Filip Sommer, Ph.D.
Filip.Sommer@cevro.cz
Mezinárodní vztahy – Moc a bezpečnost
Cvičení 6. 10. 2026
Může slabší stát přimět silnější stát změnit chování? Za jakých podmínek?
Co může kompenzovat materiální převahu?
Společné zadání pro všechny skupiny:
• Kdo se snaží ovlivnit koho a jakého výsledku chce dosáhnout? Pokud cíl zdroj neuvádí, označte jej
jako svůj předpoklad.
• Z jakého zdroje jeho moc vychází a jakým nástrojem ji uplatňuje?
• Funguje nástroj prostřednictvím donucení, pobídky, nebo přitažlivosti? Zdůvodněte.
• Jaká omezení a případné vedlejší účinky má?
• Čí bezpečnost ovlivňuje a jak?
CVIČENÍ I. – JAK FUNGUJE MOC V SOUČASNÝCH MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH?
CVIČENÍ I. – JAK FUNGUJE MOC V SOUČASNÝCH MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH?
A. Čína a vzácné zeminy: závislost jako zdroj moci
• Zdroj: iROZHLAS: Čínský monopol na vzácné zeminy ovlivňuje světový průmysl, 11. 1. 2026. Článek rozebírá
čínská vývozní omezení a obtížnost nahrazení dodávek. iROZHLAS - spolehlivé zprávy
• Za jakých podmínek se hospodářská závislost mění v politickou zranitelnost?
• Může používání této páky dlouhodobě oslabit moc Číny?
B. Rusko a evropská bezpečnost: zastrašování a odstrašování
• Zdroj: iROZHLAS: Rusko stupňuje agresivitu, 21. 9. 2026. Rozhovor nabízí interpretaci hybridních operací jako
zastrašování a testování soudržnosti NATO. iROZHLAS - spolehlivé zprávy
• Jak může aktér usilovat o politické ústupky bez otevřené války?
• Jak poznáme, zda zastrašování skutečně funguje?
C. Írán a Hormuzský průliv: geografická poloha jako zdroj moci
• Zdroj: iROZHLAS: Násilí eskaluje, uzavření Hormuzského průlivu je nepříjemné pro Írán i světovou ekonomiku,
14. 7. 2026. Materiál z roku 2026 vysvětluje význam úžiny pro světové dodávky ropy.
• Proč může mít hrozba narušení dopravy politické účinky i bez úplného uzavření průlivu?
• Jaké náklady by takový postup přinesl samotnému Íránu?
D. USA a humanitární pomoc: peníze, přitažlivost a bezpečnost obyvatel
• Zdroj: iROZHLAS: Člověk v tísni dostal z USA další peníze na pomoc Ukrajině, 27. 1. 2026. Článek popisuje
obnovenou podporu i zpřísnění podmínek financování. iROZHLAS - spolehlivé zprávy
• Kdy může humanitární pomoc posilovat měkkou moc dárce?
• Jaká je v současnosti americká politika vůči USAID?
CVIČENÍ II. – JAK BY MĚLO REAGOVAT ČESKO?
• Jste analytický tým připravující doporučení pro českou vládu.
• Vysvětlete konkrétní cestu, kterou váš případ může ovlivnit bezpečnost ČR nebo jejích obyvatel.
Nestačí napsat „má dopad na Evropu“.
• Navrhněte tři možné reakce.
• Vyberte jednu prioritu. Uveďte, kdo ji má provést, jak má fungovat a zda vyžaduje mezinárodní
spolupráci.
• Pojmenujte její hlavní náklad nebo nevýhodu.
• Stanovte jeden ukazatel, podle kterého za rok poznáte, zda funguje.
• Můžete prosadit pouze jednu prioritu. Obhajte, proč má přednost před ostatními možnostmi.
CVIČENÍ III. – BEZPEČNOSTNÍ DILEMA: KDO TADY KOHO OHROŽUJE?
• Fiktivní případ Alfa × Beta:
• Státy Alfa a Beta spolu sousedí a v minulosti mezi nimi došlo ke konfliktům. Alfa zvýší vojenské výdaje,
nakoupí moderní obranné systémy a začne jednat o obranné smlouvě s velmocí Gamma. Tvrdí, že pouze
zvyšuje vlastní bezpečnost. Beta reaguje zvýšením vlastních výdajů a přesunem části armády blíže k hranici.
Také tvrdí, že pouze reaguje na hrozbu.
• Který stát konflikt „způsobil“?
• Je jednání Alfy obranné, nebo útočné? Lze to bezpečně poznat pouze z jejích schopností?
• Je reakce Bety racionální?
• Je Alfa po svém kroku bezpečnější?
• Je celý region bezpečnější?
• Mohou se oba státy snažit zvýšit svou bezpečnost a současně vytvořit situaci, v níž se oba cítí méně
bezpečně?
• bezpečnostní dilema: opatření, kterým jeden stát zvyšuje vlastní bezpečnost, může druhý interpretovat jako
hrozbu a reagovat způsobem, který sníží bezpečnost obou.
• Historická kotva – Kubánská raketová krize 1962
• Stručný kontext: po předchozím napětí mezi USA, Kubou a SSSR začal Sovětský svaz na Kubě rozmísťovat
jaderné rakety; USA jejich přítomnost odhalily a následovala mimořádně nebezpečná konfrontace.
• Byly sovětské rakety na Kubě útočným prostředkem, nebo prostředkem odstrašení a ochrany Kuby?
• Pokud SSSR a Kuba vnímaly rozmístění také jako prostředek proti další americké intervenci, mění to
interpretaci?
• Může být stejná vojenská kapacita současně prostředkem bezpečnosti jednoho aktéra a existenční hrozbou
pro druhého?