2. PRÁVNÍ RÁMEC DISPOZIC S DATY, SPECIFIKA OCHRANY DAT VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU) Právo informačních a komunikačních technologií 9 | 10 | 2025 I. POJEM DATA, ÚDAJE A INFORMACE 2 | POJEM DATA A INFORMACE •Data •jsou zpravidla syrová, nestrukturovaná fakta nebo hodnoty, které nemají samy o sobě význam, dokud nejsou nějak zpracována nebo interpretována (např. seznam čísel nebo naměřených hodnot). • •Údaje •U určitém kontextu může jít v zásadě o synonymum pro data; •jsou data v určitém (minimálním) kontextu, která již mohou mít určitou formální strukturu nebo označení, díky čemuž lze z nich snadněji číst nebo je vyhledávat, bývají zpravidla spojena s konkrétní věcí, osobou, objektem nebo událostí (např. osobní údaje, kontaktní údaje), • •Informace •zpravidla jde o výsledek zpracování a interpretace (typicky popis) dat nebo údajů, tedy jejich smysluplné propojení a vyvození významu (viz např. nasbíraná statistická data od respondentů a jejich popis ve studii); •informace poskytuje odpovědi na otázky a pomáhá při rozhodování, například trend prodeje za určité období nebo analýza chování zákazníků. • • • • • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 3 | POJEM DATA A INFORMACE •Data •samotná existence dat neimplikuje existenci informace (ani entropii); •až způsob nakládání s daty (např. jejich sdílení či vložení do “systému“ v závislosti na jejich kvalitě a v určitém čase může vést ke vzniku informace; •některá data však mohou být informací (např. „materiálně“ pravdivé výroky jako je např. „nálada na trhu, apod.) •Informace •není statickým jevem nebo nějakou ideálně existující entitou; •je určitým protikladem entropie (např. v kybernetice); •není možno vnímat staticky nebo (slovy práva), jako nějaký ideální statek, jde o popis (fakticita); •jde o přírodní fenomén, který lze z pohledu člověka popsat pouze v čase; •nemá charakter objektivní skutečnosti, ale jde o objektivně vnímatelný přírodní proces a právě s procesním charakterem informace se právo srovnává jen velmi nesnadno; •Právní regulace nezřídka s pojmem informace “pracuje “ neadekvátně •snahy o regulaci šíření informací připomínají snahu o regulování stavu, že „prase umí létat“; •viz příklady z oblasti ochrany osobních údajů, autorského práva, apod.; • • • • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 4 Informace je přírodní fenomén, který lze z pohledu člověka popsat pouze v čase: - PRASE UMÍ LÉTAT: - vědeckými výpověďmi potvrzené přelety prasat v blíže neurčeném místě nedaleko Verony mělo na svědomí kritické nahromadění metanu v prasečinci a následná exploze způsobená jiskrou v rozvodné skříni. Je ovšem otázkou, zda tato výjimečná událost skutečně opravňuje Právotvůrce k presumpci schopnosti prasete létat resp. k investici do komplexní právní úpravy tohoto přírodního úkazu a do jejího institucionálního zajištění. - povinné zkoušky pro piloty prasat, - poplatky za přelet prasete přes suverénní území státu nebo - pravidla pro označování ozbrojených létajících prasat výsostnými znaky., - “zřízení letového provozu pro prasata“ Ochrana osobních údajů a soukromí: - tímto ústavním a subsidiárně pak soukromoprávním institutem je primárně sledován informační efekt - ten však má charakter konkrétních pravidel regulujících nikoli přímo soukromí (jako informaci o člověku), ale užití dat (osobních údajů) - ve výsledku je za zásah do soukromí považována taková operace s daty (typicky jejich sběr nebo následné užití), která vede k negativnímu informačnímu efektu (zásahu do soukromí,) u konkrétního člověka. - primárním účelem je zde ochrana soukromí (informace), ke které dojde nezákonnou operací s daty PŘÍKLAD Č. 1 – ochrana soukromí - spor o ochranu osobnosti, který vedla s jedním pánským časopisem známá herečka. Ta se nejprve nechala vyfotografovat pro prestižní společenský časopis v lehce lascivních pózách. - vydavatel poskytl licenci k užití těchto fotografií i nepoměrně méně prestižnímu výlučně pánskému časopisu, herečka úspěšně uplatnila negatorní žalobu na ochranu osobnosti, neboť se obávala o svou dobrou pověst. - šlo přitom stále o tutéž herečku a tytéž fotografie - rozdíl byl pouze v tom, kde mají být publikovány. Právo v tomto případě vhodně odlišilo data (fotografie) od informace (účinku jejich užití) a prostřednictvím efektivní ochrany spočívající v uložení konkrétní povinností (zákazu publikace fotografií) zajistilo realizaci ochrany osobnosti PŘÍKLAD Č. 2 – ochrana soukromí – zákonný způsob kalkulace ušlého zisku - rozhodnutí Nejvyššího soudu v otázce výše škody způsobené protiprávním zpřístupněním autorského díla. - Nejvyšší soud v tomto případě konstatoval, že škoda může být na straně vykonavatele majetkových práv autorských kalkulována pouze v návaznosti na reálný užitek prokazatelně nerealizovaný kvůli určité manipulaci s daty (v tomto případě kvůli zpřístupnění dat veřejnosti prostřednictvím služby na sdílení datových souborů). - Soud správně oddělit data (neoprávněné sdílení dat) od informace (způsob, kterým toto užití skutečně generovalo pachateli zisk resp. kterým zasáhlo do realizace zisku poškozenému ) - Soud šel proti výslovnému ust. § 40/4 Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem. - Viz rozhodnutí č. j. 5 Tdo 171/2014 ze dne 8. 