12. ODPOVĚDNOST ISP, PREVENCE A NÁHRADA ŠKODY V OBLASTI ICT Právo informačních a komunikačních technologií 6 | 11 | 2025 I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY ODPOVĚDNOSTI A PREVENCE, POJEM, VÝZNAM, ÚČEL, DRUHY 2 Mondrian Art Puzzles (MathPickle, 2015) - https://mathpickle.com/project/mondrian-art-puzzles/ -Obrazy obsahují jasnou pravoúhlou a jednoduchou kompozici, možná není na první pohled zřejmé, jak důležitou roli Mondrian připisoval v umělecké tvorbě právě intuici. Tu považoval za veškerý zdroj umění a umělec by se podle něj nikdy neměl řídit žádnými matematickými kalkulacemi. -Mondrian popíral matematické kalkulace ve svých obrazech, což mi tak trochu přípomíná písničku I Am the Walrus od Beatles. - jejíž text vymyslel John Lennon po té, co mu jakýsi žák napsal dopis, že o hodině dělali rozbory textů od Beatles. John přidal do textu náhodné nesmyslné věty s posměšnou poznámkou, ať zkusí ve škole udělat rozbor této písně | ÚVOD DO PROBLEMATIKY PREVENCE, POJEM, VÝZNAM • ●Původ z latinského praevenire. ●Prevencí je tudíž myšleno předcházení negativním událostem či jevům a ochrana před nimi. ● ●Nejčastěji se s tímto pojmem setkáváme v medicíně, která vyzývá k prevenci před různými druhy nemocí, úrazů, případně šířeji před vznikem jakékoliv újmy majetkové (škody) či újmy nemajetkové (imateriální). ●V oblasti technologií jde o mnohdy podceňovanou materii (např. software). ●Na prevenci se všeobecně klade důraz i v oblasti požární, předcházení sociálně patologickým jevům ve společnosti nebo ekologickým katastrofám. ●Mimořádný význam má prevence v právu. ● • -Prevence pochází z latinského slova praevenire, což do češtiny můžeme přeložit jako předcházení. -Prevencí je tudíž myšleno předcházení negativním událostem či jevům a ochrana před nimi. -Nejčastěji se s tímto pojmem setkáváme v medicíně, která vyzývá k prevenci před různými druhy nemocí a úrazů. Na prevenci se všeobecně klade důraz i v oblasti požární, předcházení sociálně patologickým jevům ve společnosti nebo ekologickým katastrofám. -V oblasti technologií jde o mnohdy podceňovanou materii (např. software). -Mimořádný význam má prevence v právu… -My právníci často příliš spoléháme na slova právního předpisu, právě prevence a zejména obecné (generální) prevenční ustanovení, jež mohou být mnohdy tím základním nástrojem implikujícím odpovědnost, a to právě v těch případech, kdy se nevejdeme do slov právní normy upravující zvláštní typ odpovědnost (např. odpovědnost za vadu výrobku, odpovědnost provoz, apod. -Jak tedy je to tedy s prevencí v právu…. | PREVENCE V PRÁVU A PRÁVNÍ PREVENCE • ● ●Právní prevenci můžeme charakterizovat jako určitý proces, na jehož základě dochází k předcházení negativních následků vyplývajících z našeho právního jednání. ●Prevence v právu je nejčastěji spojována s veřejným právem, konkrétně s trestním a správním, které považují za její projev možné hrozící sankce. ● ●Jednou ze základních funkcí práva je regulace lidského chování. Pomocí regulace stanovujeme řád ve společnosti a eliminujeme chaos či anarchii. Regulace se konkrétně projevuje ve formálním pojetí práva v právních normách. Právě v právních normách nalezneme koncepci organizace společnosti, která je odrazem celospolečenského konsenzu a politického názoru většiny -Zpravidla lze rozlišovat mezi právní prevencí (široký pojem) a prevencí v právu (tj. prevence v užším pojetí) -Právní prevenci můžeme charakterizovat jako určitý komplexní proces, na jehož základě dochází k předcházení negativních následků vyplývajících z našeho právního jednání. -Preventivně se můžeme chovat ve všech časových úsecích našeho právního jednání. Ještě před zamýšleným právním jednáním lze za prevenci považovat seznámení se se zákonem, abychom zjistili, zda je vůbec námi zvolené jednání právem dovolené a jaké podmínky je nutno splnit … Právní prevence může spočívat i v zastoupení advokátem…. byť ne vždy s úplnou jistotou. -Prevence v právu je nejčastěji spojována s veřejným právem, konkrétně s trestním a správním, které považují za její projev možné hrozící sankce. Zde se nabízí otázka efektivity hrozby sankcí a odstrašujícího účinku, a tedy včetně funkčnosti prevence jako takové. - Naopak sankce v soukromém právu, zvláště pak v závazkovém, zpravidla nejsou považovány za projev prevence, byť mohou mnohdy představovat mnohem větší trest. Podíváme-li se na problematiku blíže, zjistíme, že důsledky soukromoprávního negativního chování jako např. náhrada škody nebo neplatnost právního jednání, jsou v rámci jejich preventivní funkce podceňovány a mnohdy úplně přehlíženy. Z toho vyplývá, že efektivitu prevence v jednotlivých odvětvích práva lze porovnávat pouze v rámci používaných nástrojů k jejímu dosažení, a to v návaznosti na konkrétní druhy, funkce, případně atributy prevence. | DRUHY PREVENCE ●Z hlediska funkce prevence můžeme obecně, tedy v rámci celého právního řádu rozlišovat: ● ●ex ante a ex post, ● ●pozitivní a negativní, ● ●primární, sekundární, ● ●generální a speciální, ● ●soudní prevence. - Z hlediska funkce prevence můžeme obecně, tedy v rámci celého právního řádu rozlišovat: -ex ante a ex post -Dle hlediska časového, tedy zda právní norma působí preventivně a zamezuje vzniku negativního jednání nebo se prevence projeví až po vzniku takového jednání (prevence ex post již operuje s konkrétním negativním jednáním, které se odehrálo v minulosti a je zapotřebí jej kompenzovat, např. náhradou škody a zamezit jeho opakování.. -pozitivní a negativní -S tím, že kořeny pozitivní prevence můžeme hledat v morálce, etice ale třeba i v křesťanství, speciálně v desateru. Negativní prevence je o hrozbě sankcí; -primární, sekundární -Zde PP není jen o právních normách ale primárně o výchově, vzorech, morálce apod. Naopak sekundární prevence je o řešení následku jednání zachyceného právě a jen v právních normách; -generální a speciální -generální prevence má působit na celou společnost, kdežto speciální prevence působí pouze na jeden konkrétní subjekt -a soudní prevencí -preventivní funkci mohu plnit i soudy, a to v rámci své rozhodovací činnosti. Za preventivní působení občanskoprávních soudů bychom mohli označit vydávání předběžných opatření a zajišťování důkazů. -V další výkladu se budeme zabývat především generální prevencí jako svého druhu maximou známou již z dob římského práva… | ZÁSADA (MAXIMA) PREVENCE A JEJÍ ROLE V PRÁVU ●v systému zásad je považována za základní ● ●jde o projev sociální a výchovné funkce práva. ● ●zásada prevence spočívá v povinnosti každého chovat se tak, aby neohrozil či neporušil práva druhých a v případě, kdy k porušení už došlo, měl škůdce povinnost újmu nahradit. ● ● významná zásada neminem laedere - v systému zásad je považována za základní, a to především z hlediska předcházení porušování práv a škod. -zásada prevence spočívá v povinnosti každého chovat se tak, aby neohrozil či neporušil práva druhých a v případě, kdy k porušení už došlo, měl škůdce povinnost újmu nahradit. -navazující zásada ke zásada neminem laedere - Tato zásada má své kořeny už v římském právu, kdy ji formuloval významný římský právník Quintilianus: ,, Honeste vivere, neminem laedere, suum cuique tribuere. - poctivě žít, nikomu neškodit, každému dávat, co mu patří.) - I když se na první pohled může zdát zcela totožná se zásadou prevence, není tomu tak. Povinnost vyjádřená zásadou neminem laedere, nikomu neškodit, totiž zavazuje osoby bránit pouze škodám, které by samy mohly způsobit a ne škodám, které by vznikly přičiněním někoho jiného. Zásada prevence je tak výrazně širší. Jak jsem již naznačil, tak zásada prevence má hluboké kořeny v minulosti… II. HISTORIE PREVENCE Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 7 | HISTORICKÝ VÝVOJ PREVENCE ●původ v římském právu ●ve středověku platilo spíše zvykové právo ●v novověku české právo ovlivnil nejvíce ABGB (1811-1950) ●neobsahoval prevenci (pozitivní) ●podrobně však upravoval vlastnictví a jeho omezení včetně odpovědnost za škodu a její náhradu ●vlastnictví nemělo žádná omezení (až na výjimky) ●vládní návrh občanského zákoníku z roku 1937 prevenci neobsahoval ●střední zákoník občanský 141/1950 Sb. ●zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ●zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. • Historický vývoj prevence - původ v římském právu (v nejstarší kodifikaci římského práva v Zákoně dvanácti desek) - ve středověku platilo spíše zvykové právo, kodifikace se dočkalo až počátkem 16. století - První kodifikaci zemského práva představovalo Vladislavské zřízení zemské, které vzniklo roku 1500 za vlády Vladislava II. Jagellonského a představovalo vítězství šlechty nad panovníkem, neboť výrazně omezilo královskou moc. - v novověku české právo ovlivnil nejvíce Obecný zákoník občanský (dále jen ABGB), který na našem území platil od roku 1811 až do r. 1950. I když se jednalo o velmi pokrokový kodex, který dodnes s novelami platí v Rakousku nebo Lichtenštejnsku, prevenci jako takovou v sobě neobsahoval, chápejme pozitivní. Proto se zaměříme na vlastnictví a jeho omezení a na prevenci negativní a ex post – odpovědnost za škodu a její náhrada. - upravoval nějak vlastnické právo, nicméně tak, že v ustanovení § 354 stanovil, že vlastník mohl se svou věcí nakládat podle své vůle, aniž by bral ohledy na jiné. Z tohoto ustanovení bychom mohli dovozovat, že vlastnictví nemělo žádné omezení, ale v § 364 bylo vlastnictví omezeno cizími věcnými právy a také legálními služebnostmi, které omezovaly vlastníka přímo ze zákona a ve prospěch obecného blaha. Obecný zákoník občanský platil na našem území téměř 150 let a v některých zemích platí dodnes. Často bývá hodnocen jako pozoruhodné a myšlenkově konzistentní dílo spočívající na koherentním filozofickém základu. - Vládní návrh občanského zákoníku z roku 1937 prevenci rovněž neobsahoval - Střední zákoník občanský 141/1950 Sb. - Vlastnictví rozčleňoval na socialistické, osobní a soukromé. Nejdůležitějším bylo socialistické vlastnictví, protože zaručovalo nedotknutelný zdroj bohatství a síly republiky a blahobytu pracujícího lidu - Paradoxní a zcela od koncepce chápání prevence v této práci je, že veškerá ustanovení o vlastnictví ve středním zákoníku občanském působila preventivně. Ustanovení měla předcházet možnému vzniku osobního nebo soukromého vlastnictví, které by bylo zcela proti zásadám socialismu, ba naopak by bylo projevem nenáviděného kapitalismu. - V dispozici s majetkem byl vlastník omezen: - § 338 První preventivní působení lze spatřovat v § 338, který apeloval na adresáty, aby se chovali v souladu se zásadami slušnosti. - Taktéž může působit preventivně stejně jako v návrhu o. z. škoda způsobená náhodou, upravená v § 341, která vybízí subjekty k předcházení nahodilým škodám. - § 351 odst. 1 středního zákoníku občanského: ,,(1) Při provozu zvláště nebezpečném odpovídá provozovatel za škodu vyvolanou takovým působením zdroje zvýšeného nebezpečí, kterým se navenek projevuje nebezpečnost provozu, ledaže byla způsobena neodvratitelnou náhodou, nemající původ v provozu, nebo vlastním jednáním poškozeného anebo neodvratitelným jednáním osoby třetí.“ - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - Prevence byla upravena v § 415 a dále - Proto byla každému občanovi udělena povinnost počínat si tak, aby bylo zabráněno škodám na zdraví a majetku a aby nedocházelo k neoprávněnému majetkovému prospěchu jednotlivce na úkor společnosti nebo spoluobčanů. - Po revoluci došlo k pokusům o rekodifikaci, první se uskutečnil ještě za existence Československa před rokem 1993, nicméně po rozpadu federace z nich sešlo. Práce na přípravě nového občanského zákoníku byly obnoveny v roce 2000 a vyvrcholily přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. A právě tím se bude zabývat dále. III. ZÁSADA PREVENCE V ČESKÉM PRÁVU Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 9 | ZÁSADA (MAXIMA) PREVENCE DLE NOZ ●v současného (novém) občanském zákoníku je prevence upraveno v ustanovím § 2900-2908 ● ●§ 2900 upravují tzv. generální klauzuli ●§ 2901 upravuje tzv. zakročovací povinnost ● ●§ 2902 - Oznamovací povinnost ●§ 2903 - Vhodná a přiměřená opatření k odvrácení hroz. újmy ●§ 2904 - Náhoda ●§ 2905 - Nutná obrana ●§ 2906 - Krajní nouze ●§ 2907 - Omluvitelné vzrušení mysli ●§ 2908 - Náhrada účelně vynaložených nákladů ● -Úprava v 9 paragrafech občanského zákoníku -S ohledem na zaměření tohoto příspěvku je klíčové ustanovení v § 2900 (upravující tzv. generální klauzuli) a speciální ustanovení v § 2901 (upravující tzv. zakročovací povinnost) - | GENERÁLNÍ KLAUZULE DLE NOZ (§ 2900) •§ 2900 (Povinnost prevence) • •Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. ●ustanovení má toliko subsudiární povaha; ●prevenční povinnost se ukládá pouze při konání, ●a to jen tehdy, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, ●chrání pouze výslovně vyjmenované statky – svobodu, život, zdraví a vlastnictví (jiného). -Z § 2900 tak lze dovodit existenci protiprávního jednání, i když žádný jiný právní předpis konkrétní povinnost k určitému chování nestanoví -Tradičně je takto dovozována protiprávnost při porušení povinností stanovených v předpisech, které sice nemají povahu právní, pro adresáta však zakotvují srozumitelnou povinnost počínat si určitým dovoleným způsobem, který má vést k minimalizaci možného vzniku újmy -např. sportovní pravidla (včetně pravidel chování na sportovištích, např. na sjezdovkách), požární řády, technické normy apod. •subsudiární povaha • prevenční povinnost podle § 2900 má subsidiární povahu. Jak je správně v literatuře připomínáno, soud by měl vždy zjistit, zda došlo k porušení některé jiné konkrétní právní povinnosti. Pokud ano, nedojde k použití (aplikaci) tohoto ustanovení, soud bude postupovat dle zvláštní úpravy, nikoliv dle této. •prevenční povinnost se ukládá pouze při konání, tedy aktivním chování subjektu, •tato povinnost stíhá každého pouze při jeho aktivním postupu, při konání (komisivní jednání). Když někdo určitým způsobem aktivně jedná, může dojít k tomu, že se vmísí do právní sféry jiného; pravidlo tedy reaguje na riziko, které z toho pro jiné osoby vzniká. •Je-li někdo pasivní, nekoná, nelze tedy konstruovat jeho povinnost k náhradě podle § 2900. •V tomto je zde patrný rozdíl od předchozího ust. § 415 ObčZ. Nejvyšší soud např. řešil případ banky, která umožnila realizovat výběry z bankomatu nad rámec zůstatku peněžních prostředků na účtu, a to navzdory povaze účtu, který byl sjednán jako kreditní, v důsledku toho došlo po ztrátě kreditní karty k výběrům přesahujícím sjednaný limit. Soud dovodil, že banka svým opomenutím (tj. nekonáním) porušila generální prevenční klauzuli. K tomuto závěru již nelze podle § 2900 dospět (jinou věcí je výklad smluvních ujednání, resp. zda došlo ze strany banky k porušení smlouvy). •a to jen tehdy, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, •Zde hlavní kritérium spočívá v tom, že je zde kladen důraz na individuální posouzení každé jednotlivé situace. K tomu ostatně již tendovala i dosavadní judikatura, když připomínala, že je vždy nutné zohlednit konkrétní časové a místní okolnosti (srov. NS 25 Cdo 618/2001). •Z obecného hlediska je nutno vždy zvážit např. pravděpodobnost vzniku újmy (nebezpečnost jednání), rozpoznatelnost hrozby vzniku újmy, poměr mezi důležitostí zájmu škůdce a hodnotou ohroženého statku poškozeného (čím bude zájem vyšší a hodnota nižší, tím spíše budeme jednání kvalifikovat jako dovolené). •chrání pouze výslovně vyjmenované statky – svobodu, život, zdraví a vlastnictví (jiného). •Ustanovení je pro svou obecnost poměrně silně projudukované, tj. lze předpokládat, že vzhledem k absenci speciální odpovědnostní úpravy provozu AS se dříve či později nějaké rozhodnutí rovněž objeví. •Z judikatury lze poslední doby lze zmínit např. NS 25 Cdo 722/2005m, kde poškozené vznikla újma po srážce při pádu z kola, přičemž nezohlednila nebezpečí vzniku újmy plynoucí z neočekávaného pohybu dětí hrajících si na silnici s míčem), soud dovodil odpovědnost řidiče. •Pojďme se podívat na to, jak k tomu ustanovení přistupuje judikatura IV. Z ROZHODOVACÍ PRAXE K PREVENCI 12 | Z JUDIKATURY (SPORTOVNÍ…) •Z české judikatury: §Nedodržení pravidel sportovní hry (např. kopané), spočívající v použití pravidly nedovoleného (zakázaného) způsobu hry, je nutné posoudit jako jednání odporující povinnosti počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví (§ 415 ObčZ 1964). V důsledku toho jde o porušení právní povinnosti, jež zakládá odpovědnost za škodu (§ 420 odst. 1 ObčZ 1964). §Úder soupeře v rozporu s pravidly karate, při němž zasaženému vznikla škoda na zdraví, je postižitelný… §Použití sportovního náčiní, které je pro svůj nedobrý stav nebezpečným sportovním zařízením a které ani neodpovídá požadavkům normy na bezpečný provoz, pro sportovní činnost na dětském táboře zakládá porušení povinnosti provozovatele tábora předcházet riziku vzniku škody. §Nedodržení povinností a neprovedení opatření, jež jsou pořadatelům sportovního utkání (např. v ledním hokeji) uloženy soutěžním řádem vydaným příslušným orgánem. § •Ze zahraniční: §Konstrukce nastavení elektricky ovládaného sedadla řidiče s pamětí (Krajský soud v Mnichově) §Užívání označení autopilot při propagaci funckionalit (Krajský soudu v Mnichově) §Uživatelské prostředí „dotykových obrazovek“ (Krajský soud v Karlsruhe ) § •Česká praxe: •Rc 16/80: Nedodržení pravidel sportovní hry (např. kopané), spočívající v použití pravidly nedovoleného (zakázaného) způsobu hry, je nutné posoudit jako jednání odporující povinnosti počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví (§ 415 ObčZ 1964). V