DOBRÉHO VLÁDNUTÍ PROBLÉMY VÝZVY KARELMULLER.EU 1. SETKÁNÍ 3. 9. 2025 LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITIKA PODMÍNKY SPLNĚNÍ KURZU 1.Sloučený závěrečný a průběžný test: 80% 2.Aktivní účast na přednáškách, tj. kladení dotazů, komentářů: 20% 3.Sledování lokální a regionální politiky, např. ve své obci, kraji (-: • •3. BOLKY: 1.Současné výzvy a problémy LRP, dobré vládnutí a občanská společnost na lokální úrovni, občanská participace na lokální a regionální úrovni (KM) 2.LRP v ČR – institucionální nastavení, volební systémy, výsledky voleb, koaliční chování, lokální stranické systémy (LM) 3.Euroregiony a LRP v přeshraničním prostoru, přeshraniční spolupráce a LRP. Média a veřejná komunikace na lokální a regionální úrovni, v evropském srovnání, historie LRP (KM) 4. • 2 •Povinná literatura: •MÜLLER, Karel B. (2018). Dobré vládnutí ve veřejném nezájmu. Praha: SLON (ss. 54–195). •BALÍK, Stanislav (2010). Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha: Grada. • •Doporučená literatura: •BALÍK, Stanislav a kol. Kvalita demokracie v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2016. •BALÍK, S. (2008). Okresy na severu. Komunální politika v okresech Šumperk a Jeseník v letech 1989-2006. Brno: CDK. •BERNARD, J., KOSTELECKÝ, T. ILLNER, M. VOBECKÁ, J. (2011). Samospráva venkovských obcí a místní rozvoj. Praha: SLON. •BUBENÍČEK, ČMEJREK, ČOPÍK. (2011). Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha: Grada. •ČERMÁK, D., VOBECKÁ, J. et al. (2011). Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě. Praha: SLON. •EIBL, Otto, Michal PINK a kol. (2017). Krajské volby v České republice v roce 2016. Brno: Masarykova univerzita. •JAROŠ, Bronislav a Stanislav BALÍK (2018). Nové komunální volby v ČR 2002–2017: blokující menšiny? Acta Politologica, roč. 10, č. 1, s. 139-152. •JÜPTNER, Petr, Kamil ŠVEC a Martin POLINEC (2007). Evropská lokální politika. Praha: IPS FSV UK. •KUNŠTÁT, Daniel, Ladislav MRKLAS et al. (2010). Krajské volby 2008. Praha: CEVRO Institut. •RYŠAVÝ, D., ŠARADÍN, P. (2011). Zastupitelé českých měst a obcí v evropské perspektivě. Praha: SLON. •RYŠAVÝ, D., ČERMÁK, D. (2015). Na/O kraji. Kraje a jejich představitelé 2000–2013. Praha: SLON. •SMOLKOVÁ, Andrea a Stanislav BALÍK (2018). Personalizace na komunální úrovni: existuje a lze ji v českém prostředí zkoumat? Středovropské politické studie, roč. 20, č. 2, s. 204–221. • 3 JAKÉ PROBLÉMY VNÍMÁTE VE VZTAHU KE KOMUNÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITICE? •STUDENTI: •Roztříštěnost •Nehospodárnost •Slabost krajů •Nedostatek regionální koordinace •Křečovitý tlak na slučování (Svaz měst a obcí) •… 4 PROČ SE ZAJÍMAT O KOMUNÁLNÍ POLITIKU? K ČEMU JE TENTO KURZ? •Demokratická transformace, 90 léta, blbá nálada •Subsidiarita, decentralizace, integrace do EU •Politická kultura: prokapávání a vzlínání • •Veřejná správa (státní správa + samospráva) •Obce, kraje (rada) x stát (vláda) •Samostatná působnost x přenesená působnost •Jednokolejnost, dvoukolejnost •Gemeinschaft x