenci poskytuje sám (externista, zaměstnanec u volného díla): odměna podle
kritérií § 2374 odst. 1 OZ, nevylučitelná dodatečná odměna a informace o užití (§ 2374 odst. 2, §
2374a). Zlepšovatel: odměna podle smlouvy o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu (§ 73–74 ZV). Pro
srovnání Německo: při využití vynálezu udělováním licencí se hodnota vynálezu rovná čistému
licenčnímu výnosu (směrnice z roku 1959, č. 14), pomocně se vychází z podílu, jaký z hrubého
licenčního výnosu obvykle získává volný vynálezce (č. 15 – směrnice uvádí zhruba 20–50 %, ve
zvláštních případech více); výsledek se násobí podílovým faktorem (č. 39) a nárok nelze předem
smluvně zhoršit (§ 22 ArbnErfG).
PŘECHOD: Otevřený software v pracovním poměru.
ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, § 8, 11, 12, 26, 41, 58, 59, 61, 66 odst. 6–7, znění
od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a
zlepšovacích návrzích, § 9–11, 14–16, 19, 20, 28, 29, 69, 73, 74, znění od 1. 2. 2022 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, § 12, 13,
15–17, 30–33, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207; Zákon č. 441/2003 Sb., o
ochranných známkách, § 13 odst. 3, § 15, 17, 18, 18a, znění od 1. 2. 2022 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2003/441; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1 odst. 2, § 430,
431, 504, 582, 1120, 1746 odst. 2, 2175, 2178, 2180 odst. 3, 2358–2389, 2914, 2985, 3029 odst. 1,
znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, §
249, 250, 257, 301, 304, 338, znění od 29. 8. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Nejvyšší
soud, rozsudek ze dne 6. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2857/2019, č. j. 27 Cdo 2857/2019-517 (věc
posouzena podle znění účinného do 31. 12. 2013 – bod 32; podle § 61 odst. 1 AZ autor poskytuje
objednateli za úplatu zahrnutou v ceně díla nevýhradní licenci v rozsahu nutném k dosažení účelu
smlouvy o dílo – bod 36; břemeno tvrzení a důkazní o účelu nese ten, komu je účel ku prospěchu –
bod 37; vyžaduje-li to účel smlouvy, zahrnuje licence i oprávnění poskytnout podlicenci nebo
licenci postoupit, aniž je třeba písemný souhlas – bod 38) – text čten 5. 10. 2026 v databázi
kraken.slv.cz (https://kraken.slv.cz/27Cdo2857/2019); ECLI neověřeno – úřední databáze
https://rozhodnuti.nsoud.cz/ byla 3.–5. 10. 2026 nedostupná; Nejvyšší soud, rozsudek ze dne 26. 5.
2021, sp. zn. 27 Cdo 754/2020, ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.754.2020.2 (věc posouzena podle autorského
zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013 – bod 21; domněnka licence k účelu smlouvy podle § 61 odst.
1 se uplatní jen tehdy, neuzavřely-li strany licenční smlouvu – body 25 a 32; nevýhradní licence
získaná před pozdějším poskytnutím výhradní licence třetí osobě zůstává zachována, pro úpravu od 1.
1. 2014 srov. § 2360 odst. 2 větu druhou OZ – bod 19; rozsudky soudů obou stupňů zrušeny a věc
vrácena k výkladu smlouvy – body 28–32) – ECLI ověřeno při přípravě lekce 4; text znovu čten 5. 10.
