Obsah obrázku Písmo, Grafika, text, grafický design Popis byl vytvořen automaticky
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH
LEKCE 2 · VZTAH PRACOVNÍHO PRÁVA K SYSTÉMU OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ S DŮRAZEM NA TVŮRČÍ
VÝSLEDKY PRÁCE
JUDr. Ján Matejka, Ph.D.
CEVRO Univerzita · 60 minut (úvodní situace, výklad, diskuse) · právní stav k 28. 9. 2026
28 | 9 | 2026

VÝKLAD: Přivítání a navázání na lekci 1. Minule jsme se dozvěděli, že chráněn je jen předmět
splňující zákonné znaky, že tvůrcem je vždy fyzická osoba a že zaměstnavatel nabývá výkon
majetkových práv nebo právo na patent či vzor jen tehdy, byl-li výsledek vytvořen „ke splnění
povinností“ nebo „úkolu“ z pracovního vztahu. Dnes se zaměříme právě na tuto podmínku: co je
pracovní vztah, co je jeho obsahem a jak poznáme, že výsledek vznikl při jeho plnění. Je to lekce o
pracovním právu ve službách práva duševního vlastnictví.
METODIKA: Připomenout, že lekce 2 dodává test, který budeme používat ve všech dalších lekcích.
PŘECHOD: Cíle lekce.

CÍLE LEKCE: CO BUDETE UMĚT
•Po této lekci dokážete
•Vysvětlit, proč o osudu tvůrčího výsledku rozhoduje struktura závislé práce (§ 2 ZP) a jak na ni
odkazují § 58 AZ, § 9 ZV a § 13 ZPV
•Aplikovat test „ke splnění povinností / úkolu“ na hraniční situace: čas, místo, prostředky, náplň
práce, pokyn
•Rozlišit pracovní poměr, dohody, služební poměr, agenturní zaměstnání, členy orgánů a OSVČ podle
toho, který zaměstnanecký režim se použije
•Určit povinnosti zaměstnance k tvůrčím výsledkům (§ 301, § 304, § 316, § 310 ZP, mlčenlivost)
a meze nástrojů zaměstnavatele (smlouva, vnitřní předpis, pracovní řád)
•Dnes neřešíme obsah jednotlivých režimů (L4–L9) ani rozhodné právo při práci ze zahraničí (L10).
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
2
Lekce 2

VÝKLAD: Čtyři výsledky učení. Za prvé vysvětlit, proč o osudu tvůrčího výsledku rozhoduje struktura
závislé práce a jak na ni odkazují § 58 AZ, § 9 ZV a § 13 ZPV. Za druhé aplikovat test „ke splnění
povinností / úkolu“ na hraniční situace – čas, místo, prostředky, náplň práce, pokyn. Za třetí
rozlišit pracovní poměr, dohody, služební poměr, agenturní zaměstnání, členy orgánů a osoby
samostatně výdělečně činné podle toho, který zaměstnanecký režim se použije. Za čtvrté určit
povinnosti zaměstnance vztahující se k tvůrčím výsledkům a meze nástrojů, jimiž je zaměstnavatel
upravuje. Závěrečné otázky odpovídají těmto čtyřem bodům.
METODIKA: Výslovně vymezit, co dnes neřešíme: obsah jednotlivých zaměstnaneckých režimů (lekce 4 až
9) ani určení rozhodného práva u práce ze zahraničí (lekce 10).
PŘECHOD: Začneme situací, kterou zná každý, kdo někdy programoval po večerech.

ÚVODNÍ SITUACE: APLIKACE Z VÍKENDU
•Martin, vývojář ve firmě vyvíjející účetní software (modelová situace)
•Po večerech píše vlastní aplikaci pro evidenci docházky malých firem a chce ji prodat
•Používá firemní notebook, znalosti z práce a stejné programovací knihovny jako v zaměstnání
•Nikdo mu aplikaci nezadal; firma docházkový software nenabízí
•Hlasujte: (a) aplikace je zaměstnaneckým dílem firmy · (b) je Martinova, ale porušil povinnosti ·
(c) je Martinova bez dalšího
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
3
Lekce 2

VÝKLAD: Modelová situace. Martin je vývojář ve firmě, která vyvíjí účetní software. Po večerech
píše vlastní aplikaci pro evidenci docházky určenou malým firmám. Používá k tomu firemní notebook,
znalosti získané v práci a stejné programovací knihovny, s nimiž pracuje ve firmě. Aplikaci chce
prodat. Studenti hlasují o třech variantách: (a) aplikace je zaměstnaneckým dílem firmy; (b)
aplikace je Martinova, ale Martin porušil své povinnosti; (c) aplikace je Martinova bez dalšího.
METODIKA: Nechte hlasovat a poměr si poznamenejte; řešení sdělte až na snímku 15, kde budou mít
studenti test i přehled povinností.
PŘECHOD: Abychom to uměli zdůvodnit, musíme pochopit, proč právě pracovní právo rozhoduje.
ZDROJE: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění od 1. 1. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89

DVA SYSTÉMY, JEDEN VÝSLEDEK
•Proč o tvůrčím výsledku rozhoduje pracovní právo
•Pracovní právo: závislá práce se koná jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů, na jeho náklady
a odpovědnost, za mzdu (§ 2 ZP) → hospodářský výsledek náleží zaměstnavateli
•Právo DV: tvůrcem je vždy fyzická osoba (§ 5 AZ; § 8 odst. 2 ZV) → právo vzniká u zaměstnance
•Mosty: § 58 AZ („ke splnění povinností z pracovněprávního nebo služebního vztahu“); § 9 ZV
a § 13 ZPV („ke splnění úkolu z pracovního poměru“)
•Důsledek: každý spor o výsledek začíná pracovněprávní otázkou – existoval vztah a co bylo jeho
obsahem?
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
4
Lekce 2

