5. Právní úprava elektronického podepisování (druhy podpisů,
uchovávání el. dokumentů, povinnosti a odpovědnost
podepisujících a osob spoléhajících se na podpis,
soukromoprávní a veřejnoprávní aspekty, dokazování platnosti a
existence el. podpisu)
Právo informačních a komunikačních technologií
30 | 10 | 2025

2

I. Význam podpisu v
právním řádu

OBECNÝ VÝZNAM PODPISU V
PRÁVNÍM ŘÁDU
Podpis v soukromém právu
 V soukromoprávních vztazích je podpis jednající osoby
předpokladem platnosti písemných právních úkonů (§ 561
občanského zákoníku).
Podpis ve veřejném právu
 Ve vztazích veřejnoprávních jde rovněž zpravidla o nezbytnou
náležitost řádného podání.
 Je třeba rozlišovat režim v oblastech veřejného (e-government –
vertikální vztah) i soukromého práva (smlouvy, e-commerce –
horizontální vztah). Hezký je to vidět v oblasti ISDS (§16 - §18a),
případně v katastrálních předpisech (cert. MPSV, apod.)
 Pozor na notářské, úřední či jiné ověření listiny (legalizace, vidimizace),
jež má rovněž veřejnoprávní podstatu.
 Klíčovým pojmem je listina…

|

OBECNÝ VÝZNAM PODPISU V
PRÁVNÍM ŘÁDU (POJEM LISTINA)
Co je to listina?
 Legální definice listiny v právu chybí. Nejde však o vytýkatelný
nedostatek současné právní úpravy a „teoretické spory kolem listiny
tak nemají patrně praktického významu“.
Co je to podpis?
 Podobně jako pojem „listina“, není v právním řádu definován ani pojem
podpis (vyjma elektronického). V tomto ohledu tak nemusí být vždy
zřejmé, jak úplný podpis je z hlediska práva ještě dostatečný a jaký již
nikoliv.
 Podpis však vždy (tradičně) plnit určitou identifikační funkci…
Absence jasných definic by však v praxi neměla činit potíže.
Důležité je však se zabývat náležitostmi konkrétního právního jednání…

|

5

II. Formy a náležitosti el.
podpisu

PÍSEMNÉ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ
(OBČZ)
§ 559
 Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve
volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.
 písemná
 ústní
 „konkludentní“
§ 560
 Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo
převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se
takové právo mění nebo ruší.
 požadavek na písemnou formu tak nutno chápat jako určité
“varování“,

|

PÍSEMNÉ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ
(§ 561 OBČZ)

 § 562/1 Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném
elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení
jeho obsahu a určení jednající osoby“
 Obsah emailové zprávy:

 „Ahoj, vím, že ti to dlužím, Tomáš“
 Obsah SMS zprávy: „daruji ti svůj dům, otec“, „rozvádím se“, „máte výpověď“

§ 562 odst. 1 je zvláštní úpravou platné písemnosti bez podpisu vůči
obecné úpravě písemnosti s podpisem v § 561 odst. 1 věty 1 a 3“, tj. postačí
určení (nikoli ověření) jednající osoby“, i pouhé jméno a příjmení v e-mailu

|

8

III. Druhy podpisu v právu
(obecně)

DRUHY PODPISU A JEJICH PŘÍPADNÁ
KOMPARACE (OBECNĚ)
Podpis (cokoliv)
 jde o nejméně „bezpečnou“ variantu;
 postačuje řetězec znaků či jiný obvyklý identifikátor („klikyhák“)
Vlastnoruční podpis (autogram)
 jde o tradiční a relativně bezpečnou variantu (písmo-znalecký posudek)
Ověřený podpis (ať již soudně, notářsky nebo úředně)
 tradičně považováno za nejbezpečnější variantu;
 ověřením získává podpis (částečně) veřejnoprávní povahu
___________________________________________________________
Elektronický podpis (včetně jeho vyšších forem – viz eIDAS)
 jeho bezpečnost zde zcela závisí na použití konkrétního druhu
Další hybridní druhy podpisu
 dle kvality a povahy autentizace;
 např. prostřednictvím behaviorální biometrických znaků
dynamiky záznamu řeči, chůze, psaní na klávesnici, apod.).

|

člověka

(např.