2026 v databázi kraken.slv.cz (https://kraken.slv.cz/27Cdo754/2020); úřední databáze
https://rozhodnuti.nsoud.cz/ byla 3.–5. 10. 2026 nedostupná; Zákon č. 328/2025 Sb., o výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí, § 54 odst. 4, § 102 (účinnost od 1. 1. 2027) –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2025/328

OTEVŘENÝ SOFTWARE V PRACOVNÍM POMĚRU
•Dovnitř: zaměstnanec vkládá cizí kód
•Licence vzniká užitím (§ 2373 OZ) – podmínky váží firmu, která produkt šíří
•Copyleft (typy licencí: L5): při šíření celé dílo pod GPL a zdrojový kód → konec výhradních
licencí a utajení
•Porušení licenční podmínky je porušením práva duševního vlastnictví (IT Development, C-666/18);
navenek odpovídá firma, regres vůči zaměstnanci v mezích zákoníku práce (L5)
•Ven: zaměstnanec zveřejňuje kód
•Práva vykonává zaměstnavatel (§ 58 odst. 1 AZ) → zaměstnanec svým jménem licenci udělit nemůže
•Jedná-li za firmu: zaváže ji, byl-li tou činností pověřen – i při překročení oprávnění, ledaže
o něm nabyvatel věděl nebo vědět musel (§ 430–431 OZ)
•Zveřejnění ničí obchodní tajemství (§ 504 OZ) a novost řešení před přihláškou (L8)
•Příspěvky do cizích projektů v pracovní době jen s pověřením · vlastní projekt ve volném čase:
hranice § 58 AZ a § 304 ZP
•Doporučení: politika otevřeného softwaru (L5) a pravidlo pro uvolnění vlastního kódu
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
11
Lekce 11

VÝKLAD: Veřejné licence se do firmy dostávají a z firmy odcházejí rukama zaměstnanců – proto jsou
pracovněprávním tématem. Směr dovnitř: zaměstnanec vloží do firemního produktu cizí kód pod
veřejnou licencí. Licenční smlouva vzniká užitím (§ 2373 OZ) a podmínky váží toho, kdo dílo užívá a
šíří – tedy firmu. U licencí typu MIT a Apache stačí splnit oznamovací podmínky; u copyleftu (GPL)
musí firma při šíření licencovat celé dílo pod GPL a dát k dispozici zdrojový kód – to je konec
výhradních licencí k produktu i utajení kódu. Nesplní-li podmínky, užívá cizí dílo mimo licenci a
vystavuje se nárokům z porušení práva duševního vlastnictví (IT Development; výklad). Navenek
odpovídá firma – za zaměstnance jako za pomocníka (§ 2914 OZ). Vůči firmě odpovídá zaměstnanec jen
za zaviněné porušení povinností (§ 250 odst. 1 ZP): je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke
škodě (§ 249), a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (§ 301 písm. d)); náhrada
při nedbalosti nepřesáhne čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku (§ 257 odst. 2). Chybějí-li
ve firmě pravidla pro otevřený software, může se náhrada poměrně omezit, pokud tím zaměstnavatel
sám porušil své povinnosti (§ 250 odst. 2 – výklad).
Směr ven: zaměstnanec zveřejní firemní kód pod veřejnou licencí nebo jej přispěje do cizího
projektu. Kód vytvořený ke splnění pracovních povinností je zaměstnanecké dílo – práva vykonává
zaměstnavatel (§ 58 odst. 1 AZ). Jedná-li zaměstnanec vlastním jménem, licenci udělit nemůže,
protože práva nevykonává; dobrou víru nabyvatelů licence zákon výslovně nechrání (výklad). Jedná-li
za firmu, záleží na tom, zda byl takovou činností pověřen: pověřený zaměstnanec zastupuje
podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází, a překročení oprávnění
podnikatele zavazuje, ledaže o něm třetí osoba věděla nebo musela vědět (§ 430–431 OZ). Proto má
vnitřní předpis výslovně určit, kdo smí kód uvolnit. Zveřejnění navíc může zničit obchodní
tajemství (§ 504, § 2985 OZ) a novost technického řešení před podáním přihlášky (L8). Příspěvky do
cizích projektů v pracovní době: přispět smí zaměstnavatel nebo zaměstnanec s jeho pověřením;
smlouvy přispěvatelů a prohlášení o původu příspěvku, které projekty vyžadují, má činit ten, kdo
práva vykonává (praxe). Vlastní projekt ve volném čase a mimo pracovní povinnosti je volným dílem
zaměstnance; hranicí je vazba na pracovní povinnosti (§ 58 odst. 1 AZ), užití firemního obchodního
tajemství a shodná výdělečná činnost (§ 304 ZP).
Doporučení: politika otevřeného softwaru – seznam povolených a zakázaných licencí, schvalování
nových komponent, evidence použitých komponent a jejich licencí, pravidlo pro uvolňování vlastního
kódu a pro nástroje umělé inteligence (L5).
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Vývojář nahrál firemní modul na veřejný repozitář pod licencí MIT ‚aby pomohl
komunitě‘. Vznikla třetím osobám licence?“ OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Jeho jménem ne – práva nevykonává; za
firmu jen, pokud byl takovou činností pověřen nebo k jeho činnosti obvykle patří (§ 430–431 OZ).
