Obsah obrázku Písmo, Grafika, text, grafický design Popis byl vytvořen automaticky
INSTITUCIONÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ
KRAJŮ, MĚST A OBCÍ
Mgr. Ladislav Mrklas, Ph.D.
Lokální a regionální politika

ZÁKLADNÍ FILOSOFICKÁ VÝCHODISKA
ZÁKLADNÍ POJMY
INSTITUCIONÁLNÍ NASTAVENÍ
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page
2

FILOSOFICKÁ OTÁZKA NA ÚVOD:
CO JSOU „OBCE“?
•Ferdinand Tönnies rozlišil dichotomii pojetí:
–Gemeinschaft (česky společenství) ‐ společenství
formované měšťanskými a rolnickými postoji; klíčovými fenomény jsou altruismus, sousedství,
pospolitost, kolektivismus
• a/versus
–Gesselschaft (česky společnost) ‐ protiklad ve smyslu
individualismu, racionality, egoismu, soutěže, zisku
–
•Stýkání a potýkání obou konceptů je přítomno v každém obecním  i regionálním zřízení i v každé
reálné lokální a obecní politice.

ZÁKLADNÍ POJMY
•Veřejná správa -  správní činnost související s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných
záležitostí na místní i centrální úrovni a zajišťováním záležitostí ve veřejném zájmu
•Státní správa - činnost státu prováděná buď přímo státními orgány nebo jinými orgány, na které
stát výkon státní správy v určitém rozsahu přenesl (přenesená působnost, nařízení)
•Samospráva - způsob řízení určitého celku, kdy daný subjekt o alespoň některých svých
záležitostech rozhoduje sám autonomním způsobem, tedy „spravuje se sám“ (samostatná působnost,
obecně závazné vyhlášky)
•Územní samospráva – kraje, obce – zejména zastupitelstva
•Zájmová samospráva – profesní komory, školská samospráva, akademická samospráva
•Věcná samospráva – svazky obcí, rady regionální soudržnosti

ÚSTAVNĚ PRÁVNÍ
ZAKOTVENÍ SAMOSPRÁVY
•Vertikální dělba moci
•Ústava ČR:
–„zaručuje se samospráva územních samosprávných celků“ (čl. 8),
–čl. 9 nepřípustnost změny podstatných náležitostí demokr. pr. státu
–Klíčová je hlava sedmá
–Územní samospráva - obce, kraje, případně i jiné celky (výklad některých autorů)
–územní společenství: územní základ, osobní základ, samosprávný základ
–Zastupitelstvo a samostatná správa
–ÚSC jako veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního
rozpočtu
–Princip subsidiarity

ÚSTAVNĚ PRÁVNÍ
ZAKOTVENÍ SAMOSPRÁVY
•Ústava ČR (pokr.):
•Oprávnění vydávat právní předpisy - samostatná/přenesená působnost: obecně závazné
vyhlášky/nařízení
•Ústavní garance samosprávy - Ústavní soud a možnost orgánů územní samosprávy (konkrétně
zastupitelstev) podat ústavní stížnost proti nezákonnému zásahu státu (tzv. komunální stížnost)
•Významná jsou i další ústavní ustanovení, která obecně regulují realizaci veřejné moci a ukládání
povinností FO a PO, včetně závazků plynoucích pro celou ČR z mezinárodních smluv - sem patří např.
většinové hlasování a ochrana menšin, povinnosti toliko, plynou-li ze zákona…
•Listina ZPS

KLÍČOVÉ ZÁKONY PRO KRAJSKOU /
OBECNÍ SAMOSPRÁVU
•Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
•Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
•Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů
•Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
•Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, ve znění pozdějších předpisů
•
•

PRAHA
•hlavní město ČR
•specifické postavení obce i kraje zároveň
•netýká se jí zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) a zákon o krajích (č. 129/2000 Sb.), nýbrž zvláštní
zákon o hlavním městě Praze (č. 131/2000 Sb.), který se zmiňuje o jejím statutu, ale mezi
statutární města ji nepočítá.
•pro své území vydává vlastní právní předpisy, vyhlášky i nařízení, které publikuje ve Sbírce
právních předpisů hlavního města Prahy.
•dělí se do 57 samosprávných městských částí
•sídlí zde i správní instituce Středočeského kraje

