Obsah obrázku Písmo, Grafika, text, grafický design Popis byl vytvořen automaticky DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH LEKCE 1 · ÚVOD DO OCHRANY PŘEDMĚTŮ DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ SE ZŘETELEM KE ZPŮSOBU JEJICH VZNIKU JUDr. Ján Matejka, Ph.D. CEVRO Univerzita · 60 minut (úvodní situace, výklad, diskuse) · právní stav k 28. 9. 2026 28 | 9 | 2026 VÝKLAD: Přivítání. Předmět navazuje na Pracovněprávní vztahy I a II a propojuje dvě oblasti: pracovní právo, které znáte, a právo duševního vlastnictví, které bude pro většinu z vás nové. Cílem cyklu je naučit se rozpoznat, kdy při práci vzniká nebo se užívá něco, co má právní ochranu, a umět takovou situaci řešit z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele. Dnešní lekce je orientační: nebudeme rozebírat jednotlivé režimy do detailu, ale vybudujeme pojmy, bez nichž se další lekce neobejdou. METODIKA: Uvést organizaci: 12 lekcí po 60 minutách, každá s úvodní situací z praxe, výsledky učení a závěrečnou diskusí; zakončení písemným testem a ústní zkouškou. Upozornit, že právní stav je uveden na každém snímku ke dni 28. 9. 2026 a při samostudiu je nutné pracovat s aktuálním zněním předpisů v e-Sbírce. PŘECHOD: Nejprve mapa celého cyklu. PŘEHLED CYKLU: 12 LEKCÍ, JEDNA PERSPEKTIVA •Základ a jednotlivé předměty •1 Úvod: předměty DV a způsob jejich vzniku (dnes) •2 Pracovní právo × systém ochrany DV: test „ke splnění povinností“ •3 Typologie předmětů DV a kumulace ochrany •4 Autorská díla a zaměstnanecké dílo •5 Počítačové programy, databáze, zaměstnanec jako uživatel •6 Průmyslové vzory a design •Označení, vynálezy, mezinárodní rozměr, syntéza •7 Ochranné známky a další označení •8 Podnikové vynálezy v ČR a řízení před ÚPV •9 Vynálezy v Evropě a řízení před EPO •10 Zahraniční systémy a rozhodné právo •11 Licencování duševního vlastnictví •12 Souhrn, trendy, aktuální judikatura Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 1 | právní stav k 28. 9. 2026 2 Lekce 1 VÝKLAD: Cyklus má tři části. Lekce 1 až 3 budují společný základ: dnes se zorientujeme v tom, co je předmět ochrany a jak ochrana vzniká; příště probereme pracovněprávní rámec, tedy kdy je výsledek vytvořen v rámci pracovního vztahu a jaké povinnosti z toho plynou; ve třetí lekci sestavíme úplnou typologii předmětů podle jednotných kritérií. Lekce 4 až 9 probírají jednotlivé předměty vždy ze stejné pracovněprávní perspektivy: vznik ochrany, postavení tvůrce, oprávnění zaměstnavatele, povinnosti zaměstnance, odměna a následky skončení vztahu. Lekce 10 přidává srovnání zahraničních úprav a určení rozhodného práva, lekce 11 licencování a lekce 12 souhrn s aktuální judikaturou a trendy, například generativní umělou inteligencí, reformou ochrany designu v EU nebo jednotným patentem. METODIKA: Nezabíhat do obsahu jednotlivých témat; snímek slouží jen k orientaci a k tomu, aby studenti viděli, kam se odkládají otázky, které dnes otevřeme. PŘECHOD: Co konkrétně si z dnešní lekce odnesete. CÍLE LEKCE: CO BUDETE PO 60 MINUTÁCH UMĚT •Výsledky učení •Vysvětlit rozdíl mezi výsledkem práce a předmětem právní ochrany •Rozlišit neformální a registrační vznik ochrany a uvést, co z něj plyne pro zaměstnavatele i zaměstnance •Správně používat pojmy autor, původce, pořizovatel, vykonavatel majetkových práv, přihlašovatel, vlastník •Na modelových situacích určit, zda vznikl předmět ochrany a kdo je tvůrcem, nositelem nebo vykonavatelem práv •Dnes neřešíme: podrobný test „ke splnění povinností“ (L2), úplnou typologii (L3), řízení před ÚPV a EPO (L8–L9). Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 1 | právní stav k 28. 9. 