VÝKLAD: Setkávají se tu dva systémy s opačnou logikou. Pracovní právo popisuje závislou práci jako
práci konanou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a
osobně (§ 2 odst. 1 ZP), za mzdu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele (§ 2 odst. 2 ZP). Z toho
plyne, že hospodářský výsledek práce náleží zaměstnavateli – tak jako mu patří vyrobený výrobek
nebo zpracovaná faktura. Právo duševního vlastnictví naproti tomu spojuje vznik práva s osobou
tvůrce: autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila (§ 5 odst. 1 AZ), původcem ten, kdo vynález
vytvořil vlastní tvůrčí prací (§ 8 odst. 2 ZV). Právo tedy vzniká u zaměstnance. Oba systémy
spojují „mosty“: § 58 AZ pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících z pracovněprávního
nebo služebního vztahu a § 9 ZV a § 13 ZPV pro vynálezy a průmyslové vzory vytvořené ke splnění
úkolu z pracovního poměru nebo obdobného vztahu. Každý z těchto mostů odkazuje na pojmy pracovního
práva – vztah, povinnosti, úkol. Proto každý spor o tvůrčí výsledek začíná pracovněprávní otázkou:
existoval vztah a co bylo jeho obsahem?
UPOZORNĚNÍ: Vztah obou systémů není hierarchický; pracovní právo určuje „zda“ (existence a obsah
vztahu), právo duševního vlastnictví „co“ (jaká práva a komu).
PŘECHOD: Co přesně je závislá práce.
ZDROJE: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,
znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně
průmyslových vzorů, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207; Nejvyšší soud,
rozsudek ze dne 28. 2. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1446/2009, ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.1446.2009.1 (žaloba
zaměstnavatele o vrácení odměny vyplacené původci užitného vzoru po výmazu vzoru je sporem o nárok
vycházející z průmyslového vlastnictví; Nejvyšší soud rozsudky okresního i odvolacího soudu v
napadeném rozsahu zrušil a věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně příslušnému v
prvním stupni podle § 9 odst. 3 písm. o) o. s. ř. ve znění tehdy účinném; ustanovením § 6 zákona č.
221/2006 Sb., účinným od 1. 1. 2008, se v odůvodnění nezabýval, ač žaloba byla podána 24. 1. 2008;
že nejde o vztah pracovněprávní, ale občanskoprávní, uzavřel v téže věci odvolací soud – Nejvyšší
soud se k tomu nevyslovil) – text znovu čten 5. 10. 2026 v databázi kraken.slv.cz
(https://kraken.slv.cz/30Cdo1446/2009); úřední databáze https://rozhodnuti.nsoud.cz/ byla 3.–5. 10.
2026 nedostupná; Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně
obchodního tajemství, § 6, znění od 28. 12. 2018 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/221

ZÁVISLÁ PRÁCE: ZNAKY A DŮSLEDKY
•Kdo je zaměstnanec, rozhoduje o tom, komu zákon přizná práva
•Znaky (§ 2 odst. 1 ZP): nadřízenost a podřízenost · jménem zaměstnavatele · podle jeho pokynů ·
osobní výkon
•Podmínky výkonu (§ 2 odst. 2 ZP): za mzdu, plat nebo odměnu · na náklady a odpovědnost
zaměstnavatele · v pracovní době · na pracovišti nebo jiném dohodnutém místě
•NSS 13. 2. 2014, 6 Ads 46/2013-35 (č. 3027/2014 Sb. NSS): rozhodují definiční znaky včetně
soustavnosti; odměna je indicií závislosti
•Závislá práce jen v základním pracovněprávním vztahu (§ 3 ZP); jinak nelegální práce (§ 5 písm. e)
bod 1 zák. č. 435/2004 Sb.)
•Zaměstnanec (§ 6 ZP) a zaměstnavatel (§ 7 ZP) jsou osoby, na něž míří § 58 AZ a § 9 ZV
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
5
Lekce 2

VÝKLAD: Závislou práci definuje § 2 odst. 1 ZP čtyřmi znaky: vztah nadřízenosti zaměstnavatele a
podřízenosti zaměstnance, výkon práce jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobně. Odstavec 2
dodává podmínky, za nichž musí být závislá práce vykonávána: za mzdu, plat nebo odměnu, na náklady
a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti nebo jiném dohodnutém místě. Nejvyšší
správní soud v rozsudku ze dne 13. 2. 2014, č. j. 6 Ads 46/2013-35 (č. 3027/2014 Sb. NSS), vyložil,
že rozhodující jsou definiční znaky – osobní a soustavný výkon práce pro zaměstnavatele podle jeho
pokynů, jeho jménem a ve vztahu podřízenosti –, zatímco odměna je významnou indicií závislosti,
nikoli samostatnou podmínkou. Závislou práci lze konat výlučně v základním pracovněprávním vztahu,
tedy v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 3 ZP);
závislá práce konaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah je nelegální prací (§ 5 písm. e) bod
1 zákona č. 435/2004 Sb.). Pro naše téma z toho plyne: kdo je zaměstnancem (§ 6 ZP) a kdo
zaměstnavatelem (§ 7 ZP), rozhoduje o tom, komu § 58 AZ a § 9 ZV přiznají práva k výsledku.
PŘÍKLAD: Grafik, který pracuje pro jedinou agenturu, v jejích prostorách, podle denních pokynů art
directora a fakturuje jako OSVČ, vykonává závislou práci mimo pracovněprávní vztah. Kromě sankcí za
nelegální práci je pak nejasné, zda se na jeho výtvory použije § 58 AZ (není zaměstnancem) nebo §
61 AZ (formálně je zhotovitelem).
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Je znak ‚na náklady zaměstnavatele‘ podmínkou závislé práce?“ OČEKÁVANÁ
ODPOVĚĎ: Je podmínkou jejího výkonu podle § 2 odst. 2 ZP, nikoli definičním znakem podle odstavce
1; NSS to rozlišuje. TYPICKÁ CHYBA: směšování obou odstavců.
PŘECHOD: Přehled vztahů, v nichž se tvůrčí práce koná.
ZDROJE: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 5 písm. e), znění od
1. 7. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2004/435; Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne 13. 2.
2014, č. j. 6 Ads 46/2013-35, č. 3027/2014 Sb. NSS (znaky závislé práce) –
https://sbirka.nssoud.cz/cz/zamestnanost-znaky-zavisle-prace.p2929.html

