Obsah obrázku Písmo, Grafika, text, grafický design Popis byl vytvořen automaticky
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH
LEKCE 10 · ZAHRANIČNÍ SYSTÉMY A ROZHODNÉ PRÁVO
JUDr. Ján Matejka, Ph.D.
CEVRO Univerzita · 60 minut (úvodní situace, výklad, diskuse) · právní stav k 28. 9. 2026
28 | 9 | 2026

VÝKLAD: Přivítání. Minule jsme viděli, že Evropská patentová úmluva zaměstnanecký vynález sama
neupravuje – jen odkazuje na právo státu, kde je zaměstnanec převážně zaměstnán. Dnes se podíváme,
kam ten odkaz vede: jak vypadá německý, rakouský, slovenský, britský a americký model, a hlavně jak
se určuje, které právo se na přeshraniční tým použije. Uvidíme čtyři různé otázky se čtyřmi různými
kolizními pravidly: komu výsledek patří, co si zaměstnanec a zaměstnavatel dluží, podle čeho se
posuzuje porušení práva a který soud rozhoduje. Na závěr dva mezinárodní zápisné systémy –
Madridský pro známky a Haagský pro průmyslové vzory.
METODIKA: Připomeňte domácí přípravu – čl. 8 nařízení Řím I, čl. 20–24 nařízení Brusel I bis, §§
4–9 ArbnErfG. Cílem není znát cizí právo nazpaměť, ale umět položit správnou otázku ve správném
pořadí.
PŘECHOD: Cíle lekce.

CÍLE LEKCE: PRÁVO PŘES HRANICE
•Po této lekci dokážete
•Rozlišit čtyři kolizní otázky – první nositel práva, vztah zaměstnanec–zaměstnavatel, porušení
práva, příslušný soud – a přiřadit jim pravidlo (teritorialita a čl. 60 EPC; Řím I čl. 8; Řím II
čl. 8; Brusel I bis)
•Porovnat hlavní zahraniční modely zaměstnaneckého vynálezu: německý ArbnErfG, rakouský a slovenský
patentový zákon, britský Patents Act 1977 a americký smluvní model
•Aplikovat čl. 8 nařízení Řím I na doložky o duševním vlastnictví: co volba práva smí a co
zaměstnanci odebrat nemůže
•Vyřešit praktické situace: práce na dálku z jiného státu, celoskupinové převodní smlouvy,
příslušnost soudů, mezinárodní zápis známek (Madrid) a vzorů (Haag)
•Dnes neřešíme licenční smlouvy (L11), daně a sociální pojištění při přeshraniční práci ani řízení
před zahraničními úřady.
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 10 | právní stav k 28. 9. 2026
2
Lekce 10

VÝKLAD: Čtyři výsledky učení. Za prvé rozlišit čtyři kolizní otázky – první nositel práva, vztah
zaměstnanec–zaměstnavatel, porušení práva, příslušný soud – a přiřadit jim pravidlo: teritorialitu
a čl. 60 EPC, čl. 8 nařízení Řím I, čl. 8 nařízení Řím II, nařízení Brusel I bis. Za druhé popsat
hlavní zahraniční modely zaměstnaneckého vynálezu: německý ArbnErfG s fikcí uplatnění a
propracovanou odměnou, rakouský model písemné dohody, slovenskou úpravu včetně nové akademické
výjimky, britský Patents Act 1977 a americký smluvní model. Za třetí aplikovat čl. 8 Řím I na
doložky o duševním vlastnictví: co volba práva smí a co nesmí. Za čtvrté vyřešit praktické situace:
přeshraniční práce na dálku, celoskupinové převodní smlouvy, příslušnost soudů a mezinárodní zápis
známek a vzorů.
METODIKA: Dnes neřešíme licenční smlouvy (L11), daně a sociální pojištění při přeshraniční práci
ani podrobnosti řízení před zahraničními úřady.
PŘECHOD: Úvodní situace.

ÚVODNÍ SITUACE: TŘI SMLOUVY, TŘI PRÁVA
•Česká softwarová firma s pobočkou v Berlíně (modelová situace)
•Vývojář v Berlíně: německá pracovní smlouva podle skupinové šablony – volba českého práva
a doložka „veškeré vynálezy náleží zaměstnavateli bez nároku na zvláštní odměnu“
•Programátorka od ledna pracuje čtyři dny v týdnu z Vídně; smlouva česká, bez volby práva
•Investor z USA žádá, aby všichni podepsali převodní smlouvu podle práva Kalifornie se soudy v San
Franciscu
•Kterým právem se řídí nárok berlínského vývojáře na odměnu za vynález? (a) českým – bylo zvoleno ·
(b) německým – tam obvykle pracuje a jeho ochranu volba neodstraní · (c) žádným – odměnu smlouva
vyloučila. Hlasujte; vrátíme se k tomu na konci.
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 10 | právní stav k 28. 9. 2026
3
Lekce 10

VÝKLAD: Modelová situace. Česká softwarová firma má lidi ve třech státech a tři různé smlouvy.
Vývojář v berlínské pobočce má německou pracovní smlouvu, do níž skupinová šablona vložila volbu
českého práva a doložku, že veškeré vynálezy náleží zaměstnavateli bez nároku na zvláštní odměnu.
Programátorka z pražské centrály od ledna pracuje čtyři dny v týdnu z Vídně. Americký investor
žádá, aby všichni podepsali převodní smlouvu podle práva Kalifornie se soudy v San Franciscu.
Otázka k hlasování: kterým právem se řídí nárok berlínského vývojáře na odměnu za vynález – (a)
českým, protože bylo zvoleno; (b) německým, protože tam obvykle pracuje a jeho ochranu volba
neodstraní; (c) žádným, odměnu smlouva vyloučila?
PŘECHOD: Čtyři otázky, čtyři pravidla.
ZDROJE: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném
pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), čl. 3, 8, 9, body odůvodnění 34–37 –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32008R0593; Soudní dvůr EU, rozsudek ze
dne 15. 7. 2021, SC Gruber Logistics, spojené věci C-152/20 a C-218/20, ECLI:EU:C:2021:600 (zvolené
právo se použije s výjimkou ustanovení objektivně rozhodného práva, od nichž se nelze smluvně
odchýlit; volba je možná i v doložce sepsané zaměstnavatelem); Německo: Gesetz über
Arbeitnehmererfindungen (ArbnErfG) ze dne 25. 7. 1957, naposledy změněný čl. 25 zákona ze dne 7. 7.
2021 (BGBl. I S. 2363), §§ 2–9, 11–14, 16–20, 22–26, 28–29, 34, 37, 39, 42 –
https://www.gesetze-im-internet.de/arbnerfg/; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích
návrzích, § 2–13, 14–23, 24–35, 67–69, 72–75, znění od 1. 2. 2022 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527

ČTYŘI OTÁZKY, ČTYŘI KOLIZNÍ PRAVIDLA
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 10 | právní stav k 28. 9. 2026
4
Lekce 10
1 · KOMU VÝSLEDEK PATŘÍ
první nositel práva
· evropský patent: právo státu převážného zaměstnání (čl. 60 odst. 1 EPC)
· ostatní práva: právo státu, který je přiznává a chrání (§ 80 ZMPS) → pro každý stát zvlášť
2 · CO SI STRANY DLUŽÍ
oznámení, mlčenlivost, součinnost, odměna
· pracovní statut: Řím I čl. 8
· volba práva + ochranná ustanovení práva použitelného bez volby
3 · PORUŠENÍ PRÁVA
třetí osobou
· Řím II čl. 8: právo země, pro kterou se ochrana uplatňuje
· volba práva vyloučena (odst. 3)
· jednotná práva EU: unijní akt + země porušení (odst. 2)
4 · KTERÝ SOUD
Brusel I bis
· pracovní spory: čl. 20–23
· zápis a platnost: čl. 24 bod 4
· porušení: čl. 4, čl. 7 bod 2
· právo na evropský patent: Protokol o uznávání
Jeden vynález zaměstnance v Berlíně, čtyři práva: právo na patent podle německého práva · odměna
podle německého práva i přes volbu českého · porušení v Rakousku podle rakouského práva · žaloba
o odměnu v Německu nebo v ČR
Hranice mezi otázkou 1 a 2 je sporná: patří nárok na odměnu za vynález k pracovnímu statutu, nebo
k patentovému? Převažující přístup jej řadí k pracovnímu statutu (výklad).

