Filip Sommer, Ph.D.
Filip.Sommer@cevro.cz
19 | 11 | 2025
Ekonomické a
sociální aspekty
mezinárodního
systému
Světový rozvoj
1) Co je „rozvoj“?
• Klasické pojetí: růst HDP, industrializace, integrace do globální ekonomiky.
• Současné pojetí: multidimenzionální (zdraví, vzdělání, životní úroveň).
• Rozvoj ≠ modernizace dle západního modelu.
2) Měření rozvoje a chudoby
• HDP na obyvatele – ukazuje výkon, ne kvalitu života.
• HDI – zdraví, vzdělání, příjem.
• Gini coefficient – nerovnost uvnitř státu.
• MPI (Multidimensional Poverty Index) – vícevrstvá chudoba (zdravotní péče, přístup k vodě, elektřině,
vzdělání).
• SDGs – politicky užitečné, analyticky nepřesné.
Srovnání ekonomických kapacit USA a Číny
Ukazatel USA Čína
Hrubý domácí produkt (nom.)
cca 30 600 mld. USD v roce 2025.
(IMF)
cca 19 400 mld. USD v roce 2025.
(IMF)
Hrubý domácí produkt (PPP)
Nižší než Čína; při PPP má Čína větší
ekonomiku než USA. (Capital
Economics)
Přesáhla USA v PPP už v minulosti;
odhady říkají, že je cca 20 % větší
než USA při PPP. (Capital
Economics)
HD na obyvatele (nom.)
Vysoké — rozvinutá ekonomika
(řádově desítky tisíc USD).
(Wikipedie)
Podstatně nižší — řádově několik
tisíc USD. (Wikipedie)
Růst ekonomiky / kapacity
Růst zpomaluje; vyspělé ekonomiky
čelí demografickým a
produktivitním limitům.
Růst vyšší než u USA, ale i zde
dochází ke zpomalování a
strukturálním problémům. (China
Briefing)
Silné stránky
USA
• Velký domácí trh, silná spotřeba domácností.
• Vyspělá technologická a inovační základna (výzkum, software, high-tech).
• Silná měna (USD), globální finanční centrum, hlavní role v mezinárodním finančním systému.
• Diverzifikovaná ekonomika: služby, průmysl, vysoká produktivita.
Čína
• Obrovská pracovní síla a rozsah výroby — pozice „světové továrny“.
• Silný růst investic a infrastruktury; schopnost rychle mobilizovat zdroje.
• Stále rostoucí domácí trh s potenciálem — části populace se mění ve spotřebitele střední třídy.
• Strategické zaměření na technologie, průmyslovou politiku, kapitál směrem k inovacím.
Slabiny a omezení
USA
• Růst mizí, když reálná produktivita stagnuje; demografie se horší (stárnutí populace).
• Velké zadlužení, fiskální tlaky, struktury části ekonomiky s nízkou dynamikou.
• Nerovnost, regionální propady (části USA „zůstávají pozadu“).
• Závislost na globálních tržních tocích — export-import, výrobní kapacity čelí konkurenci.
Čína
• HD na obyvatele výrazně nižší než v USA — což omezuje konvergenci.
• Ekonomika čelí strukturálním problémům: vysoký dluh, nadkapacity v některých sektorech (např.
nemovitosti), demografické změny (pokles populace).
• Institucionální a právní překážky — vlastnictví, transparentnost, korporátní governance.
• Závislost na exportu a investicích — domácí spotřeba není tak silná, jak by bylo ideální pro další růst.
Růst globální nerovnosti
Faktory
I. Struktura světové ekonomiky (Core–Periphery)
• Globální systém je nastaven tak, že:
• centrum (USA, EU, Japonsko, Jižní Korea) drží technologie, kapitál, finanční služby,
• periferie vyváží levnou práci, suroviny nebo nízkou přidanou hodnotu.
Výsledek:
• Hodnota se kumuluje v centru, ne v místě výroby.
• 1 dolar z iPhonu → <5 centů v místě montáže.
• Toto je strukturální mechanismus, který přetrvává i bez kolonialismu — jen se transformoval.
Globalizace kapitálu vs. omezená mobilita práce
• Kapitál může jít kamkoli: tam, kde je levná práce, nízké daně a nulová ochrana zaměstnanců.
Pracovníci však svobodně migrovat nemohou.