KDO JE V JAKÉM VZTAHU A KTERÝ REŽIM SE POUŽIJE
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
6
Lekce 2
Vztah
Právní základ
Díla – § 58 AZ
Vynálezy, vzory – § 9 ZV, § 13 ZPV
Poznámka
Pracovní poměr
§ 33 a násl. ZP
ano
ano
druh práce = rámec testu
DPP / DPČ
§ 74–77 ZP
ano – základní pracovněprávní vztah (§ 3 ZP)
„jiný obdobný (pracovněprávní) vztah“ – výkladem ano; sjednat
sjednané práce = rámec testu
Služební poměr (státní služba, bezpečnostní sbory, vojáci)
zák. č. 234/2014, 361/2003, 221/1999 Sb.
ano – výslovně „služební vztah“
„jiný obdobný (pracovněprávní) vztah“ – jen výkladem, sporné
úřední díla mimo ochranu (§ 3 AZ)
Agenturní zaměstnanec
§ 307a–309 ZP
ano – za zaměstnavatele se považuje uživatel (§ 58 odst. 9 AZ)
zákon mlčí – řešit v dohodě o dočasném přidělení
pracovní poměr s agenturou, pokyny od uživatele
Člen voleného orgánu
§ 59 ZOK (příkaz)
ano – PO se považuje za zaměstnavatele (§ 58 odst. 10 AZ)
vynálezy ne (výklad); vzory sporné – smlouva o výkonu funkce
zákaz konkurence (§ 199, § 441 ZOK); § 5 ZOK
OSVČ / dodavatel
OZ – smlouva o dílo (§ 2586), příkaz (§ 2430)
ne – § 61 AZ (licence k účelu); výjimky § 58 odst. 7, § 59 odst. 2 AZ
ne – jen smlouvou (postoupení práva, § 8 odst. 1 ZV)
švarcsystém = nelegální práce

VÝKLAD: Tabulka shrnuje, na které vztahy zaměstnanecké režimy dopadají. Pracovní poměr: oba režimy
bez pochybností. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr: jsou základním pracovněprávním
vztahem (§ 3 ZP), § 58 AZ tedy platí; § 9 ZV mluví o „jiném obdobném pracovněprávním vztahu“ a § 13
ZPV šířeji o „jiném obdobném vztahu“, kam lze dohody podřadit, výslovně to však zákon neříká –
proto doporučujeme ujednání v dohodě. Služební poměr státních zaměstnanců, příslušníků
bezpečnostních sborů a vojáků z povolání: § 58 AZ jej uvádí výslovně („služební vztah“); pod „jiný
obdobný pracovněprávní vztah“ (§ 9 odst. 1 ZV) jej lze podřadit jen výkladem – služební poměr není
vztahem pracovněprávním, proto je to sporné; § 13 odst. 1 ZPV mluví šířeji o „jiném obdobném
vztahu“. Agenturní zaměstnanec: pracovní poměr nebo dohodu má s agenturou, ale pro účely § 58 AZ se
za zaměstnavatele považuje uživatel, není-li dohodnuto jinak (§ 58 odst. 9 AZ); u vynálezů zákon
mlčí. Člen voleného orgánu: jeho vztah k právnické osobě se řídí přiměřeně příkazem, ne zákoníkem
práce (§ 59 odst. 1 ZOK); pro díla platí § 58 odst. 10 AZ, pro vynálezy nic – nutná smlouva; u
průmyslových vzorů je vzhledem k širšímu znění § 13 odst. 1 ZPV („jiný obdobný vztah“) sporné, zda
režim dopadá i na člena orgánu – i zde proto smlouva. Osoba samostatně výdělečně činná: není
zaměstnancem; u děl platí režim díla na objednávku (§ 61 AZ) s výjimkou programů, databází a
kartografických děl (§ 58 odst. 7 AZ) a kolektivních děl (§ 59 odst. 2 AZ); u vynálezů zůstává
právo na patent původci, ledaže je smluvně postoupí (§ 8 odst. 1 ZV – „právní nástupce“).
METODIKA: Tabulku nechte 30 sekund působit a pak se ptejte, ve kterých políčkách je „výkladem“ – to
jsou místa, která je nutné řešit smlouvou.
UPOZORNĚNÍ: Tabulka zjednodušuje; podrobnosti k dohodám, služebnímu poměru, agentuře, orgánům a
externistům přináší plná verze lekce 2, snímky 11–14.
PŘECHOD: Co je obsahem pracovního poměru – bez toho test nelze aplikovat.
ZDROJE: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,
znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně
průmyslových vzorů, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207; Zákon č. 90/2012
Sb., o obchodních korporacích, § 5, 59, 199, 441, znění od 19. 7. 2024 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/90; Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, § 5, 6, 77, 81, 83,
znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2014/234

DRUH PRÁCE, PRACOVNÍ NÁPLŇ A POKYN
•Rámec, uvnitř kterého vzniká „povinnost“ a „úkol“
•Druh práce = sjednaný rámec přidělované práce (§ 34 odst. 1 písm. a) ZP); změna jen dohodou (§ 40
odst. 1 ZP)
•Pracovní náplň a pokyny druh práce konkretizují, nemohou jej jednostranně rozšířit (§ 38 odst. 1
písm. b), § 301 písm. a) ZP)
•Práce jiného druhu jen v zákonem stanovených případech (§ 40 odst. 2, § 41 ZP) → tvůrčí úkol mimo
druh práce jen se souhlasem zaměstnance
•„Úkol z pracovního poměru“ (§ 9 ZV) = konkrétní zadání nebo činnost v obsahu druhu práce;
„povinnosti z pracovněprávního vztahu“ (§ 58 AZ) = vše, co plyne z druhu práce a pokynů
•Příklad: „vývojář“ pokrývá kód, dokumentaci i testy; „účetní“ nepokrývá tvorbu loga – ledaže pokyn
přijme
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
7
Lekce 2

VÝKLAD: Klíčem k testu je druh práce. Pracovní smlouva musí obsahovat druh práce, místo výkonu
práce a den nástupu (§ 34 odst. 1 ZP). Druh práce vymezuje rámec toho, co může zaměstnavatel
zaměstnanci přidělovat; změnit jej lze jen dohodou (§ 40 odst. 1 ZP) a práci jiného druhu je
zaměstnanec povinen konat jen v případech stanovených zákonem (§ 40 odst. 2, § 41 ZP). Pracovní
náplň a pokyny zaměstnavatele druh práce konkretizují – zaměstnanec koná práci podle pokynů
zaměstnavatele (§ 38 odst. 1 písm. b) ZP) a je povinen plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s
právními předpisy (§ 301 písm. a) ZP) –, nemohou jej však jednostranně rozšířit. Tvůrčí úkol, který
stojí mimo sjednaný druh práce, lze tedy zadat jen se souhlasem zaměstnance, byť i konkludentním.
Oba zaměstnanecké režimy na tento rámec navazují, ale ne stejně: § 9 ZV požaduje, aby vynález
vznikl „ke splnění úkolu z pracovního poměru“ – tedy při plnění konkrétního zadání nebo činnosti,
jež je obsahem druhu práce; § 58 AZ mluví šířeji o „povinnostech vyplývajících z pracovněprávního
vztahu“, kam patří vše, co plyne z druhu práce a pokynů. Praktický důsledek: druh práce „vývojář“
pokrývá zdrojový kód, dokumentaci i testy; druh práce „účetní“ nepokrývá vytvoření firemního loga –
ledaže účetní takový pokyn dostane a přijme, čímž dochází k dohodě o rozšíření.
PŘÍKLAD: Zaměstnavatel požádá recepční, aby „když je šikovná“, vyfotila pro web budovu firmy.
Fotografie vznikají na základě přijatého pokynu mimo druh práce; půjde o plnění povinností ve
smyslu § 58 AZ? Převažující výklad: ano, jde-li o pokyn přijatý v rámci pracovního vztahu
(konkludentní dohoda), avšak právě proto je vhodné takové zadání zachytit písemně.
UPOZORNĚNÍ: Vedoucí zaměstnanci (§ 11 ZP) ukládají úkoly a organizují práci – jejich pokyny jsou
tím, co „úkol“ zpravidla zakládá.
PŘECHOD: Test si rozkreslíme do rozhodovacího schématu.
ZDROJE: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,
znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527