VÝKLAD: Mapa lekce. U každého přeshraničního výsledku je třeba položit čtyři otázky – a každá má
jiné kolizní pravidlo. První: komu výsledek patří, kdo je prvním nositelem práva. U evropského
patentu výslovná kolizní norma čl. 60 odst. 1 EPC (právo státu převážného zaměstnání); u ostatních
práv zásada teritoriality – právo státu, který právo přiznává a poskytuje mu ochranu (§ 80 ZMPS),
tedy pro každý stát zvlášť. Druhá: co si zaměstnanec a zaměstnavatel navzájem dluží – oznámení,
mlčenlivost, součinnost, odměna. To je obsah pracovního poměru: čl. 8 nařízení Řím I – volba práva
omezená ochrannými ustanoveními práva, které by se použilo bez volby (zpravidla práva místa
obvyklého výkonu práce). Třetí: porušení práva třetí osobou – čl. 8 nařízení Řím II: právo země,
pro kterou se ochrana uplatňuje, a strany si jiné právo zvolit nemohou (odst. 3). Čtvrtá: který
soud – nařízení Brusel I bis: ochranná pravidla pro pracovní spory (čl. 20–23), výlučná příslušnost
pro zápis a platnost (čl. 24 bod 4) a u práva na evropský patent Protokol o uznávání.
UPOZORNĚNÍ: Hranice mezi první a druhou otázkou je sporná. Je nárok na odměnu za vynález otázkou
pracovní smlouvy, nebo patentového statutu? Převažující přístup – a přístup německé nauky k
ArbnErfG – jej řadí k pracovnímu statutu; označujte to jako výklad.
PŘÍKLAD: Vynález berlínského vývojáře: právo na patent podle německého práva, odměna podle
německého práva i přes volbu českého, porušení patentu v Rakousku podle rakouského práva, žaloba o
odměnu v Německu nebo v ČR.
PŘECHOD: První otázka – komu výsledek patří.
ZDROJE: Úmluva o udělování evropských patentů (EPC; Mnichov 5. 10. 1973, revidovaná aktem z 29. 11.
2000), čl. 52–57, 60–65, 67, 69, 71–72, 75, 81, 86–87, 90, 92–94, 97, 99–101, 105a, 106, 108, 115,
123, 138–139, 142, 150, 153; Prováděcí předpis k EPC, pravidla 14, 19–21, 70, 159; Protokol o
soudní pravomoci a uznávání rozhodnutí o právu na udělení evropského patentu (Protokol o uznávání),
čl. 1–6 – v ČR sdělení MZV č. 69/2002 Sb. m. s. a č. 86/2007 Sb. m. s.; aktuální znění
https://www.epo.org/en/legal/epc; Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, § 2, 3, 80,
87–89, znění od 23. 9. 2023 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/91; Nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I),
čl. 3, 8, 9, body odůvodnění 34–37 –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32008R0593; Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové
vztahy (Řím II), čl. 8, 13, bod odůvodnění 26 –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32007R0864; Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních
rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), čl. 4, 7 bod 2, 20–23, 24 bod 4, 25 –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32012R1215

PRÁVO K VÝSLEDKU: ZÁSADA TERITORIALITY
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 10 | právní stav k 28. 9. 2026
5
Lekce 10
Předmět
Které právo určuje prvního nositele
Pramen
Důsledek pro zaměstnavatele
Evropský patent
Právo státu převážného zaměstnání (L9)
čl. 60 odst. 1 EPC; Protokol o uznávání čl. 4
Pro každého spolupůvodce zvlášť
Národní patent
Patentové právo státu ochrany; někdy s vlastním dosahem (UK: „mainly employed in the UK“; DE:
německý pracovní statut – výklad)
§ 80 ZMPS; Patents Act s. 43(2); čl. 4bis Pařížské úmluvy
U zahraničních přihlášek ověřit místní pravidlo a formu převodu (USA: písemně)
Autorské dílo, software
Právo země, pro kterou se ochrana uplatňuje
§ 80 ZMPS; Bernská úmluva čl. 5
Stejný kód: v ČR výkon práv, v UK vlastnictví, v USA autorství zaměstnavatele
Průmyslový vzor EU
Jednotné unijní pravidlo: zaměstnavatel, není-li dohodnuto či vnitrostátně stanoveno jinak
čl. 14 odst. 3 nař. 2026/715
Národní vzory podle národního práva (ČR § 13 ZPV)
Ochranná známka
Přihlašovatel – právo bez tvůrce
zápisný princip (L7)
Přihlásit na správný subjekt
Odměna a povinnosti
Pracovní statut – nikoli teritorialita
Řím I čl. 8
Další snímek
§ 9 ZV vlastní vymezení dosahu nemá – je sporné, zda rozhoduje pracovní statut, nebo země ochrany
(výklad).

VÝKLAD: Tabulka prvního nositele. Práva duševního vlastnictví jsou teritoriální: český zákon o
mezinárodním právu soukromém je podřizuje právu státu, který je přiznává a poskytuje jim ochranu (§
80 ZMPS); Bernská úmluva vychází z národního zacházení a nezávislosti ochrany na zemi původu (čl.
5); patenty v různých zemích jsou na sobě nezávislé (čl. 4bis Pařížské úmluvy). Evropský patent:
čl. 60 odst. 1 EPC – právo státu, kde je zaměstnanec převážně zaměstnán; pro každého spolupůvodce
zvlášť (L9). Národní patenty: každý stát vlastním pravidlem, někdy s výslovným vymezením dosahu –
britský Patents Act se použije, je-li zaměstnanec převážně zaměstnán ve Spojeném království (s.
43(2)); německý ArbnErfG se podle převažujícího výkladu váže na německý pracovní statut; § 9 ZV
vymezení dosahu nemá – je sporné, zda rozhoduje pracovní statut, nebo země ochrany. Autorská díla a
software: právo země, pro kterou se ochrana uplatňuje – tentýž kód má v ČR režim výkonu práv
zaměstnavatelem (§ 58 AZ), ve Spojeném království je zaměstnavatel vlastníkem a v USA autorem.
Průmyslový vzor EU má jednotné unijní pravidlo (čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2026/715). Známka
patří přihlašovateli. Naproti tomu povinnosti a odměna mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se řídí
pracovním statutem (Řím I čl. 8) a porušení práva právem země ochrany (Řím II čl. 8).
UPOZORNĚNÍ: Otázku, které právo určuje prvního nositele autorského práva, unijní právo
neharmonizuje; některé právní řády vycházejí ze země původu díla (výklad, v této lekci
neověřováno).
PŘECHOD: Druhá otázka – co si strany dluží: nařízení Řím I.
ZDROJE: Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, § 2, 3, 80, 87–89, znění od 23. 9.
2023 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/91; Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl,
čl. 5 – https://www.wipo.int/wipolex/en/text/283698; Pařížská úmluva na ochranu průmyslového
vlastnictví, čl. 4, 4bis, 4ter – https://www.wipo.int/wipolex/en/text/288514; Úmluva o udělování
evropských patentů (EPC; Mnichov 5. 10. 1973, revidovaná aktem z 29. 11. 2000), čl. 52–57, 60–65,
67, 69, 71–72, 75, 81, 86–87, 90, 92–94, 97, 99–101, 105a, 106, 108, 115, 123, 138–139, 142, 150,
153; Prováděcí předpis k EPC, pravidla 14, 19–21, 70, 159; Protokol o soudní pravomoci a uznávání
rozhodnutí o právu na udělení evropského patentu (Protokol o uznávání), čl. 1–6 – v ČR sdělení MZV
č. 69/2002 Sb. m. s. a č. 86/2007 Sb. m. s.; aktuální znění https://www.epo.org/en/legal/epc;
Spojené království: Patents Act 1977, ss. 39–43 (ve znění Patents Act 2004) –
https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1977/37/part/I/crossheading/employees-inventions; Copyright,
Designs and Patents Act 1988, s. 11, s. 79 – https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1988/48;
Registered Designs Act 1949, s. 2(1B); Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze
dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), čl. 8, 13, bod
odůvodnění 26 – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32007R0864; Zákon č.
121/2000 Sb., autorský zákon, § 11 odst. 4, § 26 odst. 1, § 58, znění od 1. 7. 2025 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121

ŘÍM I: PRÁVO ROZHODNÉ PRO PRACOVNÍ SMLOUVU
•Volba práva a její mez (čl. 3, čl. 8 odst. 1)
•Strany si právo zvolit mohou – i v doložce sepsané zaměstnavatelem (Gruber Logistics, C-152/20) ·
volba ale nesmí zaměstnance zbavit ochrany ustanovení, od nichž se nelze smluvně odchýlit, podle
práva použitelného bez volby (bod 35 odůvodnění) → soud porovná a použije příznivější
•Právo bez volby (čl. 8 odst. 2–4)
•Země, v níž nebo z níž zaměstnanec obvykle vykonává práci – kde plní podstatnou část povinností
(Koelzsch, C-29/10); k vyslání a práci na dálku snímek 11
•Podpůrně země provozovny, která zaměstnance zaměstnala (odst. 3) · úniková doložka: užší spojení
s jinou zemí – i při dlouhodobé práci v jedné zemi (odst. 4; Schlecker, C-64/12) · nově k Římské
úmluvě: změna obvyklého místa během poměru (Locatrans, C-485/24); užší vazba k zemi zvoleného práva
(Hortis GRC, C-768/24)
•Imperativní ustanovení (čl. 9; § 3 ZMPS)
•Normy zásadní pro veřejné zájmy státu soudu – užší kategorie než ochranná ustanovení podle čl. 8
(bod 37 odůvodnění)
•Pro duševní vlastnictví: § 22 ArbnErfG, § 17 rakouského patentového zákona, s. 42 Patents Act –
volba jiného práva je neodstraní, je-li jejich právní řád právem použitelným bez volby (čl. 8
odst. 1; srov. Hortis GRC); u § 9 odst. 4 ZV výklad.
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 10 | právní stav k 28. 9. 2026
6
Lekce 10