To vede k:
• mzdové konkurenci mezi státy Jihu,
• závodům ke dnu (race to the bottom),
• přesunu zisků k vlastníkům kapitálu,
• nárůstu moci MNCs.
• Kapitalismus je globalizovaný. Práce ne.
Technologická revoluce a automatizace
• Technologie nerovnost zvyšují, pokud nejsou propojené se sociálními politikami.
Důvody:
• automatizace likviduje nízkokvalifikovaná místa,
• digitalizace generuje obrovské zisky malým skupinám vlastníků,
• nové trhy (AI, cloud, platformy) mají silný efekt „winner-takes-all“.
• Technologické firmy vytvářejí miliardy, ale zaměstnávají minimum lidí → nerovnost roste.
Vzestup globálních hodnotových řetězců (GVCs)
• GVCs umožnily:
• státům Jihu růst (Čína, Vietnam, Bangladéš),
• ale přidaná hodnota je koncentrovaná u návrhu, distribuce, brandu — ne u výroby.
Příklad:
• z trička za 10 € dostane šička v Bangladéši 0,2–0,3 €.
• Čistý efekt GVCs → snižují chudobu, ale zvyšují nerovnost.
Daňová optimalizace a přesun bohatství
• MNCs přesouvají zisky tam, kde je minimální zdanění:
• Irsko, Singapur, Kajmanské ostrovy, Bahamy, Delaware.
Státy ztrácejí:
• příjmy,
• možnost financovat sociální stát,
• schopnost vyrovnávat nerovnosti.
Výsledek:
• Kapitál bohatne rychleji než práce → Pikettyho efekt.
Slabé instituce a korupce v zemích globálního Jihu
Slabé státy nejsou schopny:
• chránit pracovní sílu,
• zdanit zisky,
• vyjednat férové podmínky s MNCs,
• investovat do školství a zdravotnictví.
• Slabé instituce → nízký růst → malá přidaná hodnota → uteklý kapitál → zamrzlá chudoba.
• Příklad: DR Kongo, Nigérie, Angola, Haiti.
Komoditní pasti (resource curse)
• Státy závislé na jediné komoditě mají:
• volatilní ekonomiku,
• slabé instituce,
• korupci a klientelismus,
• málo diverzifikace,
• nízkou dlouhodobou produktivitu.
• Výsledek: bohatství pro elity, chudoba pro většinu.
Demografie a vzdělání
• Státy s vysokou porodností (např. Sahel) mají ekonomiky, které nestíhají generovat pracovní místa.
• Nízká úroveň vzdělání → lidé uvíznou v nízkopříjmových sektorech.
• Nízkokvalifikovaná pracovní síla → nízká produktivita → nízké mzdy.
• Demografický boom bez růstu produktivity nerovnost jen prohlubuje.
Klimatická změna ("Inequality Multiplier")
• Klimatické změny dopadají nejvíc na státy, které nejméně přispěly k emisím:
• Sahel, Jemen, Bangladéš, ostrovní státy.
Důsledky:
• ztráta úrody,
• hlad,
• migrace,
• konflikty,
• spirála chudoby.
• Klimatická krize je zesilovač nerovností, ne jejich původce.
Politická rozhodnutí a neoliberalismus (1980s–2020s)
• deregulace,
• oslabení odborů,
• privatizace,
• škrty sociálního státu,
• nízké daně pro kapitál.
Efekt:
• bohatí bohatnou rychleji,
• chudí stagnují,
• střední třída se tenčí.
• Nerovnost není jen výsledek trhů, ale konkrétních politických rozhodnutí.
Teoretické přístupy
1) Modernizační teorie
• Výchozí optimismus: všechny státy mohou projít „fázemi růstu“ (Rostow).
• Realita: přehlíží historickou zkušenost kolonialismu a nerovné startovní podmínky.
2) Teorie závislosti (Dependency)
• Centrum (bohaté státy) a periferie (chudé státy).
• Globální kapitalismus vytváří strukturu, která udržuje periferii ve slabosti (Wallerstein).
• Klíčové pojmy: komoditní pasti, nerovné směnné relace.
3) Post-development
• Tvrdá kritika konceptu „rozvoje“ jako západní ideologie.
• Mluví o „dekolonizaci rozvoje“.
• Ne vždy přináší praktické politiky, ale výborně odhaluje slepá místa mainstreamu.