Gesellschaft 5 6 Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 7 8 9 TYPY OBCÍ •Statutární město: 27 •Město: 610 •Městys: 388 • •I. stupeň je každá obec (6254). •II. stupeň: obec s pověřeným obecním úřadem (393). •III. stupeň: obec s rozšířenou působností (ORP) – (205) po zrušení okresních úřadů převzalo 1. ledna 2003 zhruba 80 % jejich působnosti. • 10 Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 11 12 13 KOMUNÁLNÍ VOLBY 2018 Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page 14 15 POJETÍ OBCE (OBČANSTVÍ) V ČLÁNKU KARLA HAVLÍČKA BOROVSKÉHO „CO JEST OBEC?“ PRAŽSKÉ NOVINY 5. 11. AŽ 31. 12. 1846 •Obec je místo plotem ohražené, nad každými dveřmi jest numero, v jednom domě bydlí rychtář, v jednom servus, v jednom slouha a v prostředku je louže. Nic víc? Nic. A proč tedy jsou ty chalupy pohromadě? Nevím věru, leda snad proto, aby když jedna chytne, i ostatní lehce shořeti mohly... Pouhé pohromadě bytí, vedle sebe bytí beze všelikého, bez vzájemnosti není ještě obec vědomí …obec jest společnost, aby co jednotlivý sám dovésti nemůže, spojené síly dokázaly: pásti se může každé zvíře samo, k tomu nepotřebí stáda. Stádo jest jenom pro pohodlí, pro zisk pastýře, ale obec má býti pro pohodlí, pro zisk všech. •Občan neznajíce účelu a zřízení obce své, nevědoucí, co se v ní děje, jak se řídí, nechápající celé ústrojenství její nemůže ani také dobře znáti své povinnosti, tak jako ani svých práv nezná. Taková nevědomost a slepota občanů jest však k největší škodě celé obce, ovšem i všech jednotlivých občanů…Každému z nás budou následky té nevědomosti známy ze zkušenosti. Jak často vidíme muže jinák v privátním život svědomité, kteří by žádným způsobem nikomu ze sousedů svých ani o nejmenší věc neošidili, proti státu jednati lstivě a velmi ošemetně. Patřme na veřejné stavby, na silnice, železnice, na pachty, odvody k veřejným zemským potřebám a vůbec na všechno, co obec na své útraty koná, jaké se tu často dějí podvody! … tak dalece jest v tomto ohledu cit skleslý, otupělý (neb vlastně neprobuzený), že takové podvody obce ani ve veřejném mínění hanebné nejsou. •Duch občanský, občanské smýšlení chybí v takových obcích, ve kterých občané ve správě obecní žádného podílu a ohlasu nemají, o zřízení a účelech obce nic nevědí, kde se správa veřejně a všem před očima nekoná. Tak zůstává taková obec vždy jen v zakrnělosti, a občané nemají v ní důvěru, nejsou jí oddáni, lehce se proti ní popuditi dají… Zcela jinák stojí obec, ve které občan sám své povinnosti a práva, zřízení a správu obce zná, kde se všechno přede všemi a veřejně jedná a kde každý sám v řízení obce jisté přiměřené má účastenství… Tam panuje duch občanský. Daně každý rád platí, nahlížeje potřebnost jich a jsa přesvědčen o dobrém hospodářství s nimi… každý věda, že co obci náleží, také zčásti i jest jeho … naučí se jí vážiti … obětuje se pro ni v čas potřeby, jako se obětuje přítel za přítele. To jest patriotismus, vlastenectví. • 16 17 VÝZKUM: PŘÍPADOVÉ STUDIE •Výběr případů: pečlivý předvýzkum •Teorie: (A) občanská veřejnost (Tocqueville), sociální změny: aktéři, instituce, mocenský diferenciál (Giddens) •2002 (Hrádek), 2006 (Semily), 2010 (Černošice) (spillover efekty) •IPSOS (1101 respondentů, CAPI, list. 2014) - kvalitativní •18 polo/strukturovaných rozhovorů (vláda, opozice, občané) - kvantitativní •Zúčastněné pozorování/akční výzkum (Černošice 2009 – 2018) •Analýza (obsahová) RP a volebních výsledků •Interpretace: rozdílné kontexty případů, návrh typologie 18 OBČANSKÁ VEŘEJNOST, TOCQUEVILLOVSKO-GIDDENSOVSKÁ PERSPEKTIVA MÜLLER, KB (2006), THE BRITISH JOURNAL OF POLITICS AND INTERNATIONAL RELATIONS, 8 (2), 311-330. 19 20 Spokojenost se životem v místě bydliště ČR 2012 – 2015: 15,7 % velmi spokojených, zdroj CVVM a IPSOS 21 PARTICIPACE TŘÍ MĚST ZDROJ: CVVM A IPSOS, 2014 | AKTIVITA V MÍSTNÍ SAMOSPRÁVĚ •P11. Zvažoval/a jste někdy, že byste kandidoval/a v místních komunálních volbách? P12. Představte si, že chcete, aby místní správa něco ve vaší obci či městě zlepšila. Jak je pravděpodobné, že s tím budete schopen/a něco udělat? (CZ průměr = 40%, 2/2014, CVVM) Velmi a spíše pravděpodobné | INFORMOVANOST OBYVATEL O DĚNÍ V OBCI •P16. Máte dostatek informací o politickém dění v obci? P18. Čtete pravidelně radniční noviny / noviny, které vydává radnice? Rozhodně a spíše ano % Total (n=1101) Černošice (n=351) Hrádek (n=376) Semily (n=374) Rodinní příslušníci a příbuzní 58 30 70 73 Známí, přátelé, sousedi, spolupracovníci 54 34 61 66 Média (rozhlas, noviny, vývěsky apod.) 34 45 24 33 Schůze, různá shromáždění 11 17 12 5 Restaurace, kavárny, vinárny 11 4 16 13 Jiní, dobře informovaní lidé, kterým věříte 9 14 9 5 Členové městského či obecního zastupitelstva, úřadu 9 23 5 1 Návštěvy kulturních a společenských akcí 4 1 8 4 Politické strany či organizace, jichž jste členem 4 10 1 0 P19. Vyberte prosím 3 nejdůležitější zdroje informací o dění ve Vaší obci. | DISKURSIVNÍ KULTURA, VEŘEJNÝ ZÁJEM … IPSOS 2014 •„VEŘEJNÁ DISKUZE JE DOBROU CESTOU PRO ŘEŠENÍ OBECNÍCH PROBLÉMŮ“ •„POKUD MÁ ČLOVĚK DOBRÝ ZÁMĚR, JE DOBRÉ HO REALIZOVAT ROVNOU, BEZ DLOUHÉHO SCHŮZOVÁNÍ“ | MANAGEMENT KONFLIKTNOSTI … IPSOS 2014 •„KONFLIKTNÍ DISKUZE JE ZÁSADNÍ PŘEKÁŽKOU PŘI POKUSECH ŘEŠIT PROBLÉMY“ •„JSOU-LI LIDÉ SLUŠNÍ A ROZUMNÍ, DOJDOU VŽDY K JEDNOMYSLNÉMU STANOVISKU“ OPOZICE JAKO VEŘEJNÝ STATEK • | VYSOKÁ STIGMATIZACE POLITICKÉ ČINNOSTI IPSOS 2014 •P5. Jaký je váš postoj k politice – k jakému z následujících výroků se přikláníte? VÝZNAMNÉ ODLIŠNOSTI MEZI ZKOUMANÝMI PŘÍPADY V ZÁVISLOSTI NA ROZDÍLNÉM MOCENSKÉM DIFERENCIÁLU, TEDY VZDĚLANOSTNÍM, PŘÍPADNĚ PROSTOROVÉM I ČASOVÉM KONTEXTU ZKOUMANÝCH PŘÍPADŮ 29 ZÁVĚRY - HYPOTÉZY •Politické angažmá jako forma sociální exkluze •Klíčová role „politické stranictví“ •Nezřejmá korelace mezi vzděláním a diskursivní kulturou dobrého vládnutí na straně občanské veřejnosti •Vysokoškolské vzdělání jako katalyzátor protestní participace (NIMBY), překážka spíše než garant dobrého vládnutí •Rodiče malých dětí (maminky) jako základ aktivní občanské veřejnosti – kočárkový aktivismus