důsledku toho jde o porušení právní povinnosti, jež zakládá odpovědnost za škodu (§ 420 odst. 1 ObčZ 1964). [Pozn.: judikát je použitelný s výhradou, paušální závěr neobstojí, vždy je třeba posoudit, zda povinnost prevence vyžadují zvyklosti soukromého života a okolnosti případu.] •Rc 15/83: Nedodržení povinností a neprovedení opatření, jež jsou pořadatelům sportovního utkání (např. v ledním hokeji) uloženy soutěžním řádem vydaným příslušným orgánem Československého svazu tělesné výchovy, jakož i směrnicemi tohoto orgánu pro provoz a užívání zařízení ve správě tělovýchovných organizací, je třeba brát v úvahu při posouzení odpovědnosti tělovýchovné organizace za škodu vzniklou diváku při sportovním utkání, a to z důvodu jednání organizace odporujícího povinnosti počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví (§ 415 ObčZ 1964), a tedy i z důvodu porušení právní povinnosti ve smyslu § 421 odst. 1 ObčZ 1964. •NS 25 Cdo 1427/2001 (C 1212): Aplikace § 415 ObčZ 1964 přichází v úvahu, neexistuje-li konkrétní právní úprava vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje. Jednání v rozporu s tímto ustanovením je rovněž porušením právní povinnosti ve smyslu § 420 odst. 1 ObčZ 1964. •NS 25 Cdo 1960/2002 (C 2352): Úder soupeře v rozporu s pravidly karate, při němž zasaženému vznikla škoda na zdraví, je postižitelný nejen v rámci pravidel zápasu karate, nýbrž představuje současně i porušení prevenční povinnosti; při splnění zbývajících předpokladů je dána obecná odpovědnost za škodu na principu presumovaného zavinění. •NS 25 Cdo 1106/2003 (C 2775): Použití sportovního náčiní, které je pro svůj nedobrý stav nebezpečným sportovním zařízením a které ani neodpovídá požadavkům normy na bezpečný provoz, pro sportovní činnost na dětském táboře zakládá porušení povinnosti provozovatele tábora předcházet riziku vzniku škody. Rozsudek NS z 27. 4. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2144/2015 •Posouzení, zda poskytovatel zdravotní péče porušil generální prevenční povinnost, se týká zejména způsobu a kvality provedení vedlejších či podpůrných činností, které nejsou dostatečně přesně pokryty profesními normami a nemají charakter postupů, u nichž je náležitá péče popsána odbornou literaturou či profesními standardy. Ze zahraniční: •Krajský soud v Mnichově - Použití paměti u předního sedadla s elektrickým ovládáním •Paměťové ovládání sedadel nabídnul dle některých pramenů jako první Cadillac (1981), v Evropě byl ve stejné době Mercedes-Benz třídy (S W126). •Krajský soud v Mnichově - Automobilka Tesla nesmí v Německu používat označení Autopilot. O čemž rozhodl soud v Mnichově, podle kterého jde o zavádějící název. Za matoucí pak označil propagaci systému na německé mutaci webových stránkách Tesly, kde jsou podle něj přehnané sliby o technologii autonomního řízení. (https://autobible.euro.cz/soud-zakazal-tesle-pouzivat-slovo-autopilot-mate-tim-pry-ridice/) •Krajského soudu v Karlsruhe - Německý soud totiž rozhodl o vině řidiče tesly. Ten si na dotykovém displeji nastavoval intenzitu stíračů, aby tím vlastně zvýšil bezpečnost jízdy. Jenže listování v menu, hledání potřebné funkce a snaha trefit se do správné ikonky odvrátily jeho pozornost od provozu, což způsobilo nehodu. U normálních aut tuto funkci najdete většinou na páčce pro zapínání stěračů a můžete ji ovládat poslepu, aniž byste soustředili zrak na něco jiného než silnici před vámi. Argumentoval přitom § 23, jenž stanoví, že používání elektronických zařízení za jízdy je pro řidiče zakázáno. Toto nařízení kdysi primárně směřovalo k používání chytrých telefonů za volantem. Současně právní text výslovně umožňuje použití „dotykových obrazovek“, pokud je lze ovládat hlasem nebo velmi snadno. Soudní rozhodnutí říká, že veškerá nastavení, jež jsou nutná pro provozování automobilu, musí být řidiči dostupná intuitivně a srovnatelně s klasickým ovládáním. Logika ovládání musí být přizpůsobena tomu, aby se řidič mohl věnovat řízení a koncentraci ztratil jen na nezbytně dlouhý "okamžik". Jaká je definice okamžiku, je však nejasné. | ZAKROČOVACÍ POVINNOST DLE NOZ •§ 2901 Zakročovací povinnost • •Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. ● | ZÁSADA PREVENCE (PŘÍKLAD AUTONOMNÍHO ŘÍZENÍ) 1.– bez automatizace, automatický systém pouze varuje, ale neovládá vůz 2. 2.– asistence řidiče („hands on“), automaticky mohou probíhat složitější funkce (adaptivní tempomat, aktivní parkovací asistent), řidič musí být schopen kdykoli řídit. 3. 3.– částečná automatizace („hands off“), automat řídí, zrychluje i brzdí, řidič musí sledovat provoz a kontrolovat činnost systému 4. 4.– podmíněná automatizace („eyes off“), v definovaném prostředí se řidič nemusí věnovat řízení, musí však být připraven převzít řízení v časovém limitu, který stanoví výrobce 5. 5.– vysoká automatizace („mind off“). S výjimkou vysoce nebezpečného prostředí (nebezpečné počasí) řídí automat a řidič nezasahuje. 6. 6.– plná automatizace („řízení volitelné“). Automat řídí do libovolného legálního cíle, řidič jen zadá cíl. • 1. STUPEŇ: PODPORA ŘIDIČE Adaptivní tempomat, který sám udržuje rychlost a odstup od vpředu jedoucího vozidla – to je typický příklad Levelu 1. Elektronika v autě může mírně zasahovat do řízení na základě aktuální jízdní situace, konkrétně zrychlovat, zpomalovat, lehce zatáčet. Ovšem auto může vykonávat vždy jen jednu funkci, nikoli je kombinovat. Ve vozech ŠKODA dnes najdete takových systémů celou řadu. Kromě dvou výše uvedených je to třeba Lane Assist pro udržování v jízdním pruhu či Front Assist zabraňující kolizím. 2. STUPEŇ: ČÁSTEČNÁ AUTOMATIZACE Přezdívaná také „nohy z pedálů, oči na silnici“. Auto „umí“ v podstatě stejné funkce jako o úroveň níž, ale rozdíl je v tom, že je může kombinovat. Takže může samo zároveň třeba zrychlovat či zpomalovat a ještě točit volantem. Člověk ale musí být vždy připraven okamžitě převzít řízení. Typickým příkladem je třeba systém automatického parkování. 