10

IV. Historie a úprava
elektronického
podepisování dle eIDAS a
českého práva

PRAMENY EL. PODEPISOVÁNÍ V ČR
 Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (ZoEP) byl ke dni 19. 9. 2016
zrušen a nahrazen
 zákonem č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické
transakce (ZoSVD), čímž zákonodárce reagoval na
 nařízení EP a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické
identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na
vnitřním trhu (eIDAS)
ZoSVD upravuje:
 některé postupy poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru,
 některé požadavky na služby vytvářející důvěru,
 působnost Ministerstva vnitra oblasti služeb vytvářejících důvěru a
 sankce za porušení povinností v oblasti služeb vytvářejících důvěru.
Nařízení eIDAS má aplikační přednost a upravuje:
 vzájemné uznávání v EU, služby vytvářející důvěru
 elektronický podpis, elektronická pečeť
 elektronická časová značka, el. doručování, apod.

|

DRUHY EL. PODPISU (OBECNĚ)
"Nařízení eIDAS rozlišuje několik základních
elektronických podpisů
 elektronický podpis,
 zaručený elektronický podpis,
 zaručený elektronický podpis založený na
kvalifikovaném
certifikátu pro elektronický podpis
 kvalifikovaný elektronický podpis.

druhů

 uznávaný elektronický podpis (specifikum české
úpravy)
 zaručený elektronický podpis založený na
kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo
 kvalifikovaný elektronický podpis.

|

DRUHY PODPISU 1/4
(PROSTÝ ELEKTRONICKÝ PODPIS)
Prostý elektronický podpis (čl. 3 eIDAS)
 data v elektronické podobě, která
 jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky
spojena a která
 podepisující osoba používá k podepsání.
Předchozí (neplatná) úprava (§ 2 zákona č. 227/2000 Sb.) považovala za
(prostý) elektronický podpis pouze:
 údaje v elektronické podobě,
 které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které
 slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve
vztahu k datové zprávě.
Existuje zde nějaký faktická změna:
 možnosti podepsat (obligatorní) písemné právní jednání dle OZ?
 sms, email, ale i např. elektronický záznam ústní komunikace...

|

DRUHY PODPISU 2/4
(ZARUČENÝ ELEKTRONICKÝ PODPIS)
Nařízení eIDAS stanoví (čl. 26), že zaručený elektronický podpis musí
splňovat:
a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;
b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;
c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která
podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou
výhradní kontrolou; a
d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým
způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-297

|

DRUHY PODPISU 3/4
(ZARUČENÝ ELEKTRONICKÝ PODPIS ZALOŽENÝ NA
KVALIFIKOVANÉM CERTIFIKÁTU )

Nařízení eIDAS stanoví (čl. 3), že zaručený elektronický podpis založený na
kvalifikovaném certifikátu:
• Musí jít o zaručený elektronický podpis (čl. 26), tj.
 je jednoznačně spojen s podepisující osobou;
 umožňuje identifikaci podepisující osoby;
 je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která
 podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou
 výhradní kontrolou; a
 je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým
 způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
• Musí být založen na kvalifikovaném certifikátu, který vydává důvěryhodný
(kvalifikovaný) poskytovatel těchto služeb a musí obsahovat určité specifické
informace, jako je identita podepisující osoby a informace o certifikační autoritě.
 Zaručený elektronický podpis splňující výše uvedené požadavky má stejnou
právní hodnotu jako vlastnoruční podpis v rámci všech členských států EU.
Kvalifikovaný elektronický podpis (nejvyšší úroveň) má přitom výhodu v tom,
že má automaticky plnou právní závaznost a nemusí být dodatečně
dokazován.

|

DRUHY PODPISU 4/4
(KVALIFIKOVANÝ ELEKTRONICKÝ PODPIS)
Nařízení eIDAS stanoví (čl. 2), že kvalifikovaný elektronický podpis je
vymezen jako:
 zaručený elektronický podpis (čl. 26), který
 je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických
podpisů a který
 je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.
______
 Kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů
prostředek pro vytváření elektronických podpisů, který splňuje stanovené
požadavky stanovené (USB token, chip, apod.);
 Kvalifikovaným certifikátem pro elektronický podpis je certifikát pro
elektronický podpis, který je vydán kvalifikovaným poskytovatelem služeb
vytvářejících důvěru a splňuje stanovené;
 Kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru
je
poskytovatel služeb vytvářejících důvěru, který poskytuje jednu či více
kvalifikovaných služeb vytvářejících důvěru a kterému orgán dohledu udělil
status kvalifikovaného poskytovatele.
|

DRUHY PODPISU
(UZNÁVANÝ ELEKTRONICKÝ PODPIS)

Dle § 6 odst. 2 ZoSVD se rozumí uznávaným elektronickým podpisem
zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro
elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.
 česká specialita (a podivnost);
 pojem uznávaný el. podpis implikuje dva různé druhy el. podpisu;
 není to intuitivní konstrukce, způsobuje problémy v praxi (praxe uznává
jen zaručený el. podpis založený na kval. certifikátu
 princip matrjošky (ZP je obsažen v ZEP, ten pak ZEPsQC a ten zase v
QEP)
 zmínka o něm je zbytečná, zákon měl normovat jen o ZEPsQC;
 v principu jde o podpis, kdy se lze důvěryhodně spoléhat na to, že patří
tomu, kdo je uveden v kval. Certifikátu
 Stricto sensu nejde o druh podpisu, ale o zastřešující pojem pro dva jiné
druhy podpisu
 Kde má smysl a význam používat QEP?