ROZHODOVACÍ SCHÉMA: ČTYŘI KROKY TESTU
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
8
Lekce 2
1 · Existuje pracovněprávní nebo služební vztah?
kterýkoli ze vztahů v tabulce na snímku 6
ANO
2 · Spadá tvorba výsledku do druhu práce, náplně nebo přijatého pokynu (úkolu)?
ANO
3 · Pomocná kritéria potvrzují souvislost?
doba, místo, prostředky, podnět, financování – indicie, ne podmínky
ANO
4 · Zaměstnanecké dílo (§ 58 AZ) / podnikový vynález (§ 9 ZV) / zaměstnanecký vzor (§ 13 ZPV) –
není-li sjednáno jinak
NE
Externista: zákonný režim nenastupuje – rozhoduje smlouva (snímek 6; dílo na objednávku v L4)
NE
Volný výsledek zaměstnance: zaměstnavatel právo nezíská; zkoumej ale § 304 a § 316 ZP a obchodní
tajemství (§ 504 OZ)
Váhu jednotlivých kritérií ukazuje tabulka na snímku 9
Smluvní odchylky a jejich meze: snímek 12

VÝKLAD: Schéma má čtyři kroky. Krok 1: existuje pracovněprávní nebo služební vztah? Pracovní poměr,
dohody (§ 3 ZP), služební poměr; pro díla se sem přidávají agenturní zaměstnanci a členové orgánů
(§ 58 odst. 9 a 10 AZ). Není-li vztah, jde o externistu: dílo na objednávku (§ 61 AZ) nebo smlouva,
s výjimkami § 58 odst. 7 a § 59 odst. 2 AZ. Krok 2: spadá tvorba výsledku do druhu práce, pracovní
náplně nebo přijatého pokynu (úkolu)? Ne-li, jde o volný výsledek zaměstnance – zaměstnavatel k
němu právo nezíská, ale může jít o porušení § 304 nebo § 316 ZP nebo obchodního tajemství. Krok 3:
pomocná kritéria – doba, místo, prostředky, podnět, financování – potvrzují, nebo vyvracejí
souvislost; žádné z nich není samo o sobě rozhodující. Krok 4: výsledek je zaměstnaneckým dílem (§
58 AZ), podnikovým vynálezem (§ 9 ZV) nebo zaměstnaneckým průmyslovým vzorem (§ 13 ZPV), není-li
sjednáno jinak.
METODIKA: Schéma je editovatelné; při výkladu jděte krok za krokem s příkladem Martina ze snímku 3
(krok 1 ano, krok 2 ne → volný výsledek, ale porušení § 316 ZP).
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Kde ve schématu skončí kód, který vývojářka dopsala o víkendu doma?“
OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Krok 1 ano, krok 2 ano (modul projektu), krok 3 – doba a místo mimo pracoviště
souvislost nevyvracejí – krok 4: zaměstnanecké dílo. TYPICKÁ CHYBA: zastavit se u kroku 3 a
považovat práci mimo pracovní dobu za rozhodující.
UPOZORNĚNÍ: Schéma zjednodušuje: neřeší spoluautorství, díla vytvořená částečně před vznikem vztahu
ani smluvní odchylky.
PŘECHOD: Podívejme se na pomocná kritéria podrobněji.
ZDROJE: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,
znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně
průmyslových vzorů, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207

CO ROZHODUJE A CO JEN NAPOVÍDÁ
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
9
Lekce 2
Kritérium
Váha
Proč
Druh práce, pracovní náplň, přijatý pokyn (úkol)
rozhodující
zákonná podmínka: „povinnosti“ (§ 58 AZ), „úkol“ (§ 9 ZV, § 13 ZPV)
Podnět a vedení zaměstnavatele
silná indicie
u kolektivního díla podmínka (§ 59 AZ; NS 30 Cdo 725/2012)
Pracovní doba
indicie
závislá práce se koná v pracovní době (§ 2 odst. 2 ZP), ale dílo mimo ni může být zaměstnanecké
Místo (pracoviště, domov, práce na dálku § 317 ZP)
nerozhoduje
místo výkonu je jen dohodnutá modalita
Prostředky zaměstnavatele (§ 316 ZP)
indicie + samostatná povinnost
užití nezakládá právo k výsledku (§ 9 odst. 3 AZ); zneužití je porušením povinnosti
Financování, data, know-how zaměstnavatele
indicie
u vynálezů „materiální podíl zaměstnavatele“ ovlivní výši odměny (§ 9 odst. 4 ZV)
Souvislost s předmětem činnosti zaměstnavatele
indicie
rozhodná pro souhlas podle § 304 ZP, ne pro § 58 AZ
Výkladová pomůcka vycházející z textu § 58 AZ, § 9 ZV a judikatury ke kolektivnímu dílu – nikoli
zákonný výčet.