ZASTUPITELSTVA A RADY KRAJŮ 2024
Kraj
Počet obyvatel kraje
Počet členů zastupitelstva
Počet členů rady
Hlavní město Praha
1 357 326
65
11
Středočeský kraj
1 439 391
65
11
Jihočeský kraj
652 303
55
11
Plzeňský kraj
605 388
55
11
Karlovarský kraj
293 595
45
9
Ústecký kraj
812 337
55
11
Liberecký kraj
449 177
45
9
Královéhradecký kraj
555 267
45
9
Pardubický kraj
528 761
45
9
Kraj Vysočina
514 777
45
9
Jihomoravský kraj
1 217 200
65
11
Olomoucký kraj
631 802
55
11
Zlínský kraj
580 531
45
9
Moravskoslezský kraj
1 189 674
65
11

POČTY ČLENŮ ZASTUPITELSTEV
OBCÍ A KRAJŮ
•Určuje zastupitelstvo nejpozději 85 dní před termínem voleb
•
•
•
•
•
•
•Rada se zřizuje při min.15členném zastupitelstvu
•Zastupitelstvo může obec dělit do volebních obvodů: v obcích do 3.000 v každém volebním obvodě
min. 5 zastupitelů, v obcích 10.001-50.000 min. 7 zastupitelů, v obcích nad 50.000 nejméně 9
zastupitelů; počet mandátů je stanoven pevně
počet obyvatel
počet členů
do 500
5 až 15
nad 500 do 3 000
7 až 15
nad 3 000 do 10 000
11 až 25
nad 10 000 do 50 000
15 až 35
nad 50 000 do 150 000
25 až 45
nad 150 000
35 až 55

ZASTUPITELSTVA, RADY,
VÝBORY A KOMISE
•Zastupitelstva
•usnášeníschopnost zastupitelstev – absolutní většina
•absolutně většinové rozhodování o všech věcech v zastupitelstvech i radách
•nové volby - jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než 1/2 a nejsou-li
náhradníci
•Rada
•kolektivní orgán x její členové jsou však odpovědní individuálně – zřizuje se od 15 členů
zastupitelstva, o zřízení rozhoduje zastupitelstvo (před volbami i po volbách)
•Výbory zastupitelstva
•povinné v obcích: kontrolní a finanční + pro národnostní menšiny (povinný v obcích, kde se hlásí
min. 10 % k národnostní menšině)
•povinné v krajích: finanční, kontrolní, výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost + pro
národnostní menšiny (min. 10 % národ. menšina)
•Komise rady

do 3.000 - min. 30 %
do 20.000 - min. 20 %
do 200.000 - min 10 %
nad 200.000  - min 6 %
PŘÍMÁ DEMOKRACIE NA ÚROVNI KRAJŮ A OBCÍ
•Referenda a lidové iniciativy v krajích
•Referenda shora – usnesení zastupitelstva
•Referenda zdola – přípravný výbor podpořený min. 6 % oprávněných voličů (lidová iniciativa) a
rozhodnutí zastupitelstva
•Platnost – účast min. 35 % oprávněných osob, závaznost – nadpoloviční většina zúčastněných a min.
25 % oprávněných
•Referenda a lidové iniciativy v obcích
•Referenda shora – usnesení zastupitelstva
•Referenda zdola – přípravný výbor, lidová iniciativa a rozhodnutí zastupitelstva
•Platnost – účast min. 35 % oprávněných osob, závaznost – nadpoloviční většina zúčastněných a min.
25 % oprávněných
•Na úrovni obcí dnes i minireferenda prostřednictvím mobilů
•Participativní rozpočty obcí

VOLBA HEJTMANŮ, PRIMÁTORŮ,
STAROSTŮ
•Nepřímá volba prostřednictvím příslušného zastupitelstva a z řad jeho členů (absolutní většina;
tajně nebo veřejně)
•Otázka tradice
•Otázka personalizace volby (pozitivní/negativní)
•Otázka politické odpovědnosti
•Problematika koaličního chování
•Diskuse o zavedení přímé volby ‐ odborná veřejnost, politici a politické strany a zájmové
organizace měst, obcí a krajů, laická veřejnost…
•Diskuse o přímé volbě starostů souvisí i s diskusí o volebním systému (různé velikosti aj.)