10. 2014, publ. on-line na adrese www.nsoud.cz. II. PRÁVA K DATŮM (ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ) Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 5 | PRÁVA K DATŮM (POZITIVNÍ PŘÍKLAD AUTORSKÉHO PRÁVA) •Absolutní (erga omnes) a relativní (inter omnes) pojetí práv • intuitivně se může zdát, že data mohou být jakožto statická kategorie (statek) předmětem absolutních práv (např. ve formě vlastnictví nebo držby); •absolutnímu charakteru těchto práv však napovídá označení existujících právních konceptů (např. IP či copyright); •vždy je třeba posuzovat práva k výsledkům tvůrčí činnosti jinak než práva přiznaná všem ostatním vlastníkům. („Tato práva nikdy nebyla stejná a nikdy stejná být nesmí.“ Viz L. Lessig); • •Autorské právo •filosofie autorského práva je postavena rozumně, formálně je založená na tom, že autor má absolutní práva k dílu, fakticky však autorské právo zahrnuje absolutní práva nikoli k dílu jako takovému, ale k jeho užití respektive k formální kvalitě jeho užití; •této logice odpovídá i povaha autorských práv, která až na velké výjimky náleží výlučně autorovi a ostatní subjekty je mohou pouze v určité míře vykonávat; •tam, kde autorské právo z této logiky uhýbá a snaží se namísto ochrany práv k užitku nastavit své instituty k ochraně díla jako nějakého ideálního statku (tj. dat tvořících dílo), vznikají absurdní právní konstrukce, •např. specifická ochrana DRM, zákonné náhrady škody nebo tautologické výjimky z výjimek; •na tam, kde se autorské právo soustředí na ochranu shora zmíněných souvislostí (tj. typicky např. na ochranu absolutního práva k ekonomickému užitku), pozorujeme jeho efektivní působení i naplňování jeho původního ekonomického účelu; • • • • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 6 PRÁVA ABSOLUTNÍ - působí vůči všem, je znám konkrétní nositel práva, ale ve vztahu k tomuto nositeli vyplývají povinnosti všem ostatním subjektům ve společnosti. - Příklad: JSTE vlastníkem nemovitosti. Vašemu právu vlastnit odpovídá povinnost všech ostatních subjektů nerušit vás ve výkonu vlastnického práva. Každý tedy musí respektovat to, že tento majetek vlastníte, disponujete s ním, může jej darovat, prodat, upravit, opravit, prostě činit s ním dle svého uvážení bez ohledu na názor druhých. PRÁVA RELTIVNÍ: Jedná se o konkrétní povinnost jednoho subjektu vůči subjektu druhému. Vůči jiným osobám nepůsobí. - PŘÍKLAD: Vezmete si půjčku u peněžního ústavu. Převezmete ve smlouvě sjednaný obnos peněz, stáváte se dlužníkem, peněžní ústav věřitelem. Věřiteli tak vzniká právo na zaplacení dluhu včetně úroků, jež byly sjednány a vám jako dlužníkovi vzniká povinnost zaplatit dluh. Jde tedy o právní vztah pouze mezi námi dvěma subjekty, vůči jiným osobám nemá právního účinku. Data jako absolutní právo: - prakticky jen lobbyistických publikacích (jiný režim je nezbytný, viz právo na sběr lesních plodů, apod.) - | PRÁVA K DATŮM (NEGATIVNÍ PŘÍKLAD Z OBLASTI OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ) •Oblast ochrany osobních údajů •koncepce fenomén této ochrany se výrazně liší (ve své podstatě) od tradiční a empiricky prověřené ochrany soukromí; •tato oblast trpí systematickým lapsem spočívajícím ve ztotožnění dat a informace, nacházíme v jeho rámci též náznaky vlastnického pojetí osobního údaje (jen v tomto případě namísto koupě a prodeje hovoříme o souhlasu se zpracováním); •část regulace je postavena na předpokladu, že k osobním údajům (datům přičitatelným konkrétním lidem) lze konstruovat absolutní práva; •namísto toho by bylo účelnější založit (podobně jako v oblasti autorského práva) absolutní práva spíše k souvislostem s výskytem osobních údajů, tj. typicky k lidskému soukromí, ke společenské reputaci člověka nebo k veřejnému zájmu, apod. •absolutní charakter právní kontroly nad daty by totiž bylo jistě možné v této oblasti vztáhnout k absolutnímu právnímu panství nad datovým nosičem či unikátní službou (šifrovanou) resp. nad nástrojem umožňujícím rozšifrování dat, apod. •Absolutní charakter mají až na výjimky práva nikoli k datům, ale k různým souvislostem jejich existence, typicky k formě a důsledku jejich užití • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 7 Data jako absolutní právo: - prakticky jen lobbyistických publikacích (jiný režim je nezbytný, viz právo na sběr lesních plodů, apod.) - III. DATA JAKO VĚC V PRÁVNÍM SMYSLU Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 8 •Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. •(§ 489 ObčZ) • •Věci hmotné a nehmotné •(1) Hmotná věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. •(2) Nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. •(§ 496 ObčZ) • •Ovladatelné přírodní síly •Na ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, se použijí