2026 3 Lekce 1 VÝKLAD: Čtyři výsledky učení. Za prvé rozdíl mezi výsledkem práce a předmětem ochrany: všechno, co zaměstnanec při práci vytvoří, je výsledkem práce, ale jen část je předmětem právní ochrany. Za druhé rozdíl mezi neformálním a registračním vznikem ochrany a jeho důsledky pro zaměstnavatele. Za třetí terminologie: autor, původce, pořizovatel, vykonavatel majetkových práv, přihlašovatel, vlastník; tyto pojmy budou předmětem testu. Za čtvrté aplikace na úvodní modelové situace: určit, zda vznikl předmět ochrany a kdo je tvůrcem, nositelem nebo vykonavatelem práv; k tomu se vrací závěrečná diskuse. METODIKA: Výslovně říct, co dnes neřešíme: hraniční test „ke splnění povinností“ (lekce 2), úplnou typologii (lekce 3), řízení před ÚPV a EPO (lekce 8 a 9). Studenty bez jakékoli znalosti práva duševního vlastnictví ujistit, že vše potřebné se vysvětlí od základů. PŘECHOD: Začneme situací z praxe. ÚVODNÍ SITUACE: CO SI MOHU ODNÉST? •Čtyři odchody ze zaměstnání (modelové situace) •Designérka vkládá do portfolia loga a obaly, které navrhla pro zaměstnavatele •Programátor si zkopíruje „svůj“ zdrojový kód a chce jej zveřejnit •Výzkumnice si odnáší laboratorní deník s výsledky nedokončeného projektu •Marketingový specialista chce dál užívat slogan a název kampaně, které vymyslel •Kdo z nich jedná po právu? Hlasujte – k situacím se vrátíme na konci lekce. Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 1 | právní stav k 28. 9. 2026 4 Lekce 1 VÝKLAD: Čtyři modelové situace odchodu ze zaměstnání. Všechny se týkají téhož: co zaměstnanci „patří“ z toho, co při práci vytvořil. Situace jsou smyšlené, ale typické. METODIKA: U každé situace nechte studenty hlasovat zvednutím ruky: jedná dotyčný po právu? Odpovědi zatím nekomentujte, jen si poznamenejte poměr hlasů. K situacím se vrátíme na snímku 12, až budou mít studenti nástroje k řešení. OTÁZKA PRO STUDENTY: „Kdo z nich jedná po právu?“ TYPICKÉ ODPOVĚDI: většina intuitivně řekne, že designérka a marketingový specialista ano („je to jejich nápad“), programátor ne („kód je firmy“), u výzkumnice „nevím“. TYPICKÁ CHYBA, na kterou míříme: směšování autorství (kdo statek vytvořil) s oprávněním jej užít (kdo s ním smí nakládat) a předpoklad, že vše, co člověk vymyslí, je právem chráněno. PŘECHOD: Abychom mohli odpovědět, potřebujeme tři základní pojmy: nehmotný statek, předmět ochrany a způsob vzniku ochrany. ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262 CO JE DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ •Co se skrývá pod souhrnným označením „duševní vlastnictví“ •Předmět: nehmotný statek (dílo, vynález, označení, databáze…), nikoli jeho hmotný nosič •Vlastnost: statek může užívat neomezený počet osob současně a užitím se nespotřebuje – bez práva by jej nešlo ovládat •Právo: zákon přiznává určené osobě výlučné právo statek užít a nakládat s ním (čl. 34 odst. 1 LZPS; § 496 odst. 2 OZ) •Prameny: české zákony, právo EU, mezinárodní smlouvy (Bernská a Pařížská úmluva, TRIPS) – přehled zákonů podle větví v L3 Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 1 | právní stav k 28. 9. 2026 5 Lekce 1 VÝKLAD: Duševní vlastnictví je souhrnné označení práv k nehmotným statkům, tedy k výsledkům tvůrčí duševní činnosti a k některým dalším hodnotám, jako jsou označení, obchodní tajemství nebo investice do databáze. Klíčová vlastnost nehmotného statku je jeho všudypřítomnost: kód, píseň nebo technické řešení může užívat současně neomezený počet osob, aniž by se užitím spotřebovaly. Bez zvláštního práva by je proto nešlo fakticky ovládat tak, jako ovládáme věc. Právo vytváří umělou výlučnost: určené osobě přiznává výlučné právo statek užívat a rozhodovat o něm; ostatní jej smějí užít jen se svolením nebo v případech, které zákon výslovně dovoluje. Ústavní zakotvení má tato ochrana v čl. 34 odst. 1 Listiny: práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem. Občanský zákoník řadí práva, jejichž povaha to připouští, mezi nehmotné věci (§ 496 odst. 2 OZ); u autorského práva je to ovšem složitější, protože majetková práva autora jsou nepřevoditelná (§ 26 odst. 1 AZ) – k tomu se vrátíme v lekci 4. PŘÍKLAD: Jedna a táž fotografie uložená na tisíci počítačích nikomu „nechybí“; přesto zákon určuje, kdo ji smí rozmnožovat a zpřístupňovat. UPOZORNĚNÍ: „Duševní vlastnictví“ není vlastnictvím v technickém smyslu občanského zákoníku; jde o vžité souhrnné označení. Prameny práva (Bernská a Pařížská úmluva, Dohoda