KRAJSKÁ POLITIKA V ČESKU
2000-2025
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page
14

VOLEBNÍ SYSTÉM
DO ZASTUPITELSTEV KRAJŮ
•Systém poměrného zastoupení listinného typu s vázanou, nikoli však zcela přísně, listinou
•Volební obvody odpovídají území každého kraje – jde tedy o velké volební obvody, kde se volí 45-65
zastupitelů
•Kandidovat mohou politické strany a politická hnutí nebo jejich koalice
•Do skrutinia postupují pouze strany, které v rámci kraje překonaly uzavírací klauzuli, jež činí 5
%
•Rozdělování mandátů probíhá v jediném skrutiniu pomocí tzv. modifikované D´Hondtovy formule
(metoda volební dělitele)
•jednotliví kandidáti získávají mandáty podle pořadí, v jakém byli uvedení na kandidátní listině –
ke změně může dojít na základě preferenčních hlasů, když některý kandidát získá více než 5 %
preferenčních hlasů
•Z hlediska svého efektu jde o výrazně proporční volební systém, kde disproporční faktor
představuje jenom uzavírací klauzule vyřazující ze skrutinia strany, které jí nedosáhly

KRAJSKÉ VOLBY - VOLEBNÍ ÚČAST 2000-2024



Získané mandáty podle vybraných navrhujících stran
2000
2004
2008
2012
2016
2020
2024
KDU-ČSL
72
84
56
61
61
53
49
Zelení
0
2
0
9
5
6
-
ČSSD
111
105
280
205
125
37
13
ODA
17
0
-
-
-
-
-
KSČM
161
157
114
182
86
13
32
ODS
185
291
180
102
76
99
106
US
66
6
0
-
-
-
-
SNK ED
16
13
6
7
6
5
-
STAN
-
1
7
25
38
69
73
Piráti
-
-
-
0
5
99
3
TOP 09
-
-
-
19
19
19
16
ANO 2011
-
-
-
-
176
178
292
SLK
-
-
-
13
18
22
20
SPD
-
-
-
-
18
35
32
Ostatní
47
16
32
52
42
40
49







2020 - MANDÁTY V ZASTUPITELSTVECH CELKEM
ODS
99
2.-3.
ČSSD
37
6.
STAN
69
4.
KSČM
13
9.
Piráti
99
2.-3.
TOP09
19
8.
ANO
178
1.
KDU-ČSL
53
5.
SPD
35
7.

SLOŽENÍ KRAJSKÝCH KOALIC 2000-2012
Kraj
2000
2004
2008
Středočeský
4K + ODS
SNK-ED + KStČ + ODS
ČSSD (podpora KSČM)
Jihočeský
ČSSD+SNK+4K+ODS
SNK +KDU-ČSL+ ODS
ČSSD + ODS
Plzeňský
Nez + 4K + ODS
KDU-ČSL + ODS
ČSSD (podpora KSČM)
Karlovarský
ČSSD+ODS+Mutinský
ČSSD + ODS
KSČM + ČSSD + Doktoři
Ústecký
ČSSD + ODS
ČSSD + ODS
ČSSD + ODS
Liberecký
ČSSD + 4K + ODS
ČSSD + ODS
ČSSD+odp. (podp. KSČM)
Královéhradecký
4K + ODS
SNK + ODS
ČSSD+SNK-ED+KDU-ČSL
Pardubický
4K + ODS
KPK + ODS
ČSSD + KPK
Vysočina
ČSSD+SNK+4K+ODS
SNK +KDU-ČSL+ ODS
ČSSD (podpora KSČM)
Jihomoravský
4K + ODS
KDU-ČSL + ODS
ČSSD + ODS
Olomoucký
Nez + 4K + ODS
KDU-ČSL + ODS
ČSSD+KDU-ČSL+ODS
Zlínský
ZHN + 4K + ODS
ČSSD+KDU-ČSL+ODS
ČSSD+KDU-ČSL+ODS
Moravskoslezský
SNK + 4K + ODS
KDU-ČSL + ODS
KSČM + ČSSD