VÝKLAD: Individuální pracovní smlouva se řídí právem zvoleným stranami (čl. 8 odst. 1, čl. 3 Řím I)
– volba může být i v doložce sepsané zaměstnavatelem, kterou zaměstnanec jen přijal (Gruber
Logistics). Volba však nesmí zaměstnance zbavit ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž
se nelze smluvně odchýlit, podle práva, které by se použilo bez volby (čl. 8 odst. 1 věta druhá;
bod 35 odůvodnění nařízení). Prakticky: soud určí objektivně rozhodné právo, najde jeho ochranná
ustanovení, porovná je se zvoleným právem a použije to, co je pro zaměstnance příznivější. Bez
volby: právo země, v níž nebo z níž zaměstnanec obvykle vykonává práci (odst. 2) – tedy kde plní
podstatnou část svých povinností (Koelzsch); dočasný výkon práce jinde tuto zemi nemění, má-li se
zaměstnanec po splnění úkolu vrátit (odst. 2 věta druhá; bod 36 odůvodnění nařízení). Podpůrně
právo země provozovny, která zaměstnance zaměstnala (odst. 3). Úniková doložka: je-li smlouva podle
celkových okolností úžeji spojena s jinou zemí, použije se její právo – i když zaměstnanec pracuje
dlouhodobě v jedné zemi (odst. 4; Schlecker). K tomu dvě novější rozhodnutí k čl. 6 Římské úmluvy,
předchůdci čl. 8 nařízení Řím I. Locatrans (C-485/24): změní-li se obvyklé místo výkonu práce v
průběhu pracovního poměru, hodnotí se poměr jako celek a zemi obvyklého výkonu práce určit nelze –
nastupuje právo provozovny, která zaměstnance zaměstnala, a nové místo se zohlední při hledání užší
vazby (body 44–45, 54–57 rozsudku). Hortis GRC (C-768/24): souvisí-li smlouva úžeji se zemí, jejíž
právo si strany zvolily, použije se zvolené právo bez ochrannějších ustanovení práva, které by se
jinak použilo podle místa výkonu práce nebo provozovny; volba sama kritériem není, objektivní
skutečnosti, které z ní při plnění smlouvy plynou, ano, a soud zkoumá, zda nebyly zaměstnanci
vnuceny (body 36 a 43–46 rozsudku). Přenos obou závěrů na nařízení Řím I je výklad; Soudní dvůr sám
na čl. 8 nařízení odkazuje (Locatrans, bod 53; Hortis GRC, body 29–30). Imperativní ustanovení
státu soudu (čl. 9; § 3 ZMPS) jsou užší kategorií než „ustanovení, od nichž se nelze odchýlit“ (bod
37 odůvodnění nařízení). Pro duševní vlastnictví: ochrannými ustanoveními jsou § 22 ArbnErfG, § 17
rakouského patentového zákona a s. 42 britského Patents Act; u § 9 odst. 4 ZV je nedispozitivnost
výkladová (L8).
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Může česká firma ve smlouvě s vídeňským zaměstnancem zvolit české právo a tím
vyloučit rakouskou zvláštní odměnu za vynález?“ OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Volit ano, vyloučit zpravidla ne
– je-li rakouské právo právem, které by se použilo bez volby, zůstávají § 8 a § 17 rakouského
patentového zákona jako ochranná ustanovení. Je-li však smlouva podle všech objektivních okolností
úžeji spojena s Českou republikou, není rakouské právo právem použitelným bez volby a jeho ochranná
ustanovení se neuplatní (čl. 8 odst. 4; srov. Hortis GRC, k Římské úmluvě). TYPICKÁ CHYBA: „volba
práva řeší vše“.
PŘECHOD: Který soud.
ZDROJE: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném
pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), čl. 3, 8, 9, body odůvodnění 34–37 –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32008R0593; Soudní dvůr EU, rozsudek ze
dne 15. 7. 2021, SC Gruber Logistics, spojené věci C-152/20 a C-218/20, ECLI:EU:C:2021:600 (zvolené
právo se použije s výjimkou ustanovení objektivně rozhodného práva, od nichž se nelze smluvně
odchýlit; volba je možná i v doložce sepsané zaměstnavatelem); Soudní dvůr EU (velký senát),
rozsudek ze dne 15. 3. 2011, Koelzsch, C-29/10, ECLI:EU:C:2011:151 (zemí obvyklého výkonu práce je
země, v níž nebo z níž zaměstnanec plní podstatnou část svých povinností vůči zaměstnavateli);
Soudní dvůr EU, rozsudek ze dne 12. 9. 2013, Schlecker, C-64/12, ECLI:EU:C:2013:551 (i při
dlouhodobém a nepřetržitém výkonu práce v jedné zemi lze použít právo jiné země, s níž je smlouva
podle celkových okolností úžeji spojena); Soudní dvůr EU (první senát), rozsudek ze dne 11. 12.
2025, Locatrans v. ES, C-485/24, ECLI:EU:C:2025:955, body 44–45, 53–57, 62–64 a výrok (čl. 3 a 6
Římské úmluvy z 19. 6. 1980: má-li zaměstnanec po určité době vykonávat práci na jiném místě, které
se má stát novým obvyklým místem výkonu práce, zohlední se toto místo při posouzení všech okolností
pro určení práva rozhodného při neexistenci volby; změnilo-li se obvyklé místo výkonu práce v
průběhu poměru jako celku, nelze zemi obvyklého výkonu práce určit a použije se určovatel
provozovny, u které je zaměstnanec zaměstnán) –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62024CJ0485; Soudní dvůr EU (sedmý
senát), rozsudek ze dne 9. 7. 2026, Hortis GRC v. JA, C-768/24, ECLI:EU:C:2026:566, body 24–36,
41–48 a výrok (čl. 6 odst. 2 poslední část věty Římské úmluvy: souvisí-li pracovní smlouva s
ohledem na všechny okolnosti úžeji se zemí, jejíž právo si strany zvolily, dá soud přednost
zvolenému právu a nepoužije ochrannější kogentní ustanovení práva, které by se použilo bez volby
podle čl. 6 odst. 2 písm. a) a b); zohlední se všechny objektivní skutečnosti včetně těch, které
při plnění smlouvy plynou z volby práva; volba práva sama kritériem není) –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62024CJ0768; Zákon č. 91/2012 Sb., o
mezinárodním právu soukromém, § 2, 3, 80, 87–89, znění od 23. 9. 2023 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/91

KTERÝ SOUD: BRUSEL I BIS A ČL. 24 BOD 4
•Pracovní spory (čl. 20–23)
•Zaměstnanec žaluje ve státě sídla zaměstnavatele, nebo u soudu místa, kde (odkud) obvykle pracuje
či naposledy pracoval, případně provozovny, která jej přijala (čl. 21) · zaměstnavatel žaluje jen
ve státě bydliště zaměstnance (čl. 22) · dohoda o příslušnosti jen po vzniku sporu nebo přidává-li
zaměstnanci soudy – i vůči soudům mimo EU (čl. 23; Mahamdia, C-154/11; § 88 odst. 2 ZMPS)
•Výlučná příslušnost: jen zápis a platnost (čl. 24 bod 4)
•Spor zaměstnance a zaměstnavatele o právo k patentu sem nepatří (Duijnstee, 288/82) · ani spor,
kdo je právem zapsán jako majitel známky (Hanssen, C-341/16), ani spor o právo k vynálezům
z přihlášek ve třetích zemích (IRnova, C-399/21)
•Porušení: soud bydliště žalovaného i pro zahraniční patenty, i při námitce neplatnosti (BSH
Hausgeräte, C-339/22); soud místa škodné události (čl. 7 bod 2)
•Zvláštní režimy
•Právo na evropský patent: Protokol o uznávání čl. 4 (L9) · Německo: rozhodčí místo při DPMA před
žalobou (§ 28, 37 ArbnErfG), poté patentové soudy (§ 39) · ČR: Městský soud v Praze (L8)
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 10 | právní stav k 28. 9. 2026
7
Lekce 10