3. STUPEŇ: PODMÍNĚNÁ AUTOMATIZACE Za určitých podmínek může systém plně převzít kontrolu nad vozidlem. Typickým příkladem je relativně rovná a široká dálnice s dobře vyznačenými jízdními pruhy. Řidič nemusí mít ruce na volantu a (pokud na to má odvahu) ani sledovat silnici, ale stále musí být připraven na upozornění systému převzít řízení. Autopilot při jízdě po dálnici automaticky zrychluje, řídí, brzdí, a dokonce se i vyhýbá. S automatizací řízení na Levelu 3 počítal koncept VISION E z roku 2017, vize vozu ŠKODA blízké budoucnosti, která měla také jako první plně elektrický pohon. 4. STUPEŇ: VYSOKÁ AUTOMATIZACE Vozidla této úrovně člověk může řídit sám, ale není to nutné. Až na výjimky, kterými může být třeba velmi špatné počasí, husté sněžení apod. už auto zvládá všechno samostatně. A umí si poradit i v případě, kdy vyzve člověka k převzetí řízení, ale ten nereaguje. Pak auto samo bezpečně zastaví. 5. STUPEŇ: PLNÁ AUTOMATIZACE Stroj zvládá úplně všechny situace, volant není vůbec potřeba. Člověk jen nasedne a zadá cílovou destinaci. V. EVROPSKÁ REGULACE 16 https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-ai-umela-inteligence-od-applu-je-venku-evropane-maji-al e-smulu-40494925#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart | 24.10.2026 17 EVROPSKÁ REGULACE (DMA, DSA) §Tři významné akty EU – nařízení; § §(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb (nařízení o digitálních službách), angl. Digital Services Act („DSA“) §(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (nařízení o digitálních trzích, angl. Digital Markets Act, DMA) §(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) § § Důvod pro Apple nenabízí své AI v EU. V roce 2023 začaly platit dva nové zákony, které jsou označovány jako bič na internetové giganty. Jde jmenovitě o akt o digitálních službách (Digital Services Act; DSA) a akt o digitálních trzích (Digital Markets Act; DMA). Zatímco cílem DSA je zajistit transparentnost, bezpečnost uživatelů a odpovědnost pro on-line platformy, DMA je zákon o hospodářské soutěži určující jasná pravidla, podle kterých mohou velké on-line platformy fungovat. Oba právní předpisy pochopitelně budou mít značný dopad na podnikání v celé Evropě a pravděpodobně i ve světě, neboť stanoví nové standardy pro digitální spotřebitelské podnikání. | 24.10.2026 18 NAŘÍZENÍ O DIGITÁLNÍCH TRZÍCH (DMA) §Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (nařízení o digitálních trzích, angl. Digital Markets Act, DMA) §účinné od 2. května 2023. §právním základem nařízení DMA je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie; §DMA má 54 článků a 109 odstavců odůvodnění. §Cílem DMA je narovnání podmínek digitálního trhu a omezení moci strážců přístupu (angl. gatekeepers), lépe „dveřníci“. §Strážce přístupu je definován jako podnik poskytující hlavní služby platforem; je klíčovou branou pro podnikatele k oslovení koncových uživatelů. Strážce přístupu označí Evropská komise. §Co je to pojem „hlavní služba platforem“. | 24.10.2026 19 NAŘÍZENÍ O DIGITÁLNÍCH TRZÍCH (DMA) •Hlavní službou platformy se rozumí kterákoli z 10 služeb vymezených v článku 2 bodu 2 DMA: •a) online zprostředkovatelské služby; •b) internetové vyhledávače; •c) služby online sociálních sítí; •d) služby platforem pro sdílení videonahrávek; •e) interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech; •f) operační systémy; •g) webové prohlížeče; •h) virtuální asistenti; •i) služby cloud computingu; •j) online reklamní služby, včetně reklamních sítí, reklamních výměn a dalších služeb zprostředkování reklamy, poskytované podnikem poskytujícím kteroukoli z hlavních služeb platforem uvedených v písmenech a) až i). •K povinnostem strážců přístupu patří: • 1. Zákaz omezovat otevřenost hospodářské soutěže a zákaz nekalých praktik. • 2. Podat Evropské komisi zprávu, v níž podrobně a transparentně popíše opatření, která uplatnil • s cílem zajistit dodržování povinností. • 3. Povinnost informovat Evropskou komisi o zamýšlených akvizicích a fúzích. § | 24.10.2026 20 NAŘÍZENÍ O DIGITÁLNÍCH TRZÍCH (DMA) •Hlavní službou platformy se rozumí kterákoli z 10 služeb vymezených v článku 2 bodu 2 DMA: •a) online zprostředkovatelské služby; •b) internetové vyhledávače; •c) služby online sociálních sítí; •d) služby platforem pro sdílení videonahrávek; •e) interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech; •f) operační systémy; •g) webové prohlížeče; •h) virtuální asistenti; •i) služby cloud computingu; •j) online reklamní služby, včetně reklamních sítí, reklamních výměn a dalších služeb zprostředkování reklamy, poskytované podnikem poskytujícím kteroukoli z hlavních služeb platforem uvedených v písmenech a) až i). •K povinnostem strážců přístupu patří: • 1. Zákaz omezovat otevřenost hospodářské soutěže a zákaz nekalých praktik. • 2. Podat Evropské komisi zprávu, v níž podrobně a transparentně popíše opatření, která uplatnil • s cílem zajistit dodržování povinností. • 3. Povinnost informovat Evropskou komisi o zamýšlených akvizicích a fúzích. § | 24.10.2026 21 NAŘÍZENÍ O DIGITÁLNÍCH SLUŽBÁCH (DSA) •Plnění povinností vyplývajících z DMA dozoruje Evropská komise ve spolupráci s ÚOHS. Rozhodnutí Evropské komise podléhá podle článku 45 DMA přezkumu Soudním dvorem EU, který má neomezenou přezkumnou pravomoc a může uloženou pokutu nebo penále zrušit, snížit nebo zvýšit. •Oproti původnímu návrhu Evropské komise byl během projednávání návrhu prosazen článek 40 DMA, který zavádí skupinu na vysoké úrovni pro nařízení o digitálních trzích (angl. high-level group). Má toto složení: •a) Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, •b) evropský inspektor ochrany údajů (EDPS) a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB), •c) Evropská síť pro hospodářskou