SLOŽENÍ KRAJSKÝCH KOALIC 2012-2024
Kraj
2012
2016
2020
Středočeský
ČSSD + KSČM
ANO+STAN+ODS+přeběhl.
STAN+ODS+Piráti+TOP09/Hlas/Zel
Jihočeský
ČSSD + KSČM
ČSSD + ANO + J2012
ODS+KDU-ČSL+TOP09+ČSSD+Jihočeši
Plzeňský
ČSSD + KSČM
ČSSD+KPK+SP+ODS
ODS+TOP09+STAN+Piráti
Karlovarský
ČSSD+HNHRM+ODS+TOP09
ANO+HNHRM+ODS+ČPS+SPO
STAN+Piráti+ODS/KDU-ČSL+HNHRM+VOK/KVC+SNK1
Ústecký
ČSSD + KSČM
KSČM + ČSSD + SPD/SPO
ANO+ODS+JsmePRO/LES//SNK-ED/Zel/TOP09
Liberecký
SLK + ZpLK
SLK + ANO + ČSSD + ODS
SLK + ODS + Piráti
Královéhradecký
ČSSD + KSČM
ČSSD+KKHK+SVČ+ODS+TOP09
ODS+STAN+VČ+Piráti+KDU-ČSL/VPM/Nestr
Pardubický
ČSSD + KPK + SPOZ
ČSSD + KPK + STAN + ODS
ČSSD+Sprok+ODS+TOP09+KDU-ČSL/SNK/Nestr+STAN
Vysočina
ČSSD (podp. KSČM)
ČSSD+ANO+SpV+ODS
ODS+Piráti+STAN/SNK-ED+KDU-ČSL+ČSSD
Jihomoravský
ČSSD + KDU-ČSL
ČSSD + ANO + SJM +TOP09
KDU-ČSL+Piráti+ ODS/Svob/SOM+STAN/SOL
Olomoucký
ČSSD + KSČM
ČSSD + ANO + ODS
STAN/Piráti+KDU-ČSL/Zel/TOP09/ProOL+ODS
Zlínský
ČSSD+KSČM+SPOZ
KDUČSL+STAN+ANO+ODS
ANO+Piráti+ODS+ČSSD
Moravskoslezský
ČSSD + KSČM
ČSSD + ANO + ODS
ANO+TOP09/ODS+KDU-ČSL+ČSSD

ROZPADLÉ KRAJSKÉ KOALICE (2000-24)
Období
2008-2012
2012-2016
2016-2020
2020-2024
Kraj
Jihomoravský
Liberecký kraj
Jihočeský kraj
Středočeský kraj
Plzeňský kraj
Rozpadlá koalice
ČSSD + ODS
SLK + ZpLK
ČSSD + ANO + J2012
ANO+STAN+ODS+přeběhlíci
ODS+TOP09+STAN+Piráti
Nová koalice
ČSSD + KDU-ČSL
SLK + ZpLK + ČSSD
ČSSD + ProJČ+JČ+KDU-ČSL
ANO+KSČM+ČSSD
ANO+STAN+Piráti