Hlavní struktury nerovností v mezinárodním systému
1) Nerovnosti mezi státy (globální)
• Masivní rozdíl mezi Global North a Global South.
• Problémy: komoditní ekonomiky, exportní závislost, dluhová zátěž.
• „Middle income trap“ – státy uvízlé mezi levnou prací a neschopností inovovat.
2) Nerovnosti uvnitř států
• V rychle rostoucích zemích (Čína, Indie, Brazílie) roste nerovnost navzdory růstu.
• Křehkost sociální soudržnosti → protesty, populismus, radikalizace.
3) Koloniální dědictví a strukturální násilí
• Umělé hranice → etnické konflikty (Nigérie, Súdán).
• Extraktivní ekonomika → postkoloniální ekonomická slabost.
• „Resource curse“ (Nigeria, DR Congo, Venezuela).
Jak se vyznačují státy Global North a Global South?
Mechanismy reprodukce chudoby
1) Dluhová past
• Mezinárodní instituce (MMF) + tržní logika → státy závislé na půjčkách.
• Austerita → krátkodobě stabilizuje, dlouhodobě dusí růst (Politika omezování výdajů
a zvyšování daní za účelem snížení státního deficitu)
• Příklady: Argentina, Ghana, Pákistán.
2) Nestabilita a konflikt
• Chudoba sama o sobě sice nezpůsobuje války, ale zvyšuje jejich pravděpodobnost.
• Konflikt → destrukce státní kapacity, útěk kapitálu, humanitární krize.
• Příklady: Sýrie, Jemen, Etiopie.
3) Komoditní závislost
• Státy závislé na jedné komoditě (ropa, měď, kakao) mají extrémní volatilitu.
• Slabé instituce → korupce → rozpad státu při cenových šocích.
Rozvojová pomoc — přínosy vs. problémy
Pozitiva
• Zdravotnictví: eradikace nemocí, vakcinační pokrytí.
• Infrastruktura: elektrifikace, voda, silnice.
• Humanitární pomoc v krizích.
Negativa
• „Aid dependency“ – státy přestanou investovat vlastní zdroje.
• Kondicionalita – donucení přijmout neoliberalismus.
• Nízká efektivita – pomoc končí u elit, ne u chudých.
• Fragmentace: stovky dárců, nulová koordinace.
• Realita: pomoc může fungovat, ale jen při silných institucích a vlastním politickém leadershipu.
Case Studies
1) Bangladéš — textilní průmysl a pracovní práva
• Rychlý růst → masivní zneužívání práce.
• Rana Plaza (2013) jako katalyzátor změn.
2) DR Kongo — kobalt a „zelená ekonomika“
• Vláda slabá, těžba v rukou zahraničních firem.
• Dětská práce, miliardy odtékají ven.
3) Venezuela — kolaps ropné ekonomiky
• Monokulturní ekonomika → totální kolaps při cenovém šoku.
4) Rwanda — výjimečný úspěch
• Silný stát → reálný rozvoj navzdory autoritářství.