Firma se může domáhat odstranění; pracovněprávně jde o porušení povinností. TYPICKÁ CHYBA: „je
autor, může zveřejnit“.
PŘECHOD: Soutěžní meze licenčních smluv.
ZDROJE: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1 odst. 2, § 430, 431, 504, 582, 1120, 1746 odst.
2, 2175, 2178, 2180 odst. 3, 2358–2389, 2914, 2985, 3029 odst. 1, znění od 1. 1. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, § 8, 11, 12, 26, 41, 58,
59, 61, 66 odst. 6–7, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 262/2006
Sb., zákoník práce, § 249, 250, 257, 301, 304, 338, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Texty veřejných licencí: MIT License –
https://opensource.org/license/mit; Apache License, Version 2.0 (leden 2004), čl. 3, 4, 6 –
https://www.apache.org/licenses/LICENSE-2.0; GNU General Public License, verze 3 (29. 6. 2007), čl.
0, 2, 5, 6, 8, 10–12 – https://opensource.org/license/gpl-3-0; GNU Affero General Public License,
verze 3, čl. 13 – https://opensource.org/license/agpl-v3; Creative Commons Attribution 4.0
International, čl. 2, 3, 6 – https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode; Soudní dvůr EU,
rozsudek ze dne 18. 12. 2019, IT Development v. Free Mobile, C-666/18, ECLI:EU:C:2019:1099
(porušení ustanovení licenční smlouvy k počítačovému programu týkajícího se práv duševního
vlastnictví spadá pod pojem „porušení práv duševního vlastnictví“ ve smyslu směrnice 2004/48/ES bez
ohledu na režim odpovědnosti podle vnitrostátního práva) –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62018CJ0666

SOUTĚŽNÍ MEZE: NAŘÍZENÍ (EU) 2026/877
•Zákaz a bloková výjimka
•Dohody narušující soutěž jsou zakázané a neplatné (čl. 101 SFEU; § 3 odst. 1 ZOHS) · licence
k technologiím kryje nařízení Komise (EU) 2026/877 – od 1. 5. 2026 do 30. 4. 2038, nahradilo
č. 316/2014; starší dohody kryty do 30. 4. 2027 · vnitrostátní dohody obdobně (§ 4 odst. 1 ZOHS)
•Podmínky (čl. 1–3)
•Technologická práva: know-how, patenty, užitné a průmyslové vzory, topografie, autorská práva
k softwaru – známky a jiná díla jen jako doplněk · podíl na trhu: konkurenti společně do 20 %,
podniky, které si nekonkurují, každý do 30 %
•Tvrdá omezení – výjimku ztrácí celá dohoda (čl. 4)
•Mezi konkurenty: určování cen pro třetí strany, omezení výroby, rozdělení trhů nebo zákazníků,
omezení nabyvatele ve využívání vlastní technologie, omezení výzkumu a vývoje kterékoli strany
(ledaže je nezbytné k ochraně know-how) · mezi nekonkurenty: ceny (maximální a doporučené lze)
a pasivní prodej
•Vyloučená omezení – výjimku ztrácí jen doložka (čl. 5)
•Výhradní zpětná licence nebo převod zlepšení nabyvatele · závazek nenapadat platnost práv –
u výhradní licence lze sjednat ukončení smlouvy
•Doložka o zlepšeních předpokládá, že nabyvatel má práva od vlastních zaměstnanců řádně nabytá
(§ 9 ZV).
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
12
Lekce 11

VÝKLAD: Licenční smlouva je smlouvou mezi podniky a podléhá zákazu dohod narušujících soutěž:
takové dohody jsou zakázané a neplatné (čl. 101 odst. 1 a 2 SFEU; § 3 odst. 1 ZOHS); týká-li se
zákaz jen oddělitelné části, je neplatná jen ta (§ 3 odst. 3). Licenční dohody o technologiích mají
blokovou výjimku – od 1. 5. 2026 nové nařízení Komise (EU) 2026/877, které nahradilo nařízení č.