HEJTMANI 2000-2024
Kraj
2000
2004
2008
2012
2016
2020
2024
Středočeský
Petr Bendl
Petr Bendl
David Rath/Zuzana Moravčíková
Josef Řihák/Miloš Patera
Jaroslava Jermanová
Petra Pecková
Petra Pecková
Jihočeský
Jan Zahradník
Jan Zahradník
Jiři Zimola
Jiří Zimola
Jiří Zimola/Ivana Stráská
Martin Kuba
Martin Kuba
Plzeňský
Petr Zimmermann
Petr Zimmermann
Milada Emmerová/Milan Chovanec
Milan Chovanec/Václav Šlajs
Josef Bernard
Ilona Mauritzová
Kamal Farhan
Rudolf Špoták
Karlovarský
Josef Pavel
Josef Pavel
Josef Novotný
Josef Novotný/ Martin Havel
Jana Vildumetzová
Petr Kulhánek
Jana Mračková Vildumetzová
Ústecký
Jiří Šulc
Jiří Šulc
Jana Vaňhová
Oldřich Bubeníček
Oldřich Bubeníček
Jan Schiller
Richard Brabec
Liberecký
Pavel Pavlík
Petr Skokan
Stanislav Eichler
Martin Půta
Martin Půta
Martin Půta
Martin Půta
Královéhrad.
Pavel Bradík
Pavel Bradík
Lubomír Franc
Lubomír Franc
Jiří Štěpán
Martin Červíček
Petr Koleta
Pardubický
Roman Línek
Michal Rabas/Ivo Toman
Radko Martínek
Martin Netolický
Martin Netolický
Martin Netolický
Martin Netolický
Vysočina
František Dohnal
Miloš Vystrčil
Jiří Běhounek
Jiří Běhounek
Jiří Běhounek
Vítězslav Schrek
Martin Kukla
Jihomoravský
Stanislav Juránek
Stanislav Juránek
Michal Hašek
Michal Hašek
Bohumil Šimek
Jan Grolich
Jan Grolich
Olomoucký
Jan Březina
Ivan Kosatík
Martin Tesařík
Jiří Rozbořil
Oto Košta/Ladislav Okleštěk
Josef Suchánek
Ladislav Okleštěk
Zlínský
František Slavík
Libor Lukáš
Stanislav Mišák
Stanislav Mišák
Jiří Čunek
Radim Holiš
Radim Holiš
Moravskosl.
Evžen Tošenovský
Evžen Tošenovský
Jaroslav Palas
Miroslav Novák
Ivo Vondrák
Ivo Vondrák/Josef Bělica
Josef Bělica




VÍTĚZOVÉ NA ÚROVNI KRAJŮ



KRAJSKÉ KOALICE 2024
Kraj
Hejtman
Koalice
Většina
Středočeský
Petra Pecková (STAN)
STAN - Spolu
33/65
Jihočeský
Martin Kuba (ODS)
ODS
34/55
Plzeňský
Kamal Farhan (ANO)
ANO – STAN – Pro náš kraj
36/55
Karlovarský
Jana Mračková Vildumetzová (ANO)
ANO
28/45
Ústecký
Richard Brabec (ANO)
ANO – ODS – Lepší sever
37/55
Liberecký
Martin Půta (SLK)
SLK – Spolu
25/45
Královéhradecký
Petr Koleta (ANO)
ANO – HLAS samospráv – SPD/Triko/PRO/S
24/55
Pardubický
Martin Netolický (3PK/SocDem)
3PK – ANO – KPK – ODS
37/45
Vysočina
Martin Kukla (ANO)
ANO – SocDem (- SPD/Triko/PRO)
23/45
Jihomoravský
Jan Grolich (Spolu/KDU-ČSL)
Spolu – STAN
35/65
Olomoucký
Ladislav Okleštěk (ANO)
ANO – SPD/Triko/PRO/S
31/55
Moravskoslezský
Josef Bělica (ANO)
ANO – SPD/Triko/PRO
39/65
Zlínský
Radim Holiš (ANO)
ANO – STAN
25/45