1) Bangladéš – textilní průmysl a pracovní práva
1. Jaké faktory umožnily rychlý růst textilního sektoru v Bangladéši?
2. Proč došlo ke katastrofě Rana Plaza? Byl to „systémový problém“ nebo individuální selhání?
3. Jaké jsou bariéry pro zlepšování pracovních podmínek v globálních hodnotových řetězcích?
4. Co může udělat západní spotřebitel a co je ve skutečnosti mimo jeho vliv?
5. Je model „levné pracovní síly“ dlouhodobě udržitelný?
2) DR Kongo – kobalt a „zelená ekonomika“
1. Proč z přírodního bohatství DR Kongo neprofituje stát, ale zahraniční aktéři?
2. Jakým způsobem globální poptávka po kobaltu prohlubuje místní nerovnosti?
3. Je „zelená ekonomika“ etická, pokud stojí na surovinách těžených za nehumánních podmínek?
4. Co je hlavní překážkou rozvoje Konga – slabé instituce, zahraniční mocnosti, nebo vnitřní konflikty?
5. Jaký dopad by mělo diverzifikování ekonomiky Konga? Je realistické?
3) Venezuela – kolaps ropné ekonomiky
1. Proč je Venezuela příkladem učebnicové komoditní pasti?
2. Jaké politické rozhodnutí nejvíce přispělo k hospodářskému kolapsu – a proč?
3. Jak funguje „resource curse“ v praxi na venezuelském případu?
4. Může se Venezuela zotavit bez opuštění ropné závislosti?
5. Je vina za kolaps převážně interní (instituce, korupce) nebo externí (sankce, trhy)?
4) Rwanda – „výjimečný úspěch“
1. Jak se Rwandě podařilo dosáhnout vysokého HDI navzdory autoritářskému režimu?
2. Je „rwandský model“ replikovatelný jinde, nebo stojí na specifických podmínkách?
3. Do jaké míry je vůbec možné skloubit rychlý rozvoj a politické svobody?
4. Je silný stát vždy pozitivním faktorem pro rozvoj?
5. Rwanda je často označována za „autoritarian developmental state“. Co to znamená a jaká jsou rizika?
Vítězové a poražení globalizace
Vítězové
1. Země globálního Jihu, které dokázaly využít integrace do světových trhů
1. „Asijští tygři“: Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur → exportně orientovaný růst, technologie.
2. Čína → masivní industrializace, růst střední třídy.
3. Vietnam, Bangladéš → levná práce + GVCs = růst.
2. Transnacionální korporace (MNCs)
1. Levná pracovní síla, outsourcing, přístup k surovinám.
2. Globální daňová optimalizace (hotspots: Irsko, Švýcarsko, Bahamy).
3. Kvalifikovaná pracovní síla v rozvinutých zemích
1. IT, finance, služby — profituje ze vzdělání a mobility kapitálu.
Poražení
1. Dělnické a průmyslové vrstvy Západu
1. Uzavírání fabrik, přesuny výroby do Jihu.
2. Rust belt v USA, sever Anglie, severní Francie.
3. Politické důsledky: populismus, nacionalismus, nárůst anti-globalizačních stran.
2. Místa „zapomenutá globalizací“
1. Regionální disparity → města vs. periferie.
2. „Left behind communities“ mají vyšší nezaměstnanost, zhoršení zdraví, vyšší míru kriminality.
3. Nízkokvalifikovaní pracovníci globálního Jihu
1. Jsou integrováni do GVCs, ale za cenu mizerných podmínek.
2. Minimální mzdy, žádná ochrana, extrémní zranitelnost.
• Mechanismus nerovnosti
• Globalizace generuje vítěze i poražené uvnitř každého státu, protože rozšiřuje trhy, ale zároveň zvyšuje
konkurenci.
• Výsledkem je:
• polarizace,
• tlak na mzdy,
• regionální propady,
• migrace za prací.
Deindustrializace Západu vs. industrializace Jihu
1. Industrializace Jihu
• Většinou probíhala díky integraci do globálních hodnotových řetězců (GVCs):
• levná pracovní síla → montovny, textil, elektronika, automotive
• exportní zóny (SEZs) bez odborů a s daňovými úlevami
• přímé zahraniční investice (FDI)
• Příklady
• Čína → „světová továrna"
• Vietnam → elektronika (Samsung), textil
• Bangladéš → textilní průmysl, low-cost produkce
• Mexiko → maquiladoras u hranic USA
• Přidaná hodnota: často nízká → bohatství uniká směrem ke státům, kde sídlí korporace.
2. Deindustrializace Západu
Hlavní faktory
• Přesuny výroby do levnějších zemí
• Automatizace (robotizace zničila více míst než offshoring)
• Restrukturalizace ekonomiky směrem ke službám
Důsledky
1. Zánik stabilní střední třídy
1. slušná mzda, odbory, benefity → mizí
2. nahrazují je nejisté pozice ve službách
2. Regionální degradace
1. Detroit, Sheffield, Lille → úpadek průmyslu → úpadek měst
2. vysoká nezaměstnanost, zdravotní problémy, politická radikalizace
3. Politický dopad
1. Trumpismus v USA
2. Brexit
3. Le Penová, AfD, Meloni → reakce na ztrátu ekonomické jistoty
Sociální hnutí reagující na globalizaci
1. ATTAC (Association pour la Taxation des Transactions financières)
• vznik 1998
• požaduje zdanění finančních transakcí (Tobin tax)
• kritika neoliberální globalizace, finančních spekulací
• silné v Evropě, propojeno s alter-globalizační scénou (Fórum v Porto Alegre)
2. Fair Trade hnutí
• reakce na neférové ceny komodit pro producenty Jihu
• certifikace kakaa, kávy, banánů → garantuje minimální cenu a pracovní standardy
• dopad je reálný, ale omezený → týká se zlomku trhu
• někdy kritizováno za neefektivitu a nízkou transparentnost
3. Alter-globalizační hnutí (Seattle 1999 → G8/G20 protesty)
• odmítají „neoliberální“ globalizaci, ne globalizaci jako takovou
• hlavní cíle:
• omezení moci MNCs
• spravedlivější obchod
• environmentální a sociální standardy
• transparentnější instituce (WTO, MMF, WB)
4. Moderní forma – digitální kampaně
• #WhoMadeMyClothes (Fashion Revolution)
• Greenpeace proti fast fashion
• Amnesty → supply chain due diligence
• Síla: mobilizují spotřebitele.