|

PRÁVNÍ ÚČINKY EL. PODPISU

 Elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí
být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho
důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky
na kvalifikované elektronické podpisy.
 Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný
vlastnoručnímu podpisu.
 Kvalifikovaný elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu
vydaném v jednom členském státě se uznává jako kvalifikovaný
elektronický podpis ve všech ostatních členských státech.
 V platné právní úpravě chybí ekvivalent ověřeného podpisu pro el.
podpisu, tj. není možné provést legalizaci v el. světě, existují výjimky
(ISDS, insolvenční zákona)
|

SPECIFIKA ČESKÉ ÚPRAVY: PODEPISOVÁNÍ DLE ZOSVD (§ 5 – § 6)

Podepisování dokumentu
§5
K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis,
podepisuje-li elektronický dokument, kterým
a) činí úkon nebo právně jedná stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená
zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným
celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo jejich orgán anebo jiná jejich
součást (dále jen „veřejnoprávní podepisující“), nebo
b) činí úkon osoba neuvedená v písmenu a) při výkonu své působnosti.
§6
(1) K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis,
podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu
podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti.
(2) Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený
na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.
Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce
|

PEČETĚNÍ DLE ZOSVD
(§ 8 - § 10)
 Může vytvářet jen právnická osoba (pečetící osoba) a lze ji připojit jen na to,
čeho je sama původcem. Nejde o projev vůle, ale deklarací původu!
 Nestanoví-li jiný právní předpis jako náležitost právního jednání obsaženého v
dokumentu podpis nebo tato náležitost nevyplývá z povahy právního jednání,
veřejnoprávní podepisující a jiná právnická osoba, jedná-li při výkonu své
působnosti, zapečetí dokument v elektronické podobě kvalifikovanou
elektronickou pečetí.
 K pečetění elektronickou pečetí lze použít pouze uznávanou elektronickou
pečeť, pečetí-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná vůči
veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich
působnosti. Uznávanou elektronickou pečetí se rozumí zaručená elektronická
pečeť založená na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť nebo
kvalifikovaná elektronická pečeť.
V ostatních případech lze k pečetění použít
 zaručenou elektronickou pečeť,
 uznávanou elektronickou pečeť, případně jiný typ elektronické pečeti, pečetí-li
se elektronický dokument, kterým se právně jedná
|

 Co když se osoba podepíše el. pečetí?

21

V. Dokazování, presumpce
důkazní spolehlivost
elektronické písemnosti, aj.

DOKAZOVÁNÍ - PRÁVNÍ PROKAZATELNOST A
ODPOVĚDNOSTNÍ ASPEKTY
Soukromé právo
 za důkaz sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci,
zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů,
fyzických a právnických osob, notářské zápisy a jiné listiny, ohledání
a výslech účastníků. (§ 125 občanského soudního řádu)
Veřejné právo
 za důkaz v trestním řízení může sloužit vše, co může přispět
k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké
posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání (§ 89 odst. 2
trestního řádu).
Důkazní prostředky
 důkaz el. podpisem zpravidla neleží ve vzduchoprázdnu,

lze kombinovat s celou řadou dalších doprovodných (nepřímých
důkazů), např.
 záznam dat dle data retention (zákon o el. komunikacích),
 znalecké posudky (lingvisticko matematická analýza textu, apod.),
 metadata el. dokumentu, apod.

|

DOKAZOVÁNÍ - PRÁVNÍ PROKAZATELNOST A
ODPOVĚDNOSTNÍ ASPEKTY
Historická úprava - odpovědnost podepisující osoby
 za škodu způsobenou porušením povinností (vyjmenovaných v §5 odst.
1 ZoEP) odpovídá podepisující osoba podle občanského zákoníku –
neplatný § 5 ZoEP stanovil, že podepisující osobě má násl. povinnosti:
 zacházet s prostředky, jakož i s daty pro vytváření
zaručeného elektronického podpisu s náležitou péčí tak,
aby nemohlo dojít k jejich neoprávněnému použití,
 uvědomit neprodleně poskytovatele certifikačních
služeb, který vydal kvalifikovaný certifikát, o tom, že hrozí
nebezpečí zneužití jejích dat pro vytváření zaručeného
elektronického podpisu.
 Odpovědnosti se pak podepisující osoba může zprostit, pokud prokáže,
že ten, komu vznikla škoda, neprovedl veškeré úkony potřebné
k tomu, aby si ověřil, že zaručený elektronický podpis je platný
a jeho kvalifikovaný certifikát nebyl zneplatněn.
EIDAS ani ZoSVD odpovědnost podepisujících osob přímo neřeší! Ta
vyplývá z obecné úpravy (ObčZ)