soutěž, •d) síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a •e) skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby. • | 24.10.2026 22 NAŘÍZENÍ O DIGITÁLNÍCH SLUŽBÁCH (DSA) •Nařízení 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách), angl. Digital Services Act („DSA“) §účinnosti nabylo v únoru 2024; §Nařízení o digitálních službách komplexně upravuje sektor digitálních služeb v rámci EU a jeho cílem je zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné online prostředí a chránit základní práva uživatelů. §DSA stanovuje pravidla a povinnosti pro digitální služby, které fungují jako zprostředkovatelé, tedy propojují uživatele se zbožím, službami a obsahem. §Jedná se o celé spektrum digitálních služeb, od služeb poskytujících síťovou infrastrukturu, přes webhosting až po online platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště. Konkrétní pravidla pro jednotlivé subjekty jsou koncipována asymetricky. Služby s větším společenským a ekonomickým dopadem tedy musejí splňovat přísnější podmínky. • | 24.10.2026 23 NAŘÍZENÍ O DIGITÁLNÍCH SLUŽBÁCH (DSA) Zprostředkovatelské služby Hostingové služby Online platformy Velmi velké online platformy Vykazování transparentnosti • • • • Požadavky na podmínky poskytování služeb s ohledem na základní práva • • • • Spolupráce s vnitrostátními orgány na základě příkazů • • • • Kontaktní místa a v případě potřeby právní zástupce • • • • Princip „notice and action“ a povinnost poskytovat informace uživatelům • • • Ohlašování trestných činů • • • Interní systém pro vyřizování stížností a mimosoudní řešení sporů • • Důvěryhodní oznamovatelé • • https://www.mpo.gov.cz/cz/podnikani/digitalni-ekonomika/digitalni-sluzby/narizeni-o-digitalnich-slu zbach/ | 24.10.2026 24 NAŘÍZENÍ O DIGITÁLNÍCH SLUŽBÁCH (DSA) Opatření a ochrana proti zneužití • • Zvláštní povinnosti pro tržiště, např. prověřování pověření dodavatelů třetích stran, namátkové kontroly • • Ochrana nezletilých a zákaz cílené reklamy založené na profilování uživatelů podle zvláštní kategorie osobních údajů • • Transparentnost doporučovacích systémů • • Transparentnost online reklamy • • Povinnosti v oblasti posuzování a zmírňování rizik a reakce na krize • Externí a nezávislý audit • Možnost uživatele zvolit jiné systémy řazení obsahu, než na základě profilování • Sdílení dat s úřady a výzkumnými pracovníky • Kodexy chování • Spolupráce při řešení krizí • Zprostředkovatelské služby Hostingové služby Online platformy Velmi velké online platformy https://www.mpo.gov.cz/cz/podnikani/digitalni-ekonomika/digitalni-sluzby/narizeni-o-digitalnich-slu zbach/ VI. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU – POSKYTOVATELÉ SLUŽEB INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI 25 | 24.10.2026 26 OBECNÉ PŘEDPOKLADY VZNIKU ODPOVĚDNOSTI §protiprávní jednání – každé jednání v rozporu s objektivním právem nebo zákonem nebo jiným právním předpisem, také porušení povinnosti vyplývající ze závazku nebo událost vyvolávající škodu, se kterou takový následek spojuje zákon § §škoda - majetková újma vyjádřitelná v penězích (nemajetková = nemajetková újma) § §příčinná souvislost - mezi protiprávním úkonem a vznikem škody musí být vztah příčiny a následku, jedná se o objektivní kauzální vztah, existující nezávisle na vědomí a vůli jednajícího subjektu § §zavinění (zpravidla) - vnitřní psychický vztah škůdce k jeho vlastnímu protiprávnímu jednání a výsledku tohoto jednání - subjektivní charakter, ostatní jsou objektivního charakteru § | 24.10.2026 27 •Zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti •Vzhledem k (průřezovému) předmětu úpravy je třeba vycházet z toho, že zákon o službách informační společnosti nepředstavuje ucelenou, tj. samostatnou právní úpravu, ale že je třeba jej vnímat v kontextu celé řady dalších zákonných předpisů, a to zejména: •Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; v platném znění •Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění •Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, v platném znění •Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy; v platném znění •Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, v platném znění • Stranou by však neměly zůstat předpisy práva ES, zejména pak následující: §Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu (e-Commerce Directive). §Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku. §Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací. §Směrnice č. 90/482/EHS, o odpovědnosti poskytovatelů služeb; •Výše uvedené je podstatné, a to jak pro výklad tak i samotnou aplikaci předmětného zákona. PRAMENY | 24.10.2026 28 ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ SLUŽEB (NĚMECKO) §Prvním státem na světě, kde byla tato problematika předmětem široké diskuse, která nakonec vyústila v přijetí zvláštního zákona upravujícího otázky odpovědnosti těchto poskytovatelů, nebyly překvapivě Spojené státy, ale Německo. §V roce 1995 bylo zahájeno trestní řízení proti výkonnému řediteli německé pobočky společnosti CompuServe Inc., která působí jako služba americké společnosti America On-Line (AOL). Společnost CompuServe prostřednictvím svých serverů umožňovala přístup k více než 200 diskusním skupinám (newsgroups), na kterých byla jednotlivými uživateli veřejně zpřístupněna pornografie, která porušovala německé trestní normy. Výkonný ředitel této pobočky byl prvoinstančním soudem v Mnichově odsouzen k peněžitému trestu ve výši 100 000 DM a k podmíněnému odnětí svobody na dva roky. §Toto trestní řízení nakonec vyústilo v diskusi o nutnosti úpravy odpovědnosti poskytovatelů obdobných služeb speciálním předpisem. §Jedním z důsledků tohoto případu bylo přijetí nové právní úpravy - Teledienstegesetz (TDG), který byl přijat jako první článek spolkového zákona ustanovujícího základní podmínky pro provozování informačních a komunikačních služeb (Infromations und