přiměřeně ustanovení o věcech hmotných. •(§ 497 ObčZ) • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 9 DATA JAKO VĚC V PRÁVNÍM SMYSLU Právního panství nad věcí je u dat problematické (ObZ obsahuje široké vymezení definice věci pro účely dispozic) Věci nehmotné mohou být předmětem jak absolutních, tak relativních majetkových práv, díky nimž je vytvářena konkrétní forma právního panství nad věcí. V případě relativních majetkových práv jsou nehmotné věci nepřímým předmětem závazků (§ 1722). - například u závislé práce (§ 2401 ObčZ; § 33 a násl. ZPr; Pojem věci v tomto smyslu zahrnuje v sobě také osobní námahu, práci, jíž bylo v něčí prospěch použito […]“), u nezapsaných označení (závazek, jehož nepřímým předmětem je užívací právo k nezapsanému označení), předmětů práv duševního vlastnictví (licence – § 2358) nebo díla s nehmotným výsledkem (§ 2631). 12 Věci nehmotné mohou být rovněž předmětem absolutních majetkových práv. - absolutní majetková práva duševního vlastnictví (práva patentová – § 11 a násl. PatZ; práva známková – § 8 a násl. OchrZn; práva ze zapsaného průmyslového vzoru – § 19 a násl. PrůmVz atd.) nebo o vybraná absolutní majetková práva upravená částí třetí ObčZ (například o zástavní právo; § 17 odst. 1 OchrZn; § 31 odst. 1 PrůmVz). Věcmi nehmotnými jsou práva, jejichž povaha to připouští. Z povahy věci se musí jednat o práva majetková (§ 489), ať již absolutní, nebo relativní. Nehmotnou věcí v právním smyslu naopak nejsou práva, jejichž povaha je osobní (viz komentář k § 489), jako jsou všeobecná osobnostní práva, osobní práva rodinná (Klang, Gschnitzer, Bydlinski a kol. 1950 s. 10; Tégl, Telec In: Melzer, Tégl a kol. 2014 s. 242) nebo osobnostní práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti (například osobnostní práva autorská – § 11 AutZ; osobnostní práva výkonných umělců – § 69 AutZ; právo na původcovství – čl. 4 ter PUÚ, § 25 odst. 2 PatZ, § 13 odst. 1 PrůmVz atd.). 16 Nehmotnými věcmi budou typicky soukromoprávní pohledávky (§ 1721), nicméně může jít také o věcná práva k věci cizí (§ 1240 a násl.), zástavní právo (§ 1309 a násl.), právo dědické (§ 1475 a násl.), právo předkupní (§ 2140 a násl.) apod. Nehmotnou věcí v právním smyslu jakožto právem je také obchodní podíl (Spielbüchler In: Rummel 2000 s. 450) nebo právo stavby, které je nehmotnou nemovitou věcí (§ 1242). Relativním majetkovým právem, které má povahu věci v právním smyslu, je také pohledávka držitele doménového jména vůči registrátorovi domény (Eccher In: Koziol, Bydlinski, Bollenberger, Apathy a kol. 2017 s. 258; NS 23 Cdo 3407/2010). Do kategorie práv jakožto nehmotných věcí v právním smyslu potom spadají i zaknihované cenné papíry (správně zaknihovaná „cenná“ práva), které představují práva evidovaná v příslušné evidenci (Kotásek In: Melzer, Tégl a kol. 2014 s. 412). 17 Z oblasti práv k duševnímu vlastnictví patří do kategorie „práv“ jakožto nehmotných věcí v právním smyslu jednotlivé formy průmyslověprávní ochrany, jako jsou národní či unijní ochranné známky (§ 15 OchrZn, čl. 19 nařízení 2017/1001/EU), zapsané či nezapsané průmyslové vzory (§ 30 PrůmVz; čl. 27 nařízení 6/2002/ES), patenty (§ 11 VynZn) apod. 1 Ovladatelné přírodní síly Přírodní síly musí být ovladatelné. Ovladatelností se zde rozumí objektivní způsobilost k nepřímému volnímu ovládání, tedy ovládání strojem, zařízením nebo stavbou. S ovladatelností souvisí schopnost měřit objem či množství dané přírodní síly. O ovladatelných přírodních silách tak má smysl hovořit zejména tehdy, pokud jsou stroj, zařízení nebo stavba, které slouží k dodávce přírodní síly, vybaveny měřicím zařízením (například § 49 EnerZ). Právě možnost měřit množství, resp. objem ovladatelných přírodních sil vedla k tomu, že začaly být považovány za samostatnou věc v právním smyslu (Krčmář 1946 s. 176), a nikoliv za příslušenství vodičů (drátů, potrubí). | DATA JAKO VĚC V PRÁVNÍM SMYSLU •Data v právním smyslu •z platné právní úpravy lze dovodit, že také data jsou nehmotnou věcí v právním smyslu (§ 489 ObčZ); věcí v právním smyslu však nemohou být informace, které zahrnují údaje o prostředí, jeho stavu a procesech v něm probíhajících, mají dynamický charakter a jedná se o objektivně vnímatelné přírodní procesy; •ze skutečnosti, že data jsou věcí v právním smyslu, však ještě nevyplývá jakýkoliv závěr o tom, že by data byla předmětem vlastnického práva ve smyslu § 1012 a násl. ObčZ; •data jsou ze své podstaty veřejnými statky a jestliže k nim zákonodárce v kontextu § 977 ObčZ výslovně nepřizná majetková práva absolutní povahy, je možné je chránit pouze smluvně nebo prostřednictvím již existujících institutů, jako je například zvláštní právo pořizovatele databáze ve smyslu § 88 a násl. autorského zákona •vlastnické právo v užším slova smyslu (§ 1012 ObčZ) se k datům vztahovat nemůže, ledaže by je zákonodárce výslovně přiznal; • •Osobní údaje nejsou věc •věcí v právním smyslu nemohou být osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 GDPR, a to s ohledem na svou informační povahu