|

PRESUMPCE DŮKAZNÍ SPOLEHLIVOST EL.
PÍSEMNOSTI § 562/2 OBČZ)
 Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém
systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a
jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu
závodu (podniku) a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má
se za to, že záznam je spolehlivý.
 Jde o vyvratitelnou právní domněnku spolehlivosti záznamů o právních
jednáních obsažených v elektronickém systému, pokud jsou tyto
záznamy prováděny kvalifikovaným způsobem
 Nejde o domněnku správnosti či pravosti těchto záznamů, ale jen
splehlivosti!
 Domněnka tedy působí ve prospěch osoby (druhé strany), která se
uvedených údajů dovolá. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu
a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že
záznam je spolehlivý.

|

SROVNÁNÍ VLASTNORUČNÍHO A
KVALIFIKOVANÉHO PODPISU


na rozdíl od problematiky elektronického podepisování je u
podepisování vlastní rukou řada praktických zkušeností ve všech
sférách života člověka



vlastnoruční podpis je výsledkem individuálního a relativně stálého
písemného projevu člověka. Z těchto poznatků vychází např.
grafologie. Posudkem soudního znalce v oboru písmoznalectví pak
lze určit pravost vlastnoručního podpisu.

Existují však problémy:
 Písmoznalecké expertízy nebývají příliš jednoznačné
 Pro určení pravosti podpisu nepostačuje méně než 10 nesporně
pravých podpisů
 Osoba je individuálně identifikovatelná až od 13 let věku

|

SROVNÁNÍ VLASTNORUČNÍHO A
KVALIFIKOVANÉHO PODPISU
 často dochází k záměně písmoznalectví za grafologii.
 písmoznalectví je jedním ze znaleckých oborů, který umožňuje
individuální identifikaci pisatele. Předmětem zkoumání jsou jak
sporné podpisy, tak celé písemné projevy (např. závět).
 grafologie je obor (?)psychologie, zabývající se studiem písma a
jeho vztahu k lidskému chování. Z empirického pohledu jde o velmi
hypotetický obor.
 mezi písmoznalectvím a grafologií těmito dvěma obory je však
značný rozdíl, písmoznalectví zjišťuje, kdo (tj. jaká osoba) co
napsala, zatímco grafologie se zajímá o to, jaký je ten, kdo něco
napsal. Grafologie se někdy též nazývá „psychologie písma“.

|

ZNEUŽITÍ PODPISU

Odpovědnostní
důsledky
zneužití podpisu
 neplatnost, resp.
zdánlivost právního
jednání
 přestupek
 zločin, přečin, atd.

|

VI. RELEVANTNÍ PRÁVNÍ
PŘEDPISY A ZDROJE

28 Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page

DOPORUČENÁ LITERATURA
 DONÁT, J., MAISNER, M., PIFFL, R. Nařízení eIDAS. Komentář. Praha: C. H.
Beck, 2017.
 LECHNER, T. Deset let vývoje zákona o elektronickém podpisu. Právní rozhledy.
2010, č. 14, s. 526-532.
 PETERKA, J. Báječný svět elektronického podpisu. Praha: CZ.NIC, 2011.
 POLČÁK, R. Elektronické právní jednání - změny, problémy a nové možnosti v
zákoně č. 89/2012 Sb. In XXI. Karlovarské právnické dny. Praha: Leges, 2013.
 POLČÁK, Radim, a kol. Právo informačních technologií, Wolters Kluwer, 2018
 POLČÁK, R. Dokazování elektronickými dokumenty. In Dokazovanie v civilnom a
trestnom konaní. Pezinok: Justičná akadémia Slovenskej republiky, 2012, s. 61-70.
 UNT, M., LECHNER, T. Spisová služba. Praha: Leges, 2017.

29 | Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií

PRÁVNÍ PŘEDPISY A DALŠÍ ZDROJE
 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července
2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro
elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení eIDAS),
 navazující zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro
elektronické transakce, související změnový zákon č. 298/2016 Sb., kterým se mění
některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro
elektronické transakce

 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ObčZ nebo NOZ)
 Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů
(digitální ústava)

30 | Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií

DISKUSE?
31 | Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru)

DĚKUJI
ZA POZORNOST

Jungmannova 17 | 110 00 Praha 1
| Česká republika
+420 221 506 700
www.cevro.cz

32