Obsah obrázku mapa, Svět Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Teorie mezinárodních vztahů Mgr. Jan Železný, Ph.D. Katedra politologie a mezinárodních vztahů CEVRO Univerzita jan.zelezny@cevro.cz Obsah obrázku kresba, skica, ilustrace, umění Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Mezinárodní vztahy a sociální vědy •Při formování MV role teorie sociálních věd •Ty se vyvíjí v rámci metateoretických debat •Metateorie – teorie o teoriích •Teoretické poznání – 3 oblasti: •1) ontologie (teorie bytí) •2) Epistemologie (teorie vědění) •3) metodologie (teorie metody) •Metateoretické debaty v MV – Jsou MV vědou nebo uměním? Co s sebou studium MV přináší? •Základní otázka – Co je vlastně sociální věda? •TMV – systematický přístup ke studiu MV Obsah obrázku kresba, skica, ilustrace, umění Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Přínos teorií mezinárodních vztahů •Poznávací – pozitivní poznání reality MV, teoretická zdůvodnění politického dění •Normativní – normativní poznání reality MV, teorie jako připomínka principů a hodnot •Konstitutivní – nástroj přetvářející realitu MV, vzájemné ovlivňování praxe a teorie Fáze vědy – Thomas Kuhn •Věda se rozvíjí ve 2 fázích: •Revoluční fáze vědy: •Teoretická fragmentace, nové myšlenkové modely, inovace v teoretickém myšlení x nedochází k prohlubování a kumulaci získaných poznatků •Normální fáze vědy: •Rozvoj vědění, převažující paradigma – je již validováno, prohlubování znalostí pomocí uznávané metodologie, komparace výsledků výzkumu •Paradigma – standardizovaný soubor teorií, konceptů, metod a axiomů Obsah obrázku Lidská tvář, černobílá, osoba, oblečení Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Velké debaty (Great Debates) Obsah obrázku kreslené, Dětské kresby, klipart, ilustrace Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. První velká debata •Mezi realismem a idealismem – 20./30. léta •Otázky války, míru a rozvoje svobody (Norman Angell) •Snaha předcházet ničivým konfliktům – vítězství racionality nad iracionální destrukcí války •Snaha vytvořit novou akademickou disciplínu •Založení 1. katedry MV ve městě Aberystwyth •Kritika ze strany realistů (E. Carr, H. Morgenthau) – příliš hodnotově ovlivněný postup (value-driven) •Pro realisty stěžejní otázka moci •Nejasně definovaný předmět výzkumu • •Idealismus (utopický liberalismus): •Mezinárodní právo, mezinárodní organizace, interdependence, kooperace, mír •Realisté: •Mocenská politika, bezpečnost, agrese, konflikt a válka Druhá velká debata •50./60. léta •Epistemologie a metodologie •Behaviorální revoluce (behaviourist revolution) – behavioralismus/scientismus x tradiční přístupy •Morton Kaplan a David Singer •Systematičnost vědeckých metod a explanatorní výzkumy x historicismus, právo a interpretativní přístupy •Přístup přírodních věd – pozitivismus •Hledání opakujících se vzorců a vytváření obecných zákonitostí •Matematické modely, teorie her, testování hypotéz • •Neměla jasného vítěze •Profilace MV jako samostatné vědecké disciplíny •Dala vzniknout metodologii MV Obsah obrázku černá, tma Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Obsah obrázku černá tabule, rukopis, text, křída Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Třetí velká debata •70./80. léta •Shoda na pozitivismu •Stále soupeří realismus a liberalismus, od 70. let se přidává marxismus •Tzv. neo-neo-syntéza – odráží příklon k pozitivismu, eklektické teorie •Nalezení společných východisek – anarchie, stát jako dominantní aktér, MV – konflikt + spolupráce) •Na pozadí se konstituuje (neo)marxismus – odmítnutí společných východisek realismu a liberalismu Čtvrtá velká debata •90. léta – současnost •Odhalila hluboké rozdíly v pojetí MV jako vědy •Spory o následující přístupy: •Vysvětlení (explaining) x porozumění (understanding) – Max Weber (Erklären x Verstehen) •Pozitivismus (neorealismus, neoliberalismus) x postpozitivismus (kritické a normativní teorie, feminismus) •Racionalismus x reflektivismus – Robert Keohane – reflektivisté nemají program •Témata sváru: respektování norem, aktér x struktura, podstata poznání > Obsah obrázku skica, Perokresba, kresba, umění Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Historický realismus •Realistický pohled již od počátku dějin •Thukydidés – Dějiny peloponéské války (431-404) – dialog Athén se státem Mélos •Nadřazenost mocenských nástrojů, použité síly vítězí nad legálními principy a morálkou •Dále: N. Machiavelli, T. Hobbes, J. J. Rousseau, německá geopolitická škola (Realpolitik) •Rovněž odrazy ve východním myšlení – např. Sun-C‘: Umění války •Myšlenkový předchůdce realistické školy z meziválečného období Obsah obrázku černá, tma Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Společné rysy realismu •Rozličné interpretace i typologie •Ústřední role státu – spojení s použitím hrozby síly – Max Weber (monopol na legitimní použití síly) – otázka vnitřní suverenity – Leviathan – hierarchie •Otázka moci – vojensko-politická (high politics) x ekonomická, sociální, kulturní (low politics) •Princip přežití – anarchické prostředí •Absence morálních soudů •Princip svépomoci •Bezpečnostní dilema – John Herz • • Obsah obrázku skica, kresba, kreslené, ilustrace Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Klasický realismus •Edward H. Carr – Twenty Year’s Crisis 1919-1939: An Introduction to the Study of International Relations •Formování vývoje a praxe MV po WWI, opuštění historických metod – politologická analýza – MV spojeny s idealismem x je nutno akceptovat pravidla politiky •Hans J. Morgenthau – Politics among Nations: The Struggle for Power and Peace (1948) •Antropologický rys – špatná přirozenost člověka – touha po moci – neměnná charakteristika MV – nemožnost aplikovat morální princiúy • Obsah obrázku silueta, skica, kresba, klipart Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Šest principů realismu – Hans Morgenthau •Mezinárodní politika je ovládána objektivními zákony – neměnná lidská přirozenost – tvorba racionální teorie •Koncept zájmu – definovaný pojmem moci – racionální zahraniční politika státu •Zájem jako moc je objektivní kategorií – univerzální platnost •Politické jednání nelze hodnotit na základě morálních hodnot •Varování před morálními excesy – neexistující univerzálnost morálních soudů aktérů •Oblast mezinárodní politiky je zcela autonomní Obsah obrázku bowling, sport, bílé, šachová figurka Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Neorealismus – strukturální realismus •Absorbce scientistické/behaviorální kritiky •Kenneth Walz – Theory of International Politics (1979) •Odmítnutí antropologického základu MV – příčinou střetů je character MV •Rozvoj mezinárodní anarchie, státu jako hlavního aktéra, primátu mocenské politiky •Vzniká idea anarchického pojetí mezinárodního systému – stát jako “black box” •3 prvky struktury: 1) definiční princip (hierarchie x anarchie) 2) jednání a chování aktérů 3) rozložení moci Obsah obrázku kruh, umění, černobílá Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Po studené válce – postklasický realismus a ofenzivní x defenzivní r. •Reakce na selhání neorealismu – konec “cold war” (bipolární konfrontace) •Postklasický realismus – syntéza klasického a strukturálního realismu •Systémová úroveň, stát jako ústřední aktér, tuha po moci •Rozbití “black