316/2014 a použije se do 30. 4. 2038; dohody platné k 30. 4. 2026, které vyhovovaly staré výjimce,
jsou kryty do 30. 4. 2027 (čl. 10–11). Pro dohody bez vlivu na obchod mezi členskými státy se
unijní blokové výjimky použijí obdobně (§ 4 odst. 1 ZOHS). Co výjimka kryje: dohodu o udělení
licence na technologická práva mezi dvěma podniky za účelem výroby smluvních výrobků (čl. 1 odst. 1
písm. c)); technologickými právy jsou know-how, patenty, užitné vzory, práva k průmyslovým vzorům,
topografie, dodatková ochranná osvědčení, šlechtitelská osvědčení a autorská práva k softwaru
(písm. b)). Známky a jiná autorská díla jsou kryty, jen pokud se ustanovení o nich přímo týkají
výroby nebo prodeje smluvních výrobků (čl. 2 odst. 3). Podmínkou jsou tržní podíly: soutěžící
podniky (konkurenti) společně nejvýše 20 %, podniky, které si nekonkurují, každý nejvýše 30 % (čl.
3); při pozdějším překročení výjimka dobíhá tři kalendářní roky (čl. 8 písm. e)).
Dvě kategorie problémových doložek. Tvrdá omezení (čl. 4) vyřazují z výjimky celou dohodu: mezi
konkurenty omezení možnosti stanovovat ceny pro třetí strany, omezení výroby, rozdělení trhů nebo
zákazníků a omezení možnosti nabyvatele využívat vlastní technologická práva nebo omezení možnosti
kterékoli strany provádět výzkum a vývoj, ledaže je toto druhé omezení nezbytné k tomu, aby se
zabránilo vyzrazení licencovaného know-how třetím osobám (čl. 4 odst. 1 písm. c) a d)); mezi
podniky, které si nekonkurují, omezení ceny (maximální a doporučené ceny jsou přípustné), omezení
pasivního prodeje s vyjmenovanými výjimkami a omezení prodeje konečným uživatelům v selektivní
distribuci. Vyloučená omezení (čl. 5) vyřazují z výjimky jen danou doložku: závazek nabyvatele
udělit poskytovateli výhradní licenci ke zlepšením licencované technologie nebo je na něj převést;
závazek nenapadat platnost práv duševního vlastnictví druhé strany – u výhradní licence však lze
sjednat právo smlouvu ukončit, napadne-li nabyvatel platnost licencovaného práva; mezi nekonkurenty
též omezení vlastní technologie či výzkumu. Nevýhradní zpětná licence ke zlepšením kryta je (výklad
a contrario). Dohoda nebo doložka mimo výjimku není automaticky zakázaná – posoudí se individuálně
(čl. 101 odst. 3 SFEU; § 3 odst. 4 ZOHS).
Pozor na pojmy: nařízení pracuje se „soutěžícími podniky“, tedy konkurenty; český zákon nazývá
„soutěžitelem“ každého účastníka hospodářské soutěže.
Pracovněprávní vazba: doložky o zlepšeních předpokládají, že nabyvatel má práva ke zlepšením od
vlastních zaměstnanců řádně nabytá (uplatnění podle § 9 ZV); omezení výzkumu a vývoje dopadá na to,
na čem smějí zaměstnanci nabyvatele pracovat.
UPOZORNĚNÍ: Komise k blokové výjimce vydává pokyny k dohodám o převodu technologií; nové znění
pokynů k nařízení 2026/877 nebylo při přípravě lekce ověřováno.
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Poskytovatel chce, aby mu nabyvatel převedl všechna svá zlepšení licencované
technologie. Lze to sjednat?“ OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Převod a výhradní zpětná licence jsou mimo
blokovou výjimku (čl. 5 odst. 1 písm. a)); bezpečná je nevýhradní zpětná licence.
PŘECHOD: Co zavést a sjednat.
ZDROJE: Nařízení Komise (EU) 2026/877 ze dne 16. 4. 2026 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o
fungování Evropské unie na kategorie dohod o převodu technologií (Úř. věst. L, 2026/877, 21. 4.
2026), čl. 1–5, 8, 10, 11 – v platnosti od 1. 5. 2026, použitelné do 30. 4. 2038; nahradilo
nařízení (EU) č. 316/2014 – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32026R0877;
Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, § 3 odst. 1–4, § 4 odst. 1, znění od 3. 4.