nemají osobní údaje charakter věci v právním smyslu (jedná se o popis vlastností a identifikátorů fyzické osoby). • •O datech má smysl „normovat“ primárně ve smyslu práv k jejich užití… • • • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 10 Data jako absolutní právo: - prakticky jen lobbyistických publikacích (jiný režim je nezbytný, viz právo na sběr lesních plodů, apod.) - IV. PRÁVA K UŽITKU (DAT) 11 | PRÁVA K UŽITKU (PRÁVO NA UŽITÍ DAT) •Rozdíl mezi daty a reálnými věcmi •podstatný rozdíl mezi daty a reálnými věcmi, který je dán rozdílem mezi unikátností výskytu reálné věci a relativní neomezeností v mnohosti výskytu dat (až na výjimky); •struktura práv k datům se na první pohled v porovnání s právy k reálným věcem mnohem složitější, neboť vždy závisí na konstrukcích příslušného právního odvětví (tj. ochrany soukromí, duševního vlastnictví apod.) •ve skutečnosti však je (má být) charakter práv k datům ve všech případech tentýž a je prakticky lhostejné, o jaký typ dat se jedná nebo která součást systému platného práva se jí specificky věnuje. • •Srovnání s vlastnickým právem •vlastník reálné věci disponuje pěti základními typy absolutních práv, a to právem věc držet, užívat, požívat, disponovat s ní nebo ji zničit; •tato práva se přitom vztahují přímo k předmětné (hmotné) věci; •i k datům se mohou teoreticky vztahovat shodná, resp. obdobná oprávnění, avšak pouze v případě, kdy nad nimi lze zajistit totální fyzickou kontrolu (nikoliv však přímo k datům, ale k nástroji jejich dokonalé kontroly, tj. k nosiči nebo fyzickému dešifrovacímu nástroji – pouze v tomto případě je možno data v právním smyslu vlastnit, držet, apod.); •v ostatních případech je vzhledem k povaze dat možno hovořit pouze o právu užití dat. • • • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 12 Data jako absolutní právo: - prakticky jen lobbyistických publikacích (jiný režim je nezbytný, viz právo na sběr lesních plodů, apod.) - | PRÁVO NA UŽITÍ DAT (Z POHLEDU ABSOLUTNÍCH A RELATIVNÍCH PRÁV) •Právo na užití dat může být založeno zákonem jako absolutní •typickým příkladem je právo autorské, právo sui generis k databázi nebo právo na ochranu soukromí; •mezi příklady absolutního práva na užití dat můžeme řadit třeba i tzv. „právo na svobodný přístup k informacím“ (správně by mělo být označeno jako právo na svobodný přístup k údajům), přičemž jeho realizace má charakter užití dat veřejného sektoru na základě žádosti; •podobný charakter má též například ochrana obchodního tajemství, i v tomto případě je absolutní právo založeno zákonem na základě kombinace objektivních faktorů a projevené vůle oprávněného; •ve všech případech je každopádně třeba, aby zákon nejen takové právo k určitému typu dat specificky založil, ale aby též konkretizoval, jaké formy užití zahrnuje. • •Právo k datům může být zakotveno také jako právo relativní •podobně jako u absolutních práv je jejich jediným pragmaticky použitelným obsahem užití dat; •typickým příkladem může v tomto směru být dohoda o mlčenlivosti jako součást jiné smlouvy (např. pracovní smlouvy), která ve spojení s interní instrukcí založí povinnost mlčenlivosti výzkumníka vzhledem k výzkumným datům, s nimiž u svého zaměstnavatele přichází do styku. •dojde-li k úniku těchto dat, tj. k jejich nedovolenému užití zaměstnancem (a nejsou-li data ještě chráněna jinak, tj. např. jako obchodní tajemství nebo právem pořizovatele databáze), může se zaměstnavatel dovolávat postihu pouze relativně, tj. vůči provinilému zaměstnanci. • • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 13 Data jako absolutní právo: - prakticky jen lobbyistických publikacích (jiný režim je nezbytný, viz právo na sběr lesních plodů, apod.) - V. DATA VEŘEJNÉHO SEKTORU 14 | DATA VEŘEJNÉHO SEKTORU •Data jako nezbytná součást výkonu veřejné správy •data veřejného sektoru jsou významná jak pro transparentnost státní správy, tak i pro zlepšení efektivity a inovací v různých oblastech veřejných služeb. •jde o informace a statistiky, které vytvářejí a shromažďují státní instituce, veřejné organizace či subjekty napojené na stát (např. městské úřady, nemocnice, univerzity a další veřejné instituce); •tato data zahrnují širokou škálu dat, od ekonomických a finančních údajů přes údaje o dopravě, vzdělávání, zdravotnictví až po informace o životním prostředí; •ze zákonné úpravy (i úpravy evropské) vyplývá specifický režim ochrany a poskytování těchto dat, veřejný sektor je povinen stále více zveřejňovat (či zpřístupnit na žádost) své datové sady, což vede ke vzniku otevřených datových portálů na národní i mezinárodní úrovni. •v České republice je například hlavním zdrojem otevřených dat Portál veřejné správy a Národní katalog otevřených dat; tento trend podporují také evropské i globální iniciativy, které se zaměřují na využití dat pro řízení a zlepšení veřejných služeb. • •Prameny právní regulace •zákon č. 106/1999 Sb., zákon o svobodném přístupu k informacím; •zákon č. 123/1998 Sb., zákon o právu na informace o životním prostředí; •zákon