VÝKLAD: Pracovní spory mají v nařízení Brusel I bis vlastní oddíl (čl. 20–23). Zaměstnanec může
zaměstnavatele žalovat ve státě jeho bydliště (sídla), nebo u soudu místa, kde nebo odkud obvykle
vykonává práci či ji vykonával naposledy, případně u soudu provozovny, která jej přijala (čl. 21);
zaměstnavatele ze třetího státu u soudu podle čl. 21 odst. 1 písm. b) (odst. 2). Zaměstnavatel může
žalovat jen ve státě bydliště zaměstnance (čl. 22 odst. 1). Dohoda o příslušnosti je možná jen po
vzniku sporu, nebo pokud zaměstnanci přidává další soudy (čl. 23) – a to i ve vztahu k soudům mimo
Unii (Mahamdia); totéž říká § 88 odst. 2 ZMPS. Výlučná příslušnost soudů státu zápisu (čl. 24 bod
4) se týká jen zápisu a platnosti: spor zaměstnance a zaměstnavatele o to, komu patent náleží, sem
nepatří (Duijnstee – přímo zaměstnanecký vynález), stejně jako spor o to, kdo je právem zapsán jako
majitel známky (Hanssen), a spor o právo k vynálezům z přihlášek ve třetích zemích (IRnova).
Porušení: soud bydliště žalovaného (čl. 4) může rozhodovat i o porušení zahraničních patentů, a to
i když žalovaný namítne neplatnost (BSH Hausgeräte); dále soud místa škodné události (čl. 7 bod 2).
Zvláštní režimy: právo na evropský patent – Protokol o uznávání čl. 4 (L9); Německo – před žalobou
řízení u rozhodčího místa při DPMA (§ 28, 37 ArbnErfG) a poté soudy pro patentové spory (§ 39); ČR
– Městský soud v Praze (§ 6 zák. č. 221/2006 Sb.).
PŘÍKLAD: Firma chce v Praze žalovat berlínského vývojáře na určení, že nemá nárok na odměnu: nelze
– zaměstnavatel smí žalovat jen v Německu (čl. 22 odst. 1). Zaměstnanec naopak může žalovat v
Německu i v ČR.
PŘECHOD: Zahraniční modely zaměstnaneckého vynálezu v jedné tabulce.
ZDROJE: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti
a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), čl. 4, 7
bod 2, 20–23, 24 bod 4, 25 – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32012R1215;
Soudní dvůr EU (velký senát), rozsudek ze dne 19. 7. 2012, Mahamdia, C-154/11, ECLI:EU:C:2012:491
(dohoda o příslušnosti uzavřená před vznikem sporu je účinná jen v rozsahu, v němž zaměstnanci
přidává další soudy, případně i soudy mimo Unii); Soudní dvůr ES, rozsudek ze dne 15. 11. 1983,
Duijnstee v. Goderbauer, 288/82, ECLI:EU:C:1983:326 (spor zaměstnance a zaměstnavatele o jejich
práva k patentu plynoucí z pracovní smlouvy není řízením o zápisu nebo platnosti patentu); Soudní
dvůr EU, rozsudek ze dne 5. 10. 2017, Hanssen Beleggingen, C-341/16, ECLI:EU:C:2017:738 (výlučná
příslušnost se nevztahuje na spor o to, zda byla osoba právem zapsána jako majitelka ochranné
známky); Soudní dvůr EU, rozsudek ze dne 8. 9. 2022, IRnova v. FLIR Systems, C-399/21,
ECLI:EU:C:2022:648 (čl. 24 bod 4 se nepoužije na spor o to, kdo je nositelem práva k vynálezům z
přihlášek a patentů ve třetích zemích); Soudní dvůr EU (velký senát), rozsudek ze dne 25. 2. 2025,
BSH Hausgeräte v. Electrolux, C-339/22, ECLI:EU:C:2025:108 (soud bydliště žalovaného zůstává
příslušný pro žalobu z porušení patentu uděleného v jiném členském státě i při námitce neplatnosti;
u patentů třetích států rozhoduje o námitce s účinky mezi stranami); Zákon č. 91/2012 Sb., o
mezinárodním právu soukromém, § 2, 3, 80, 87–89, znění od 23. 9. 2023 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/91; Německo: Gesetz über Arbeitnehmererfindungen (ArbnErfG) ze dne
25. 7. 1957, naposledy změněný čl. 25 zákona ze dne 7. 7. 2021 (BGBl. I S. 2363), §§ 2–9, 11–14,
16–20, 22–26, 28–29, 34, 37, 39, 42 – https://www.gesetze-im-internet.de/arbnerfg/; Zákon č.
221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství, § 4–6,
znění od 28. 12. 2018 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/221

ŠEST MODELŮ ZAMĚSTNANECKÉHO VYNÁLEZU
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 10 | právní stav k 28. 9. 2026
8
Lekce 10
Stát
Komu vynález patří
Formalita a mlčení zaměstnavatele
Odměna
Smluvní volnost
ČR
§ 9–10 ZV
Zaměstnavateli při úkolu z pracovního poměru
Písemné oznámení; uplatnění do 3 měsíců, jinak zpět původci
Přiměřená, 4 kritéria; dodatečné vypořádání
Přechod práva dispozitivní; odměna nikoli (výklad)
Slovensko
§ 11 PZ
Zaměstnavateli; veřejné VŠ a SAV: zaměstnanci (od 1. 9. 2026)
Uplatnění písemně do 3 měsíců – i podáním přihlášky; jinak původci
Splatná do 1 měsíce; dodatečné vyrovnání po 3 letech, právo na podklady
Dohoda možná
Německo
ArbnErfG
Zaměstnavateli po uplatnění; i „zkušenostní“ vynálezy
Oznámení v textové formě; fikce uplatnění po 4 měsících; povinnost přihlásit
Přiměřená; směrnice 1959 (V = E × A); VŠ 30 %
Ne v neprospěch zaměstnance před oznámením (§ 22)
Rakousko
PatG § 6–19
Zaměstnanci, ledaže písemná dohoda či kolektivní smlouva o služebních vynálezech
Vyjádření zaměstnavatele do 4 měsíců, jinak zůstává zaměstnanci
Zvláštní odměna vždy; výjimka u přijatých k vynalézání (§ 8)
Práva zaměstnance nelze zrušit ani omezit (§ 17)
UK
Patents Act
Zaměstnavateli při běžných či uložených povinnostech nebo zvláštním závazku
Žádná
Jen při „outstanding benefit“ (Shanks: 2 mil. GBP)
Zmenšení práv k budoucím vynálezům nevymahatelné (s. 42)
USA
Původci; zaměstnavateli jen převodem (hired to invent; shop right)
Písemný assignment (§ 261)
Žádná zákonná
Široká; státní limity (Cal. § 2870)

VÝKLAD: Tabulka staví vedle sebe šest modelů podle čtyř otázek: komu vynález patří, jaká formalita
je nutná, jaká je odměna a kolik prostoru má smlouva. ČR: přechod práva při úkolu z pracovního
poměru, podmíněný uplatněním do tří měsíců; přiměřená odměna se čtyřmi kritérii (§ 9 ZV).
Slovensko: stejný základ (§ 11 zák. č. 435/2001 Z. z.), ale propracovanější – za uplatnění se
považuje i podání přihlášky, zaměstnavatel musí původce informovat o zvoleném způsobu ochrany,
odměna je splatná do měsíce od uplatnění, dodatečné vyrovnání lze uplatnit po třech letech a
původce má právo na podklady; spolupůvodci mají při neexistenci dohody stejné podíly. Od 1. 9. 2026
novinka: vynález zaměstnance veřejné vysoké školy nebo Slovenské akademie věd patří zaměstnanci,
není-li dohodnuto jinak (odst. 11), a studentský vynález studentovi (§ 11a) – opačný směr než
Německo, které akademickou výjimku nahradilo podílem 30 % z výnosů (§ 42 ArbnErfG), a než ČR, kde §
9 ZV platí na vysokých školách bez výjimky. Německo: fikce uplatnění, povinnost přihlásit, směrnice
k odměně. Rakousko: výchozí pravidlo je opačné – zaměstnanec má nárok na patent i u vynálezů z doby
pracovního poměru (§ 6 PatG); zaměstnavatel je získá jen písemnou dohodou nebo kolektivní smlouvou
a jen u služebních vynálezů (§ 7 odst. 1 a 3), u veřejnoprávního poměru i bez dohody (odst. 2); po
oznámení se musí do čtyř měsíců vyjádřit, jinak vynález zůstává zaměstnanci (§ 12); zvláštní odměna
náleží vždy, s výjimkou osob výslovně přijatých k vynalézání, jejichž vyšší mzda ji již zahrnuje (§
8); práva zaměstnance nelze dohodou zrušit ani omezit (§ 17); promlčení tři roky (§ 19). Spojené
království a USA: řádky tabulky; podrobný výklad obsahuje plná verze lekce 10, snímky 10 a 11.
NĚMECKO – MECHANISMUS (plná verze lekce 10, snímek 8): Schéma německého zákona o zaměstnaneckých
vynálezech. Zákon se týká jen vynálezů schopných patentové ochrany nebo ochrany užitným vzorem (§
2) a technických zlepšovacích návrhů (§ 3). Služební vynález (Diensterfindung) je vynález vytvořený
za trvání pracovního poměru, který buď vznikl z činnosti, jež zaměstnanci v podniku přísluší, nebo
se rozhodujícím způsobem zakládá na zkušenostech či pracích podniku (§ 4 odst. 2) – druhá varianta
je širší než český „úkol z pracovního poměru“. Ostatní vynálezy jsou volné, s omezeními § 18 a 19.
Oznámení (Meldung, § 5): neprodleně, zvlášť, v textové formě, s označením, že jde o oznámení
vynálezu; popis technického úkolu, řešení a vzniku vynálezu; zaměstnavatel potvrdí datum přijetí;
nevytkne-li vady do dvou měsíců, platí oznámení za řádné. Uplatnění (Inanspruchnahme, § 6):
prohlášením vůči zaměstnanci, nebo fikcí – uplatnění se považuje za prohlášené, pokud zaměstnavatel
vynález do čtyř měsíců od přijetí řádného oznámení neuvolní prohlášením v textové formě. Účinek (§
7): na zaměstnavatele přecházejí všechna majetková práva k vynálezu; dřívější dispozice zaměstnance
jsou vůči němu neúčinné. Uvolnění (Freigabe, § 8): zaměstnanec s vynálezem volně nakládá. Odměna (§
9, 12) a povinnost zaměstnavatele vynález neprodleně přihlásit v tuzemsku (§ 13) – s výjimkou
podnikového tajemství, uzná-li zaměstnavatel schopnost ochrany (§ 17).
NĚMECKO – ODMĚNA A OCHRANA ZAMĚSTNANCE (plná verze lekce 10, snímek 9): Odměna vzniká okamžikem
uplatnění (§ 9 odst. 1); rozhodná je zejména hospodářská využitelnost vynálezu, úkoly a postavení
zaměstnance v podniku a podíl podniku na vzniku vynálezu (odst. 2). Ministerstvo práce vydává
směrnice (§ 11) – platí Richtlinien z 20. 7. 1959: hodnota vynálezu E se určí licenční analogií,
zjistitelným podnikovým užitkem nebo odhadem a násobí se podílovým faktorem A, který odráží zadání
úkolu, řešení úkolu a úkoly a postavení zaměstnance; V = E × A. Výše se má sjednat dohodou v
přiměřené lhůtě; jinak ji zaměstnavatel stanoví odůvodněným prohlášením nejpozději tři měsíce po
udělení ochranného práva a zaměstnanec může do dvou měsíců odporovat (§ 12); při podstatné změně
okolností lze žádat úpravu (§ 12 odst. 6). Zahraničí: zaměstnavatel je oprávněn přihlašovat v
cizině; pro státy, kde ochranu nechce, musí vynález zaměstnanci uvolnit včas, aby mohl využít
prioritní lhůty (§ 14). Chce-li přihlášku či patent opustit dříve, než odměnu plně uhradil, musí
právo nabídnout zaměstnanci (§ 16). Volné vynálezy: zaměstnanec je oznámí (§ 18) a před jiným
využitím nabídne zaměstnavateli alespoň nevýhradní právo za přiměřených podmínek, spadá-li vynález
do oboru podniku (§ 19). Technické zlepšovací návrhy, které dávají zaměstnavateli obdobné postavení
jako ochranné právo, zakládají nárok na odměnu při využití (§ 20). Ochrana zaměstnance: od zákona
se nelze odchýlit v jeho neprospěch, dohody až po oznámení (§ 22); zjevně nespravedlivé dohody jsou
neúčinné, namítnout to lze do šesti měsíců po skončení poměru (§ 23); práva a povinnosti trvají po
skončení poměru (§ 26). Spory: rozhodčí místo při DPMA (§ 28–29), smírčí návrh se stává závazným,
není-li do měsíce odporováno (§ 34); žaloba zpravidla až poté (§ 37). Vysoké školy: původce má 30 %
z výnosů a zvláštní publikační svobodu (§ 42).
METODIKA: Nechte studenty seřadit modely od nejpříznivějšího pro zaměstnance (Rakousko, Německo) po
nejpříznivější pro zaměstnavatele (USA, Spojené království).
PŘECHOD: Autorská díla, software a design.
ZDROJE: Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, § 2–13, 14–23, 24–35, 67–69,
72–75, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Slovensko: zákon č. 435/2001 Z.
z., patentový zákon, § 11 a § 11a, znění účinné od 1. 9. 2026 (§ 11 odst. 11 a § 11a ve znění do
31. 8. 2026 obsaženy nebyly; změna zákonem č. 300/2025 Z. z., o vysokých školách) –
https://www.slov-lex.sk/ezbierky/pravne-predpisy/SK/ZZ/2001/435/; Německo: Gesetz über
Arbeitnehmererfindungen (ArbnErfG) ze dne 25. 7. 1957, naposledy změněný čl. 25 zákona ze dne 7. 7.
2021 (BGBl. I S. 2363), §§ 2–9, 11–14, 16–20, 22–26, 28–29, 34, 37, 39, 42 –
https://www.gesetze-im-internet.de/arbnerfg/; Rakousko: Patentgesetz 1970, §§ 6–17, 19, 20
(konsolidované znění RIS k 4. 10. 2026) –
https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10002181;
Urheberrechtsgesetz § 40b –
https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10001848; Spojené
království: Patents Act 1977, ss. 39–43 (ve znění Patents Act 2004) –
https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1977/37/part/I/crossheading/employees-inventions; Copyright,
Designs and Patents Act 1988, s. 11, s. 79 – https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1988/48;
Registered Designs Act 1949, s. 2(1B); USA: 35 U.S.C. § 101, § 115, § 118, § 261; 17 U.S.C. § 101
(„work made for hire“), § 201 – https://www.law.cornell.edu/uscode/; California Labor Code § 2870 –
https://leginfo.legislature.ca.gov/faces/codes_displaySection.xhtml?lawCode=LAB&sectionNum=2870

