PRÁVO INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ JUDr. Ján Matejka, Ph.D. 777227227, matejka@itpravo.cz Garant studijního programu Praxe veřejné správy, garant předmětu Právo informačních a komunikačních technologií, Informační systémy a správa dat ve veřejné správě, Ochrana osobních údajů, Úvod do práva informačních technologií 5 | 10 | 2026 1. POJEM, VÝZNAM, METODOLOGIE A PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ PRÁVA INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ A UMĚLÉ INTELIGENCE Právo informačních a komunikačních technologií 9 | 10 | 2025í I. ÚVOD DO STUDIA Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 3 | ÚVOD, POŽADAVKY KE ZKOUŠCE, FORMA A METODY VÝUKY •Předmět je zakončen ústní zkouškou, která se zásadně skládá ze dvou otázek •jedné obecné (např. právní rámec kybernetické bezpečnosti), zpravidla hlavní část jednoho z modulů; •jedné konkrétní (např. rozdíl mezi el. podpisem, el. pečetí a časovým razítkem), zpravidla vycházející z popisu konkrétního skutkového děje s požadavkem na jeho další právní kvalifikaci. •Zadání obou zkušebních otázek reflektuje bez výjimky obsah prezentované látky a odpovídá tomu, co bylo dále diskutováno ve výuce •primárním pramenem je prezentace (včetně části poznámek prezentujícího) a povinná literatura, •výsledná známka se stanoví na základě průměrného hodnocení všech položených otázek, •obligatorní součástí zkoušky je předložení seminární práce na volné téma související s moduly předmětu. •Výuka bude probíhat formou prezenčně (on-line jen bude-li to nezbytné), a to v rozsahu plánovaného rozvrhu, tj. zpravidla dvě výukové hodiny (40 min)na jeden modul •na závěr každého modulu bude následovat diskuse, po blokové výuce lze využít možnost konzultace. • • • • • • Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 4 Seminární práce - min rozsah je 500 slov (cca 3 tisíce znaků, včetně mezer a poznámek pod čarou); - téma je libovolné z oblasti prezentací, měl by obsahovat nějakou myšlenku, kritickou, praktický poznatek či úvahu nad tématem či segmentem tématu; - poslat ideálně před poslední hodinou, nejpozději před zkouškou; - v rámci posledních dvou výukových bloků (již teď v pátek) je třeba počítat s tím, že studenty, kteří odevzdali požádám o přečtení sem. práce; - hodnotit práci nebudu, ale možná si o ní promluvíme u zkoušky (zejména bude-li tam nějaká provokativní teze). | STRUKTURA PŘEDNÁŠENÉ LÁTKY, MODULY PŘEDMĚTU (OSNOVA) Modul č. Datum Název modulu 1 5.10.2026 Úvod do studia, pojem, význam, metodologie a předmět zkoumání práva informačních a komunikačních technologií 2 12.10.2026 Právní rámec ochrany dat a informací (data jako komodita, právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 3 19.10.2026 Specifika ochrany osobních údajů v infomačních systémech, povinnosti správce, práva subjektů údajů 4 26.10.2026 Právní úprava elektronického podepisování (druhy podpisů, uchovávání el. dokumentů, povinnosti a odpovědnost podepisujících a osob spoléhajících se na podpis, soukromoprávní a veřejnoprávní aspekty, dokazování platnosti a existence el. podpisu) 5 2.11.2026 Právní regulace umělé inteligence, řízení rizik umělé inteligence v informačních systémech, právní režim tréninkových dat pro systémy AI, apod. 6 9.11.2026 Právní možnosti ochrany software v ČR i zahraničí (ochrana autorským právem, limity ochrany patentovým právem, praktické aspekty smluv na dodávku IT řešení) Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 5 Kdo absolvoval předměty: - Právní řád a systém práva, alt. úvod do práva či jeho interpretace? - Ochrana os. údajů? | STRUKTURA PŘEDNÁŠENÉ LÁTKY, MODULY PŘEDMĚTU (OSNOVA) Modul č. Datum Název modulu 7 16.11.2026 Odpovědnost ISP – definičních autorit, preventivní odpovědnost, náhrada škody v oblasti ICT, DSA, DMA 8 23.11.2026 Spotřebitelské spory v informační společnosti a možnosti jejich řešení online 9 30.11.2026 Doménové spory, hmotněprávní a procesněprávní aspekty 10 7.12.2026 Právo elektronických komunikací 11 14.12.2026 Právní aspekty kyberkriminality a dokazování v kyberprostoru 12 14.12.2026 Právní rámec kybernetické bezpečnosti Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 6 - Občanské či Obchodní právo - Kriminologie a hospodářská kriminalita? | POJEM, VÝZNAM, CÍL A ZAMĚŘENÍ PŘEDMĚTU •Předmět je věnovaný relativně průřezové problematice právní ochrany dat, informačních technologií a systémů, včetně odpovědnostních důsledků jak soukromoprávní, tak i veřejnoprávní povahy. •Interdisciplinarita předmětu vychází zejména z: •práva informačních technologií •občanského právo (NOZ), pracovní právo (ZP) •autorského právo, právo softwarové a k databázi, otázek licencování •práva ochrany osobnosti, osobních údajů a dat (elektronický podpis) •telekomunikačního práva •trestního práva (např. problematika počítačového pirátství, apod.) •správního práva (např. problematika el. podání, ISDS, apod.) • •Výklad je zaměřen na základní axiomy oboru práva informačních a komunikačních technologií, jakým je zejména •život člověka v současné informační společnosti, resp. jeho existence v „době datové“, včetně •práva na informační sebeurčení, možnosti dispozic s daty a informacemi, limity jejich využití, včetně praktických aspektů jejich ochrany; •to vše se zřetelem ke všem relevantním aspektům deliktní (soukromoprávní i veřejnoprávní) odpovědnosti za případné porušení právních povinností v této oblasti. • • • • Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 7 Právo informačních technologií je považováno spíše za interdisciplinární obor. Tento přístup lépe vystihuje jeho povahu, protože se v něm prolínají prvky z několika různých právních i neprávních oblastí, které se vzájemně doplňují a ovlivňují Důvody, proč jde o interdisciplinární obor: 1. Spojení s jinými právními disciplínami: Právo informačních technologií zahrnuje prvky práva občanského (např. smluvní vztahy v IT), práva obchodního (e-commerce), práva autorského a průmyslového vlastnictví (ochrana softwaru a patentů), pracovního práva (práce v ICT), ale také práva trestního (kyberkriminalita) či správního (regulace telekomunikačního trhu). 2. Zapojení technických a etických znalostí: Právo IT zahrnuje spolupráci s oblastmi, jako je informatika, kybernetická bezpečnost, management dat a technologie umělé inteligence. Tyto technické znalosti jsou pro právní úpravu nezbytné, aby zákony a regulace efektivně reagovaly na nové výzvy a technologie. 3. Mezinárodní aspekty a harmonizace: Právo informačních technologií se často dotýká mezinárodních otázek a potřebuje sladit regulace napříč státy. To vyžaduje porozumění mezinárodnímu právu, a zároveň i znalost specifických technologických standardů a norem, což z něj činí obor působící napříč právními a technologickými systémy. 4. Etické a společenské dopady: Technologie jako umělá inteligence, blockchain nebo ochrana soukromí mají širší etické a společenské důsledky. Tyto aspekty se zkoumají v rámci dalších disciplín, jako je filozofie, etika či sociologie, což právu informačních technologií přidává na interdisciplinaritě. Intra- versus Inter-disciplinarita Kdyby šlo o intradisciplinární obor, vztahoval by se pouze k jedné právní oblasti, například občanskému nebo obchodnímu právu, a nevyžadoval by tolik znalostí a spolupráce s jinými oblastmi a obory. Interdisciplinární přístup lépe vystihuje charakter práva informačních technologií, protože si vyžaduje komplexní přístup, který propojuje právní znalosti s technologickými, společenskými a etickými aspekty. II. RELEVANTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY A ZDROJE Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 8 | DOPORUČENÁ LITERATURA §POLČÁK, Radim, a kol. Právo informačních technologií, Wolters Kluwer, 2018 §MATEJKA, J. Internet jako objekt práva: hledání rovnováhy autonomie a soukromí. 1. vydání. Praha: CZ.NIC, 2013, ISBN 978-80-904248-7-6, 256 s., Dostupné [online] z: https://knihy.nic.cz/files/nic/edice/jan_matejka_ijop.pdf §POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Praha : Auditorium, 2012 §LESSIG, Lawrence. Code and other laws of cyberspace.New York : Basic Books, 1999 §ČERMÁK, Jiří. Internet a autorské právo. Praha : Linde, 2004 § §BOHÁČEK, Martin a kol. Právo průmyslového a jiného duševního vlastnictví. 1. vyd. Praha: VŠE, 1994. 220 s. ISBN 80-7079-388-0 §HERCZEG, Jiří. Extremismus a hranice svobody projevu na internetu. Acta Universitatis Carolinae : Iuridica. 