TRIPS, směrnice a nařízení EU, české zákony) dnes jen vyjmenujte; systematicky je probere lekce 3. PŘECHOD: Právo ale nechrání každý výsledek práce. ZDROJE: Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, čl. 34 odst. 1 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1993/2; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121 VÝSLEDEK PRÁCE ≠ PŘEDMĚT PRÁVNÍ OCHRANY •Chráněn je jen výsledek, který splňuje zákonné znaky •Autorské dílo: jedinečný výsledek tvůrčí činnosti, objektivně vyjádřený (§ 2 odst. 1 AZ); program, fotografie, databáze – „původnost“ (§ 2 odst. 2 AZ) •Vynález: nový, výsledek vynálezecké činnosti, průmyslově využitelný (§ 3 odst. 1 ZV) •Průmyslový vzor: novost a individuální povaha (§ 3 odst. 1 ZPV); ochranná známka: rozlišovací způsobilost (§ 1a ZOZ) •Chráněno není: myšlenka, postup, metoda, údaj sám o sobě (§ 2 odst. 6 AZ), objev, vědecká teorie a matematická metoda (§ 3 odst. 2 ZV) ani výstup AI bez tvůrčího vkladu člověka (MS Praha 10 C 13/2023) Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 1 | právní stav k 28. 9. 2026 6 Lekce 1 VÝKLAD: Toto je nejdůležitější myšlenka dnešní lekce. Každý zákon o duševním vlastnictví vymezuje svůj předmět ochrany pojmovými znaky. Autorské dílo je jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, vyjádřený v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, bez ohledu na rozsah, účel nebo význam (§ 2 odst. 1 AZ). Pro počítačové programy, fotografie a databáze platí nižší, evropský standard původnosti – „autorův vlastní duševní výtvor“ (§ 2 odst. 2 AZ), který Soudní dvůr EU v rozsudku Infopaq (C-5/08) vyložil jako výsledek vlastních tvůrčích rozhodnutí autora. Vynález musí být nový, výsledkem vynálezecké činnosti a průmyslově využitelný (§ 3 odst. 1 ZV) – posuzuje to úřad. Průmyslový vzor je vzhled výrobku, který je nový a má individuální povahu (§ 2 písm. a), § 3 odst. 1 ZPV). Ochranná známka je označení způsobilé rozlišit výrobky a služby a být vyjádřeno v rejstříku (§ 1a ZOZ). Naopak myšlenka, postup, princip, metoda, objev nebo údaj sám o sobě dílem nejsou (§ 2 odst. 6 AZ) a objevy, vědecké teorie, matematické metody nebo programy počítačů „jako takové“ nejsou vynálezy (§ 3 odst. 2 a 3 ZV). Velká část výsledků práce – rutinní texty, tabulky, nápady, postupy, surová data – tak nemá žádného „vlastníka“ v právním smyslu. Zaměstnavatel je může chránit jen fakticky a pracovněprávně: mlčenlivostí, povinností zaměstnance nejednat v rozporu s jeho oprávněnými zájmy (§ 301 písm. d) ZP) a případně režimem obchodního tajemství (§ 504 OZ). PŘÍKLAD Z JUDIKATURY: Městský soud v Praze, rozsudek ze dne 11. 10. 2023, č. j. 10 C 13/2023-16: obrázek vygenerovaný systémem DALL-E podle textového zadání není autorským dílem – nevytvořila jej fyzická osoba (§ 5 odst. 1 AZ) a samotné zadání je jen námětem či myšlenkou (§ 2 odst. 6 AZ); žalobce navíc neprokázal, že zadání zadal on. Pro zaměstnavatele z toho plyne: výstup AI, do něhož zaměstnanec nevložil vlastní tvůrčí činnost, nemůže být zaměstnaneckým dílem, protože není dílem vůbec – nikdo k němu nemá výlučné právo. Podrobně lekce 4 a 12. OTÁZKA PRO STUDENTY: „Je způsob zpracování dat, který vymyslela výzkumnice, autorským dílem?“ OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Ne – jde o postup či metodu (§ 2 odst. 6 AZ); chráněn může být jeho konkrétní zápis v kódu (program) nebo, splní-li podmínky, jako vynález, ovšem jako technické řešení, ne jako program „jako takový“. TYPICKÁ CHYBA: „je to originální, tak je to chráněné“. PŘECHOD: Rozkreslíme si to do tří vrstev. ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207; Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2003/441; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; SDEU, rozsudek ze dne 16. 7. 2009, C-5/08, Infopaq International A/S v. Danske Dagblades Forening, ECLI:EU:C:2009:465, body 33–37 – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62008CJ0005; Městský soud v Praze, rozsudek ze dne 11. 10. 