VÝKLAD: Tabulka řadí kritéria podle váhy. Rozhodující je jediné: zda tvorba výsledku byla obsahem
povinností, tedy druhu práce, pracovní náplně nebo přijatého úkolu – to je zákonná podmínka obou
režimů. Podnět a vedení ze strany zaměstnavatele jsou silnou indicií; u kolektivního díla jsou
dokonce podmínkou (§ 59 odst. 1 AZ; NS 30 Cdo 725/2012 – právně relevantní podnět, konstantní
vedení). Pracovní doba je jen indicií: závislá práce se sice koná v pracovní době (§ 2 odst. 2 ZP),
ale dílo vytvořené mimo ni může být zaměstnanecké, pokud jde o plnění povinností; naopak práce
vykonaná v pracovní době mimo náplň zaměstnanecké dílo nezakládá. Místo výkonu práce nerozhoduje –
pracoviště, domov nebo práce na dálku na základě písemné dohody (§ 317 ZP) jsou jen dohodnutou
modalitou. Prostředky zaměstnavatele: jejich užití nezakládá právo zaměstnavatele k výsledku (lekce
1: § 9 odst. 3 AZ), ale jejich užití pro osobní potřebu bez souhlasu je samostatným porušením § 316
odst. 1 ZP. Financování, data a know-how zaměstnavatele jsou indicií souvislosti a u vynálezů se
zohlední při výši odměny jako „materiální podíl zaměstnavatele“ (§ 9 odst. 4 ZV). Souvislost s
předmětem činnosti zaměstnavatele je podstatná pro § 304 ZP (souhlas s jinou výdělečnou činností),
ne pro § 58 AZ.
UPOZORNĚNÍ: Zákon žádný výčet kritérií neobsahuje; jde o výkladovou konstrukci vycházející z textu
§ 58 AZ a § 9 ZV a z judikatury ke kolektivnímu dílu. Označte ji studentům jako pomůcku, ne jako
právní pravidlo.
PŘECHOD: Aplikujme kritéria na hraniční situace.
ZDROJE: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,
znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Nejvyšší soud, rozsudek ze dne 29. 11.
2012, sp. zn. 30 Cdo 725/2012, ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.725.2012.1 – https://rozhodnuti.nsoud.cz/
(vyhledání podle sp. zn.)

HRANIČNÍ SITUACE
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
10
Lekce 2
Situace
Zaměstnanecké dílo / podnikový vynález?
Další důsledky
Vývojářka dopisuje modul projektu doma o víkendu
ANO – plnění povinnosti z druhu práce; místo a doba nerozhodují
nenařízený přesčas (§ 93 ZP)
Účetní vytvoří v pracovní době na firemním PC logo pro kamaráda
NE – mimo druh práce
porušení § 316 odst. 1, § 301 písm. b) ZP
Výzkumník vyřeší mimo zadaný projekt problém zaměstnavatele, po pracovní době v jeho laboratoři
SPORNÉ – bez „úkolu“ nejde o podnikový vynález; část literatury: širší výklad v rámci druhu práce
§ 316 ZP; nabídnout smlouvu; odměna zohlední materiální podíl
Grafička na DPČ („grafické práce“) navrhne logo firmy
ANO – pracovněprávní vztah (§ 3, § 77 ZP), logo v rámci sjednaných prací
u průmyslového vzoru „obdobný vztah“ výkladem
Zaměstnanec přinese dílo vytvořené před nástupem
NE – vzniklo mimo vztah
zaměstnavatel potřebuje licenci (§ 2358 OZ)
Jednatel napíše marketingové texty
ANO u díla – § 58 odst. 10 AZ
u vynálezů jen smlouva o výkonu funkce

VÝKLAD: Projděte řádek po řádku. (1) Vývojářka dopisuje modul projektu doma o víkendu:
zaměstnanecké dílo – plní povinnost z druhu práce, místo a doba nerozhodují; pracovněprávním
problémem je jen případný nenařízený a neschválený přesčas (§ 93 ZP). (2) Účetní vytvoří v pracovní
době na firemním počítači logo pro kamaráda: není zaměstnaneckým dílem, protože stojí mimo druh
práce; účetní však porušila § 316 odst. 1 a § 301 písm. b) ZP (využívat pracovní dobu a prostředky
k vykonávání svěřených prací). (3) Výzkumník vyřeší mimo zadaný projekt technický problém
zaměstnavatele po pracovní době v jeho laboratoři: sporné. Text § 9 odst. 1 ZV žádá „úkol z
pracovního poměru“; nebyl-li úkol zadán, o podnikový vynález nejde, i když řešení souvisí s
činností zaměstnavatele a vzniklo jeho prostředky. Část literatury připouští širší výklad, je-li
řešení v rámci druhu práce výzkumníka (jeho obecným úkolem je zkoumat v daném oboru). Prakticky:
zaměstnavatel by měl nabídnout smlouvu o postoupení práva na patent; odměna zohlední jeho
materiální podíl. (4) Grafička na dohodu o pracovní činnosti se sjednanými pracemi „grafické práce“
navrhne logo firmy: zaměstnanecké dílo – dohoda je pracovněprávním vztahem (§ 3, § 77 ZP) a logo je
v rámci sjednaných prací; u případného průmyslového vzoru je otázka „obdobného vztahu“ výkladová.
(5) Zaměstnanec přinese dílo vytvořené před nástupem: vzniklo mimo vztah, zaměstnavatel potřebuje
licenci (§ 2358 a násl. OZ). (6) Jednatel napíše marketingové texty: pro díla se společnost
považuje za zaměstnavatele (§ 58 odst. 10 AZ); u vynálezů by musela mít smlouvu o výkonu funkce s
příslušným ujednáním.
METODIKA: Před odhalením sloupců „závěr“ nechte studenty odpovídat; řádky 3 a 6 jsou určeny k
diskusi, nikoli k jednoznačné odpovědi.
PŘECHOD: Jaké povinnosti má zaměstnanec k tvůrčím výsledkům.
ZDROJE: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,
znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89

POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE K TVŮRČÍM VÝSLEDKŮM
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
11
Lekce 2
Povinnost
Ustanovení
Význam pro duševní vlastnictví
Řádný výkon práce, plnění pokynů
§ 301 písm. a), b) ZP
tvůrčí činnost v rámci náplně je plněním povinností → zakládá zaměstnanecký režim
Dodržovat předpisy vztahující se k práci
§ 301 písm. c) ZP
interní pravidla pro oznamování, licence, nástroje AI – po seznámení
Hospodařit s prostředky, nejednat proti oprávněným zájmům
§ 301 písm. d) ZP
loajalita: nezveřejňovat, nepřenášet výsledky, chránit know-how
Neužívat prostředky pro osobní potřebu
§ 316 odst. 1 ZP
vlastní projekty na firemní technice = porušení; kontrola „přiměřeným způsobem“
(NS 21 Cdo 1771/2011; ESLP Bărbulescu)
Jiná výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti jen s písemným souhlasem
§ 304 ZP
vedlejší projekty; výjimka pro vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou
činnost (odst. 3)
Mlčenlivost
§ 9 odst. 3 ZV; § 13 odst. 3 ZPV; § 303 ZP; smlouva
obecná zákonná mlčenlivost v soukromém sektoru chybí → smlouva + obchodní tajemství (§ 504,
§ 2985 OZ)
Oznámit vynález / průmyslový vzor
§ 9 odst. 2 ZV; § 13 odst. 2 ZPV
bez písemného oznámení neběží tříměsíční lhůta zaměstnavatele

