Manažerská komunikace při krizovém řízení MODUL 6 Interní komunikace v krizovém štábu PhDr. Jan Paďourek, Ph.D. CEVRO Univerzita Obsah a cíl přednášky • •OBSAH •briefing, debriefing, situační hlášení, tasking; •tok informací v organizaci; •organizační kultura; •vedení porady krizového štábu; •komunikační disciplína •CÍL •Ukázat význam interní komunikace jako předpokladu kvalitní externí komunikace. • 1. Specifika a principy krizové komunikace ve státní správě · · ·Jednota sdělení (One Voice Policy) ·Rychlost versus ověřitelnost. ·Srozumitelnost a věcnost ·Transparentnost a pravdivost 2. Interní komunikace v rámci státního aparátu • •Vertikální komunikace (Shora dolů a zdola nahoru) ·Strategické instrukce ·Zpětná vazba z terénu ·Péče o zaměstnance • •Horizontální komunikace (Meziresortní koordinace) • ·Odstranění silového myšlení ·Komunikace se samosprávami 3. Komunikace uvnitř krizového štábu • •Složení a komunikační role • •Krizový štáb sdružuje politické vedení, odborníky, zástupce armády, policie, hasičů a logistiky. Každý člen má přesně definovanou roli • ·Vedoucí krizového štábu ·Tajemník ·Tiskový mluvčí / Komunikační tým Procesní nastavení komunikace ve štábu • • ·Pravidelný komunikační rytmus · ·Strukturovaný reporting · ·Psychologické aspekty a zvládání konfliktů 4. Technologické a bezpečnostní nastavení · ·Kryptografická ochrana a utajení • ·Záložní kanály • ·Jednotné datové prostředí Brífing •Krátká, vysoce operativní schůzka (obvykle 10–15 minut), která se koná před zahájením směny, akce nebo denního cyklu krizového štábu. • •Jednosměrný tok: vedoucí štábu nebo operací mluví, podřízení poslouchají a zapisují. •Obsah: Shrnutí aktuálního stavu •Cíl: dosáhnout toho, aby všichni zapojení aktéři měli na začátku akce naprosto stejné informace Situační hlášení – sběr dat z terénu •Standardizovaný, dokumentovaný přehled o aktuálním vývoji krize. Funguje jako „oči a uši“ krizového štábu a posílá se v průběhu krize v přesně stanovených intervalech (např. každé 2, 6 nebo 12 hodin). • oPevná struktura: Aby se zamezilo slohovým pracím, používají se šablony oObsah: 1.Co se stalo 2.Aktuální stav zdrojů 3.Predikce a hrozby 4.Požadavky •Cíl: vytvořit pro vedení státu takzvaný jednotný obraz situace • Tasking – distribuce a řízení úkolů • •Proces přidělování konkrétních, měřitelných úkolů jednotlivým složkám nebo resortům na základě rozhodnutí krizového štábu. • • oAdresnost a termíny oMatice odpovědnosti o •Cíl: Přetavit politická a strategická rozhodnutí krizového štábu Debífing – vyhodnocení a poučení •Strukturované hodnocení, které probíhá po skončení akce, operace, směny nebo po odeznění celé krize • oZpětný pohled bez obviňování o oKlíčové otázky debrífingu: 1.Co bylo naším plánem/cílem? 2.Co se reálně stalo? 3.Proč vznikly rozdíly mezi plánem a realitou? 4.Co uděláme příště jinak? (tzv. Lessons Learned – ponaučení z krizového vývoje). oPsychologický rozměr: U krizových štábů slouží debrífing také jako ventil pro uvolnění extrémního stresu. oCíl: Okamžitě upravit krizové plány pro další nasazení a zlepšit efektivitu systému. • Tok informací – obecný model · •Sestupný tok (shora dolů): Informace putují od nejvyššího vedení k řadovým zaměstnancům ·Vzestupný tok (zdola nahoru): Tento směr vede od zaměstnanců v první linii k managementu ·Horizontální tok (meziúrovňový): Informace se vyměňují mezi odděleními na