č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje); •zákon č. 218/2000 Sb., zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla); •zákon č. 190/2004 Sb., zákon o dluhopisech; •zákon č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě; •zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv; •zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, aj. • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 15 | OPEN DATA A OPEN ACCESS •Pojem otevřená data (open data) a jejich význam •tento pojem je tradičně spojován s jakýmikoliv bezplatně (na internetu) dostupnými daty ve strukturované a strojově čitelné podobě, tj. jde v zásadě o data, jejichž zpřístupnění je realizováno způsobem, který neklade žádné technické či jiné překážky jejich dalšímu využití; •toto vymezení však neimplikuje kvantitativní stránku, neboť pod toto vymezení spadá pouze určitá velmi omezená část dat, o jejichž zveřejnění bylo z různorodých důvodů rozhodnuto, rovněž zde není zdůrazněn ekonomický aspekt, resp. otázka nákladů na zveřejnění (a následnou aktualizaci dat, apod.), včetně časového hlediska; •s konceptem otevřených dat tak souvisí i pragmatičtěji pojatý koncept Open Access, který je i více reflektován evropskými a národními politikami a to především v oblasti výzkumu. • •Pojem open access vyjadřující otevřený přístup k datům •typické zejména v oblasti vědy a výzkumu, kde je cíleno na tzv. publikované či jinak zveřejněné vědecké informace (zpravidla výzkumné či jinak pro výzkum využitelné výsledky), a který představuje určitý otevřený přístup k vědeckým publikacím; •jde o bezplatný a neomezený online přístup k těmto „informacím „s oprávněním dalšího využití obsahu prostřednictvím tzv. veřejných licencí; •zveřejnění těchto informací (výsledků) formou otevřeného přístupu pak zpravidla vyplývá buď obligatorně z právní úpravy, případně z obecných podmínek realizace výzkumných projektů, která dále vyplývají ze zadávací dokumentace k těmto projektům, případně ze smluv uzavíraných mezi poskytovateli prostředků na výzkum a dalšími smluvními stranami; •zpravidla půjde o recenzované vědecko-výzkumné časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, konferenční příspěvky, monografie, články ve sbornících, publikace učebnicového a komentářového typu obsahující vědecké informace, apod. •Na těchto principech funguje i např. registr smluv (viz zákon č. 340/2015 Sb.) • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 16 | PŘÍKLAD: PŘÍSTUP K VĚDECKÝM DATŮM •Otevřený přístup k vědeckým datům •smyslem zajištění Open Access přístupu je zpřístupnit výstupy výzkumu a data, která jsou nezbytná pro jejich ověření, co nejširšímu publiku a ideálně co nejdříve po jejich vzniku; •otevřený přístup podporuje uchování, možnost ověření či širšího využití výstupů a dat z výzkumu a vývoje v praxi či v navazujícím výzkumu (i v jiném oboru); urychluje dosažení výstupů a významně podporuje inovace; •otevřený přístup také přispívá k transparentnosti a kontrole využití veřejných zdrojů, zvyšuje kvalitu, důvěru a kreativitu ve výzkumu. •FAIR principy otevřeného přístupu •pro výzkumná data a jejich sdílení platí určité principy, které se označují obecně zkratkou FAIR, kde obecně platí, že by tato data měla být “as open as possible, as closed as necessary”, tedy co nejotevřenější, ale uzavřené podle potřeby s ohledem na oprávněné zájmy příjemce. •tyto principy se týkají primárně odpovědné správy dat, jakož i jejich dalšího zveřejňování (sdílení); FAIR principy lze stručně shrnout takto: •Findable (vyhledatelnost), tj. data lze snadno nalézt lidmi i stroji, jsou popsána kvalitními metadaty s jednoznačným identifikátorem; •Accessible (dostupnost), tj. data jsou uložena ve vhodném repozitáři a dostupná v otevřeném přístupu, s jasnými informacemi o podmínkách a možnostech využití dat, zaručující dlouhodobý bezplatný přístup; •Interoperable (interoperabilita), tj. data jsou uložena ve standardizovaném formátu a popsána pomocí řízených slovníků a standardizovaných výrazů; •Reusable (opětovná využitelnost), tj. data jsou dostatečně popsaná a sdílená pod (co nejméně restriktivní) licencí, aby uživatelé dat věděli, jak data vznikla, co popisují a jak s nimi mohou nakládat. • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 17 VI. TYPOLOGIE DAT Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 18 | TYPOLOGIE DAT •Data absolutní právní povahy (ve smyslu práv k jejich dalšímu užití) •Autorská díla a databáze (např. texty, fotografie, filmy, hudba, software) jsou chráněna výhradně ve prospěch autora či oprávněného vlastníka autorských práv. Tato data nemohou být volně šířena nebo komerčně využívána bez souhlasu vlastníka práv; •Data licencovaná s omezením šíření jsou sice veřejně dostupná, ale jsou chráněna specifickou licencí, která stanovuje podmínky šíření (například data zveřejněná pod licencemi Creative Commons (CC) mohou mít různé úrovně omezení, některá z nich umožňují pouze nekomerční využití nebo šíření bez úprav, obdobně software s otevřeným zdrojovým