box” – zohlednění individuálních specifik •Zohlednění faktorů jako je ekonomická základna moci •Worst-case perspective x possibility vs probability • • •Ofenzivní x defenzivní realismus •Ofenzivní – John Mearsheimer •Nemožnost dlouhodobé spolupráce v MV, nutnost co největší kumulace moci jako základu přežití – snaha o hegemonii •Defensivní – Kenneth Walz •Rovnováha moci (vyvažovací koalice) – hegemonie vede k přílišné kumulaci moci a nikoli k bezpečnosti Liberální tradice mezinárodních vztahů > Obsah obrázku design Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. •Dlouhá myšlenková tradice, též pluralismus •Velice heterogenní – základní teze: •Aktéry MV nejen státy, ale i nestátní aktéři •Státy nejsou “black-box” – ZP odvislá od požadavků společnosti, nikoli podmínke MV •Neexistuje hierarchie témat – high x low politics nedává smysl •Hlavním procesem MV je vyjednávání (bargaining) a změna •Tři hlavní linie: 1) ekonomický liberalismus, 2) demokratický liberalismus 3) liberální institucionalismus • • • Ekonomický liberalismus > Obsah obrázku obloha, venku, mrak, budova Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. •Nazýván take liberální politickou ekonomií •Zvýšená obchodní výměna, prohlubování obchodních vztahů a hospodářské propojení snižují riziko konfliktu •Ekonomiky a blahobyt států se propojují natolik, že ztráty z války by byly příliš vysoké •Norman Angell – Velká iluze (1910) •Proměna charakteru státu – od válečnických k obchodnickým •Byl odrazem vrcholu koloniálního období a globalizovaných vztahů 19./20. století – belle epoque + gilded age •Kritika realistů (Carr + Morgenthau) – liberalismus jako ideologie hospodářsky silných států – snaha ospravedlnit své zahran. politiky ideologií •WWI oslabuje věrohodnost – v poválečném období idealismus •Člověk – přirozeně rozumný, význam norem a ideálů • • > Obsah obrázku Lidská tvář, osoba, portrét, vázanka Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Wilsonismus •Mír dosažitelný – překonání konkurence států ve prospěch mezinárodního světového společenství •Politika jako hra s nenulovým součtem •Jak by měl vypadat optimální mezinárodní řád? •Woodrow Wilson – wilsonismus – 14 bodů •Institucionalizace mezinárodní spolupráce •Prostředí sdílených norem, pravidel, principů a hodnot •Odmítnutí tajné “kabinetní” diplomacie • Obsah obrázku Lidská tvář, osoba, portrét, oblečení Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Demokratický liberalismus/neoliberální internacionalismus •Immanuel Kant – O věčném míru •Existuje souvislost mezi mírem a republikánským uspořádáním •Federativní uspořádání podporuje mír •Proměna charakteru státnosti, demokratizace procesu tvorby politiky •Lidé intuitivně volí život v míru •Vnitřní politika neoddělitelná od té zahraniční Obsah obrázku oblečení, Lidská tvář, portrét, osoba Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Teorie demokratického míru •Demokratické státy se vzdávají použití síly při řešení konfliktů •Demokratické principy domácí politiky se přenáší do té zahraniční •Chování demokratických států se řídí jasnými pravidly •Pro udržení světového míru je nutná demokratizace světa •Kritika: demokratické státy agresivní vůči nedemokratickým, kritika šíření demokracie, válce zamezují složitá pravidla vyhlášení – nikoli ideje • Obsah obrázku mrak, obloha, venku, ruka Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Liberální institucionalismus/teorie evropského integračního procesu •Teorie středního rozsahu – induktivní procesy •40. léta – důraz na instituce a jejich roli a mezinárodní právo •Nikoli globální, ale regionální a funkční instituce – regionální integrační procesy •Funklicionalismus – David Mitrany – funkční integrace – forma odpovídá potřebě –ramification (větvení) •Neofunkcionalismus – Ernst Haas – od low politics k té vyšší – spill over effect (přelévání) – politický proces Obsah obrázku Kobaltová modř, Výrazná modrá, Elektricky modrá, modrá Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Neoliberalismus/neoliberální institucionalismus •Reakce na scientismus/behavioralismus a důsledky 2. debaty •Noví aktéři v MV – nadnárodní korporace, mezinárodní NGOs •Transcacionální vztahy a interdependence •Jak udržet spolupráci v podmínkách anarchie? •Robert Keohane – Joseph Nye: Power and Interdependence: World Politics and Transition (1977) •Syntéza mezi realismem a liberalismem •Nikoli boj o přežití x integrace a propojování – transnacionální prostředí •Vztahy komplexní vzájemné závislosti •Institucionalizovaná kooperace nestojí na ideích, ale na kalkulaci zisků ze spolupráce Obsah obrázku snímek obrazovky, umění, Lidská tvář, odraz Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. 90. léta – konec dějin •Francis Fukuyama – The End of History and the Last Man •Hegelova filosofie dějin – dějiny jako tok událostí a boj ideí •Liberální demokracie + kapitalismus vítězí •Navazuje na teorii demokratického míru •Legitimizace “exportu liberalismu” a západních hodnot Obsah obrázku text, Písmo, typografie, kniha Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Mezinárodní politická ekonomie •Podobor MV – 70. léta (ropné šoky, rozpad brettonwoodského systému) •Kořeny v 17. století (fyziokraté, merkantilisté), 18. století (ekonomičtí liberálové) •Cíl: využití ekonomické vědy pro analýzu politických událostí •Změna hierarchie hrozeb – ekonomické hrozby jsou reálné •Interdependence ohrožuje postavení státu – reziduální stát •Susan Strange – Retreat of the State (1996) Obsah obrázku text, snímek obrazovky, Písmo, grafický design Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Racionalismus vs Reflektivismus •Dělení dle Roberta Keohana •Racionalismus – realismus a liberalismus •Reflektivismus – kritické teorie •Marxismus, feminismus, sociální konstruktivismus, historickou sociologii, queer theory, antikolonialismus… •Metateoretické otázky – ontologie a epistemologie •Reflekt.: MV není objektivně daná realita + znalosti o MV jsou jsou závislé na společenských strukturách • •Odhalování závislostí vědění, norem a institucí na společenském a historickém kontextu •Zpochybnění jejich role, samozřejmosti a přirozenosti – formulace nových alternativ •V MV neexistuje čisté vědění ve smyslu objektivně dané teorie x pozitivismus •Veškeré vědění je subjektivně zabarvené a slouží mocenským cílům – postpozitivismus •Nelze oddělit subjekt a objekt výzkumu •Kritické teorie jsou značně normativní •Cíl: lidská emancipace, vytvoření spravedlivější společnosti •Ukázání historické podmíněnosti mezinárodního systému Neomarxismus •Na pozadí 3. velké debaty •Staví na marxismus – V. I: Lenin – Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu (1916) •Stát není hlavním aktérem MV, nejpalčivějším problémem není anarchie •Hlavním porbléme je konflikt mezi třídami a uvnitř tříd •Odmítnutí konceptu ”black-box” •Svět národních států – světová jednota organizovaná kapitalistickým trhem a jeho mocenskými strukturami •Dialektické vnímání dějin – dialektika aktérů a struktur •Základní jednotkou MV není stát ale společenské útvary organizované na kapitalistickém základě (state-society complexes) – hierarchický systém strukturovaný trhem •Třídní vztahy a kapitalistické vztahy stojí nad státem •Primát ekonomie jako u marxismus – materiální determinismus •Reflektování „nadstavby“ – vliv politické a