AUTORSKÁ DÍLA, SOFTWARE A DESIGN V CIZINĚ
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 10 | právní stav k 28. 9. 2026
9
Lekce 10
Stát
Zaměstnanecké dílo obecně
Počítačový program
Průmyslový vzor / design
ČR
Autor zůstává autorem; zaměstnavatel vykonává majetková práva (§ 58 AZ); práva nepřevoditelná
(§ 26, § 11 odst. 4)
Stejně; bez dodatečné odměny, není-li sjednáno jinak (§ 58 odst. 6 a 7)
Zadavatel; právo musí uplatnit do 3 měsíců (§ 13 ZPV; L6)
Německo
Autorské právo nepřevoditelné (§ 29 UrhG); užívací práva podle obsahu a povahy pracovního poměru
(§ 43)
Zaměstnavatel výlučně oprávněn k výkonu všech majetkových oprávnění (§ 69b)
Zaměstnavatel (§ 7 odst. 2 DesignG)
Rakousko
Zvláštní zákonné pravidlo jen pro programy → smlouva
Neomezené právo užití pro zaměstnavatele (§ 40b UrhG)
—
UK
Zaměstnavatel prvním vlastníkem copyrightu (CDPA s. 11(2))
Stejně
Zaměstnavatel původním vlastníkem (RDA s. 2(1B))
USA
Work made for hire – zaměstnavatel je autorem (17 U.S.C. § 201(b))
Stejně
—
EU
Neharmonizováno
Zaměstnavatel vykonává všechna majetková práva (směrnice 2009/24/ES čl. 2 odst. 3)
Zaměstnavatel (čl. 14 odst. 3 nař. 2026/715)
O převoditelnosti rozhoduje právo země ochrany (§ 80 ZMPS): doložka „assigns all copyrights
including moral rights“ nemá pro české území převodní účinek.

VÝKLAD: U autorských děl jsou rozdíly ještě větší než u vynálezů, protože tu proti sobě stojí
kontinentální pojetí (autorem je vždy člověk, právo je nepřevoditelné) a pojetí copyrightu (právo
je převoditelný majetek). ČR: autor zůstává autorem; zaměstnavatel vykonává majetková práva svým
jménem a na svůj účet (§ 58 odst. 1 AZ); majetková ani osobnostní práva nelze převést (§ 26 odst.
1, § 11 odst. 4); právo výkonu lze postoupit třetí osobě jen se svolením autora, ledaže jde o
převod závodu (§ 58 odst. 1). Německo: autorské právo je nepřevoditelné (§ 29 UrhG); u
zaměstnaneckých děl se obecná pravidla o užívacích právech použijí, nevyplývá-li z obsahu nebo
povahy pracovního poměru něco jiného (§ 43); u počítačových programů je k výkonu všech majetkových
oprávnění výlučně oprávněn zaměstnavatel (§ 69b). Rakousko: u programu vytvořeného při plnění
služebních povinností má zaměstnavatel neomezené právo užití, není-li dohodnuto jinak (§ 40b UrhG);
zvláštní zákonné pravidlo se týká jen programů. Spojené království: zaměstnavatel je prvním
vlastníkem copyrightu (CDPA s. 11(2)). USA: zaměstnavatel je autorem (work made for hire). Unijní
právo sjednotilo jen programy (směrnice 2009/24/ES čl. 2 odst. 3) a průmyslové vzory EU (čl. 14
odst. 3 nařízení (EU) 2026/715); národní vzory: Německo – zaměstnavatel (§ 7 odst. 2 DesignG),
Spojené království – zaměstnavatel (RDA s. 2(1B)), ČR – zadavatel, na kterého právo přechází ze
zákona; do tří měsíců od vyrozumění je však musí uplatnit, jinak přechází zpět na původce (§ 13
ZPV).
Důsledek: doložka „Employee hereby assigns all copyrights including moral rights“ je v USA běžná,
pro české území však nemůže mít převodní účinek – o převoditelnosti rozhoduje právo země ochrany (§
80 ZMPS).
PŘÍKLAD: Petřin kód užívaný v ČR, Německu, Londýně a Kalifornii: čtyři režimy, výsledek pro firmu
podobný – u grafiky, textů a dokumentace už ne.
PŘECHOD: Mezinárodní zápis známek a vzorů – Madrid a Haag.
ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, § 11 odst. 4, § 26 odst. 1, § 58, znění od 1. 7.
2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Německo: Patentgesetz § 6, § 37; Urheberrechtsgesetz §
29, § 43, § 69b; Designgesetz § 7 – https://www.gesetze-im-internet.de/; Rakousko: Patentgesetz
1970, §§ 6–17, 19, 20 (konsolidované znění RIS k 4. 10. 2026) –
https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10002181;
Urheberrechtsgesetz § 40b –
https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10001848; Spojené
království: Patents Act 1977, ss. 39–43 (ve znění Patents Act 2004) –
https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1977/37/part/I/crossheading/employees-inventions; Copyright,
Designs and Patents Act 1988, s. 11, s. 79 – https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1988/48;
Registered Designs Act 1949, s. 2(1B); USA: 35 U.S.C. § 101, § 115, § 118, § 261; 17 U.S.C. § 101
(„work made for hire“), § 201 – https://www.law.cornell.edu/uscode/; California Labor Code § 2870 –
https://leginfo.legislature.ca.gov/faces/codes_displaySection.xhtml?lawCode=LAB&sectionNum=2870;
Směrnice EP a Rady 2009/24/ES o právní ochraně počítačových programů, čl. 2 odst. 3 –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32009L0024; Ženevský akt Haagské dohody o
mezinárodním zápisu průmyslových vzorů (2. 7. 1999), čl. 3, 4, 11, 12, 14, 17 –
https://www.wipo.int/wipolex/en/text/285214; Prováděcí řád k Ženevskému aktu ve znění účinném od 1.
7. 2026, pravidla 7, 16, 18; smluvní strany: EU od 1. 1. 2008, ČR smluvní stranou není –
https://www.wipo.int/export/sites/www/treaties/en/docs/pdf/hague.pdf; nařízení (EU) 2026/715 o
průmyslových vzorech Evropské unie (kodifikované znění, v platnosti od 1. 7. 2026; nahradilo
nařízení (ES) č. 6/2002), čl. 14 odst. 3, čl. 152–156 (dříve čl. 106a–106e) –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32026R0715; Zákon č. 207/2000 Sb., o
ochraně průmyslových vzorů, § 1–19, 23–27, 30–38, znění od 1. 2. 2022 (bez pozdějších novel; k 28.
9. 2026 není v e-Sbírce vyhlášena novela transponující směrnici (EU) 2024/2823) –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207; Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, § 2, 3,
80, 87–89, znění od 23. 9. 2023 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/91