kódem může být šířen pouze za určitých podmínek stanovených v licenci, jako je GPL nebo MIT); •Data chráněná obchodním tajemstvím představují informace a data, která mají povahu obchodního tajemství, jsou absolutně chráněná a nikdo nemá právo je zveřejňovat, šířit nebo využívat bez souhlasu vlastníka (obchodní strategie, interní databáze zákazníků, finanční plány nebo výsledky výzkumu a vývoje); •Data chráněná prostřednictvím nástrojů nekalé soutěže (např. šíření informací o jiném soutěžiteli, apod.); •Průmyslová práva (patenty, ochranné známky) vztahující se k patentovaným vynálezům nebo ochranným známkám také podléhají absolutní právní ochraně; patenty chrání inovativní technická řešení, která nesmí nikdo jiný využívat nebo reprodukovat bez souhlasu majitele; podobně ochranné známky chrání značky a loga před neoprávněným použitím třetími stranami. •Osobní údaje chráněna GDPR mají absolutní povahu v tom smyslu, že jejich šíření, sdílení nebo další zpracování podléhá souhlasu dotčené osoby a musí splňovat přísné právní požadavky, aby bylo dovoleno; •Státní tajemství (utajované skutečnosti) jsou klasifikovaná jako důvěrná či tajná (například informace týkající se národní bezpečnosti nebo státních tajemství) mají absolutní ochranu a jejich šíření je striktně omezeno na autorizované osoby a instituce; •Data z katastrů nemovitostí nebo rejstříků, která jsou zpoplatněna nebo licencována (některé veřejné registry umožňují přístup k údajům, ale další šíření nebo komerční využití je omezeno). • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 19 | TYPOLOGIE DAT •Data relativní právní povahy (ve smyslu práv k jejich dalšímu užití) •Data chráněna obchodními smlouvami, resp. informace vzniklé v rámci smluvního vztahu mezi dvěma nebo více stranami (firmami), obsahující například specifikace dodávek, cenové podmínky nebo povinnosti stran, obvykle není určena k veřejnému šíření. Tyto informace se sdílejí pouze mezi smluvními stranami a dalším subjektům mohou být zpřístupněny pouze s jejich souhlasem. •Data chráněna dohodami o mlčenlivosti (NDA) obsahující sdílená data vázána na smluvní povinnost mlčenlivosti mezi konkrétními stranami; jakékoli šíření těchto informací třetím stranám je zakázáno; •Data chráněná v pracovněprávních vztazích, jako např. o pracovních podmínkách, platech, bonusových strukturách a dalších podmínkách pracovního poměru jsou často chráněny jako důvěrné mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem; práva k šíření těchto dat jsou relativní, protože jejich zpřístupnění třetím stranám je obvykle možné pouze se souhlasem všech stran nebo na základě právního nařízení (např. v rámci soudního řízení); •Data smluvně chráněna týkajících se klientů a obchodních partnerů (např. smluvní podmínky, objemy zakázek nebo zákaznické preference) zpravidla podléhají této smluvní ochraně; •Data z finančních závazků a úvěrů (např. informace o úvěrových smlouvách, hypotékách, leasingu nebo jiných finančních produktech vyplývají-li ze smlouvy mezi dlužníkem a věřitelem; tyto informace nejsou určeny k veřejnému šíření a jejich sdílení je možné pouze se souhlasem dlužníka a věřitele nebo v případě splnění specifických podmínek stanovených zákonem); •Data chráněna licenčními smlouvami s omezenou povahou mezi specifickými stranami bývají omezena šíření dat na určité osoby nebo subjekty; například užití dat na základě licence na používání softwaru v rámci konkrétní firmy nebo organizace bývá relativní, protože oprávnění k využívání dat generovaných softwarem mají pouze smluvní strany nebo vybrané osoby); •Údaje o zpracování osobních údajů na základě specifické smlouvy (např. mezi správcem a zpracovatelem), kde jsou stanoveny podmínky pro nakládání a ochranu těchto údajů; šíření těchto dat může být relativní v případě, že podléhá konkrétní smlouvě o zpracování osobních údajů nebo zásadám ochrany osobních údajů, a proto se obvykle vztahuje pouze na dohodnuté účely. • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 20 Nekonečně – jde o závazky, např. doménová jména (převod pohledávky). | TYPOLOGIE DAT •Specifické kategorie dat (ve smyslu práv k jejich dalšímu užití) • •data z interních šetření, disciplinárních řízení, etických komisí, apod.; •peníze; •data o patentech a duševním vlastnictví v předregistraci; •biometrická a genetická data; •data získaná z výzkumů a klinických studií před schválením; •data o studentských záznamech, kvalifikačních pracích a výsledcích; •kryptoměny; •zdravotní záznamy pacientů, data o diagnózách, výsledky laboratorních testů, anamnéza; •metadatová a analytická data o užívání sítě (síťová data o portech, apod.); • • • • • • • • • • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 21 Peníze • mají dnes většinově elektronickou formu, tj. existují pouze jako záznamy v registru počítače (databázích), vytváří je komerční banky (nikoliv ČNB), ale na základě licence ČNB – viz zákon o platebním styku), • v oběhu jsou bankovky a mince za cca 700 miliard Kč, ca 4 biliony jsou virtuální peníze (poměr 