PODKLAD PRO PŘEDMĚT OBCHODNÍ A PRACOVNÍ PRÁVO PRO EKONOMY 6. přednáška JUDr. Radim Kříž, Ph.D. radim.kriz@vsci.cz Charakteristické rysy společnosti s ručením omezeným (pojem, statutární orgán, nejvyšší orgán, práva a povinnosti společníků, základní kapitál). Společnost s ručením omezeným ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ - Právnická osoba (§ 20 a § 118 ObčZ), - Soukromá korporace (§ 210 ObčZ), - Obchodní korporace (§ 1 odst. 1 ZOK), - Obchodní společnost (§ 1 odst. 2 ZOK), - Kapitálová společnost (§ 1 odst. 2 ZOK). Základní vymezení: společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění (§ 132 odst. 1 ZOK). Společnost s ručením omezeným není povinna si zřídit internetové stránky (§ 7 odst. 2 ZOK), a na nich publikovat údaje dle § 435 ObčZ (obchodní listiny). ZALOŽENÍ A VZNIK S.R.O. Založit s.r.o. může jeden i více zakladatelů (§ 8 a 11 ZOK). Zakladatel: je ten, kdo uzavřel společenskou smlouvu nebo přijal zakladatelskou listinu (§ 8 ZOK). K založení je třeba uzavření společenské smlouvy (u jediného zakladatele mají povahu zakladatelské listiny (§ 8 odst. 1 ZOK), společenská smlouva i zakladatelská listina mají formu veřejné listiny, což je notářský zápis (§ 8 a § 776 odst. 2 ZOK). S.r.o. vytváří základní kapitál, minimálně je dána součtem vkladů společníků, má-li společnost jediného společníka, je základní kapitál 1,- Kč (§ 142 odst. 1 ZOK). Společenská smlouva – zakladatelské právní jednání má povahu smlouvy (§ 125 odst. 1 ObčZ). Obsah společenské smlouvy (zakladatelské listiny): povinné náležitosti jsou uvedeny v ustanoveních § 146 odst. 1 a 2 ZOK a v § 123 ObčZ. Společenská smlouva obsahuje: a) náležitosti, které musí obsahovat po celou dobu trvání spol. s r.o. (§ 123 odst. 1 ObčZ a § 146 odst. 1 ZOK), b) náležitosti, které mohou být ze společenské smlouvy vypuštěny po vzniku s.r.o. a po splnění vkladové povinnosti (§ 146 odst. 2 a 3 ZOK). Vznik s.r.o. nastává okamžikem zápisu s.r.o. do obchodního rejstříku (§ 126 odst. 1 ObčZ). Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se splatí celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30% (§ 148 odst. 1 ZOK), nepeněžitý vklad musí být vnesen do s.r.o. před jejím vznikem (§ 23 odst. 2 ZOK). Peněžitý vklad do společnosti s ručením omezeným lze splatit i jiným způsobem, než splacením na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč (§ 23 odst. 2 ZOK). Způsob změny společenskou smlouvou: a) dohodou všech společníků ve formě notářského zápisu (přímo dle § 147 odst. 1 ZOK), b) rozhodnutím valné hromady (dále též „VH“), stanoví-li tak zákon nebo společenská smlouva, kvalifikovanou 2/3 většinou hlasů všech společníků, neurčí-li společenská smlouva většinu vyšší (§ 171 odst. 1 písm. a) a 2 ZOK), c) rozhodnutím VH, jehož důsledkem je změna společenské smlouvy, např. při zvýšení základního kapitálu (§ 171 odst. 1 písm. b) ZOK), d) na základě jiné právní skutečnosti (např. přejmenováním adresy sídla s.r.o. rozhodnutím orgánu obce). PODÍL Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí (§ 31 ZOK). Podíl je věcí (§ 489 ObčZ) movitou (§ 498 ObčZ) nehmotnou (§ 496 odst. 1 ObčZ). Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak (§ 133 ZOK). Podíl společníka v obchodní korporaci nesmí být představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, ledaže se jedná o kapitálovou společnost, nebo stanoví-li tak jiný právní předpis (§ 32 odst. 2 ZOK). Příkladem je právě společnost s ručením omezeným a kmenový list jako podíl na společnosti s ručením omezeným. Podíl společníka ve Společnosti Podíl může být představován kmenovým listem (§ 137 ZOK). Kmenový list je cenným papírem (nemůže být vydán jako zaknihovaný cenný papír) znějícím na řad s neomezenou převoditelností, který nemůže být přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu (§ 137 odst. 2 až 4 ZOK). Kmenový list jako cenný papír znamená inkorporaci podílu společníka do listiny jako skripturního aktu. Druhy podílů (§ 135 ZOK): Různé druhy podílů a jejich obsah je určen ve společenské smlouvě (§ 136 ZOK). Společník může vlastnit více podílů i různého druhu (§ 135 odst. 2 ZOK). Neexistuje numerus clausus podílů. Výslovně zákon upravuje jako druh podílu podíl základní (to je podíl, se kterým nejdou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti), podíl s vysílacím právem (§ 194a ZOK), další druhy podílů neurčeny. Ve Společnosti musí být alespoň jeden podíl, se kterým je spojeno hlasovací právo (§ 135 odst. 4 ZOK). Přechod podílu: smrtí nebo zánikem společníka přechází jeho podíl v obchodní korporaci na dědice nebo právního nástupce, ledaže společenská smlouva přechod zakáže nebo omezí (§ 42 odst. 1 ZOK). Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve Společnosti soudem, jestliže jsou dány důvody, pro které na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval (§ 211 odst. 1 ZOK). Převod podílu: každý společník může převést svůj podíl na jiného společníka (§ 207 odst. 1 ZOK). Společenská smlouva může podmínit převod podílu společníka na jiného společníka souhlasem některého z orgánů společnosti určeného společenskou smlouvou (§ 207 odst. 2 ZOK). Převod podílu na jinou osobu, než společníka je možný se souhlasem VH, neurčí-li společenská smlouva jinak (§ 208 ZOK). Převod se uskutečňuje na základě smlouvy o převodu podílu, která musí být písemná s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 ZOK). Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy (§ 209 odst. 2 ZOK). ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI SPOLEČNÍKA Práva a povinnosti společníků - Základní práva společníků: Obecně se třídí práva společníka následujícím způsobem: a) práva ekonomického charakteru: aa) právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích, ab) právo na vypořádání společníka, b) práva společenstevního charakteru: ba) právo podílet se na řízení společnosti, bb) právo na informace, bc) právo podat společnickou žalobu. Ad a) práva ekonomického charakteru: aa) právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích (§ 161 ZOK) – spojeno s prvním bilančním testem (§ 34 odst. 2 ZOK), druhým bilančním testem (§ 40 odst. 1 a 2 ZOK), třetím bilančním testem (§ 40 odst. 2 ZOK), a insolvenčním testem (§ 40 odst. 3 ZOK). Společníci se podílejí na zisku a jiných vlastních zdrojích v poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva stanoví jinak (§ 161 odst. 1 ZOK). Společnost vyplatí podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích na své náklady a nebezpečí na adresu společníka nebo bezhotovostním převodem na jeho účet, ledaže společenská smlouva nebo usnesení valné hromady určí jinak (§ 161 odst. 2 ZOK). Podmínka pro možnost rozdělit zisk (druhý bilanční test): společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi společníky, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona o obchodních korporacích nebo společenské smlouvy rozdělit mezi společníky (§ 40 odst. 1 ZOK). Podmínka pro možnost rozdělit zisk (třetí bilanční test): společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje, jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, pokud není částka k rozdělení podle § 34 odst. 2 ZOK alespoň rovna neodepsané části nákladů na vývoj (§ 40 odst. 2 ZOK). Určení maximální částky pro rozdělení mezi společníky (první bilanční test): Částka k rozdělení nesmí překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může společnost použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou (§ 34 odst. 2 ZOK). Pravidla pro výplatu zisku nebo jiných vlastních zdrojů (insolvenční test) - obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu (§ 40 odst. 3 ZOK). Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku (§ 35 odst. 1 ZOK). ab) právo na vypořádání společníka - právo na vypořádací podíl (§ 36 ZOK) – při zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání bez právního nástupce. Vypořádací podíl se stanoví ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci, a to z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci. To neplatí, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. V takovém případě se při určení vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce (§ 36 odst. 3 ZOK). - právo na podíl na likvidačním zůstatku (§ 37 ZOK) – při zrušení obchodní korporace s likvidací má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku, který se vyplácí v penězích, nestanoví-li společenská smlouva nebo dohoda společníků jinak (princip). Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost. Nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů (§ 37 odst. 2 ZOK). Ad b) práva společenstevního charakteru: ba) právo podílet se na řízení Společnosti (§ 167 a násl. ZOK) – společníci vykonávají své právo podílet se na řízení Společnosti na valné hromadě nebo mimo ni (§ 167 odst. 1 ZOK). bb) právo na informace (§ 155 ZOK) - Společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží (§ 155 ZOK). bc) právo podat společnickou žalobu (§ 157 ZOK) – právo každého společníka podat žalobu proti jednateli a domáhat se za společnost náhrady újmy proti němu nebo splnění jeho případné povinnosti plynoucí z dohody o vypořádání újmy (podle § 53 odst. 3 ZOK) a v těchto řízeních společnost zastupovat (§ 157 odst. 1 ZOK). - Základní povinnosti společníků: Obecně se třídí povinnosti společníka následujícím způsobem: a) povinnosti ekonomického charakteru: aa) vkladová povinnost (§ 150 a 151 ZOK), ab) povinnost kompenzovat ztrátu společnosti – žaloba na náhradu pasiv (§ 66 odst. 1 písm. b) ZOK), b) ostatní povinnosti: ba) povinnost loajality (§ 212 odst. 1 ObčZ). bb) povinnost podrobit se rozhodnutím orgánů společnosti. Ad a) povinnosti ekonomického charakteru: aa) vkladová povinnost (§ 150 a § 151 ZOK) – alespoň 1,- Kč, existují vklady peněžité a nepeněžité. Nepeněžitý vklad ocení znalec vybraný ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního předpisu. Odměna znalci za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. V případě, že společnost nevznikne, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé (§ 143 odst. 1 ZOK). Posudek znalce obsahuje alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité metody ocenění nebo metodu ocenění, částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje, a odůvodnění, jak znalec k tomu ocenění došel (§ 143 odst. 3 ZOK). ab) povinnost kompenzovat ztráty Společnosti – ručení společníků (§ 132 odst. 1 ZOK) – společníci ručí za dluhy Společnosti společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění (§ 132 odst. 1 ZOK). - příplatková povinnost (§ 162 – § 166 ZOK) – dobrovolné x povinné příplatky Ad b) ostatní povinnosti: ba) povinnost loajality (§ 212 odst. 1 ObčZ) – přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád (§ 212 odst. 1 ObčZ). - korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy (§ 212 odst. 1 ObčZ). - zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo (§ 212 odst. 2 ObčZ). - poškodí-li korporaci její člen nebo člen jejího orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen korporace na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento člen, může soud škůdci i bez zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen korporaci, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti (žaloba na náhradu reflexní škody) (§ 213 ObčZ). Důsledky porušení povinnosti loajality – a) žaloba proti zneužití hlasovacích práv (§ 212 odst. 2 ObčZ), b) žaloba na náhradu reflexní škody (§ 213 ObčZ). bb) povinnost podrobit se rozhodnutím orgánů Společnosti. ORGÁNY S.R.O: Valná hromada: - nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným (§ 44 odst. 1 ZOK), - svolává se alespoň jednou za účetní období (§ 108 odst. 1 ZOK), řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období (§ 181 odst. 2 ZOK), - svolává se písemnou pozvánkou oznámenou nejméně 15 dnů přede dnem konání valné hromady (§ 184 odst. 1 ZOK), - z valné hromady se pořizuje zápis, který podepisuje zapisovatel, předseda valné hromady nebo svolavatel (§ 181 odst. 1 ZOK), - svolává ji jednatel (§ 182 ZOK), a v případě, že společnost nemá jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti, svolá valnou hromadu kterýkoliv společník. Vyžadují-li to zájmy společnosti, svolá valnou hromadu dozorčí rada, je-li zřízena (§ 183 ZOK), -je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, neurčí-li společenská smlouva jinak (§ 169 odst. 1 ZOK), - působnost valné hromady určena zákonem (§ 190 odst. 2 ZOK), přičemž valná hromada si může vyhradit rozhodování případů, které podle ZOK náleží do působnosti jiného orgánu společnosti – s výjimkou působnosti jednatele jako statutárního orgánu a obchodního vedení společnosti (§ 190 odst. 3 ZOK a § 194 odst. 1 a 195 odst. 1 ZOK), - k přijetí usnesení valné hromady je třeba (i) prostá většina hlasů přítomných společníků (§ 171 ZOK), (ii) alespoň dvoutřetinová většina hlasů všech společníků (§ 171 odst. 1 ZOK), (iii) někdy navíc k základní většině hlasů je třeba další většiny potřebné k rozhodnutí VH - k přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků, se vyžaduje jejich souhlas. Zasahuje-li se změnou společenské smlouvy do práv a povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech společníků (§ 171 odst. 2 ZOK). Lze rozhodovat v záležitostech, které rozhoduje VH, i per rollam, nevylučuje to společenská smlouva (§ 175 odst. 1 ZOK). Jednatel: - společnost může mít jednoho nebo více jednatelů (§ 194 odst. 1 ZOK). Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán (§ 194 odst. 2 ZOK). - statutární orgán (pojem - § 163 ObčZ), přísluší mu obchodní vedení společnosti (§ 194 odst. 1 a § 195 odst. 1 ZOK), - řídí se zásadami a pokyny schválenými VH, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou (§ 195 odst. 2 ZOK), - je povinen jednat s péčí řádného hospodáře (loajalita, pečlivost, znalosti) (§ 159 ObčZ), - volen a odvoláván valnou hromadou (§ 190 odst. 2 písm. c ZOK), není upraveno trvání funkční období, - výkon funkce zaniká smrtí jednatele, odvoláním z funkce, odstoupením z funkce, nebo jinak (např. skončením funkčního období upraveném ve společenské smlouvě) (§ 198 ZOK), - na výkon fce může být uzavřena smlouva o výkonu funkce (§ 59 až 60 ZOK), - Dozorčí rada (DR) (§ 201 ZOK): - přísluší jí dozorčí a kontrolní funkce ve společnosti (§ 201 odst. 2 ZOK), - řídí se zásadami schválenými VH, ledaže jsou v rozporu se ZOK nebo společenskou smlouvou (§ 201 odst. 5 ZOK s odkazem na § 446 odst. 2 ZOK), - je povinen jednat s péčí řádného hospodáře (loajalita, pečlivost, znalosti) (§ 159 ObčZ), - volen a odvoláván valnou hromadou (§ 190 odst. 2 písm. c ZOK), trvání funkční období je 3 roky (?), neurčí-li společenská smlouva jinak (§ 201 odst. 5 ZOK s odkazem na § 448 odst. 3 ZOK), - výkon funkce zaniká smrtí člena DR, odvoláním z funkce, odstoupením z funkce, nebo jinak (např. skončením funkčního období upraveném ve společenské smlouvě) (§ 201 odst. 5 ZOK s odkazem na § 198 ZOK), - na výkon fce může být uzavřena smlouva o výkonu funkce (§ 59 až 60 ZOK). ZMĚNA VÝŠE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Změna výše základního kapitálu se vždy zapisuje do obchodního rejstříku. Změna výše základního kapitálu může nastat při jeho zvýšení nebo snížení. Zvýšení základního kapitálu O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada. Účinky zvýšení základního kapitálu: a) konstitutivní – účinky nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku - zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nebo kombinací způsobů uvedených v odstavci § 216 odst. 1 písm. a) a b) ZOK (216 odst. 2 ZOK), b) deklaratorní – Účinky nastávají převzetím vkladové povinnosti a vnesením všech nepeněžitých vkladů nebo splacením takové části peněžitých vkladů určené společenskou smlouvou nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením společenská smlouva nebo toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu; je-li taková část peněžitých vkladů určená společenskou smlouvou, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že účinky zvýšení základního kapitálu nastávají později. Účinky zvýšení základního kapitálu však nemohou nastat později, než je nová výše základního kapitálu zapsána do obchodního rejstříku. Účinky zvýšení základního kapitálu však nemohou nastat později, než je nová výše základního kapitálu zapsána do obchodního rejstříku (§ 216 odst. 2 ZOK). Způsoby zvýšení základního kapitálu: a) převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu ( § 216 odst. 1 písm. a) ZOK), b) zvýšení z vlastních zdrojů (§ 216 odst. 1 písm. b) ZOK), c) kombinací způsobů zvýšení základního kapitálu uvedených pod písm. a) –b) (§ 216 odst. 1 písm. c) ZOK). Snížení základního kapitálu O snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada. Účinky snížení základního kapitálu: pouze konstitutivní – účinky nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku (239 odst. 1 ZOK). Způsoby snížení základního kapitálu: Výše vkladu každého společníka se v důsledku rozhodnutí o snížení základního kapitálu společnosti snižuje v poměru dosavadních vkladů. V důsledku rozhodnutí o snížení základního kapitálu může dojít také k zániku společníkova vkladu, má-li ještě jiný vklad, nebo jde-li o uvolněný podíl anebo společnost prohlásila jeho kmenový list za neplatný. Valná hromada může se souhlasem všech společníků rozhodnout, že se jejich vklady sníží nerovnoměrně (§ 234 ZOK) ZRUŠENÍ A ZÁNIK SPOLEČNOSTI Ke zrušení spol. s r.o. dochází buď a) s právním nástupcem (jedná o přeměny obchodních společností dle zákona o přeměnách obchodních společností a družstvech), nebo b) bez právního nástupce (s likvidací) (v obecné rovině v § 168 a § 169 ObčZ). Společnost s ručením omezeným zaniká výmazem z obchodního rejstříku (§ 185 ObčZ). © Obchodní a pracovní právo, Praha, 2025, JUDr. Radim Kříž, Ph.D.