VÝKLAD: Zákoník práce žádnou zvláštní povinnost „chránit duševní vlastnictví zaměstnavatele“
neobsahuje; skládá se z obecných povinností. Pracovat řádně a plnit pokyny (§ 301 písm. a), b) ZP)
– tvůrčí činnost v rámci náplně je plněním povinností, a právě tím zakládá zaměstnanecký režim.
Dodržovat právní předpisy vztahující se k práci a ostatní předpisy, s nimiž byl zaměstnanec
seznámen (§ 301 písm. c) ZP) – sem patří interní pravidla pro oznamování řešení, nakládání s
licencemi nebo užívání nástrojů umělé inteligence. Řádně hospodařit s prostředky, chránit majetek
zaměstnavatele a nejednat v rozporu s jeho oprávněnými zájmy (§ 301 písm. d) ZP) – povinnost
loajality, z níž plyne zákaz zveřejňovat či přenášet výsledky a povinnost chránit know-how.
Neužívat výrobní a pracovní prostředky včetně výpočetní techniky pro osobní potřebu bez souhlasu (§
316 odst. 1 ZP); zaměstnavatel smí dodržování kontrolovat přiměřeným způsobem – Nejvyšší soud v
rozsudku ze dne 16. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011, uznal kontrolu výpisu navštívených
internetových stránek za přiměřenou, protože směřovala k ochraně majetku, nikoli ke sledování
soukromí; hranice ochrany soukromí vymezuje také ESLP ve věci Bărbulescu proti Rumunsku. Jiná
výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele jen s předchozím písemným souhlasem (§
304 odst. 1 ZP); výjimka pro činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou
(§ 304 odst. 3 ZP) je zásadní pro výzkumníky a umělce: mohou publikovat a tvořit bez souhlasu, ale
výsledky vytvořené v rámci povinností přesto podléhají § 58 AZ. Mlčenlivost: obecná zákonná
povinnost mlčenlivosti v soukromém sektoru neexistuje – existuje jen dočasná u vynálezů a vzorů (§
9 odst. 3 ZV; § 13 odst. 3 ZPV) a u vybraných zaměstnanců (§ 303 ZP); jinak ji zakládá smlouva a
chrání ji obchodní tajemství (§ 504, § 2985 OZ). Konečně povinnost oznámit vynález či vzor (§ 9
odst. 2 ZV; § 13 odst. 2 ZPV), bez níž neběží lhůta zaměstnavatele.
PŘECHOD: Jakými nástroji může zaměstnavatel tyto povinnosti konkretizovat – a kde narazí.
ZDROJE: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,
znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně
průmyslových vzorů, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207; Zákon č. 89/2012
Sb., občanský zákoník, znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Nejvyšší soud,
rozsudek ze dne 16. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011, ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.1771.2011.1 (kontrola
užívání výpočetní techniky, § 316 ZP) – https://rozhodnuti.nsoud.cz/ (vyhledání podle sp. zn.);
ESLP (velký senát), rozsudek ze dne 5. 9. 2017, Bărbulescu proti Rumunsku, stížnost č. 61496/08
(monitorování komunikace zaměstnance) – https://hudoc.echr.coe.int/

NÁSTROJE ZAMĚSTNAVATELE A JEJICH MEZE
•Povinnosti se sjednávají, nikoli vyhlašují
•Pracovní smlouva a dohody: druh práce / sjednané práce zahrnující tvůrčí činnost; ujednání „jinak“
podle § 58 AZ a § 9 ZV (odměna, portfolio, postoupení výkonu práv)
•Vnitřní předpis (§ 305 ZP): nesmí ukládat zaměstnanci povinnosti ani zkracovat práva (§ 305
odst. 1; § 4a odst. 2 ZP) → jen práva a organizace
•Pracovní řád (§ 306 ZP): rozvádí zákonné povinnosti – postup oznámení podle § 9 ZV, evidence,
užívání techniky; povinný u zaměstnavatelů podle § 303 ZP
•Pokyny (§ 301 písm. a), c) ZP): konkretizují úkoly; „ostatní předpisy vztahující se k práci“
zavazují po seznámení
•Meze: zaměstnanec se nemůže vzdát práv (§ 4a odst. 4 ZP); smluvní pokuta jen u konkurenční doložky
(§ 346d odst. 7 ZP); osobnostní práva autora (§ 11 odst. 4 AZ)
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
12
Lekce 2

VÝKLAD: Zaměstnavatel má čtyři nástroje s různou silou. Pracovní smlouva a dohody: sjednat druh
práce a sjednané práce tak, aby zahrnovaly tvůrčí činnost, a využít prostor, který dávají slova
„není-li sjednáno jinak“ v § 58 AZ a „není-li smlouvou stanoveno jinak“ v § 9 ZV – například
odměnu, portfolio, souhlas s postoupením výkonu práv. Vnitřní předpis (§ 305 ZP) může stanovit
práva zaměstnanců výhodněji než zákon, ale nesmí jim ukládat povinnosti ani zkracovat jejich práva;
odchylná úprava povinností zaměstnance je možná jen smlouvou (§ 305 odst. 1, § 4a odst. 2 ZP).
Vnitřní předpis tedy nemůže sám založit povinnost „oznámit každý nápad do pěti dnů“. Pracovní řád
(§ 306 ZP) je zvláštním vnitřním předpisem, který rozvádí zákonné povinnosti podle podmínek u
zaměstnavatele – může stanovit, komu a jak se oznamuje vynález podle § 9 odst. 2 ZV, jak se vede
evidence, jak se užívá technika; u zaměstnavatelů podle § 303 ZP je povinný a tam, kde působí
odborová organizace, vyžaduje její souhlas. Pokyny zaměstnavatele (§ 301 písm. a) a c) ZP)
konkretizují úkoly a spolu s „ostatními předpisy vztahujícími se k práci“ zavazují po seznámení.
Meze: zaměstnanec se nemůže vzdát práv, která mu dává zákon (§ 4a odst. 4 ZP); smluvní pokutu lze
ujednat jen tam, kde to zákon dovoluje, tedy u konkurenční doložky (§ 346d odst. 7, § 310 odst. 3
ZP) – smluvní pokuta za porušení mlčenlivosti v pracovní smlouvě je neplatná; osobnostních práv se
autor nemůže vzdát (§ 11 odst. 4 AZ).
PŘÍKLAD: „Směrnice o duševním vlastnictví“ vydaná jako vnitřní předpis ukládá zaměstnancům
povinnost převést na zaměstnavatele práva ke všem výsledkům vytvořeným za trvání pracovního poměru,
včetně soukromých. Taková povinnost je neúčinná (§ 305 odst. 1 ZP) a k soukromým výsledkům by ji
nešlo platně sjednat ani smlouvou bez licence či zvláštní úplaty; majetková autorská práva jsou
navíc nepřevoditelná (§ 26 odst. 1 AZ).
PŘECHOD: Konkurenční doložka jako nástroj po skončení vztahu.
ZDROJE: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,
znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527