MADRID A HAAG: MEZINÁRODNÍ ZNÁMKY A VZORY
•Madridský systém – známky
•Základ a mezinárodní přihláška: přihláška nebo zápis u úřadu původu – ÚPV (§ 47 ZOZ) nebo EUIPO
(čl. 183 nař. 2017/1001) → mezinárodní přihláška u WIPO s vyznačením smluvních stran; ochrana jako
při přímém podání, neodmítne-li vyznačený úřad do 12 (při prohlášení 18) měsíců (čl. 4 a 5
Madridského protokolu)
•10 let, obnova (čl. 6–7) · prvních 5 let závislost na základní známce – „centrální útok“ (čl. 6
odst. 2–3) → základní známka musí být zapsána na zaměstnavatele, ne na jednatele či zaměstnance
•Haagský systém – vzory (Ženevský akt 1999)
•Jedna mezinárodní přihláška přímo u WIPO – až 100 vzorů téže třídy – s určením smluvních stran;
bez základního zápisu a bez úřadu původu · 5 let, obnova po 5 letech, nejméně 15 let (čl. 17)
•ČR smluvní stranou není; EU je (od 1. 1. 2008) → český přihlašovatel podává přímo u WIPO (čl. 153
nař. 2026/715) a může určit EU, Spojené království, Švýcarsko, USA…; samotnou ČR určit nelze
→ národní vzor u ÚPV
•Pracovněprávní vazba
•Právo na vzor zaměstnance se řídí právem každé určené strany (tabulka na snímku 9) → před podáním
ověřit, že přihlašovatel má právo všude
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 10 | právní stav k 28. 9. 2026
10
Lekce 10

VÝKLAD – MADRIDSKÝ SYSTÉM: Časová osa mezinárodního zápisu známky podle Protokolu k Madridské
dohodě. Základ: přihláška nebo zápis u úřadu původu – přihlašovatel musí být státním příslušníkem,
mít bydliště nebo skutečný a činný závod ve smluvní straně (čl. 2 odst. 1); pro české subjekty ÚPV
(§ 47 ZOZ) nebo, na základě známky EU, EUIPO (čl. 183 nařízení 2017/1001). Mezinárodní přihláška se
podává u Mezinárodního úřadu WIPO prostřednictvím úřadu původu (čl. 2 odst. 2) s vyznačením
smluvních stran, pro něž se ochrana žádá – stát úřadu původu vyznačit nelze (čl. 3bis); další území
lze přidat později (čl. 3ter). Účinky: ode dne zápisu je známka v každé vyznačené straně chráněna,
jako by tam byla přihlášena přímo, a neodmítne-li ji úřad, jako by tam byla zapsána (čl. 4 odst.
1); unijní priorita šest měsíců (čl. 4 odst. 2). Odmítnutí: vyznačený úřad do jednoho roku, při
prohlášení do 18 měsíců, déle při námitkách (čl. 5) – EUIPO provádí průzkum absolutních důvodů a
námitkové řízení (čl. 193, 196). Trvání deset let s obnovou (čl. 6 odst. 1, čl. 7). Závislost: pět
let od mezinárodního zápisu závisí ochrana na základní přihlášce či zápisu – zanikne-li základ,
nelze se mezinárodního zápisu dovolávat („centrální útok“, čl. 6 odst. 2–3); do tří měsíců lze
požádat o přeměnu na národní či regionální přihlášky se zachováním data (čl. 9quinquies; čl. 204
nařízení). Mezinárodní známka s vyznačením ČR má účinky národní přihlášky a po přiznání ochrany
národní známky (§ 48 ZOZ); s vyznačením EU účinky známky EU (čl. 189).
VÝKLAD: Haagský systém mezinárodního zápisu průmyslových vzorů (Ženevský akt z roku 1999) funguje
jinak než Madridský: není třeba základní zápis ani úřad původu. Jedna mezinárodní přihláška u
Mezinárodního úřadu WIPO může obsahovat až 100 vzorů téže třídy mezinárodního (Locarnského) třídění
(pravidlo 7) a určuje smluvní strany, pro něž se ochrana žádá. Mezinárodní zápis má od svého data
účinek řádně podané přihlášky a, neodmítne-li jej úřad určené strany ve lhůtě šesti měsíců (při
prohlášení dvanácti) od zveřejnění, účinek udělení ochrany podle práva této strany (čl. 12, 14;
pravidlo 18). Zveřejnění lze odložit až o 30 měsíců od podání či priority (čl. 11; pravidlo 16).
Zápis platí pět let a obnovuje se po pěti letech, v každé určené straně nejméně 15 let (čl. 17).
Oprávněn je státní příslušník smluvní strany nebo členského státu mezivládní organizace, která je
smluvní stranou, a osoba s bydlištěm, obvyklým pobytem či skutečným závodem na území smluvní strany
(čl. 3).
Česká republika smluvní stranou Haagské dohody není; Evropská unie je (od 1. 1. 2008). Český
přihlašovatel je proto oprávněn díky členství ČR v EU, podává přímo u WIPO – unijní právo podání
prostřednictvím EUIPO nepřipouští (čl. 153 nařízení (EU) 2026/715) – a může určit EU (účinky jako
průmyslový vzor EU, čl. 152 a 155), Spojené království, Švýcarsko, USA, Čínu a další; samotnou ČR
určit nemůže, pro čistě české území zbývá národní vzor u ÚPV.
Pracovněprávní vazba: kdo má na vzor právo, určuje právo každé určené strany – EU: zaměstnavatel,
není-li dohodnuto nebo vnitrostátně stanoveno jinak (čl. 14 odst. 3); Spojené království a Německo:
zaměstnavatel; ČR: zadavatel, na kterého právo přechází ze zákona; do tří měsíců od vyrozumění je
však musí uplatnit, jinak přechází zpět na původce (§ 13 ZPV). Před podáním je třeba mít vyřešeno,
že přihlašovatel má právo ve všech určených stranách.
PŘECHOD: Práce na dálku a vyslání.
ZDROJE: Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů (2. 7. 1999), čl. 3,
4, 11, 12, 14, 17 – https://www.wipo.int/wipolex/en/text/285214; Prováděcí řád k Ženevskému aktu ve
znění účinném od 1. 7. 2026, pravidla 7, 16, 18; smluvní strany: EU od 1. 1. 2008, ČR smluvní
stranou není – https://www.wipo.int/export/sites/www/treaties/en/docs/pdf/hague.pdf; nařízení (EU)
2026/715 o průmyslových vzorech Evropské unie (kodifikované znění, v platnosti od 1. 7. 2026;
nahradilo nařízení (ES) č. 6/2002), čl. 14 odst. 3, čl. 152–156 (dříve čl. 106a–106e) –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32026R0715; Spojené království: Patents
Act 1977, ss. 39–43 (ve znění Patents Act 2004) –
https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1977/37/part/I/crossheading/employees-inventions; Copyright,
Designs and Patents Act 1988, s. 11, s. 79 – https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1988/48;
Registered Designs Act 1949, s. 2(1B); Německo: Patentgesetz § 6, § 37; Urheberrechtsgesetz § 29, §
43, § 69b; Designgesetz § 7 – https://www.gesetze-im-internet.de/; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně
průmyslových vzorů, § 1–19, 23–27, 30–38, znění od 1. 2. 2022 (bez pozdějších novel; k 28. 9. 2026
není v e-Sbírce vyhlášena novela transponující směrnici (EU) 2024/2823) –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207
ZDROJE K MADRIDSKÉMU SYSTÉMU: Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu známek (Madrid, 27.
6. 1989, ve znění z 12. 11. 2007), čl. 2, 3bis, 3ter, 4, 4bis, 5, 6, 7, 9quinquies –
https://www.wipo.int/wipolex/en/text/283484; Madridská unie: 117 členů k 8. 7. 2026 (ČR: Dohoda 1.
1. 1993, Protokol 25. 9. 1996; EU: Protokol 1. 10. 2004; USA 2. 11. 2003); zák. č. 441/2003 Sb., §
2 písm. b), § 47–48a; nařízení (EU) 2017/1001, čl. 182–184, 189, 193, 196, 202, 204; Bernská úmluva
o ochraně literárních a uměleckých děl, čl. 5 – https://www.wipo.int/wipolex/en/text/283698;
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, čl. 4, 4bis, 4ter –
https://www.wipo.int/wipolex/en/text/288514