2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/143

CO ZAVÉST A SJEDNAT: LICENČNÍ POLITIKA
•Zaměstnavatel
•Registr práv a licencí: co firma vlastní, co vykonává, co má jen v licenci – s tvůrci, daty
uplatnění a zápisy
•Pracovní smlouvy a dohody: svolení k postoupení práva výkonu (§ 58 odst. 1 AZ); zákaz udělovat
a přijímat licence bez pověření; pravidla pro otevřený software
•Externisté: písemná licence s rozsahem, územím, podlicencí a postoupením – nespoléhat na § 61 AZ
•Směrnice o odměnách: podíl původců na licenčních výnosech; pravidelný přezkum
•Vzorová licenční smlouva: předmět, výhradnost a vlastní užití, podlicence, odměna a kontrola,
zápis, zlepšení, ukončení
•Zaměstnanec / tvůrce
•Vědět, zda výsledek patří firmě, nebo jemu – a neudělovat licence k cizímu
•Otevřený kód vkládat jen podle firemních pravidel; licence evidovat
•U vynálezu a vzoru sledovat licenční výnosy – nárok na dodatečné vypořádání
•Dílo vytvořené mimo pracovní povinnosti licencovat písemně a za odměnu
•Vzory doložek – v poznámkách
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
13
Lekce 11

VÝKLAD: Zaměstnavatel. Registr práv a licencí: u každého výsledku, zda jej firma vlastní, vykonává
k němu práva, nebo má jen licenci – s tvůrci, daty oznámení a uplatnění, čísly zápisů a s přijatými
i poskytnutými licencemi. Pracovní smlouvy a dohody: svolení k postoupení práva výkonu (§ 58 odst.
1 AZ); zákaz udělovat a přijímat licence jménem firmy bez pověření; pravidla pro otevřený software.
Externisté: písemná licence s rozsahem, územím, podlicencí a postoupením – nespoléhat na zákonnou
licenci k účelu podle § 61 AZ, jejíž rozsah musí objednatel prokazovat. Směrnice o odměnách: podíl
původců na licenčních výnosech a pravidelný přezkum. Vzorová licenční smlouva: předmět, výhradnost
a vlastní užití, podlicence, odměna a kontrola, zápis, zlepšení, vymáhání, ukončení. Zaměstnanec a
tvůrce: vědět, zda výsledek patří firmě, nebo jemu, a neudělovat licence k cizímu; otevřený kód
vkládat jen podle pravidel; u vynálezu a vzoru sledovat licenční výnosy; dílo vytvořené mimo
pracovní povinnosti licencovat zaměstnavateli písemně a za odměnu; při vedlejším licencování
vlastních výsledků pamatovat na § 304 ZP.
VZORY DOLOŽEK (doporučení, nutno přizpůsobit):
(1) Pracovní smlouva nebo dohoda: „Zaměstnanec uděluje zaměstnavateli svolení k postoupení práva
výkonu majetkových práv autorských k zaměstnaneckým dílům třetí osobě. Bez předchozího písemného
pověření zaměstnanec neposkytne třetí osobě oprávnění k výsledkům vytvořeným při plnění pracovních
úkolů ani je nezveřejní pod veřejnou licencí. Software a jiný obsah třetích osob, včetně obsahu pod
veřejnými licencemi, zařadí do výsledků jen v souladu s vnitřním předpisem … a použité licence
zaeviduje.“
(2) Směrnice o odměnách: „Poskytne-li zaměstnavatel třetí osobě licenci k vynálezu, užitnému vzoru
nebo průmyslovému vzoru, k němuž uplatnil právo, náleží původcům podíl ve výši … % z čistých
licenčních výnosů, rozdělený podle jejich spolupůvodcovských podílů; právo na dodatečné vypořádání
podle § 9 odst. 4 zákona č. 527/1990 Sb. tím není dotčeno.“
(3) Smlouva s externím autorem: „Autor poskytuje objednateli výhradní licenci ke všem způsobům
užití díla známým v době uzavření smlouvy, bez územního a množstevního omezení, na dobu trvání
majetkových práv, včetně oprávnění dílo upravit, spojit s jiným dílem a zařadit do díla souborného.
Objednatel je oprávněn poskytnout podlicenci a licenci postoupit; licenci není povinen využít.
Odměna činí …; právo autora na dodatečnou odměnu a na informace o užití díla není dotčeno.“
UPOZORNĚNÍ: Doložka (1) nenahrazuje pravidla o odměně; doložka (3) nemůže vyloučit § 2374 odst. 2
ani § 2374a OZ a u počítačových programů se tato ustanovení nepoužijí vůbec (§ 66 odst. 7 AZ).