HEJTMANI „NEVÍTĚZOVÉ“ (ČERVENĚ) 2000-2025
Kraj
2000
2004
2008
2012
2016
2020
2024
Středočeský
Petr Bendl
Petr Bendl
David Rath/Zuzana Moravčíková
Josef Řihák/Miloš Patera
Jaroslava Jermanová
Petra Pecková
Petra Pecková
Jihočeský
Jan Zahradník
Jan Zahradník
Jiři Zimola
Jiří Zimola
Jiří Zimola/Ivana Stráská
Martin Kuba
Martin Kuba
Plzeňský
Petr Zimmermann
Petr Zimmermann
Milada Emmerová/Milan Chovanec
Milan Chovanec/Václav Šlajs
Josef Bernard
Ilona Mauritzová
Kamal Farhan
Rudolf Špoták
Karlovarský
Josef Pavel
Josef Pavel
Josef Novotný
Josef Novotný/ Martin Havel
Jana Vildumetzová
Petr Kulhánek
Jana Mračková Vildumetzová
Ústecký
Jiří Šulc
Jiří Šulc
Jana Vaňhová
Oldřich Bubeníček
Oldřich Bubeníček
Jan Schiller
Richard Brabec
Liberecký
Pavel Pavlík
Petr Skokan
Stanislav Eichler
Martin Půta
Martin Půta
Martin Půta
Martin Půta
Královéhrad.
Pavel Bradík
Pavel Bradík
Lubomír Franc
Lubomír Franc
Jiří Štěpán
Martin Červíček
Petr Koleta
Pardubický
Roman Línek
Michal Rabas/Ivo Toman
Radko Martínek
Martin Netolický
Martin Netolický
Martin Netolický
Martin Netolický
Vysočina
František Dohnal
Miloš Vystrčil
Jiří Běhounek
Jiří Běhounek
Jiří Běhounek
Vítězslav Schrek
Martin Kukla
Jihomoravský
Stanislav Juránek
Stanislav Juránek
Michal Hašek
Michal Hašek
Bohumil Šimek
Jan Grolich
Jan Grolich
Olomoucký
Jan Březina
Ivan Kosatík
Martin Tesařík
Jiří Rozbořil
Oto Košta/Ladislav Okleštěk
Josef Suchánek
Ladislav Okleštěk
Zlínský
František Slavík
Libor Lukáš
Stanislav Mišák
Stanislav Mišák
Jiří Čunek
Radim Holiš
Radim Holiš
Moravskosl.
Evžen Tošenovský
Evžen Tošenovský
Jaroslav Palas
Miroslav Novák
Ivo Vondrák
Ivo Vondrák/Josef Bělica
Josef Bělica

KOMUNÁLNÍ POLITIKA V ČESKU
1990-2025
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page
29

SÍDELNÍ STRUKTURA (2022)
Kraj
Počet ORP
Počet
obcí
Počet
katastrů
Počet obyvatel
celkem
průměr
na obec
Hlavní město Praha
x
1
112
1 275 406
1 275 406
Středočeský kraj
26
1 144
2 075
1 386 824
1 212
Jihočeský kraj
17
624
1 626
637 047
1 021
Plzeňský kraj
15
501
1 396
578 707
1 155
Karlovarský kraj
7
134
566
283 210
2 114
Ústecký kraj
16
354
1 060
798 898
2 257
Liberecký kraj
10
215
508
437 570
2 035
Královéhradecký kraj
15
448
961
542 583
1 211
Pardubický kraj
15
451
790
514 518
1 141
Kraj Vysočina
15
704
1 263
504 025
716
Jihomoravský kraj
21
673
892
1 184 568
1 760
Olomoucký kraj
13
402
769
622 930
1 550
Zlínský kraj
13
307
443
572 432
1 865
Moravskoslezský kraj
22
300
616
1 177 989
3 927
Česká republika
205
6 258
13 077
10 516 707
1 681




1.1 Typologie území Česka na úrovni statistických obvodů obcí s rozšířenou působností



ČLENĚNÍ OBCÍ PODLE ROZSAHU
VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY
•obecní úřad obce s rozšířenou působností (205 obcí)
•obec s pověřeným obecním úřadem (393 obcí)
•obec se základním rozsahem přenesené působnosti (6 258 obcí)

KATEGORIZACE OBCÍ
•Města
•do r. 2006 se mohla stát městem taková obec, která měla alespoň 3.000 obyvatel, pokud tak na návrh
obce stanovil předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády
•v současné době není dolní hranice počtu obyvatel stanovena.
•Statutární město
•územně členěné a má své vnitřní poměry ve věcech správy města upraveny statutem, který je vydáván
formou obecně závazné vyhlášky obce – může se členit na městské obvody nebo městské části s
vlastními orgány samosprávy.
•Města Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové,
Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava,
Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav
•Městys (městečko)
•historický typ obce stojící mezi městem a vesnicí
•od roku se 2006 tento statut opět navrací
•obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády

MODELY USPOŘÁDÁNÍ OBECNÍCH
(PŘÍP. I REGIONÁLNÍCH) ORGÁNŮ
•Monistický
•Jediný obecní orgán primárně příslušný k výkonu veškeré působnosti obce (regionu) ‐ volený
kolektivní charakter ‐ zastupitelstvo, rada, výbor
•Koncentrace moci usnášecí a výkonné
•Všechny ostatní orgány odvozují legitimitu a oprávnění od tohoto orgánu, jsou mu odpovědny a
podřízeny
•Dualistický
•Existují dva orgány, mezi něž je rozdělena veřejná moc
•Typy dualistického modelu:
1.Monokratický - zastupitelský sbor a starosta, který není členem zastupitelstva, oba mají vlastní
kompetence, jež se nepřekrývají; volba starosty a délka funkčního období
2.Kolegiální - oba orgány jsou kolektivní, mají vlastní kompetence, starosta je primus inter pares

ČESKÝ MODEL USPOŘÁDÁNÍ OBECNÍCH
(I KRAJSKÝCH) ORGÁNŮ A JEHO ZAŘAZENÍ
•Není jednoduché určit, protože jde o model veskrze smíšený
•prvky monokratického systému:
•jedinečnost legitimity zastupitelstva, jeho kompetencí, včetně kreačních pravomocí (s drobnou
výjimkou komisí rady),
•podmínky pro volbu do rady, její funkční období, možnost odvolání a nahrazení novou … převažující
•prvky dualistického kolegiálního typu:
•jasně definované pravomoci rady nebo starosty, do nichž zastupitelstvo nemůže přímo zasahovat

DALŠÍ POZNÁMKY K ČESKÉMU MODELU
•variace na „parlamentní model“ - exekutiva odpovědná legislativě
•hejtman/primátor/starosta a případně členové rady jsou odpovědni zastupitelstvu - avšak každý
individuálně, neboť tak je volen i odvoláván
•legislativa má zpravidla převahu
•starosta/primátor/hejtman - v radě postavení „primus inter pares“
•převažující reprezentativní charakter demokracie

VOLEBNÍ SYSTÉM DO OBECNÍCH
ZASTUPITELSTEV
•systém poměrného zastoupení listinného typu s polovázanou listinou
•volební obvody odpovídají území obce či města, ty je však mohou rozdělit do více obvodů - velikost
je tedy velmi různá
•kandidovat mohou politické strany a politická hnutí nebo jejich koalice, případně nezávislí
kandidáti
•odlišná je struktura hlasu ‐ pro kandidáty, nikoli pro strany (tři formy hlasování)
•do skrutinia postupují pouze „volební strany“, které překonaly uzavírací klauzuli, jež činí 5% (na
úrovni volebního obvodu)
•rozdělování mandátů probíhá v jediném skrutiniu pomocí tzv. D´Hondtovy formule (metoda volebního
dělitele)
•jednotliví kandidáti získávají mandáty podle pořadí, v jakém byli uvedeni na kandidátní listině –
ke změně může dojít na základě složitého výpočtu, do kterého vstupují individuální hlasy
•z hlediska svého efektu jde o výrazně proporční volební systém s velmi malou personalizací volby

|
SROVNÁNÍ SÍLY STRAN V LETECH 2010-2022

Podíl hlasů
Počet zastupitelů
Podíl mandátů

2010
2014
2018
2022
2010
2014
2018
2022
2010
2014
2018
2022
ODS
18,8
9,3
13,3
11,1
5181
2398
2600
1858
8,3
3,9
4,2
3,1
KDU
6
6,5
5,1
5,1
3897
3996
3645
3092
6,3
6,4
5,9
5,2
ČSSD
19,7
12,7
5,3
2,5
4633
3806
1955
725
7,5
3
3,2
1,2
KSČM
9,6
7,8
4,9
2,1
3252
2564
1470
455
5,2
4,1
2,4
0,8
NK
17,5
18,3
23,4
23,4
38388
41460
44367
47027
61,7
66,7
71,7
79,4
ANO
-
14,6
14,9
27,2
-
1610
1684
1373
-
2,6
2,7
2,3
TOP09
9,8
8,7
4,8
4,1
1580
868
484
314
2,5
1,4
0,8
0,5
STAN
1,5
2,7
4,6
4,8
2039
2192
2601
1705
3,3
3,5
4,2
2,9