2023, č. j. 10 C 13/2023-16 (obrázek vygenerovaný AI) – https://msp.gov.cz/documents/14569/1865919/10C_13_2023_10/108cad3e-d9e8-454f-bfac-d58e1253c83a TŘI VRSTVY: NOSIČ, NEHMOTNÝ STATEK, PRÁVO Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 1 | právní stav k 28. 9. 2026 7 Lekce 1 1 · Hmotný nosič notebook, výkres, prototyp, soubor na disku Věc – vlastnické právo, zpravidla zaměstnavatele. Zaměstnanec ji bez souhlasu nesmí užívat pro osobní potřebu (§ 316 odst. 1 ZP). 2 · Nehmotný statek kód, design, technické řešení, data Předmětem ochrany je jen se zákonnými znaky (předchozí snímek); jinak zůstává nápadem, postupem, daty. 3 · Právo k nehmotnému statku autorské právo, patent, známka Kdo je nositelem nebo vykonavatelem? Tvůrce (fyzická osoba) × zaměstnavatel × nabyvatel licence × vlastník po zápisu. Vlastnictví nosiče nezakládá oprávnění dílo užít (§ 9 odst. 3 AZ); zničením nosiče právo k dílu nezaniká (§ 9 odst. 2 AZ). Otázky lekce 2 (pracovní vztah) se týkají vrstev 1 a 3, otázky lekce 3 (typologie) vrstvy 2. VÝKLAD: Tři vrstvy je třeba důsledně oddělovat. První je hmotný nosič: notebook, výkres, prototyp, soubor na firemním disku. Jde o věc, která zpravidla patří zaměstnavateli; zaměstnanec ji bez souhlasu nesmí užívat pro osobní potřebu (§ 316 odst. 1 ZP). Druhou vrstvou je nehmotný statek – kód, design, technické řešení, data –, který je předmětem ochrany, jen pokud splňuje zákonné znaky. Třetí vrstvou je právo k tomuto statku: autorské právo, patent, právo z ochranné známky – a s ním otázka, kdo je nositelem nebo vykonavatelem. Autorský zákon vrstvy výslovně odděluje: nabytím vlastnického práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, se nenabývá oprávnění dílo užít (§ 9 odst. 3 AZ), a zničením věci právo k dílu nezaniká (§ 9 odst. 2 AZ). PŘÍKLAD: Firma koupí od externího fotografa fotografie na paměťové kartě. Kartu i soubory jako věc vlastní, ale k užití fotografií na webu potřebuje licenci (§ 61 a § 12 AZ). Naopak zaměstnanec, který si při odchodu zkopíruje „svůj“ kód, nekrade věc – zasahuje do práv, která vykonává zaměstnavatel, a porušuje pracovní povinnosti. METODIKA: Schéma je editovatelné; při výkladu ukažte, že otázky lekce 2 (pracovní vztah) se týkají první a třetí vrstvy, otázky lekce 3 (typologie) vrstvy druhé. PŘECHOD: Právo k nehmotnému statku vzniká dvěma zásadně odlišnými způsoby – to je osa dnešní lekce. ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262 NEFORMÁLNÍ VZNIK: OKAMŽIKEM VYTVOŘENÍ •Bez registrace, bez úřadu, bez poplatku •Autorské dílo: právo vzniká vyjádřením díla v objektivně vnímatelné podobě (§ 9 odst. 1 AZ); trvá 70 let po smrti autora (§ 27 odst. 1 AZ) •Databáze – zvláštní právo pořizovatele: podstatný vklad do pořízení, ověření nebo předvedení obsahu (§ 88a AZ); 15 let (§ 93 AZ) •Obchodní tajemství: trvá, dokud jsou naplněny znaky včetně utajení (§ 504 OZ); nezapsaný průmyslový vzor EU: 3 roky od zpřístupnění (čl. 12 nař. (EU) 2026/715) •Důsledek: není rejstřík → vznik, obsah a datum se prokazují (evidence, verzování, datování) Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 1 | právní stav k 28. 9. 2026 8 Lekce 1 VÝKLAD: U první skupiny předmětů vzniká ochrana automaticky, splněním zákonných znaků, bez jakéhokoli úředního aktu. Autorské právo vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (§ 9 odst. 1 AZ) – když programátorka uloží kód nebo grafik nakreslí skicu; majetková práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti (§ 27 odst. 1 AZ). Stejně neformálně vzniká zvláštní právo pořizovatele databáze, pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad (§ 88a odst. 1 AZ); trvá 15 let od pořízení (§ 93 AZ). Obchodní tajemství se neuděluje ani nepřihlašuje: existuje, dokud jsou naplněny znaky § 504 OZ, zejména dokud jeho vlastník zajišťuje utajení; jakmile utajení skončí, ochrana zaniká. Na úrovni EU existuje také nezapsaný průmyslový vzor EU, chráněný tři roky od prvního zpřístupnění veřejnosti (čl. 12 nařízení (EU) 2026/715, které od 1. 7. 