Slabina: strukturálním problémům se často jen dotýkají.
Migrace a z ní vyplývající konflikty
Migrace
• migrace - přesun jednotlivců i skupin v prostoru, který je spolu s porodností a úmrtností
klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní
změny obyvatel na všech úrovních. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace neustále
zvyšuje.
• Migrace může být krátkodobá, dlouhodobá, trvalá i opakovaná (cirkulární)
• imigrant - cizinec, přicházející do země za účelem pobytu dlouhodobějšího charakteru
• emigrant – člověk, který opouští či utíká ze země původu a stěhuje se do jiné země
• uprchlík - osoba, která splňuje definiční znaky uprchlíka ve smyslu Ženevské úmluvy. V ČR je
osoba, které bylo přiznáno postavení uprchlíka, označována jako azylant
• USA se neúspěšně brání ilegální imigraci z Latinské Ameriky (politické téma – prezidentské volby)
• Evropa imigraci ze severní Afriky a Blízkého východu
• Austrálie z jihovýchodní Asie
• Velká Británie a Nizozemí z bývalých kolonií (např. četná migrace skrze Lamanšský průliv – opět politické
téma, uchopené např. Nigelem Faragem)
• Saúdská Arábie a další státy Arabského poloostrova jen za cenu tvrdých legislativních opatření regulují
imigraci z Pákistánu a Indie
• Většina hospodářsky vyspělých zemí, které jsou cílem masové je tak nucena trvale vypracovávat migrační
politiku včetně sankcí proti ilegální imigraci a pravidel pro možnou následnou naturalizaci přistěhovalců.
• Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR)
• Impulsy jednorázových rozsáhlých emigrací:
• prudký hospodářský pokles, hladomory, důsledky klimatických výkyvů, války (obecně ozbrojené konflikty),
politická nestabilita, růst autoritářství
• 1. vlna zejména inteligence (dochází k tzv. odlivu mozků),
• 2. vlna - komunity imigrantů často jazykově, etnicky a kulturně odlišných od původních obyvatel - jež se
novým podmínkám obtížně přizpůsobují, příp. se jim ani přizpůsobit nechtějí, a i když v některých
případech mají charakter zvl. menšiny, mohou být početnější než původní populace.
• Emigranti se mohou se však stát značným destabilizačním činitelem i v zemi hostitelské, zvl. když e. trvá
dlouho a je vzhledem k domácímu obyv. početná (viz Palestinci, kteří odešli z Izraele) – Libanonská
občanská válka
Další případy
• Migrační krize v letech 2014-2017
• Snaha zabránit migraci z oblastí Středozemního moře, Balkánu a dalších cest
• Rozdílné přístupy jednotlivých států k migraci
• Vytvoření zábran také v rámci EU – snaha ulehčit státům jihu Evropy? (Řecko, Itálie, Španělsko x
Maďarsko, Česko, Maďarsko)
• Stavění plotů – symbol zdi, který umožňuje místním obyvatelům se cítit bezpečněji, nebo tento
pocit alespoň navozuje
• Růst vlivu (ultra) pravicových stran jako AfD (Německo), PiS (Polsko), Jobbik (Maďarsko), Sweden
Democrats (Švédsko), The League (Itálie)
• Geert Wilders (Freedom Party – VPP) - Nizozemsko
Mexická zeď
• Donald Trump a jeho prezidentská volební kampaň (2016)
• Pravicový populismus
• Vliv na identitu USA - Kdo je občanem USA a jak to není?