Kommunikationsdienste Gesetz - IuKDG) dne 1. srpna 1997 §Problematika odpovědnosti je v TDG pak řešena následovně. Tato otázka je upravena v § 5 odst. 2 TDG, který stanoví, že poskytovatel (volného prostoru) není odpovědný za žádné materiály jím zpřístupněné a poskytnuté třetí stranou; to neplatí, pokud tento poskytovatel zná obsah těchto materiálů a je technicky schopen a může být od něj rozumně očekáváno uzavření přístupu k nim (k tomuto obsahu). §Za vlastní obsah poskytovatel pochopitelně plně odpovídá podle příslušných předpisů (§ 5 odst 1 TDG). To platí i pokud si poskytovatel přivlastňuje nebo autorizuje cizí obsah. | 24.10.2026 29 ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ (USA) • Dva americké zákony - Digital Millenium Copyright Act (DMCA) a Communication Decency Act (CDA) představují základní rámec zvláštní právní úpravy ve Spojených státech amerických. V USA se totiž narozdíl od Německa a Evropské unie rozhodli pro odlišný přístup k úpravě odpovědnosti poskytovatelů internetových (a jiných) služeb. Jde o takzvaný vertikální přístup, kde není celá problematika upravena jedním zákonem (jako je tomu například u německého TDG), ale existují různé zvláštní normy. • • Digital Millenium Copyright Act (1998) upravuje otázku odpovědnosti v souvislosti s autorským právem, Communication Decency Act (1996) pak upravuje všechny ostatní případy. • •Je zajímavé, že obdobně jako v případě německého TDG, předcházelo vydání CDA a následně DMCA vynesení dvou soudních rozhodnutí, z nichž se jedno stalo terčem všeobecné kritiky. Šlo o rozhodnutí ve věcech Cubby, Inc., v. CompuServe, Inc.[1] a Stratton Oakmont,Inc., v. Prodigy Serv. Co.[2] • • •[1] Cubby, Inc., v. CompuServe, Inc., 776 F. Supp. 135 (S.D.N.Y 1991) •[2] Statton Oakmont, Inc. v. Prodigy Servs. Co. No. 31063/94, 1995 N. Y: Misc. Lexis 229 (N.Y. Sup. Ct. May 26, 1995) | 24.10.2026 30 ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ (SMĚRNICE O EL. OBCHODU ) • Evropská unie se v rámci své normotvorby rozhodla pro obdobný přístup jako Německo a otázku odpovědnosti internetových poskytovatelů upravuje na základě horizontálního přístupu. Ten - na rozdíl od vertikálního přístupu zvoleného v USA - nečiní rozdíly mezi druhy zveřejněných materiálů a otázku odpovědnosti upravuje souhrnně pro všechny typy těchto materiálů a způsobu jejich užití v jedné normě. •K přijetí této právní úpravy existovala celá řada důvodů. • •Poskytovatelé internetových služeb podléhaly toliko rozdílným právním úpravám, kolik je členských států Unie. Vzhledem k této skutečnosti a též díky tomu, že existuje jen velmi málo evropské judikatury (která se navíc často navzájem popírá), je pro tyto poskytovatele velmi obtížné odhadnout výsledek případných soudních řízení (právní jistota), což pochopitelně zvyšuje jejich nejistotu, která má pak vliv na kvalitu a rozsah jimi poskytovaných služeb (pravidlo předběžné opatrnosti). •Například francouzský soud ve sporu o odpovědnosti poskytovatele ve věci Estelle Hallyday[1] potvrdil odpovědnost poskytovatele volného prostoru za obsah uživatelem zveřejněných fotografií (na adrese www.altern.org/silversurfer), které porušovaly osobnostní práva (ne autorská osobnostní práva ale práva na ochranu podobizny - srovnej §12 ObčZ) žalobkyně. Soud aplikovat teorii „postupné (kaskádovité) odpovědnosti“[2], prohlásil poskytovatele volného prostoru za „vydavatele“, který má povinnost monitorovat obsah svých stránek a uznal ho odpovědným za porušení osobnostních práv žalobkyně. •Naopak holandský soud odmítl odpovědnost poskytovatelů volného prostoru s poukazem, že „... nečiní nic víc, než že pouze umožňují svým uživatelům zpřístupňovat jejich materiály prostřednictvím Internetu veřejnosti, a proto nemají žádnou vědomost o obsahu těchto materiálů a nemohou ovlivnit, jaké materiály uživatelé na Internetu poskytnou“[3]. •Jiný francouzský soud odmítl odpovědnost poskytovatele připojení s tím, že není technicky možné, aby kontroloval obsah materiálů, ke kterým pouze zprostředkovával přístup (jde o jinou kategorii než je poskytovatel volného prostoru).[4] Směrnice o elektronickém obchodu hovoří ve prospěch rozhodnutí holandského soudu a popírá tvrzení soudu ve věci Hallyday. [1] Rozhodnutí N96/160, z 12. března 1996 [2] Tribunal de Grande Instance de Paris, 12. června 1996 [3] Estelle Hallyday v. Valentin Lacambre, Tribunal de Grande Instance de Paris, červen 1998, viz http://www.legalis.net/legalnet/judicaire/decisions [4] Podle této teorie je primárně odpovědný vydavatel. Nelze-li jej zjistit, přechází odpovědnost na autora. Nelze-li ani jeho zjistit, je odpovědný výrobce nebo producent. | 24.10.2026 31 ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ (PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČR) • • V zásadě došle k transpozici Směrnice o elektronickém obchodu do právního řádu ČR Zákon tak vztahu k obecně odpovědnosti poskytovatelů těchto služeb upravuje tři základní omezení, a to: •Odpovědnost poskytovatele služby za obsah přenášených informací (§3) •Odpovědnost poskytovatele služby za obsah automaticky dočasně meziukládaných informací (§4) •Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných (§5) • •Jedním z nikoli nepodstatných pravidel zákona je rovněž ustanovení §6, které stanoví, že tito poskytovatelé služeb nejsou povinni dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací, ani aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace. Jinými slovy se zde vychází z předpokladu, že není rozumné požadovat od poskytovatelů, aby při vysokém počtu uživatelů a vysokém objemu uložených dat zjišťovali a posuzovali legálnost či nelegálnost veškerého obsahu uložených informací. | 24.10.2026 32 ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ ZA OBSAH PŘENOSU (§3) • •1) Poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých uživatelem prostřednictvím sítí elektronických