2026 nahradilo nařízení (ES) č. 6/2002). Dva důsledky: za prvé neexistuje rejstřík, takže vznik, obsah a datum vytvoření se v případném sporu prokazují; zaměstnavatel by měl dbát na evidenci, verzování a datování. Za druhé právo vzniká vždy u fyzické osoby, která statek vytvořila; má-li s ním nakládat zaměstnavatel, musí zákon výkon práv přesměrovat – to činí § 58 AZ, ke kterému se dostaneme za chvíli. UPOZORNĚNÍ: Značka © nemá v ČR konstitutivní význam; ochrana nezávisí na jejím užití ani na registraci. U obchodního tajemství je „vlastníkem“ ten, kdo zajišťuje utajení – zpravidla zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec, který informaci vytvořil. OTÁZKA PRO STUDENTY: „Musí programátorka svůj kód někde registrovat, aby byl chráněn?“ OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: Ne, ochrana vzniká vytvořením. TYPICKÁ CHYBA: představa „registrace copyrightu“ převzatá z USA. PŘECHOD: Druhá skupina předmětů vyžaduje rozhodnutí úřadu. ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/715 ze dne 11. 3. 2026 o průmyslových vzorech Evropské unie (kodifikované znění; Úř. věst. L, 2026/715, 30. 3. 2026; v platnosti od 1. 7. 2026; čl. 163 zrušil nařízení Rady (ES) č. 6/2002, odkazy na ně se čtou podle srovnávací tabulky v příloze III), čl. 12 a 13 (doba ochrany nezapsaného a zapsaného průmyslového vzoru EU), čl. 14 odst. 3 (vzor vytvořený zaměstnancem) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32026R0715 REGISTRAČNÍ VZNIK OCHRANY: ROZHODUJE ÚŘAD •Přihláška → průzkum → zápis / udělení → Věstník •Patent: účinky ode dne oznámení o udělení ve Věstníku ÚPV (§ 11 odst. 2 ZV); 20 let od podání přihlášky (§ 21 odst. 1 ZV) •Užitný vzor: zápis bez průzkumu novosti; 4 roky + 2× 3 roky (§ 15 zák. č. 478/1992 Sb.) •Průmyslový vzor: 5 let, obnova až na 25 let (§ 11 ZPV); ochranná známka: 10 let, obnovitelná (§ 29 ZOZ) •Novost: zveřejnění před podáním přihlášky ochranu zmaří (§ 5 ZV; § 4 ZPV) → mlčenlivost zaměstnance je klíčová Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 1 | právní stav k 28. 9. 2026 9 Lekce 1 VÝKLAD: U průmyslových práv ochrana nevzniká vytvořením, ale rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví (případně EUIPO nebo Evropského patentového úřadu) na základě přihlášky. Patent: účinky nastávají ode dne oznámení o udělení ve Věstníku ÚPV (§ 11 odst. 2 ZV) a patent platí 20 let od podání přihlášky (§ 21 odst. 1 ZV); před udělením probíhá věcný průzkum. Užitný vzor, tzv. malý patent, se zapisuje bez věcného průzkumu novosti a platí 4 roky s možností dvojího prodloužení o 3 roky (§ 15 zákona č. 478/1992 Sb.). Zapsaný průmyslový vzor: ochrana trvá 5 let od podání přihlášky a lze ji obnovovat až na 25 let (§ 11 ZPV). Ochranná známka: zápis platí 10 let od podání přihlášky a lze jej opakovaně obnovovat (§ 29 ZOZ). Pro pracovněprávní perspektivu je zásadní, že před zápisem existuje jen „právo na patent“ (§ 8 ZV), resp. „právo na průmyslový vzor“ (§ 12 ZPV): právo podat přihlášku a stát se majitelem. Právě toto právo přechází u podnikového vynálezu na zaměstnavatele. Druhý důsledek: podmínkou ochrany je novost. Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky, tj. všeho, k čemu byl přede dnem práva přednosti umožněn přístup veřejnosti (§ 5 odst. 1 a 2 ZV); obdobně u průmyslového vzoru (§ 4 ZPV). Zveřejnění vlastního řešení před podáním přihlášky – článek, konference, prezentace zákazníkovi bez dohody o mlčenlivosti – ochranu zmaří. Proto zákon ukládá zaměstnanci i zaměstnavateli v době rozhodování mlčenlivost (§ 9 odst. 3 ZV). UPOZORNĚNÍ: Ochranná lhůta (grace period) je u vynálezů v ČR jen šestiměsíční a jen pro zveřejnění plynoucí ze zřejmého zneužití vůči přihlašovateli nebo z vystavení na úřední výstavě (§ 5 odst. 5 ZV); u průmyslových vzorů je širší (§ 6 odst. 2 ZPV). Národní práva platí jen v ČR; evropské a unijní systémy probereme v lekcích 6, 7 a 9. Rozhodnutí ÚPV je správním rozhodnutím – lze podat rozklad a následně správní žalobu (lekce 8). PŘECHOD: Proč na způsobu vzniku tolik záleží právě v pracovním vztahu? ZDROJE: Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1992/478; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207; Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2003/441 PROČ ZPŮSOB VZNIKU OCHRANY ROZHODUJE Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 1 | právní stav k 28. 