1:6) , • v mnoha ohledech je dnes velmi složité odlišit elektronické peníze a reálné peníze, které máme uloženy u banky na účtu, protože i tento účet je veden pouze v elektronické formě v paměti konkrétního výpočetního systému. • efektem jsou minimální transakční náklady (banka má více klientů, jednomu půjčí milion, druhá u ní má milion uložen – po uzavření smlouvy hypoteční smlouvy, banka virtuálně „převede“, resp. vytvoří na účtu dlužníka – jen ve svých systémech) Kryptoměnová data se tedy liší v možnostech užití a šíření podle svého charakteru: • Volná (public) data: Transakční data na blockchainu, metadata o síti, data ze smart kontraktů a tržní statistiky jsou obvykle veřejně dostupná a mohou být volně analyzována nebo využívána. • Chráněná data: Privátní klíče, přístupové fráze a KYC/AML informace mají velmi specifickou ochranu a právo k jejich užití je omezeno na oprávněné osoby. • Licencovaná data: Analytická data nebo tržní statistiky poskytované platformami mohou být zpoplatněna a jejich užití je podmíněno licencí nebo předplatným.m VII. DISPOZICE S DATY 22 | MOŽNOSTI SMLUVNÍ DISPOZICE S DATY •Licenční smlouvou (podle § 2358 a násl. ObčZ) •licenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje, není-li ujednáno jinak, poskytnout poskytovateli odměnu. •Smlouvou nepojmenovanou (podle § 1746 odst. 2 a nás. ObčZ) •může jít o smlouvu o poskytování služeb (Service Agreement), smlouvu o spolupráci (Collaboration Agreement), smlouvu o zpracování anonymizovaných dat, smlouva o mlčenlivosti (NDA, Non Disclosure Agreement), smlouvou o převodu doménového jména (převodu pohledávky), aj. •Smlouva o dílo (podle § 2586 odst. 2 a nás. ObčZ) •za dílo se nepovažuje pouze hmotně zachycený výsledek činnosti, ale je třeba za něj považovat i ten nehmotný, takovým dílem bude zřejmě např. koncert hudební skupiny, vedení účetnictví, apod.; •ObčZ upravuje zvláštní režim předání takového díla (§ 2632), jeho poskytnutí jiným osobám (§ 2633), použití k danému účelu, je-li chráněno právem průmyslového nebo jiného vlastnictví (§ 2634), a uplatní se i pro tzv. soutěžní dílo (§ 2635). •Kupní smlouva (podle § 2079 odst. 2 a nás. ObčZ) •jde o nepojmenovanou smlouvu; •Fúzí sloučením nebo splynutím, rozdělením (dle zvláštní úpravy) •důsledkem fúze je převod veškerého majetku a práv na nástupnickou instituci; • • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 23 | MOŽNOSTI MIMOSMLUVNÍ DISPOZICE S DATY •Rozhodnutí správního orgánu nebo soudní rozhodnutí •v určitých případech může právo na užití dat vzniknout na základě rozhodnutí správního orgánu či soudu, které ukládá povinnost zpřístupnit nebo sdílet data (např. pro účely veřejného zájmu nebo povinnost sdílet data mezi konkurenčními subjekty z důvodu ochrany hospodářské soutěže, aj.). •Jednostranné prohlášení „vlastníka“ dat •vlastník dat může jednostranně deklarovat, že poskytuje určitému subjektu právo na užití dat, toto prohlášení může být součástí obchodní strategie, například v podobě veřejné příslibu, apod.; takové prohlášení může specifikovat podmínky užití a stanovit, za jakých okolností a jakým způsobem lze data využívat. •Zveřejnění nebo licencování v otevřeném režimu (Open Data): •pokud jsou data zveřejněna jako otevřená data (např. data ve veřejném sektoru), automaticky se tím poskytuje veřejnosti právo tato data používat v souladu s podmínkami otevřené licence; •Dědictví •právo užití dat může být převedeno v rámci dědického řízení, v případě, že data jsou považována za majetek, mohou být zahrnuta do dědictví a převedena na dědice. •Fúzí sloučením nebo splynutím, rozdělením (dle zvláštní úpravy) •v případě fúze nebo akvizice jedné společnosti jinou dochází často k převodu práv k datům bez potřeby uzavření smlouvy o užívání; •data přecházejí na nového vlastníka automaticky jako součást převodu majetku, což může zahrnovat i databáze, zákaznické záznamy či jiné obchodní informace. • • • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 24 VIII. ZÁVĚREČNÁ SHRNUTÍ 25 | ZÁVĚREČNÁ SHRNUTÍ •Kontrola nad užitím dat (absolutní nebo relativní práva) •přestože se absolutní a relativní práva k datům (resp. k jejich užití) vzájemně liší co do charakteru i způsobu svého vzniku, jejich společným rysem je, že zakládají na straně oprávněného možnost rozhodovat o užití dat a na straně povinného (tím je u absolutních práv zbytek světa) pak povinnost takové rozhodnutí respektovat; •platí obecný princip fungování právního státu spočívající v tom, že právní povinnosti lze založit pouze na základě zákona; •sama skutečnost, že nějaký subjekt data vytvoří, upraví, nebo je dostane pod svoji kontrolu, tedy nevede bez dalšího k založení absolutních nebo relativních práv k nim (resp. k založení jim odpovídajících povinností ostatních subjektů) - k tomu je totiž třeba, aby takové jednání naplnilo některou ze zákonných hypotéz; •v případech, kdy původce dat nemůže spoléhat na absolutní práva k užití dat a má zájem užití dat ve svůj prospěch právně ošetřit, je tedy nutno hledat v právním řádu