|
POČET ČLENŮ STRAN V ZASTUPITELSTVECH (2018/2022)
ODS
KDU-ČSL
ANO
ČSSD
KSČM
TOP09
Piráti
STAN
Zelení
SPD
1557
1226
1059
998
810
334
261
230
142
125
1353
1120
1165
523
295
301
249
348
96
332

|
SROVNÁNÍ SÍLY STRAN (2010-2018)
Podíl hlasů
Počet zastupitelů
Podíl mandátů
2010
2014
2018
2010
2014
2018
2010
2014
2018
ODS
18,8
9,3
13,3
5181
2398
2600
8,3
3,9
4,2
KDU
6,0
6,5
5,1
3897
3996
3645
6,3
6,4
5,9
ČSSD
19,7
12,7
5,3
4633
3806
1955
7,5
3,0
3,2
KSČM
9,6
7,8
4,9
3252
2564
1470
5,2
4,1
2,4
NK
17,5
18,3
23,4
38388
41460
44367
61,7
66,7
71,7
ANO
-
14,6
14,9
-
1610
1684
-
2,6
2,7
TOP09
9,8
8,7
4,8
1580
868
484
2,5
1,4
0,8
STAN
1,5
2,7
4,6
2039
2192
2601
3,3
3,5
4,2

|
SROVNÁNÍ SÍLY STRAN (2010-2018)
Podíl hlasů
Počet zastupitelů
Podíl mandátů
2010
2014
2018
2010
2014
2018
2010
2014
2018
ODS
18,8
9,3
13,3
5181
2398
2600
8,3
3,9
4,2
KDU
6,0
6,5
5,1
3897
3996
3645
6,3
6,4
5,9
ČSSD
19,7
12,7
5,3
4633
3806
1955
7,5
3,0
3,2
KSČM
9,6
7,8
4,9
3252
2564
1470
5,2
4,1
2,4
NK
17,5
18,3
23,4
38388
41460
44367
61,7
66,7
71,7
ANO
-
14,6
14,9
-
1610
1684
-
2,6
2,7
TOP09
9,8
8,7
4,8
1580
868
484
2,5
1,4
0,8
STAN
1,5
2,7
4,6
2039
2192
2601
3,3
3,5
4,2

RADNIČNÍ KOALICE
•Velmi nepřehledný fenomén
•Souvisí se stále větší roztříštěností politického spektra a stále větším zastoupením nezávislých
kandidátů a sdružení nezávislých kandidátů, resp. lokálních formací na úrovni různě velkých kohort
měst a obcí
•V mnoha obcích kandiduje jediný subjekt (navíc tzv. nonsubjekt)
•V některých municipalitách převažuje konsenzuální (kooperativní) model, jinde naopak ostře
konfrontační – někde se tvoří tzv. minimální vítězné koalice, jinde naopak co nejširší koalice
•Na úrovni municipalit často neplatí dohody o vyloučení
•Často také převažuje zájmová motivace (např. návaznost na klíčové aktéry z oblasti občanské
společnosti a organizovaných zájmů)

RADNIČNÍ KOALICE
•Velmi nepřehledný fenomén
•Souvisí se stále větší roztříštěností politického spektra a stále větším zastoupením nezávislých
kandidátů a sdružení nezávislých kandidátů, resp. lokálních formací na úrovni různě velkých kohort
měst a obcí
•V mnoha obcích kandiduje jediný subjekt (navíc tzv. nonsubjekt)
•V některých municipalitách převažuje konsenzuální (kooperativní) model, jinde naopak ostře
konfrontační – někde se tvoří tzv. minimální vítězné koalice, jinde naopak co nejširší koalice
•Na úrovni municipalit často neplatí dohody o vyloučení
•Často také převažuje zájmová motivace (např. návaznost na klíčové aktéry z oblasti občanské
společnosti a organizovaných zájmů)