společenské sféry – vztahy interdependence •Východisko – frankfurtská škola •Institut pro sociální výzkum ve Frankfurtu (1923) •Max Horkheimer, Theoder Adorno, •Herbert Marcus Teorie závislosti •Otázky konfliktu a spolupráce mezi třídami •Marxismus-leninismus – dělení států dle třídního principu – státy imperialistické/kapitalistické a státy proletářské •Antonio Gramsci – buržoalizie vykořisťuje a ovládá proletariat pomocí své intelligence •Ustavování obecných společenských norem a představ o světě skrz intelektuály •Společenské struktury slouží zájmům nejmocnějších ekonomických aktérů •Teorie závislosti – světová ekonomika = systém centra a periferie •Teorie hegemonie – souhlas a přijetí x donucení • Obsah obrázku portrét, Lidská tvář, osoba, oblečení Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Teorie světového systému •Immanuel Wallerstein •Kapitalistická světoekonomika (capitalist wors economy) •Dva druhy mezinárodního uspořádání – centralizace politické kontroly – imperium a světoekonomika •Alternativně: reciproční autarktní system (rodové zřízení) x socialistická světovláda •Vnitřní rozpory ničí systémy •Centrum – semiperiferie – periferie •Kondratěvovy cykly – expanse a stagnace •Státy, národy i domácnosti – institucionální produkt kapitalismu – vykořisťování •Stát jako vykořisťovatelský nástroj buržoazie •Pouze jádro nastavuje pravidla světového systému •Hegemonie v rámci jádra – hegemonický cyklus •3 hegemoni – Nizozemí (17. stol), Velká Británie (19. stol.), USA (po WWII) Princip dekonstrukce •Spojen s postpozitivismem, postmodernou a poststrukturalismem •Radikální proud kritické teorie MV •Snaha o emancipaci znevýhodněných skupin v mezinárodním systému •Mocenský character součansných praktik MV •Problematika diskurzu •Jacques Derrida – literární teorie a lingvistika •Michael Foucalt – heirarchie v jazyce •Dekonstrukce – objevení jinakosti a její validace – zrušení hierarchie •Logocentrismus •Radikální relativizace významu a jeho společenské, historické a kulturní podmíněnosti •Sociální realita = lingvistická realita •Foucalt – genealogie (archeologie přítomnosti) •Richard Ashley – manifest postmoderny •Boj s logocentrismem – odpověď je historicita •Útok na ideál rozumného člověka a státu •Mocenský střet napříč (transversal struggle) •Metoda dvojího čtení •Metoda státnictví (statecraft) Obsah obrázku oblečení, osoba, Lidská tvář, kniha Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný. Feminismus a queer theory •90. léta – proud postpozitivismu a kritické teorie •Zkušenost žen v mezinárodním prostoru – odhalení mocenských vztahů mezi muži a ženami •Genderová analýza •Podřízenost žen mužům – primát patriarchátu s neolitickou revolucí •Gender – soubor sociálně konstruovaných charakteristik – ideál typy •Hegemonie maskulinity v MV – genderové vztahy •Veřejná x soukromá sféra •Mýtus o ochraně •Liberální feminismus •Kritický feminismus •Marxistický feminismus •Postkoloniální feminismus •Queer theory – interdisciplinární přístup – kritická perspektiva sexuality a genderu •LGBT+ přístupy – zpochybnění sexuální duality – nestabilní charakter lidské přirozenosti Zelené teorie - environmentalismus •Rodí se v 80. letech z ekologického a mírového hnutí •Otázky ekologické zodpovědnosti, sociální spravedlnosti, nenásilí a demokracie jdoucí odspoda (grassroots) •Environmentální témata mimo tzv. vysokou politiku (high politics) •Otázky environmentální spolupráce a hrozeb – sdílení přírodních zdrojů, globální oteplování, půdní eroze, ochrana biodiverzity •Zpochybnění státocentrismu a racionalistické analýzy – ekologická slepota • •Důraz na kosmopolitismus •Témata ekologické bezpečnosti, udržitelného