• Občanský nacionalismus x etnický nacionalismus
• Biden pozastavil process stavění zdi
• Historie jižních hranic USA
• Louisiana (1803)
• Florida (1819)
• Texas (1836)
• Velká prohibice - 1920-1933 (nelegální vývoz alkoholu z Mexika)
• Řetězec nabídky a poptávky po drogách (kokain, heroin, marihuana)
• Druhá světová válka - změna přístupu k imigraci - levná pracovní síla
• Hospodářský úpadek
• Ronald Reagan - amnestie x přísnější přístup
• První verze hraniční zdi - prezident Bill Clinton (1993)
• 14 mil zábran - třívrstvý plot mezi San Diegem a Tijuanou.
• Bushova administrativa (2008) dokončila téměř 500 mil plotu.
• Obamova administrativa (Biden byl viceprezidentem) - přibylo dalších asi 130 mil zábran.
• Trumpova administrativa - bylo vybudováno přibližně 458 nesouvislých mil hraničních bariér, které většinou
nahradily bariéry, jež byly zavedeny za předchozích administrativ.
• + 87 mil nových
• V první den svého nástupu do funkce, v lednu 2021, pan Biden zastavil veškerou výstavbu hraničních zdí, což
byl přímý obrat proti politice pana Trumpa.
• Bidenova administrativa některé z těchto nedostatků odstranila a provedla opravy, ale doposud neprovedla
žádnou významnou novou výstavbu.
Mexická zeď II
Role zdí na Blízkém východě
• Jordánsko - Sýrie
• Pašování captagonu
• Libye - Tunisko, Egypt
• Válkou zmítaná země, nestátní ozbrojení aktéři
• KSA - Irák
• Bezpečnost
• KSA - Jemen
• Válka v Jemenu
• Kuvajt - Irák
• Historie, bezpečnost
• Sýrie - Turecko
• Bezpečnost
• Izrael - Palestina
• Složité problémy
Izraelsko-palestinská zeď
• Podél zelené linie od roku 1948 - kolem Západního břehu Jordánu
• Palestinská samospráva v Ramalláhu a politická strana Fatah
• Izraelská vláda
• Různé názory - Symbol útlaku x reakce na praktickou potřebu ochrany před útoky
• Otázka nelegálního izraelského osídlení na Západním břehu Jordánu
• Pásmo Gazy - Hamás jako dominantní aktér od roku 2006
• Izraelsko-libanonská hranice – tzv. Modrá linie
Seznam zdrojů
• Baylis, J., Smith, S., & Owens, P. (2020). The Globalization of World Politics: An Introduction to International Relations. 8th ed. Oxford
University Press.
• Buzan, B., & Little, R. (2000). International Systems in World History: Remaking the Study of International Relations. Oxford University Press.
• Frieden, J., Lake, D., & Broz, J. (eds.) (2010). International Political Economy: Perspectives on Global Power and Wealth. W. W. Norton.
• Gilpin, R. (2001). Global Political Economy: Understanding the International Economic Order. Princeton University Press.
• IMF & World Bank (annual reports) – https://www.imf.org
• Krasner, S. D. (1982). Structural Causes and Regime Consequences: Regimes as Intervening Variables. International Organization, 36(2), 185–
205.
• Keohane, R. O. (1984). After Hegemony: Cooperation and Discord in the World Political Economy. Princeton University Press.
• OECD (2024). Economic Outlook – data o globální ekonomice a nerovnosti.
• Oxfam (2024). Inequality Report.
• Young, O. R. (1989). International Cooperation: Building Regimes for Natural Resources and the Environment. Cornell University Press.
• Wallerstein, I. (1974). The Modern World-System I: Capitalist Agriculture and the Origins of the European World-Economy in the Sixteenth
Century. Academic Press.
Cvičení
Arktická konference 2025
Setkání států
Dánsko, Kanada, Norsko, Rusko a USA
Reprezentace Evropské Unie
Rozpis
1. Úvod (5)
2. 1. kolo statements (15) + reakce
3. Coffee Break (10)
4. 2. kolo statements + reakce (případně návrhy) (15)
5. 3. kolo statements = odhlasování finální podoby Nově Arktické dohody (15)
6. Konec
7. Reflexe (15)
DĚKUJI ZA POZORNOST!
Jungmannova 17 | 110 00 Praha 1 | Česká republika
72
cevro.cz