komunikací nebo ve zprostředkování přístupu k sítím elektronických komunikací za účelem přenosu informací, odpovídá za obsah přenášených informací, jen pokud a) přenos sám iniciuje, b) zvolí uživatele přenášené informace, nebo c) zvolí nebo změní obsah přenášené informace. (2) Přenos informací a zprostředkování přístupu podle odstavce 1 zahrnuje také automatické krátkodobě dočasné ukládání přenášených informací. | 24.10.2026 33 ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ ZA OBSAH MEZIUKLÁDANÝCH INFORMACÍ (§4) § §Poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací automaticky dočasně meziukládaných, jen pokud a) změní obsah informace, b) nevyhoví podmínkám přístupu k informaci, c) nedodržuje pravidla o aktualizaci informace, která jsou obecně uznávána a používána v příslušném odvětví, d) překročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v příslušném odvětví s cílem získat údaje o užívání informace, nebo e) ihned nepřijme opatření vedoucí k odstranění jím uložené informace nebo ke znemožnění přístupu k ní, jakmile zjistí, že informace byla na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněna nebo k ní byl znemožněn přístup nebo soud nařídil stažení či znemožnění přístupu k této informaci. | 24.10.2026 34 ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ ZA UKLÁDÁNÍ OBSAHU (§5) •(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací. (2) Poskytovatel služby uvedený v odstavci 1 odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele. | 24.10.2026 35 ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ ZA UKLÁDÁNÍ OBSAHU (§6) •Poskytovatelé služeb uvedení v § 3 až 5 nejsou povinni a) dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací, b) aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace. | 24.10.2026 36 ŠÍŘENÍ OBCHODNÍCH SDĚLENÍ (PROKAZATELNOST) • • •§ 2 - obchodním sdělením jsou „všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení k návštěvě internetových stránek, určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem nebo vykonává regulovanou činnost“ | 24.10.2026 37 ŠÍŘENÍ OBCHODNÍCH SDĚLENÍ (§7) •1) Obchodní sdělení lze šířit elektronickými prostředky jen za podmínek stanovených tímto zákonem. • •2) Podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas. - •3) Nehledě na odstavec 2, pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro elektronickou poštu v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby podle požadavků ochrany osobních údajů upravených zvláštním právním předpisem, může tato fyzická či právnická osoba využít tyto podrobnosti elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení týkajících se jejích vlastních obdobných výrobků nebo služeb za předpokladu, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy, pokud původně toto využití neodmítl. | 24.10.2026 38 ŠÍŘENÍ OBCHODNÍCH SDĚLENÍ (ZÁKAZ § 7 ODST. 4) •(4) Zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno, pokud: • a) tato není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení, b) skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, nebo c) je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány. Standardní reklamní patička, kterou vkládá poskytovatel (operátor) do SMS se souhlasem odesílatele, je z pohledu tohoto zákona pro příjemce nevyžádané obchodní sdělení. Reklamní patičky však do zpráv vkládat lze i nadále, avšak pouze na straně subjektu se kterým byla za tímto účelem uzavřena smlouva, nikoliv již vůči dalším stranám. | 24.10.2026 39 SANKCE §Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že bez souhlasu adresáta hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení. Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100.000 Kč. § §Právnická osoba …za přestupek lze uložit pokutu až do 10.000.000 Kč, jde-li o jednání hromadné a opakované. | 24.10.2026 40 PROBLEMATIKA DOKAZOVÁNÍ ZASÍLÁNÍ SPAMU •Jak prokazovat? • •Orgán dozoru je při rozhodování ve věci nevyžádaných obchodních sdělení používat i znaleckých posudků (orgán ustanoví znalce) •vzhledem k existujícím technologiím lze očekávat, že tyto posudky nebudou vždy jednoznačné; • rovněž lze očekávat, že účastník řízení (spammer) bude navrhovat (je povinen) na podporu svých tvrzení řadu dalších důkazů (včetně dalších znaleckých posudků); • VII. RELEVANTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY A ZDROJE Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 41 | PRAMENY A DOPORUČENÁ LITERATURA §ELIÁŠ, K., ZUKLÍNOVÁ, M. Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. 1. vyd. Praha: Linde, 2001. s. 240. §HURDÍK, J., LAVICKÝ, P. Systém zásad soukromého práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. s. 175. §Konsolidovaná důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [online]. [cit. 21. 1. 2015]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 10. §ELIÁŠ, K. a kol. Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. s. 85 §Kurzweil, R. The Singularity Is Near: When Humans Transcend Biology. New York: Penguin Books, 2006. §POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Praha : Auditorium, 2012 §MATEJKA, J. Internet jako objekt práva: hledání rovnováhy autonomie a soukromí. 1. vydání. Praha: CZ.NIC, 2013, ISBN 978-80-904248-7-6, 256 s., Dostupné [online] z: https://knihy.nic.cz/files/nic/edice/jan_matejka_ijop.pdf §POLČÁK, Radim, a kol. Právo informačních technologií, Wolters Kluwer, 2018 §LESSIG, Lawrence. Code and other laws of cyberspace.New York : Basic Books, 1999 §LESSIG, Lawrence. The future of ideas : the fate of the commons in a connected world.New York : Vintage Books, 2002. ● • | Obsah obrázku oblečení, osoba, nábytek, boty Popis byl vytvořen automaticky •DISKUSE? Právní rámec dispozic s daty, specifika ochrany dat veřejného a soukromého sektoru) 43 DĚKUJI ZA POZORNOST Jungmannova 17 | 110 00 Praha 1 | Česká republika 44 +420 221 506 700 www.cevro.cz