KONKURENČNÍ DOLOŽKA A OCHRANA KNOW-HOW
•Jediné zákonné omezení zaměstnance po skončení zaměstnání
•Účel: preventivní ochrana zaměstnavatele před únikem informací ke konkurenci (ÚS 21. 5. 2021, II.
ÚS 1889/19)
•Podmínky: písemně; nejdéle 1 rok; peněžité vyrovnání ≥ ½ průměrného měsíčního výdělku za každý
měsíc (§ 310 odst. 1, 6 ZP); jen lze-li ji spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací
a postupů (§ 310 odst. 2)
•Smluvní pokuta přiměřená, zaplacením závazek zaniká (§ 310 odst. 3); odstoupení zaměstnavatele jen
za trvání pracovního poměru (§ 310 odst. 4); ne u pedagogických pracovníků (§ 311)
•Co doložka nedělá: nechrání duševní vlastnictví jako takové; obecné dovednosti si zaměstnanec
odnáší
•Veřejná správa: zákaz konkurence u vybraných služebních míst (§ 83 zák. č. 234/2014 Sb.)
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
13
Lekce 2

VÝKLAD: Konkurenční doložka je jediný nástroj, kterým zákoník práce dovoluje omezit zaměstnance po
skončení zaměstnání. Ústavní soud v nálezu ze dne 21. 5. 2021, sp. zn. II. ÚS 1889/19, popsal její
účel jako preventivní ochranu zaměstnavatele před únikem informací ke konkurenčnímu podnikateli a
odmítl výklad, podle něhož by zaměstnavatel nemohl od doložky za trvání pracovního poměru odstoupit
bez uvedení důvodu, bylo-li to sjednáno; § 310 odst. 4 ZP stanoví jen časovou mez odstoupení.
Podmínky: písemná forma (§ 310 odst. 6), nejdéle jeden rok, závazek zaměstnavatele platit přiměřené
peněžité vyrovnání nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc (§ 310
odst. 1), a doložku lze sjednat jen tehdy, lze-li to od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem
na povahu informací, poznatků a postupů, jejichž využití by mohlo zaměstnavateli závažně ztížit
činnost (§ 310 odst. 2). Smluvní pokuta musí být přiměřená a jejím zaplacením závazek zaniká (§ 310
odst. 3). Doložku nelze použít u pedagogických pracovníků škol zřizovaných ministerstvem, kraji a
obcemi (§ 311 ZP). Pro naše téma je důležité, co doložka nedělá: nechrání duševní vlastnictví jako
takové a nebrání zaměstnanci využívat obecné dovednosti a zkušenosti; obchodní tajemství chrání §
504 a § 2985 OZ bez časového omezení a zaměstnanecké režimy trvají i po skončení vztahu. Ve veřejné
správě existuje zákaz konkurence u vybraných služebních míst (§ 83 zákona č. 234/2014 Sb.).
OTÁZKA PRO STUDENTY: „Může zaměstnavatel doložku sjednat s každým programátorem?“ OČEKÁVANÁ
ODPOVĚĎ: Jen lze-li to spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací (§ 310 odst. 2 ZP) – u
juniora s přístupem k běžnému kódu zpravidla ne; nadměrné užití doložek je i ekonomicky nákladné
(vyrovnání).
PŘECHOD: Co se děje při skončení vztahu a jaké jsou následky porušení.
ZDROJE: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění od 1. 1. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Ústavní soud, nález ze dne 21. 5. 2021, sp. zn. II. ÚS 1889/19
(konkurenční doložka, odstoupení zaměstnavatele, účel doložky) –
https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2021/II._US_1889_19_na
_web.pdf; Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, § 5, 6, 77, 81, 83, znění od 1. 1. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2014/234

SKONČENÍ VZTAHU A ODPOVĚDNOST
•Co trvá po skončení vztahu
•Výkon práv zaměstnavatele a nároky na odměnu (§ 58 odst. 8 AZ; § 10 ZV; § 14 ZPV)
•Obchodní tajemství získané na základě pracovního poměru (§ 2985 písm. a) OZ) – bez časového
omezení
•Vrácení nosičů a dat (§ 301 písm. d) ZP); dokončení nehotového díla: L4
•Následky porušení povinností
•Náhrada škody (§ 250 ZP); při nedbalosti do 4,5násobku průměrného výdělku (§ 257 odst. 2 ZP)
•Výpověď nebo okamžité zrušení (§ 52 písm. g), § 55 odst. 1 písm. b) ZP; NS 21 Cdo 1771/2011)
•Nároky z práv DV proti bývalému zaměstnanci jako porušiteli (§ 40 AZ); nekalá soutěž (§ 2988 OZ)
•Trestní odpovědnost (§ 268 TZ; podle § 269 a § 270 TZ jen při zásahu nikoli nepatrném)
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
14
Lekce 2