možnosti, jak právní kontrolu nad užitím dat konkrétního typu (a obsahu) založit v relaci k ostatním subjektům připadajícím v úvahu, to zejména smlouvou (typicky např. vůči zaměstnancům, obchodním partnerům, konkurentům apod.) •Specifická ochrana dat •data veřejného sektoru mají z důvodu potřeby své transparentnosti specifický právních režim vyplývající ze zvláštních právních předpisů; •možnost dispozice s daty, resp. s právem jejich dalšího užití je limitována jak absolutní či relativní povahou těchto dat, tak i konkrétní volbou typu smluvního ujednání, které je k převodu těchto práv použito. • • • • • • Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 26 Data jako absolutní právo: - prakticky jen lobbyistických publikacích (jiný režim je nezbytný, viz právo na sběr lesních plodů, apod.) - IX. RELEVANTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY A ZDROJE Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 27 | DOPORUČENÁ LITERATURA §POLČÁK, Radim, a kol. Právo informačních technologií, Wolters Kluwer, 2018 §POLČÁK, R. Informace a data v právu. Revue pro právo a technologie. 2016, č. 13. §TÉGL, P., TELEC. I. § 496. In MELZER, F., TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek III: § 419-654 a související společná a přechodná ustanovení. Praha: Leges, 2014 §TELEC, I. Není informace jako informace. In BLAHO, P., ŠEVCOVÁ, A. (eds.). Trnavské právnické dni: Hodnotový systém práva a jeho reflexe v právnej teorii a praxi II. diel. Trnava: Trnavská univerzita v Trnave, 2013. §TELEC, I. Držba informací. Právní rozhledy. 2014, č. 4. TELEC, I. Držba informací. Právní rozhledy. 2014, č. 4. §MATEJKA, J. Internet jako objekt práva: hledání rovnováhy autonomie a soukromí. 1. vydání. Praha: CZ.NIC, 2013, ISBN 978-80-904248-7-6, 256 s., Dostupné [online] z: https://knihy.nic.cz/files/nic/edice/jan_matejka_ijop.pdf §POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Praha : Auditorium, 2012 §BOHÁČEK, Martin. Ochrana dat v českém právu. Praha: Kriminalistický ústav Policie ČR, 1993. § • • • • Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 28 | PRÁVNÍ PŘEDPISY A DALŠÍ ZDROJE •Obecná úprava §Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ObčZ nebo NOZ) §Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (ZoZOÚ) §Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (ZoSVD) §Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (ZoEK) §Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (TrZ) •Zvláštní předpisy (příkladmo) §Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon), §Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách §Zákon č. 60/2000 Sb., o ochraně olympijských symbolik §Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů §Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích §Zákon č. 206/2000 Sb. , o ochraně biotechnologických vynálezů §Zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků •____ §Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 (NPP, 2016) o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (nařízení GDPR) §související adaptační zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů §Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení eIDAS), §navazující zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, související změnový zákon č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce §Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 29 Nařízení o digitálních službách (DSA) - vešlo v platnost v listopadu 2022 a účinnosti nabylo v únoru 2024. - Nařízení o digitálních službách komplexně upravuje sektor digitálních služeb v rámci EU a jeho cílem je zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné online prostředí a chránit základní práva uživatelů. DSA stanovuje pravidla a povinnosti pro digitální služby, které fungují jako zprostředkovatelé, tedy propojují uživatele se zbožím, službami a obsahem. Jedná se o celé spektrum digitálních služeb, od služeb poskytujících síťovou infrastrukturu, přes webhosting až po online platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště. Konkrétní pravidla pro jednotlivé subjekty jsou koncipována asymetricky. Služby s větším společenským a ekonomickým dopadem tedy musejí splňovat přísnější podmínky. Akt o digitálních trzích (DMA) - účinné od 2. května 2023. - právním základem nařízení DMA je článek 114 TFEU. DMA má 54 článků a 109 odstavců odůvodnění. Cílem DMA je narovnání podmínek digitálního trhu a omezení moci strážců přístupu (angl. gatekeepers), lépe „dveřníci“. Strážce přístupu je definován jako podnik poskytující hlavní služby platforem. Je klíčovou branou pro podnikatele k oslovení koncových uživatelů. Strážce přístupu označí Evropská komise. Hlavní službou platformy se rozumí kterákoli z 10 služeb vymezených v článku 2 bodu 2 DMA: | Obsah obrázku oblečení, osoba, nábytek, boty Popis byl vytvořen automaticky •DISKUSE? Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 30 DĚKUJI ZA POZORNOST Jungmannova 17 | 110 00 Praha 1 | Česká republika 31 +420 221 506 700 www.cevro.cz