2008, roč. 54, č. 4 , s. 35-49. §HUSOVEC, Martin . Zodpovednosť poskytovatela za obsah diskusných príspevkov. Revue pro právo a technologie : Odborný recenzovaný časopis pro technologické obory práva a právní vědy. 2011, roč. 2, č. 3, s. 40-42. §LESSIG, Lawrence. The future of ideas : the fate of the commons in a connected world.New York : Vintage Books, 2002. §BOHÁČEK, Martin. Ochrana dat v českém právu. Praha: Kriminalistický ústav Policie ČR, 1993. • • • • Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 9 | PRÁVNÍ PŘEDPISY A DALŠÍ ZDROJE §Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon), §Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti (antispamový zákon) §Zákon č. 2641/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB) §Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (ZoZOÚ) §Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (ZoSVD) §Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (ZoEK) §Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů (digitální ústava) §Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ObčZ nebo NOZ) §Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (TrZ) •____ §Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 (NPP, 2016) o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (nařízení GDPR) §související adaptační zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů §Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení eIDAS), §navazující zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, související změnový zákon č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru, aj. §Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) §Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb (nařízení o digitálních službách), angl. Digital Services Act („DSA“) § Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (nařízení o digitálních trzích, angl. Digital Markets Act, DMA) Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 10 Nařízení o digitálních službách (DSA) - vešlo v platnost v listopadu 2022 a účinnosti nabylo v únoru 2024. - Nařízení o digitálních službách komplexně upravuje sektor digitálních služeb v rámci EU a jeho cílem je zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné online prostředí a chránit základní práva uživatelů. DSA stanovuje pravidla a povinnosti pro digitální služby, které fungují jako zprostředkovatelé, tedy propojují uživatele se zbožím, službami a obsahem. Jedná se o celé spektrum digitálních služeb, od služeb poskytujících síťovou infrastrukturu, přes webhosting až po online platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště. Konkrétní pravidla pro jednotlivé subjekty jsou koncipována asymetricky. Služby s větším společenským a ekonomickým dopadem tedy musejí splňovat přísnější podmínky. Akt o digitálních trzích (DMA) - účinné od 2. května 2023. - právním základem nařízení DMA je článek 114 TFEU. DMA má 54 článků a 109 odstavců odůvodnění. Cílem DMA je narovnání podmínek digitálního trhu a omezení moci strážců přístupu (angl. gatekeepers), lépe „dveřníci“. Strážce přístupu je definován jako podnik poskytující hlavní služby platforem. Je klíčovou branou pro podnikatele k oslovení koncových uživatelů. Strážce přístupu označí Evropská komise. Hlavní službou platformy se rozumí kterákoli z 10 služeb vymezených v článku 2 bodu 2 DMA: III. PRÁVO A JEHO VÝKLAD, ANEB ÚVOD DO METODOLOGIE PRÁVA ICT Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 11 Mondrian Art Puzzles (MathPickle, 2015) - https://mathpickle.com/project/mondrian-art-puzzles/ | CO JE TO (ICT) PRÁVO • „Právníci stále ještě hledají definici práva“ (I. Kant) ● •„Tážeš-li se mě, co je to právo, pak to nevím a netážeš-li se mě, pak to vím.“ (sv. Augustin) ● •„Zaměřuj svou pozornost k tomu, co je podstatou každé slovem označené činnosti nebo zásady nebo věci.