PŘECHOD: Vraťme se k licenci z úvodu lekce.
ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, § 8, 11, 12, 26, 41, 58, 59, 61, 66 odst. 6–7, znění
od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1
odst. 2, § 430, 431, 504, 582, 1120, 1746 odst. 2, 2175, 2178, 2180 odst. 3, 2358–2389, 2914, 2985,
3029 odst. 1, znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 527/1990 Sb., o
vynálezech a zlepšovacích návrzích, § 9–11, 14–16, 19, 20, 28, 29, 69, 73, 74, znění od 1. 2. 2022
– https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 249, 250, 257, 301,
304, 338, znění od 29. 8. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262

DISKUSE: ZPĚT K LICENCI NA „VŠECHNO“
•Co může firma licencovat hned a sama?
•Hlasujte znovu – změnil se váš názor po výkladu § 58 a § 61 AZ, § 16 ZV a podmínek GPL?
•Klíčové otázky: kdo právo má nebo vykonává · v jakém rozsahu · co z výnosů náleží tvůrcům
•Varianta: zájemce nechce licenci, chce „všechna práva koupit“ – co lze převést a co ne?
•Řešení a argumentace v poznámkách
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 11 | právní stav k 28. 9. 2026
14
Lekce 11
Samostudium: MYŠKA 2014 – veřejné licence · SRSTKA 2019 · JAKL 2017
Příště – lekce 12: shrnutí lekcí 1–11; jedna sporná otázka k diskusi

METODIKA: Vraťte se k hlasování ze snímku 3 a hlasujte znovu.
ŘEŠENÍ: Správně (b) – jen část, podle toho, kdo má u které položky právo. Firma může sama a hned
licencovat kód a ikony svých zaměstnanců (zaměstnanecká díla – § 58 odst. 1 AZ), evropskou
patentovou přihlášku (čl. 73 EPC) a přihlášku známky (§ 18 odst. 8 ZOZ). Nemůže sama licencovat
užitný vzor (souhlas spolumajitele – § 16 odst. 3 ZV ve spojení s § 21 odst. 2 zák. č. 478/1992
Sb.), fotografie externího fotografa (jen licence nutná k účelu smlouvy, z něhož podlicence pro
cizí hodinky neplyne – § 61 AZ, § 2363 OZ) ani aplikaci jako celek výhradně, dokud obsahuje modul
pod GPL. A i tam, kde licencovat smí, vznikají nároky tvůrců na účast na výnosech. Odpověď (c) je
opačný omyl: u zaměstnaneckého díla ani u uplatněného vynálezu zaměstnavatel svolení tvůrce k
udělení licence nepotřebuje. TYPICKÁ CHYBA: záměna „pracovali na tom naši lidé“ za „máme k tomu
práva“.
OTÁZKA K DISKUSI: „Zájemce nechce licenci, chce ‚všechna práva koupit‘. Co lze převést a co ne?“
OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Převést lze užitný vzor – písemně, se zápisem a se souhlasem všech
spolumajitelů; podíl lze převést na třetí osobu až po marné měsíční nabídce spolumajiteli (§ 16
odst. 4 ZV ve spojení s § 21 odst. 2 zák. č. 478/1992 Sb.); evropskou přihlášku – písemně s podpisy
stran (čl. 72 EPC); přihlášku známky – písemně, účinky zápisem (§ 15 odst. 1, 3 a 8 ZOZ). Převést
nelze autorská práva ke kódu, ikonám a fotografiím (§ 26 odst. 1, § 11 odst. 4 AZ): u
zaměstnaneckých děl přichází v úvahu postoupení práva výkonu se svolením autorů – nabyvatel by se
pak považoval za zaměstnavatele (§ 58 odst. 1) –, nebo výhradní neomezená licence; u fotografií jen
licence od fotografa nebo postoupení licence s jeho písemným souhlasem (§ 2364 OZ). Know-how se
„převádí“ předáním a závazkem mlčenlivosti a nevyužívání. Odměny tvůrců prodejem nezanikají: výnos
z prodeje je přínosem z „jiného uplatnění“ vynálezu (§ 9 odst. 4 ZV – výklad); německé směrnice s
prodejem počítají výslovně (č. 16). Zaměstnanci s jednotlivými právy nepřecházejí – k přechodu práv
a povinností z pracovněprávních vztahů dochází jen v případech stanovených zákonem, zejména při
převodu činnosti zaměstnavatele (§ 338 odst. 1 a 2 ZP).