9. 2026 10 Lekce 1 Výsledek práce splňuje znaky předmětu ochrany NEFORMÁLNÍ VZNIK – dílo, databáze, obchodní tajemství REGISTRAČNÍ VZNIK – vynález, užitný a průmyslový vzor Právo vzniká u tvůrce okamžikem vytvoření (§ 9 odst. 1 AZ) U původce vzniká „právo na patent“ / „na průmyslový vzor“ (§ 8 ZV; § 12 ZPV) Zákon přesměruje výkon majetkových práv na zaměstnavatele (§ 58 odst. 1 AZ) Přechází na zaměstnavatele; písemné vyrozumění, uplatnění do 3 měsíců, jinak zpět (§ 9 ZV; § 13 ZPV) Osobnostní práva zůstávají autorovi (§ 58 odst. 4 AZ); bez oznámení, bez lhůt Přihlášku podává zaměstnavatel; původci náleží přiměřená odměna (§ 9 odst. 4 ZV; § 13 odst. 4 ZPV) Výsledek bez ochrany (nápad, postup, data, rutinní výstup): jen smlouva, mlčenlivost, § 301 a § 310 ZP, obchodní tajemství (§ 504 OZ) VÝKLAD: Schéma ukazuje logiku, kterou budeme používat v každé další lekci. Levá větev, neformální vznik: právo vzniklo u tvůrce v okamžiku vytvoření. Zákon proto musí stanovit, že výkon majetkových práv náleží zaměstnavateli (§ 58 odst. 1 AZ); osobnostní práva autora zůstávají nedotčena (§ 58 odst. 4 AZ); zaměstnanec nemá oznamovací povinnost a neběží žádná lhůta – režim nastupuje automaticky, jakmile je dílo vytvořeno ke splnění povinností. Pravá větev, registrační vznik: u původce vzniká právo na patent nebo na průmyslový vzor; to ze zákona přechází na zaměstnavatele (§ 9 odst. 1 ZV; § 13 odst. 1 ZPV), ale zákon staví procesní pojistky: původce musí zaměstnavatele neprodleně písemně vyrozumět a předat podklady (§ 9 odst. 2 ZV), zaměstnavatel musí právo uplatnit do tří měsíců, jinak přechází zpět na původce (§ 9 odst. 3 ZV), a po uplatnění vzniká původci právo na přiměřenou odměnu (§ 9 odst. 4 ZV). Přihlášku podává a majitelem se stává zaměstnavatel. Spodní pruh, žádná ochrana: nápady, postupy, data a rutinní výsledky; zde má zaměstnavatel jen nástroje pracovního a smluvního práva – mlčenlivost, § 301 a § 310 ZP, obchodní tajemství. UPOZORNĚNÍ: Schéma je zjednodušené: neřeší dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, služební poměr, spolupůvodce ani smluvní odchylky („není-li sjednáno jinak“). U ochranných známek se schéma nepoužije vůbec – známka „nevzniká“ u zaměstnance, ale zápisem pro přihlašovatele. OTÁZKA PRO STUDENTY: „Ve které větvi hrozí zaměstnavateli, že o právo přijde vlastní nečinností?“ OČEKÁVANÁ ODPOVĚĎ: V pravé – marným uplynutím tříměsíční lhůty. TYPICKÁ CHYBA: „u díla musí zaměstnavatel také něco uplatnit“. PŘECHOD: Abychom mluvili přesně, potřebujeme terminologii. ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89 KDO JE KDO: TVŮRCE, NOSITEL, VYKONAVATEL Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 1 | právní stav k 28. 9. 2026 11 Lekce 1 Pojem Kdo to je Právní základ Autor fyzická osoba, která dílo vytvořila – právnická osoba autorem být nemůže § 5 odst. 1 AZ Původce ten, kdo vynález / vzor vytvořil vlastní tvůrčí prací § 8 odst. 2 ZV; § 2 písm. d) ZPV; § 6 odst. 2 zák. č. 478/1992 Sb. Pořizovatel databáze fyzická nebo právnická osoba, která databázi na svou odpovědnost pořídí (nebo pro niž ji z jejího podnětu pořídí jiný) § 89 AZ Vykonavatel majetkových práv zaměstnavatel u zaměstnaneckého díla; autorem zůstává zaměstnanec § 58 odst. 1 AZ Přihlašovatel ten, kdo má právo na patent / na průmyslový vzor a podá přihlášku § 8 odst. 1 ZV; § 12 odst. 2 ZPV Majitel patentu / vlastník vzoru a známky osoba zapsaná v rejstříku po udělení či zápisu § 11 ZV; § 19 ZPV; § 8 ZOZ Vlastník obchodního tajemství ten, kdo zajišťuje utajení skutečností souvisejících se svým závodem § 504 OZ VÝKLAD: Terminologie je v této oblasti zrádná, protože běžný jazyk říká „vlastník“ o všem. Autorem je vždy fyzická osoba, která dílo vytvořila (§ 5 odst. 1 AZ); právnická osoba autorem být nemůže – může být jen vykonavatelem majetkových práv (§ 58 AZ) nebo nabyvatelem licence. Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací (§ 8 odst. 2 ZV); obdobně původce průmyslového vzoru (§ 2 písm. d) ZPV) a užitného vzoru (§ 6 odst. 2 zákona č. 478/1992 Sb.). Pořizovatelem databáze je naproti tomu fyzická nebo právnická osoba, která databázi na svou odpovědnost pořídí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba (§ 89 AZ) – proto bývá pořizovatelem přímo zaměstnavatel. Vykonavatelem majetkových práv je zaměstnavatel u zaměstnaneckého díla; autorem zůstává zaměstnanec. Přihlašovatelem je ten, kdo má právo na patent či na průmyslový vzor a podá přihlášku; po zápisu se stává majitelem patentu (§ 11 ZV), vlastníkem zapsaného průmyslového vzoru (§ 19 ZPV) nebo vlastníkem ochranné známky (§ 8 ZOZ). Vlastníkem obchodního tajemství je ten, kdo zajišťuje utajení skutečností souvisejících s jeho závodem (§ 504 OZ). PŘÍKLAD Z JUDIKATURY: Nejvyšší soud, rozsudek ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 725/2012: architektonická studie a otázka, zda ji může jako kolektivní dílo (§ 59 AZ) uplatňovat společnost, pod jejímž jménem byla zveřejněna. Nejvyšší soud zdůraznil, že režim, který přenáší výkon práv z autorů na právnickou osobu, „znamená zásadní zásah do majetkových zájmů autora“, a proto musí být jeho zákonné podmínky skutečně naplněny (právně relevantní podnět, vedení tvorby, uvedení díla pod jménem této osoby); zákon chrání autora jako slabší stranu. Pro náš předmět to znamená: přiřazení práv zaměstnavateli není samozřejmost, ale zákonná výjimka, jejíž podmínky se prokazují. METODIKA: Terminologii vyžadujte důsledně i v diskusi – „firma je vlastníkem programu“ je nepřesné; správně „zaměstnavatel vykonává majetková práva k programu“. PŘECHOD: Vraťme se k úvodním situacím – nyní s pojmy, které k jejich řešení potřebujeme. ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1990/527; Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/1992/478; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/207; Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2003/441; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Nejvyšší soud, rozsudek ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 725/2012, ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.725.2012.1 – https://rozhodnuti.nsoud.cz/ (vyhledání podle sp. zn.) DISKUSE: ZPĚT KE ČTYŘEM ODCHODŮM •Designérka · programátor · výzkumnice · marketingový specialista – hlasujte znovu •Postupujte ve čtyřech krocích: •Je výstup vůbec předmětem ochrany? Které znaky musí splňovat? •Kdo je nositelem či vykonavatelem práv – tvůrce, nebo zaměstnavatel? •Je zamýšlené jednání užitím statku (rozmnožení, zveřejnění, sdělování veřejnosti)? •Jaké další povinnosti hrají roli: mlčenlivost, § 301 a § 316 ZP, obchodní tajemství, konkurenční doložka? Duševní vlastnictví v pracovněprávních vztazích | Lekce 1 | právní stav k 28. 9. 2026 12 Lekce 1 Samostudium: JAKL 2017 – úvodní kapitoly (pojmy, systém) · SRSTKA 2019 – pojem díla, vznik práva · TELEC 2012 – k pojmu nehmotného statku Příště – lekce 2: § 2–3, § 34, § 38, § 301, § 304, § 310 a § 316 ZP; § 58 AZ; § 9–10 ZV METODIKA: Vraťte se k hlasování ze snímku 4; nechte studenty hlasovat znovu a porovnejte poměry. Veďte je čtyřmi otázkami na snímku: je výstup předmětem ochrany, kdo je nositelem nebo vykonavatelem práv, je zamýšlené jednání užitím statku a jaké další povinnosti (mlčenlivost, § 301 ZP, obchodní tajemství) hrají roli. ŘEŠENÍ: Designérka – autorství ano; vystavení v portfoliu na webu nebo sociálních sítích je užitím díla (sdělování veřejnosti, § 18 AZ), k němuž vykonává práva zaměstnavatel (§ 58 odst. 1 AZ); potřebuje souhlas nebo ujednání; zvyklost v oboru souhlas nenahrazuje; doporučte sjednat „portfoliovou doložku“ (lekce 4). Programátor – zkopírování a zveřejnění kódu je zásahem do práv vykonávaných zaměstnavatelem (§ 58, § 12 AZ), porušením obchodního tajemství (§ 2985 OZ) a § 301 písm. d) ZP; při zásahu nikoli nepatrném přichází v úvahu § 270 TZ; samotné odnesení kopie je porušením § 301 písm. d) ZP bez ohledu na autorství. Výzkumnice – laboratorní deník je věcí zaměstnavatele (§ 301 písm. d), § 316 ZP), jeho obsah je know-how, případně obchodním tajemstvím; nedokončenou zprávu smí zaměstnavatel dokončit (§ 58 odst. 5 AZ); vlastní znalosti a zkušenosti si však odnáší „v hlavě“ – meze stanoví konkurenční doložka (§ 310 ZP) a obchodní tajemství. Marketingový specialista – krátká slovní spojení zpravidla nesplňují jedinečnost či původnost (Infopaq připouští ochranu i krátkých částí, jsou-li vlastním duševním výtvorem autora – posuzuje se individuálně); název kampaně může být zapsán jako ochranná známka zaměstnavatele (§ 8 ZOZ) nebo chráněn proti nekalé soutěži (§ 2976 OZ); užívat smí jen to, co není chráněno ani utajeno. OTÁZKA K DISKUSI: „Změnilo se vaše hlasování? Proč?“ OČEKÁVANÝ POSUN: u designérky (portfolio není samozřejmost) a u marketingového specialisty (slogan často nechráněn, název však chráněn známkou). ZÁVĚR: Samostudium a přípravu na lekci 2 uvádí rámeček na snímku; stav pramenů, citace a literatura následují. ZDROJE: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, znění od 1. 7. 2025 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění od 29. 8. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262; Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, znění od 1. 1. 2026 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2009/40; Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, znění od 1. 2. 2022 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2003/441; SDEU, rozsudek ze dne 16. 7. 2009, C-5/08, Infopaq International A/S v. Danske Dagblades Forening, ECLI:EU:C:2009:465, body 33–37 – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62008CJ0005 K PRAMENŮM: Upozorněte na tři věci. Za prvé: předpisy jsou citovány ve znění účinném k 28. 9. 2026 (autorský zákon ve znění od 1. 7. 2025; zákoník práce ve znění od 29. 8. 2026; občanský zákoník od 1. 1. 2026; zákon o vynálezech, zákon o užitných vzorech, zákon o průmyslových vzorech a zákon o ochranných známkách ve znění od 1. 2. 2022) – při samostudiu používejte e-Sbírku, nikoli starší tištěná znění. Za druhé: literatura z charakteristiky předmětu (Jakl 2017, Srstka 2019) je výchozí četbou pro pojmy a systematiku, nikoli aktuálním komentářem právního stavu – obě vydání předcházejí novelám autorského zákona z let 2023 a 2025 i reformě ochrany designu v EU z roku 2024. Za třetí: na příští lekci si přečtěte uvedená ustanovení zákoníku práce, § 58 AZ a § 9 a 10 ZV. ZKRATKY UŽITÉ NA SNÍMCÍCH: AZ – zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon; ZV – zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích; ZPV – zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů; ZOZ – zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách; OZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; ZP – zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; LZPS – Listina základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.); ÚPV – Úřad průmyslového vlastnictví; EPO – Evropský patentový úřad; DV – duševní vlastnictví; AI – umělá inteligence; TRIPS – Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví; MS Praha – Městský soud v Praze. ÚPLNÉ CITACE JUDIKATURY SDEU A EPO: – SDEU, rozsudek ze dne 16. 7. 2009, C-5/08, Infopaq International A/S v. Danske Dagblades Forening, ECLI:EU:C:2009:465, body 33–37 – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62008CJ0005 LITERATURA K SAMOSTUDIU: – JAKL, L. Duševní vlastnictví a jeho právní ochrana. 2. vyd. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2017. ISBN 978-80-87956-50-2. – SRSTKA, J. a kol. Autorské právo a práva související. Vysokoškolská učebnice. 2. vyd. Praha: Leges, 2019. ISBN 978-80-7502-386-5. – TELEC, I. Pojmové znaky duševního vlastnictví. Praha: C. H. Beck, 2012. – KOUKAL, P. Autorské právo, public domain a lidská práva. Brno: Masarykova univerzita, 2019. – MYŠKA, M. Veřejné licence. Brno: Masarykova univerzita, 2014. (Bibliografické údaje literatury převzaty z charakteristiky předmětu; obsah publikací nebyl v této lekci citován.)