VÝKLAD: Levý sloupec – co trvá po skončení vztahu. Výkon majetkových práv zaměstnavatele a nároky
zaměstnance na odměnu zůstávají nedotčeny (§ 58 odst. 8 AZ; § 10 ZV; § 14 ZPV). Obchodní tajemství:
zákaz využít nebo sdělit tajemství, které se stalo přístupným na základě pracovního poměru k
soutěžiteli, platí i po jeho skončení (§ 2985 písm. a) OZ). Povinnost vrátit nosiče a data plyne z
§ 301 písm. d) ZP a z vlastnického práva zaměstnavatele. Nedokončené zaměstnanecké dílo smí
zaměstnavatel dokončit (§ 58 odst. 5 AZ). Pravý sloupec – následky porušení povinností: náhrada
škody způsobené zaviněným porušením povinností (§ 250 ZP), u nedbalosti do čtyřapůlnásobku
průměrného měsíčního výdělku (§ 257 odst. 2 ZP); výpověď pro závažné porušení povinností nebo
okamžité zrušení pro porušení zvlášť hrubým způsobem (§ 52 písm. g), § 55 odst. 1 písm. b) ZP) – v
rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1771/2011 Nejvyšší soud potvrdil okamžité zrušení pracovního poměru
zaměstnanci, který podstatnou část pracovní doby trávil na internetu mimo pracovní účely; nároky z
porušení práv duševního vlastnictví, které může zaměstnavatel uplatnit proti bývalému zaměstnanci
jako porušiteli (§ 40 AZ; nekalá soutěž § 2988 OZ); a v krajních případech trestní odpovědnost (§
268 TZ; podle § 269 a § 270 TZ jen při zásahu nikoli nepatrném).
PŘÍKLAD: Odcházející designérka si zkopíruje kompletní archiv návrhů „pro jistotu“. Zaměstnavatel
může požadovat vydání a zničení kopií, zdržení se užití (§ 40 AZ), případně náhradu škody; sama
kopie bez užití je již porušením § 301 písm. d) ZP a zásahem do práva na rozmnožování (§ 13 AZ).
PŘECHOD: Vraťme se k Martinově aplikaci z úvodu lekce.
ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,
znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně
průmyslových vzorů, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207; Zákon č. 89/2012
Sb., občanský zákoník, znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 262/2006
Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 40/2009
Sb., trestní zákoník, znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2009/40; Nejvyšší soud,
rozsudek ze dne 16. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011, ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.1771.2011.1 (kontrola
užívání výpočetní techniky, § 316 ZP) – https://rozhodnuti.nsoud.cz/ (vyhledání podle sp. zn.)

DISKUSE: ZPĚT K APLIKACI Z VÍKENDU
•Martin a docházková aplikace – hlasujte znovu
•Postupujte podle schématu:
•Krok 1: existuje pracovněprávní vztah?
•Krok 2: byla tvorba aplikace obsahem povinností nebo pokynu?
•Krok 3: co znamenají firemní notebook, znalosti a knihovny – podmínka, nebo indicie?
•Krok 4: jaké povinnosti mohl Martin porušit (§ 316, § 304 ZP, obchodní tajemství) a co z toho
plyne pro práva k aplikaci?
Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 2 | právní stav k 28. 9. 2026
15
Lekce 2
Samostudium: SRSTKA 2019 – zaměstnanecké dílo · JAKL 2017 – podnikový vynález
Příště – lekce 3: § 2–3 AZ; § 1–3 ZV; § 1 zák. č. 478/1992 Sb.; § 2 ZPV; § 1a ZOZ; § 504 OZ

METODIKA: Nechte znovu hlasovat o variantách (a), (b), (c) ze snímku 3 a veďte studenty čtyřmi
kroky schématu.
ŘEŠENÍ: Krok 1 – pracovní poměr existuje. Krok 2 – aplikace pro evidenci docházky není obsahem
Martinových povinností ani pokynu; není tedy zaměstnaneckým dílem (§ 58 odst. 1 AZ). Krok 3 –
prostředky zaměstnavatele a znalosti z práce jsou indicie, ale nemohou nahradit chybějící podmínku
z kroku 2; jejich užití je samostatným porušením § 316 odst. 1 ZP. Krok 4 – správná odpověď (b):
dílo je Martinovo, ale porušil povinnosti. Doplnění: převzal-li části firemního kódu, zasahuje do
práv vykonávaných zaměstnavatelem a do obchodního tajemství; prodej aplikace shodné s předmětem
činnosti firmy vyžaduje souhlas podle § 304 ZP; zaměstnavatel se může domáhat náhrady škody (§ 250
ZP) a vyvodit pracovněprávní důsledky, ale ne „převzít“ aplikaci. Doporučení pro Martina: vyvíjet
na vlastní technice, nepoužívat firemní kód, vyžádat si souhlas nebo si sjednat, že vedlejší
projekty zůstávají jeho. TYPICKÁ CHYBA: odpověď (a) – „použil firemní notebook, tak je to firmy“ –
zaměňuje vlastnictví prostředků s právy k výsledku (lekce 1, § 9 odst. 3 AZ).
OTÁZKA K DISKUSI: „Změnilo by se něco, kdyby Martin měl v pracovní smlouvě druh práce ‚vývoj
podnikových aplikací‘ a firma docházkový modul plánovala?“ OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Pokud by mu vývoj
takového modulu byl zadán nebo by spadal do jeho úkolů, šlo by o zaměstnanecké dílo; pouhý plán
firmy bez zadání nestačí – ale hrozilo by porušení § 304 ZP.
ZÁVĚR: Samostudium a přípravu na lekci 3 uvádí rámeček na snímku; stav pramenů, citace a literatura
následují.
ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění od 1. 1. 2026 –
https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89
K PRAMENŮM: Předpisy citovány ve znění účinném k 28. 9. 2026: zákoník práce ve znění od 29. 8.
2026, zákon o zaměstnanosti od 1. 7. 2026, zákon o státní službě od 1. 1. 2026, zákon o úřednících
ÚSC od 1. 6. 2025, ZOK od 19. 7. 2024, autorský zákon od 1. 7. 2025, ZV/ZPV od 1. 2. 2022.
Literatura z charakteristiky předmětu pokrývá právo duševního vlastnictví, nikoli pracovní právo;
pro pracovněprávní část doporučte studentům aktuální komentář k zákoníku práce podle knihovny
školy.
ZKRATKY UŽITÉ NA SNÍMCÍCH: AZ – zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon; ZV – zákon č. 527/1990 Sb.,
o vynálezech a zlepšovacích návrzích; ZPV – zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů;
ZOZ – zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách; OZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; ZP
– zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; TZ – zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník; ZOK – zákon č.
90/2012 Sb., o obchodních korporacích; NS – Nejvyšší soud; NSS – Nejvyšší správní soud; ÚS –
Ústavní soud; DPP / DPČ – dohoda o provedení práce / dohoda o pracovní činnosti; DV – duševní
vlastnictví; PO – právnická osoba; OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná; AI – umělá inteligence;
ESLP – Evropský soud pro lidská práva.
ÚPLNÉ CITACE JUDIKATURY SDEU A EPO:
– ESLP (velký senát), rozsudek ze dne 5. 9. 2017, Bărbulescu proti Rumunsku, stížnost č. 61496/08
(monitorování komunikace zaměstnance) – https://hudoc.echr.coe.int/
LITERATURA K SAMOSTUDIU:
– JAKL, L. Duševní vlastnictví a jeho právní ochrana. 2. vyd. Praha: Metropolitan University Prague
Press, 2017.
– SRSTKA, J. a kol. Autorské právo a práva související. 2. vyd. Praha: Leges, 2019 (zaměstnanecké
dílo).
(Bibliografické údaje literatury převzaty z charakteristiky předmětu; obsah publikací nebyl v této
lekci citován.)