PRÁCE NA DÁLKU A VYSLÁNÍ DO JINÉHO STÁTU
•Dočasné vyslání
•Má-li se zaměstnanec po splnění úkolu vrátit, obvyklé místo výkonu práce se nemění (čl. 8 odst. 2
Řím I; bod 36 odůvodnění) → pracovní statut i režim výsledků zůstávají · „tvrdé jádro“ podmínek
hostitelského státu (směrnice 96/71/ES; § 319 ZP) práva k výsledkům nezahrnuje
•Trvalá práce na dálku z jiného státu
•Plní-li zaměstnanec podstatnou část povinností z jiného státu, je tento stát zemí obvyklého výkonu
práce (pravidla snímku 6) → bez volby jeho právo; s volbou jeho ochranná ustanovení · změní-li se
obvyklé místo až během poměru, určit je nelze → právo provozovny, která zaměstnance zaměstnala;
nové místo jako okolnost užší vazby (Locatrans – výklad)
•Právo na evropský patent se řídí státem převážného zaměstnání (L9) – např. Rakousko: bez písemné
dohody vynález patří zaměstnanci (§ 6–7 PatG) · judikatura k práci na dálku chybí (výklad)
•Co s tím
•Dohoda o práci na dálku písemně (§ 317 ZP) – určit stát a rozsah · volba práva a doložka o právech
k výsledkům vyhovující oběma právním řádům (písemná forma, odměna) · evidence, kde výsledek vznikl
· daně a pojištění mimo rozsah předmětu
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 10 | právní stav k 28. 9. 2026
11
Lekce 10

VÝKLAD: Dvě situace je třeba oddělit. Dočasné vyslání: pracuje-li zaměstnanec přechodně v jiném
státě a má se po splnění úkolu vrátit, obvyklé místo výkonu práce se nemění (čl. 8 odst. 2 věta
druhá Řím I; bod 36 odůvodnění) – pracovní statut i režim výsledků zůstávají. Pravidla o vysílání
pracovníků (směrnice 96/71/ES; u nás § 319 a 319a ZP) ukládají dodržet „tvrdé jádro“ podmínek
hostitelského státu – pracovní dobu, dovolenou, mzdu, bezpečnost práce, rovné zacházení – práva k
výsledkům práce mezi nimi nejsou. Trvalá práce na dálku z jiného státu: plní-li zaměstnanec
podstatnou část povinností z jiného státu (Koelzsch), stává se tento stát zemí obvyklého výkonu
práce. Bez volby práva se pak smlouva řídí jeho právem; s volbou se uplatní jeho ochranná
ustanovení (čl. 8 odst. 1). Korekci nabízí úniková doložka (čl. 8 odst. 4; Schlecker – pojištění,
daně, parametry odměňování). To platí, pracuje-li zaměstnanec z jiného státu po celou dobu poměru.
Přesune-li se obvyklé místo výkonu práce až v jeho průběhu, hodnotí se podle rozsudku Locatrans
(C-485/24, k čl. 6 Římské úmluvy) poměr jako celek: zemi obvyklého výkonu práce pak určit nelze,
nastupuje právo provozovny, která zaměstnance zaměstnala (čl. 8 odst. 3), a nové místo se zohlední
při hledání užší vazby (body 44–45, 54–57) – přenos na nařízení Řím I je výklad. Pro právo na
evropský patent rozhoduje, kde je zaměstnanec „převážně zaměstnán“ (čl. 60 odst. 1 EPC): u trvalé
práce z Vídně lze dovodit rakouské právo – a to bez písemné dohody přiznává vynález zaměstnanci (§
6–7 PatG). Judikatura přímo k práci na dálku chybí; označujte jako výklad. Co s tím: dohoda o práci
na dálku musí být písemná (§ 317 ZP) – určete v ní stát a rozsah; sjednejte volbu práva a doložku o
právech k výsledkům, která vyhoví oběma právním řádům (písemná forma, odměna); evidujte, kde
výsledek vznikl. Daně a sociální pojištění jsou mimo rozsah předmětu.
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Zaměstnanec pracuje z chalupy v Rakousku dva měsíce v létě. Mění se něco?“
OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Ne – dočasný výkon práce, návrat se předpokládá. TYPICKÁ CHYBA: záměna dočasného
pobytu s trvalým přesunem.
PŘECHOD: Co zavést a sjednat.
ZDROJE: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném
pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), čl. 3, 8, 9, body odůvodnění 34–37 –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32008R0593; Soudní dvůr EU (velký senát),
rozsudek ze dne 15. 3. 2011, Koelzsch, C-29/10, ECLI:EU:C:2011:151 (zemí obvyklého výkonu práce je
země, v níž nebo z níž zaměstnanec plní podstatnou část svých povinností vůči zaměstnavateli);
Soudní dvůr EU, rozsudek ze dne 12. 9. 2013, Schlecker, C-64/12, ECLI:EU:C:2013:551 (i při
dlouhodobém a nepřetržitém výkonu práce v jedné zemi lze použít právo jiné země, s níž je smlouva
podle celkových okolností úžeji spojena); Soudní dvůr EU (první senát), rozsudek ze dne 11. 12.
2025, Locatrans v. ES, C-485/24, ECLI:EU:C:2025:955, body 44–45, 53–57, 62–64 a výrok (čl. 3 a 6
Římské úmluvy z 19. 6. 1980: má-li zaměstnanec po určité době vykonávat práci na jiném místě, které
se má stát novým obvyklým místem výkonu práce, zohlední se toto místo při posouzení všech okolností
pro určení práva rozhodného při neexistenci volby; změnilo-li se obvyklé místo výkonu práce v
průběhu poměru jako celku, nelze zemi obvyklého výkonu práce určit a použije se určovatel
provozovny, u které je zaměstnanec zaměstnán) –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62024CJ0485; Zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, § 34, 317, 319, 319a, znění od 29. 8. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262;
Úmluva o udělování evropských patentů (EPC; Mnichov 5. 10. 1973, revidovaná aktem z 29. 11. 2000),
čl. 52–57, 60–65, 67, 69, 71–72, 75, 81, 86–87, 90, 92–94, 97, 99–101, 105a, 106, 108, 115, 123,
138–139, 142, 150, 153; Prováděcí předpis k EPC, pravidla 14, 19–21, 70, 159; Protokol o soudní
pravomoci a uznávání rozhodnutí o právu na udělení evropského patentu (Protokol o uznávání), čl.
1–6 – v ČR sdělení MZV č. 69/2002 Sb. m. s. a č. 86/2007 Sb. m. s.; aktuální znění
https://www.epo.org/en/legal/epc; Rakousko: Patentgesetz 1970, §§ 6–17, 19, 20 (konsolidované znění
RIS k 4. 10. 2026) –
https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10002181;
Urheberrechtsgesetz § 40b –
https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10001848

CO ZAVÉST A SJEDNAT: PŘESHRANIČNÍ TÝM
•Zaměstnavatel
•Mapa týmu: stát obvyklého výkonu práce, zvolené právo, ochranná ustanovení – doložky podle státu,
ne jedna šablona
•Formality podle státu (tabulka na snímku 8) · navíc DE potvrzení data oznámení a uvolnění pro
zahraničí · USA formulace „hereby assign“ (okamžitý převod budoucích práv)
•Žádná výlučná cizí příslušnost vůči zaměstnancům v EU · potvrzující převodní listiny pro
zahraniční přihlášky · svolení autorů k postoupení práva výkonu (§ 58 odst. 1 AZ)
•Základní známka na firmě, 5 let hlídat · Haag přímo u WIPO s ověřeným právem ke vzoru
•Zaměstnanec / původce
•Vědět, které právo jej chrání – stát, kde obvykle pracuje
•Oznamovat písemně a s datem; chtít potvrzení
•Před podpisem smlouvy podle cizího práva zjistit, co se z ní vůči němu uplatní
•Vzor doložky – v poznámkách
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 10 | právní stav k 28. 9. 2026
12
Lekce 10

VÝKLAD: Zaměstnavatel – mapa týmu: u každého tvůrce stát obvyklého výkonu práce, zvolené právo a
ochranná ustanovení; doložky podle státu, nikoli jedna šablona. ČR: oznamovací formulář a uplatnění
do tří měsíců (§ 9 ZV). Německo: formulář oznámení, potvrzení data přijetí, rozhodnutí do čtyř
měsíců, odměna podle směrnic, uvolnění pro zahraničí. Rakousko: písemná dohoda o služebních
vynálezech již v pracovní smlouvě, vyjádření do čtyř měsíců, zvláštní odměna. Spojené království:
pozor na neúčinnost ujednání zmenšujících práva zaměstnance (s. 42). USA: převodní smlouva s
formulací „hereby assign“ a respektem ke státním limitům. Dále: volba práva s vědomím jejích mezí;
žádná výlučná cizí příslušnost vůči zaměstnancům v EU; potvrzující převodní listiny pro zahraniční
přihlášky; svolení autorů k postoupení práva výkonu pro případ vstupu investora (§ 58 odst. 1 AZ);
dohoda o práci na dálku se státem a rozsahem; základní známka na firmě a pětileté hlídání; Haag
přímo u WIPO s ověřeným právem ke vzoru. Zaměstnanec: vědět, které právo jej chrání; oznamovat
písemně a s datem; nárok na odměnu nelze předem vyloučit v Německu a Rakousku (v ČR výklad);
žalovat může doma; před podpisem smlouvy podle cizího práva si ujasnit, co se z ní vůči němu
uplatní.
Vzor doložky: „Práva a povinnosti stran k vynálezům, užitným a průmyslovým vzorům, autorským dílům
a jiným výsledkům vytvořeným zaměstnancem při plnění pracovních úkolů se řídí právem státu, v němž
zaměstnanec obvykle vykonává práci; ustanovení tohoto práva, od nichž se nelze odchýlit v
neprospěch zaměstnance, zůstávají nedotčena. Zaměstnanec oznámí výsledek písemně na formuláři …;
zaměstnavatel potvrdí datum doručení a do … měsíců sdělí, zda právo uplatňuje. Zaměstnanec poskytne
součinnost při zahraničních přihláškách včetně podpisu potvrzujících převodních listin. Změní-li
zaměstnanec stát, z něhož práci vykonává, na dobu delší než … měsíců, strany tuto doložku upraví.“
PŘECHOD: Vraťme se ke třem smlouvám z úvodu lekce.
ZDROJE: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném
pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), čl. 3, 8, 9, body odůvodnění 34–37 –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32008R0593; Německo: Gesetz über
Arbeitnehmererfindungen (ArbnErfG) ze dne 25. 7. 1957, naposledy změněný čl. 25 zákona ze dne 7. 7.
2021 (BGBl. I S. 2363), §§ 2–9, 11–14, 16–20, 22–26, 28–29, 34, 37, 39, 42 –
https://www.gesetze-im-internet.de/arbnerfg/; Rakousko: Patentgesetz 1970, §§ 6–17, 19, 20
(konsolidované znění RIS k 4. 10. 2026) –
https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10002181;
Urheberrechtsgesetz § 40b –
https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10001848; Spojené
království: Patents Act 1977, ss. 39–43 (ve znění Patents Act 2004) –
https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1977/37/part/I/crossheading/employees-inventions; Copyright,
Designs and Patents Act 1988, s. 11, s. 79 – https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1988/48;
Registered Designs Act 1949, s. 2(1B); USA: 35 U.S.C. § 101, § 115, § 118, § 261; 17 U.S.C. § 101
(„work made for hire“), § 201 – https://www.law.cornell.edu/uscode/; California Labor Code § 2870 –
https://leginfo.legislature.ca.gov/faces/codes_displaySection.xhtml?lawCode=LAB&sectionNum=2870;
Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, § 11 odst. 4, § 26 odst. 1, § 58, znění od 1. 7. 2025 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 34, 317, 319, 319a,
znění od 29. 8. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262