rozvoje a environmentální spravedlnosti •Stanovení tzv. limitů růstu – kritika neoliberální ekonomie a jejího primátu ve světové politice •Kritika ekologické modernizace Postkolonialismus •Tzv. škola třetího světa •Otázky identity, kultury a moci •Vysoká diverzita postkoloniálního pojetí vědy, vědění a vnímání společnosti a politiky •Kritika racionalismu, humanismu a univerzalismu – kritika „morální nadřazenosti“ Západu •Odmítnutí tzv. domorodého esencialismu – idea podporující koloniální nadvládu •Mezinárodní řád vzniká na západním konceptu státnosti – prosazován silou •Navázání na evropskou kritickou debatu ohledně kolonialismu – debata z Valladolid (1550-1551) – Bartolome de las Casas x Juan Ginés de Sepulveda •Odsouzení mocenského rozměru západního myšlení •Současný světový řád není přirozený – neexistuje univerzalita hodnot •Amitav Acharya – pluralismus, historické zakotvení teorií, agenda tzv. globálního Jihu, kritika eurocentrismu – globální MV •Mohammed Ayoob – subalterní realismus (vztah vnitřní (ne)bezpečnosti na chování státu) •Edward Seid – Orientalismus (1978) Sociální konstruktivismus •Mladý a stále se vyvíjející směr – odlišné pohledy •Společný bod: realita MV je sociálním konstruktem, vytvářeným a udržovaným pomocí diskurzu a praxe aktérů MV •MV nejsou objektivně danou realitou x pozitivisté (realismus a liberalismus) •Debata vztahu mezi aktérem a strukturou – odpovídá tzv. hladinám analýzy – David Singer •Vzájemné ovlivnění mezi aktéry a strukturou •Alexander Wendt – SK chápán jako střední cesta mezi pozitivistickými a kritickými teoriemi •Základní teze: •1) státy jako základní jednotky MV •2) klíčové struktury jsou intersubjektivní – ovlivněné lidskými interakcemi •3) identita státu a státní zájem jsou sociálně konstruovány •Anarchie v MV je tedy sociálním konstruktem, neexistuje před vznikem systému – stejně tak princip nepřátelství/spolupráce a svépomoc •Anarchy Is What States Make of It: The Social Construction of Power Politics Kultury anarchie a kritika Waltze •Wendt kritizuje Waltze a neorealismus – 3 definiční znaky struktury dle Waltze: •1) princip uspořádání •2) vlastnosti aktérů •3) rozložení moci v systému •Wendt dodává 4. definiční znak struktury: možnost proměny chování a jednání na základě učení a sdílení představ o MV •Vzniká kultura anarchie: •1) hobbesovská (nepřátelství) •2) lockovská (rivalita) •3) kantovská (přátelství) „Anarchy is what states make of it“ •Vztahy mezi státy se utváří na základě interakcí •Spolupráce v MV je možná na základě oslabení anarchického charakteru MV •Stát disponuje schopností se učit, interpretovat a hodnotit situace vzešlé z inteakcí •Příklad jaderného arzenálu USA, VB a KLDR Anglická škola •Alternativa k americkému pojetí škol MV •Získává vliv v Evropě i Číně či Indii – v rámci velkých debat však její význam zaniknul •Spolu se sociálním konstruktivismem tvoří středovou pozici mezi pozitivismem a postpozitivismem •Multidisciplinární – kombinuje klasické teorie, historické přístupy, normativní přístupy (otázky morálky) a problematiku struktury mezinárodního systému •Charles Manning + Hedley Bull • • •The Case for a Classical Approach •Tzv. klasický přístup – kombinuje historii, právo a filozofii •Je potřeba zohlednit normy a ideje, historické souvislosti a nestátní aktéry •Koncept tzv. mezinárodní společnosti (international society) •Vzniká v momentě, kdy skupina aktérů vytvoří společnost na základě společných hodnot a zájmů – členové jsou vázáni společnou sadou pravidel chování a institucemi, které nad nimi bdí •Princip uznání (recognition) •Pluralistická mezinárodní společnost x solidaristická mezinárodní společnost • •