stejné hierarchické úrovni Oficiální komunikační kanály a nástroje státu •Základem komunikace na ministerstvu je elektronická spisová služba. • •Kolegium ministra (ministr a jeho poradci) – propojení politické a úřednické linie •Úřednická linie (náměstci, vrchní ředitelé, ředitelé odborů, oddělení, pracovníci • •Na ministerstvu úředníci drží kontinuitu státu bez ohledu na volby, zatímco politické vedení určuje směr. Veškeré informace směřující ven z úřadu musí projít schválením tiskového oddělení. • • Tok informací na klíčovém miniterstvu ·Spisová služba a e-Spis: Na ministerstvu neexistuje, že by se úkol zadal jen tak ústně nebo běžným e-mailem, pokud má mít právní váhu. Každý dokument (dopis, rozhodnutí, interní pokyn) musí projít elektronickou spisovou službou. Dostane číslo jednací, určí se zpracovatel, schvalovatel a archivuje se. Tok je stoprocentně dohledatelný. ·Kolegium ministra: Nejvyšší komunikační platforma na ministerstvu. Zde ministr (politická úroveň) komunikuje s náměstky a vrchními řediteli sekcí (odborná/úřednická úroveň). Zde se politické zadání mění na konkrétní úřednické úkoly. ·Rezortní systémy a linky: Klíčová ministerstva mají vlastní uzavřené a šifrované komunikační sítě (např. síť PEGAS pro vnitro, speciální armádní systémy pro obranu). Informace se nesmí dostat do běžného internetu. • Kde systém nejčastěji selhává • •alibismus •byrokracie •strach z osobní odpovědnosti •informační schizofrenie • Jak funguje tok informací na klíčovém ministerstvu (příklad ministerstva vnitra) •1) Oficiální toky a nástroje: •Spisová služba a e-Spis •Kolegium ministra •Rezortní systémy a linky •2) Specifika ministerstva oproti firmě •Vliv politického cyklu •Režim utajení (NBÚ) •Vnější vztahy (vláda a parlament) • • • Jak funguje tok informací na klíčovém ministerstvu (příklad ministerstva vnitra) 2. •3) Změna periodicity: Přechod na „Operační rytmus“ •Sběr dat •Analýza a syntéza •Rozhodnutí a úkolování • •4) Aktivace politiky jednoho hlasu • •5) Odsun administrativního alibismu • • Organizační struktura krizového štábu státu 1.Vedení Ústředního krizového štábu •Ministr vnitra •Ministr obrany •Předseda vlády •2. Členové Ústředního krizového štábu – strategická úroveň •Náměstci nebo vrchní ředitelé ze všech věcně příslušných ministerstev (zejména vnitra, obrany, zdravotnictví, dopravy, průmyslu a obchodu, financí a zahraničních věcí). •GŘ HZS •Ředitelé zpravodajských služeb •Náčelník GŠ •Policejní prezident •Předseda Správy hmotných rezerv •Guvernér ČNB atd. • • • • Organizační struktura ÚKŠ 2. •3. Stálá pracovní skupina (operační úroveň) • •4. Odborné pracovní skupiny (expertní úroveň) •(epidemiologická a zdravotní, logistická, kybernetická, analytická atd.) • •5. Sekretariát ÚKŠ (administrativní zázemí) Vedení porady ÚKŠ 1.Pevný řád 2. 2.Autoritativní moderace 3. 3.Jednání na základě faktů 4. 4.Vynucené úkolování (tasking) 5. 5.Přítomnost komunikátora Komunikační disciplína v krizovém řízení 1.Zákaz mluvení bez vyzvání 2.Extrémní stručnost a věcnost 3.Oddělení faktů od dojmů a spekulací 4.Politika jednoho hlasu 5.Disciplína zápisu a potvrzení úkolů 6.Emoční sebeovládání a profesionalita 7.Digitální hygiena 8. Doporučená literatura • • FEMA study materials on emergency communication. • ISO 22361:2022. • Drennan et al.: Risk and Crisis Management in the Public Sector. • • DOTAZY?? • • •Děkuji za pozornost