DISKUSE: ZPĚT KE TŘEM SMLOUVÁM
•Kterým právem se řídí nárok berlínského vývojáře na odměnu?
•Hlasujte znovu – změnil se váš názor po výkladu čl. 8 Řím I a § 22 ArbnErfG?
•Klíčové otázky: co je „ustanovení, od něhož se nelze odchýlit“ · kde kdo obvykle pracuje · co
patří k vlastnictví a co k pracovní smlouvě
•Varianta: vývojář se přestěhuje do Prahy a bude pracovat odtud – co se změní pro staré a pro nové
vynálezy?
•Řešení a argumentace v poznámkách
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 10 | právní stav k 28. 9. 2026
13
Lekce 10
Samostudium: JAKL 2017 · zahraniční právo je podáno pro srovnání – v konkrétní věci ověřit aktuální
znění
Příště – lekce 11: § 2358–2389 OZ; § 14 ZV; § 18 ZOZ; § 58 odst. 1 AZ

METODIKA: Vraťte se k hlasování ze snímku 3 a hlasujte znovu.
ŘEŠENÍ: Správně (b). Nárok berlínského vývojáře na odměnu: volba českého práva platí, německá
ochranná ustanovení však zůstávají (čl. 8 odst. 1 Řím I; § 22 ArbnErfG) – nárok na přiměřenou
odměnu podle § 9 ArbnErfG trvá a doložka „bez odměny“ je neúčinná; odpověď (c) neobstojí ani podle
českého práva (§ 9 odst. 4 ZV – výklad). Vynález sám přešel na firmu fikcí uplatnění (§ 6 odst. 2,
§ 7 odst. 1 ArbnErfG). Programátorka pracující z Vídně: bez písemné dohody o služebních vynálezech
může vynález z Vídně patřit jí (§ 6–7 rakouského PatG ve spojení s čl. 60 odst. 1 EPC). Investor:
převodní smlouva podle kalifornského práva nenahradí doložky podle státu; má smysl jako potvrzující
převod pro americké přihlášky. TYPICKÁ CHYBA: „zvolili jsme české právo, německé nás nezajímá“.
OTÁZKA K DISKUSI: „Vývojář se přestěhuje z Berlína do Prahy a bude pracovat odtud. Co se změní?“
OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Pro právo na evropský patent k budoucím vynálezům rozhoduje stát, kde bude
převážně zaměstnán – ČR, tedy § 9 ZV (čl. 60 odst. 1 EPC). Pracovní statut (odměna, povinnosti) se
dál řídí zvoleným českým právem; které právo by platilo bez volby – a čí ochranná ustanovení tedy
zůstávají – je po rozsudku Locatrans nejisté: obvyklé místo se v průběhu poměru změnilo, takže
nastupuje právo provozovny, která jej zaměstnala (Německo), ledaže je smlouva úžeji spojena s ČR
(výklad; rozsudek se týká Římské úmluvy). Pro dřívější vynález zůstává německé právo: práva a
povinnosti trvají i po změně či skončení poměru (§ 26 ArbnErfG). Poučení: změna státu výkonu práce
je okamžik, kdy se má doložka přepsat a staré vynálezy inventarizovat.
ZÁVĚR: Samostudium a přípravu na lekci 11 uvádí rámeček na snímku; stav pramenů, citace a
literatura následují.
ZDROJE: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném
pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), čl. 3, 8, 9, body odůvodnění 34–37 –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32008R0593; Německo: Gesetz über
Arbeitnehmererfindungen (ArbnErfG) ze dne 25. 7. 1957, naposledy změněný čl. 25 zákona ze dne 7. 7.
2021 (BGBl. I S. 2363), §§ 2–9, 11–14, 16–20, 22–26, 28–29, 34, 37, 39, 42 –
https://www.gesetze-im-internet.de/arbnerfg/; Rakousko: Patentgesetz 1970, §§ 6–17, 19, 20
(konsolidované znění RIS k 4. 10. 2026) –
https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10002181;
Urheberrechtsgesetz § 40b –
https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10001848; Úmluva
o udělování evropských patentů (EPC; Mnichov 5. 10. 1973, revidovaná aktem z 29. 11. 2000), čl.
52–57, 60–65, 67, 69, 71–72, 75, 81, 86–87, 90, 92–94, 97, 99–101, 105a, 106, 108, 115, 123,
138–139, 142, 150, 153; Prováděcí předpis k EPC, pravidla 14, 19–21, 70, 159; Protokol o soudní
pravomoci a uznávání rozhodnutí o právu na udělení evropského patentu (Protokol o uznávání), čl.
1–6 – v ČR sdělení MZV č. 69/2002 Sb. m. s. a č. 86/2007 Sb. m. s.; aktuální znění
https://www.epo.org/en/legal/epc; Soudní dvůr EU (první senát), rozsudek ze dne 11. 12. 2025,
Locatrans v. ES, C-485/24, ECLI:EU:C:2025:955, body 44–45, 53–57, 62–64 a výrok (čl. 3 a 6 Římské
úmluvy z 19. 6. 1980: má-li zaměstnanec po určité době vykonávat práci na jiném místě, které se má
stát novým obvyklým místem výkonu práce, zohlední se toto místo při posouzení všech okolností pro
určení práva rozhodného při neexistenci volby; změnilo-li se obvyklé místo výkonu práce v průběhu
poměru jako celku, nelze zemi obvyklého výkonu práce určit a použije se určovatel provozovny, u
které je zaměstnanec zaměstnán) –
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62024CJ0485
K PRAMENŮM: Unijní předpisy a judikatura SDEU podle EUR-Lex; český zákon o mezinárodním právu
soukromém ve znění od 23. 9. 2023; zahraniční předpisy podle úředních sbírek
(gesetze-im-internet.de, RIS, Slov-Lex, legislation.gov.uk, U.S. Code, California Legislative
Information) ve znění dostupném k 4. 10. 2026; mezinárodní smlouvy podle WIPO Lex. Rozsudky
Soudního dvora Locatrans (11. 12. 2025) a Hortis GRC (9. 7. 2026) byly do lekce doplněny dodatečně
(5. 10. 2026); týkají se Římské úmluvy a jejich použití na čl. 8 nařízení Řím I je výklad.
Zahraniční právo je podáno v rozsahu potřebném pro srovnání – před použitím v konkrétní věci je
třeba ověřit aktuální znění a judikaturu daného státu.
ZKRATKY UŽITÉ NA SNÍMCÍCH: AZ – zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon; ZV – zákon č. 527/1990 Sb.,
o vynálezech a zlepšovacích návrzích; ZPV – zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů;
ZOZ – zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách; OZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; ZP
– zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; ZMPS – zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu
soukromém; EPC – Úmluva o udělování evropských patentů (č. 69/2002 Sb. m. s.); ArbnErfG – německý
zákon o zaměstnaneckých vynálezech (Gesetz über Arbeitnehmererfindungen); ÚPV – Úřad průmyslového
vlastnictví; EUIPO – Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví; WIPO – Světová organizace
duševního vlastnictví; VŠ – vysoká škola; DPMA – Německý patentový a známkový úřad; SAV – Slovenská
akademie věd; PZ – slovenský patentový zákon č. 435/2001 Z. z.; PatG – patentový zákon
(Patentgesetz) – v tabulce rakouský; UrhG – autorský zákon (Urheberrechtsgesetz) – německý, resp.
rakouský; DesignG – německý zákon o designu (Designgesetz); CDPA – britský Copyright, Designs and
Patents Act 1988; RDA – britský Registered Designs Act 1949; UK – Spojené království.
LITERATURA K SAMOSTUDIU:
– JAKL, L. Duševní vlastnictví a jeho právní ochrana. 2. vyd. Praha: Metropolitan University Prague
Press, 2017.
– TELEC, I. Pojmové znaky duševního vlastnictví. Praha: C. H. Beck, 2012.
(Bibliografické údaje literatury převzaty z charakteristiky předmětu; obsah publikací nebyl v této
lekci citován.)