ZÁVĚR: Samostudium a přípravu na lekci 12 uvádí rámeček na snímku; stav pramenů, citace a
literatura následují.
ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, § 8, 11, 12, 26, 41, 58, 59, 61, 66 odst. 6–7, znění
od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a
zlepšovacích návrzích, § 9–11, 14–16, 19, 20, 28, 29, 69, 73, 74, znění od 1. 2. 2022 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, § 12 odst. 2, § 21
odst. 2, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1992/478; Zákon č. 441/2003 Sb., o
ochranných známkách, § 13 odst. 3, § 15, 17, 18, 18a, znění od 1. 2. 2022 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2003/441; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1 odst. 2, § 430,
431, 504, 582, 1120, 1746 odst. 2, 2175, 2178, 2180 odst. 3, 2358–2389, 2914, 2985, 3029 odst. 1,
znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Úmluva o udělování evropských patentů
(EPC), čl. 2 odst. 2, čl. 71–74; Prováděcí předpis k EPC, pravidla 22–24 (zápis převodů a licencí
do evropského patentového rejstříku; zvláštní zápis výhradní licence a podlicence) –
https://www.epo.org/en/legal/epc; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 249, 250, 257, 301, 304,
338, znění od 29. 8. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Německo: Richtlinien für die
Vergütung von Arbeitnehmererfindungen im privaten Dienst ze dne 20. 7. 1959, č. 14 (při využití
vynálezu udělováním licencí se hodnota vynálezu rovná čistému licenčnímu výnosu), č. 15 (pomocně
podíl obvyklý u volného vynálezce z hrubého licenčního výnosu), č. 16 (prodej vynálezu), č. 39 (V =
E × A) – https://www.dpma.de/docs/dpma/richtlinienfuerdieverguetungvonarbeitnehmererfindungen.pdf
K PRAMENŮM: Právní stav je uváděn k 28. 9. 2026; prameny byly ověřovány 4. a 5. 10. 2026 a u
citovaných ustanovení nebyla mezi těmito daty zjištěna změna znění. České předpisy podle e-Sbírky
(občanský zákoník ve znění od 1. 1. 2026; autorský zákon od 1. 7. 2025; zákon o vynálezech, o
užitných vzorech, o průmyslových vzorech a o ochranných známkách od 1. 2. 2022; zákon o ochraně
hospodářské soutěže od 3. 4. 2025; zákoník práce od 29. 8. 2026). Unijní předpisy a judikatura
Soudního dvora podle EUR-Lex; nařízení Komise (EU) 2026/877 a nařízení (EU) 2025/2645 jsou nové
předpisy – při dalším použití ověřte případné změny a pokyny Komise. Texty veřejných licencí podle
jejich správců. Rozsudky Nejvyššího soudu 27 Cdo 754/2020 a 27 Cdo 2857/2019 byly čteny v plném
znění v databázi kraken.slv.cz, protože databáze rozhodnutí Nejvyššího soudu byla ve dnech 3.–5.
10. 2026 nedostupná; ECLI druhého rozhodnutí proto nebylo ověřeno a další česká judikatura k
licenčním smlouvám nebyla dohledávána.
ZKRATKY UŽITÉ NA SNÍMCÍCH: AZ – zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon; ZV – zákon č. 527/1990 Sb.,
o vynálezech a zlepšovacích návrzích; ZPV – zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů;
ZOZ – zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách; OZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; ZP
– zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; ZOHS – zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské
soutěže; EPC – Úmluva o udělování evropských patentů (č. 69/2002 Sb. m. s.); NS – Nejvyšší soud;
GPL – GNU General Public License; SFEU – Smlouva o fungování Evropské unie.
LITERATURA K SAMOSTUDIU:
– JAKL, L. Duševní vlastnictví a jeho právní ochrana. 2. vyd. Praha: Metropolitan University Prague
Press, 2017.
– SRSTKA, J. a kol. Autorské právo a práva související. 2. vyd. Praha: Leges, 2019.
– TELEC, I. Pojmové znaky duševního vlastnictví. Praha: C. H. Beck, 2012.
– MYŠKA, M. Veřejné licence. Brno: Masarykova univerzita, 2014.
(Bibliografické údaje literatury převzaty z charakteristiky předmětu; obsah publikací nebyl v této
lekci citován.)