“ (M. Aurelius) • • • • Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 12 - Právo je společenský fenomén – žádný jiný živý tvor ho nepotřebuje - Právo ohromuje svou přizpůsobivostí a ochotou nabídnout se každému, kdo se legitimuje mocí. Marcus Aurelius, Hovory k sobě. Praha 1969, s. 106. Překl. Kuthanův. | PRÁVO A JEHO NORMY LZE ČLENIT DLE CELÉ ŘADY KRITÉRIÍ Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 13 §přirozené §pozitivní § §kontinentální §angloamerické § §soukromé §veřejné § §hmotné §procesní • §dispozitivní §kogentní § §pracovní §občanské, §obchodní, §právo ICT §… §trestní, §ústavní, §správní… ¨ ¨ | PRÁVO A JEHO VÝKLAD (PRÁVO NENÍ TEXT!) § §právo není text (ani matematika), §právo není o předpisech, je třeba za tím vidět lidi, vztahy, společnost, zájmy, hodnoty a účely, jež chrání, §právo není jen v knihách (zákonících) – law in books, ale především v jeho realizaci – law in action, § §právo je tedy nutné zkoumat, interpretovat v jeho interakci se společností, §text právního předpisu (právního jednání či rozhodnutí) je pouze východiskem • pro zjištění účelu a obsahu právní normy nebo závazku. • §Gramatický výklad představuje toliko prvotní přiblížení se textu právní normy (sic!). § §Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity. (Nál. ÚS z 17. 12. 97 sp. zn. Pl. ÚS 33/97) Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 14 - Právo je nutné zkoumat i interpretovat v jeho interakci se společností – v interakci práva na jedné straně a postojů lidí žijících v rámci práva na straně druhé

- Právo není o předpisech, je třeba za tím vidět lidi, vztahy, společnost, zájmy, hodnoty a účely, jež chrání - Právo není jen v knihách (zákonících) – law in books, ale především v jeho realizaci – law in action - Právo je společenský fenomén – žádný jiný živý tvor ho nepotřebuje - Právo ohromuje svou přizpůsobivostí a ochotou nabídnout se každému, kdo se legitimuje mocí | INTERPRETACE (VÝKLAD) PRÁVA - JUDIKATURA § •Právní úkon je neurčitý (nejasný) tehdy, jestliže srozumitelně vyjádřený obsah má takové věcné nedostatky, že je nelze překlenout ani výkladem. (Rozs. NS sp. zn. 2 Cdon 257/97, Práv. rozhl. 1998/7) § •Základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Je tak vyjádřen a podporován princip autonomie smluvních stran, povaha soukromého práva a s tím spojená společenská a hospodářská funkce smlouvy. (Nál. ÚS z 14. 4. 05 sp. zn. I. ÚS 625/03) § § Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 15 | INTERPRETACE (OBECNÉ METODY POUŽITELNÉ I PRO PRÁVO ICT) §metoda přirozenoprávní vs. pozitivněprávní, pragmatický přístup (právo ICT); §metoda dle úmyslu, účelu a smyslu (teleologický přístup, historická či originální interpretace); §metoda dobré víry (ochrana dobré víry); §metoda známého (deklarovaného) úmyslu, účelu či chráněného zájmu; §metoda významoslovná (sémantická); §metoda okolnostní (metody historická, např následné chování stran); § §metody „logické“ argumentace: §argumentum per eliminationem, §argumentum a contrario §argumentum per analogiam §argumentum a fortiori §reductio ad absurdum § § § Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 16 Argument per eliminationem: -Příklad: Představme si, že zákon stanoví, kdo má právo podávat určité typy návrhů k soudu. Právní text výslovně uvádí tři skupiny, které mají toto právo: (1) fyzické osoby, (2) právnické osoby, a (3) organizační složky státu. Zároveň zákon výslovně nestanoví žádné další subjekty, které by toto právo měly. Argument a contrario - Příklad: Pokud zákon říká, že „nezletilé osoby mladší 18 let mají právo na zvláštní ochranu“, lze argumentovat a contrario, že osoby starší 18 let toto právo nemají, protože již nespadají do dané kategorie. Per analogiam - Příklad: Představme si, že právní řád výslovně stanoví, že řidiči motorových vozidel nesmějí používat mobilní telefon během řízení. Zákon ale neřeší výslovně situaci s cyklisty. A fortiori Příklad: Představme si, že zákon stanoví, že osoba mladší 15 let nemůže uzavřít pracovní smlouvu. Použitím argumentu a fortiori lze dojít k závěru, že: Pokud osoba mladší 15 let nemůže uzavřít pracovní smlouvu, pak osoba mladší 10 let tím spíše nemůže tuto smlouvu uzavřít. Ad absurdum Příklad: Představme si, že by zákon o povinnosti používat bezpečnostní pásy při jízdě platil „bez výjimek“ a někdo by tvrdil, že žádné výjimky skutečně neexistují. § 128 (1) Vlastník je povinen strpět, aby ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu byla na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použita jeho věc, nelze-li dosáhnout účelu jinak. •Vlastník je povinen strpět, aby ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu byla na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použita jeho věc, nelze-li dosáhnout účelu jinak. • •§ 128 občanského zákoníku •(40/1964 Sb.) • Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 17 | INTERPRETACE (DOKTRINÁRNÍ ZÁSADY A PRAVIDLA) § pravidlo in dubio mitius (aby volní projev spíše platil nežli nikoli) §pravidlo zákazu měnění nebo doplnění projevené vůle §pravidlo výkladu ve prospěch efektivnosti (dosažení sledovaného účelu, viz performativní regulace v ICT) §pravidlo souladného výkladu závislých smluv §pravidla jazyková §konsistentní používání slov §různost významu různých slov §projevení jednoho, znamená vyloučení druhého; úmysl daru vylučuje prodej §pravidlo používání slov v jednotném čísle a v mužském rodu • §pravidlo contra proferentem (§ 557 NOZ) §pravidlo v pochybnostech vyloučit nesmysly (vyloučit absurdní závěr), aj. § § § Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 18 § 557 Připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. Performativní regulace (performance-based rules) - performativní pravidla jsou založena na pragmatické reflexi regulatorní architektury informačních sítí (a podobných systémů), v níž vykonává ústřední roli definiční autorita, nikoliv tedy stát, který pouze využívá pozice a kvalit definiční autority k efektivní regulaci lidského chování bez toho, aby sám musel příslušná pravidla konkrétně definovat nebo dohlížet na jejich dodržování). Označení definiční autority reflektuje skutečnost, že vůle těchto subjektů se bezprostředně projevuje v definici parametrů uměle vytvořeného prostředí informačních sítí. Pojem autority je samozřejmě nepřesný, neboť nejde (nemusí jít) o subjekty nadané nějakou veřejnou mocí. Regulatorní mechanismus performativních pravidel cílí v konečném důsledku na chování člověka účastnícího se života v informačních sítích. Formálně však právní pravidla nesměřují k těm, jejichž chování mají autoritativně regulovat, ale k definičním autoritám. Performativní pravidla tak mají charakter vysoce obecně (neurčitě) definované povinnosti ukládající definiční autoritě vytvoření a implementaci dalších konkrétních pravidel, přičemž jejich obsah je ponechán úvaze definiční autority (v návaznosti na parametry příslušného systému nebo sítě). IV. PRÁVO ICT JAKO SAMOSTATNÝ OBOR Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 19 | PRÁVO ICT JAKO SAMOSTATNÉ ODVĚTVÍ • §Na otázku, zda jde o samostatnou disciplínu (právní odvětví) existují různé pohledy; jde však o nepříliš významné teor. diskuse (pro zachování kateder, apod.) §Skeptický pohled na tuto otázku publikovat americký odvolací soudce a právní teoretik Frank Easterbrook, který argumentoval, že internetové právo neexistuje jako samostatný právní obor, stejně jako neexistuje „koňské právo“ (právo pro koně), podle něj by technologie měly podléhat již existujícím právním pravidlům, aniž by bylo třeba vytvářet nové právní rámce pro každý technologický vývoj. §Proti tomuto přístupu se ostře vymezil Lawrence Lessig, profesor práv na Harvardově univerzitě, který naopak tvrdil, že internetové právo je nezbytné, protože nové technologie vytvářejí nová sociální prostředí, která vyžadují specifické právní přístupy. Ve své reakci na Easterbrookovu kritiku zdůraznil, že internet přináší unikátní právní problémy, které nelze jednoduše vyřešit aplikací stávajících zákonů. §Tento akademický spor položil základy pro další diskusi o tom, zda je potřeba vyvíjet nové právní rámce pro digitální technologie a jejich dopady na společnost. Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 20 Diskuse o odvětvových kritériích je zbytečná (ryze akademická)… V. SUBJEKTY PRÁVA ICT Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 21 | SUBJEKTY VZTAHU PRÁVA ICT • §poskytovatelé (definiční autority) §služeb informační společnosti (služeb internetu, aj.) §digitálních služeb (platforem), apod. §uživatelé §regulátoři (národní, mezinárodní) §správci domén §správci a zpracovatelé osobních údajů §autoři, výkonní umělci, nositelé autorských práv, kolektivní správci, aj. Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 22 1.Uživatelé a poskytovatelé služeb ICT (definiční autority) • Uživatelé: Jednotlivci, organizace nebo subjekty veřejné správy, kteří využívají informační a komunikační technologie ke svým účelům, včetně přístupu k internetu, software, hardwaru, služeb v cloudu apod. • Poskytovatelé služeb: Společnosti či jednotlivci, kteří nabízejí služby v oblasti ICT, jako jsou poskytovatelé internetu, webhosingu, poskytovatelé cloudových služeb, vývojáři aplikací a provozovatelé e-commerce platforem. 2. Subjekty v oblasti kybernetické bezpečnosti • Poskytovatelé služeb kybernetické bezpečnosti: Subjekty poskytující bezpečnostní řešení, například antivirové programy, služby detekce narušení a ochrany dat. • Regulátory kybernetické bezpečnosti: Státní orgány a agentury odpovědné za tvorbu a prosazování pravidel kybernetické bezpečnosti (např. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost). 3. Státní a mezinárodní orgány regulující ICT • Státní orgány: Národní regulační orgány, jako jsou Úřad pro ochranu osobních údajů nebo Český telekomunikační úřad, které mají za úkol monitorovat a regulovat použití ICT v souladu se zákonem. • Mezinárodní instituce: Organizace jako Evropská unie nebo Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), které vytvářejí regulace a standardy pro členské státy a podporují harmonizaci právních rámců. 4. Subjekty zabývající se ochranou dat a soukromí • Správci osobních údajů: Subjekty, které zpracovávají osobní údaje a jsou odpovědné za jejich ochranu (např. společnosti, které shromažďují údaje o zákaznících). • Subjekty poskytující právní podporu ochrany dat: Právní kanceláře a konzultanti specializovaní na ochranu osobních údajů a GDPR, kteří poskytují rady a školení. 5. Vývojáři a inovátoři ICT • Vývojáři softwaru a hardwaru: Osoby nebo společnosti vyvíjející technologie, software, mobilní aplikace nebo hardware. • Inovátory a výzkumníci: Jednotlivci nebo týmy zabývající se výzkumem v oblasti ICT a rozvojem nových technologií. 6. Uživatelé a poskytovatelé digitálních platforem • Uživatelé digitálních platforem: Osoby nebo firmy využívající digitální platformy (např. sociální sítě, e-commerce platformy) ke komunikaci, propagaci nebo prodeji zboží a služeb. • Provozovatelé digitálních platforem: Společnosti, které vlastní a spravují digitální platformy, jako je Facebook, Google nebo Amazon, a které zodpovídají za správu obsahu, reklamu a ochranu dat. VI. PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ PRÁVA ICT Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 23 | PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ PRÁVA ICT § §v počátcích (v 90. letech 20. století) se IT právo zabývalo hlavně obecnými otázkami, jako je právní povaha informací a technologií, působností práva v prostředí internetu; §s postupným rozvojem technologií se však zaměření změnilo směrem k řešení konkrétních (zejména praktických problémů), například autorského práva v digitálním světě, ochranou domén a doménových jmen, ochranou soukromí na internetu nebo obecnou právní odpovědnosti za obsah zpřístupněný na internetu; §S dalším vývojem technologií přicházejí nové výzvy pro IT právo, jedním z hlavních problémů je zajištění bezpečnosti v kyberprostoru, včetně rozvoje internetu věcí, autonomních vozidel a umělé inteligence, kde vznikají nové formy rizik, které je nutné právně regulovat. Další výzvou je regulace tzv. „chytré regulace“ (smart regulation), která pracuje s daty z reálného prostředí a umožňuje pružně reagovat na aktuální potřeby (například v oblasti kybernetické bezpečnosti, kde se využívají pokročilé technologie k monitorování a regulaci bezpečnostních rizik v reálném čase) §IT právo tak jako samostatný právní obor vzniklo z potřeby reagovat na specifické výzvy a problémy, které přináší nové informační technologie. Tradiční právní normy nebyly dostatečně pružné pro regulaci nových fenoménů v online prostředí, což vyžadovalo specializaci a výklad. Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 24 | Obsah obrázku oblečení, osoba, nábytek, boty Popis byl vytvořen automaticky •DISKUSE? Úvod do studia předmětu Právo informačních a komunikačních technologií 25 DĚKUJI ZA POZORNOST Jungmannova 17 | 110 00 Praha 1 | Česká republika 26 +420 221 506 700 www.cevro.cz