Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png NEDEMOKRATICKÉ REŽIMY A BEZPEČNOSTNÍ RIZIKA Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Moderní nedemokratické režimy •Velká rozmanitost včetně předpokladů pro demokratizaci •Liberalizované autokracie, resp. soutěživé oligarchie •Vynořují se v době, kdy slábne tradiční legitimita založená na respektu k panovníkovi – průvodní efekt modernizace – tedy vlastně současně s moderními demokraciemi •Nejextrémnější podobu našly při zrodu sovětského Ruska a nacistického Německa • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Katalog rysů totalitních režimů (Brzezinski, Friedrich) 1.Oficiální ideologie vysvětlující všechny aspekty lidské existence, kterou je každý povinen přijímat 2.Jediná strana, hierarchicky strukturovaná, typicky vedení jedním vůdcem, jejíž tvrdé jádro je oddané ideologii a tu je připravena prosazovat 3.Systém teroristické policejní kontroly řízený vedením strany (plošný teror) 4.Prakticky úplný monopol ve sféře masových sdělovacích prostředků 5.Kontrolní monopol nad odzbrojenými složkami 6.Centrálně kontrolovaná a řízená ekonomika • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Totalitní režim / autoritativní režim (Linz) •Tři „plné“ dimenze a jedna „dílčí“ dimenze 1.Dichotomie monismu a omezeného pluralismu 2.Ideologie versus mentalita 3.Zapojení do mobilizace 4.Charakter vůdcovství jednoho lídra či malé skupiny • Ideologie Mentalita intelektuální obsah intelektuální postoj pevně tvarovaná beztvará, proměnlivá, vágní Silný utopický, futuristický element blíže k přítomnosti a minulosti Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Linzova koncepce nedemokratických režimů • • Totalitní režimy Autoritativní režimy Posttotalitní režimy Sultanistické režimy •Monismus •Ideologie •Mobilizace •Limitovaný pluralismus v různých sférách •Mentalita •Depolitizace •Vůdce či výjimečně malá skupina uplatňuje svou moc ve formálně nepříliš jasných, ovšem předvídatelných hranicích •Limitovaný pluralismus •Ideologie stále oficiálně určující, ovšem s výrazně oslabeným účinkem •Mobilizace se mění v rutinu a projev konformity •Vládnoucí elita ztrácí revoluční étos a stává se byrokratičtější a technokratičtější •Despotická intervence vládce (sultána) do různých sfér, nerespektující žádná legální pravidla ani hranice •Glorifikace vládce bez silné ideologické nebo mentalitní báze •Spíše nižší mobilizace ovšem s příležitostnými výkyvy k posílení vládcova kultu •Vysoce personalizované vůdcovství spojené s dynastickými tendencemi , nepotismem a klientelismem Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Byrokraticko-militaristické režimy (Linz) •Časté v prostoru střední Evropy ve 20. století –Objevily se v prostředí ostrého střetu mezi radikalizovanými sociálními skupinami, které vstupovaly do politické arény (dělníci, malorolníci), a středostavovskými anebo předmoderními elitami (pozemková aristokracie) + za silného vlivu tradičních institucí (církev, monarchie) – ty v zájmu stabilizace podpořily nástup nového autoritativního režimu – v čele režimu stanuli armádní důstojníci a byrokrati – pragmatická byrokratická mentalita •Horthyho Maďarsko, Pilsudského Polsko, Jugoslávie od konce 20. let (král Alexandr), dále režimy v Argentině, Peru, Brazílii, Chile – někde se opakoval – viz Polsko v 80. letech •Dodnes přítomné ve světě • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Posttotalitní režimy (Linz/Stepan) •Zvláštní typ nedemokratického režimu •Ve východním bloku – po smrti Stalina •Zárodky nepolitického pluralismu ekonomického či společenského charakteru – šedá ekonomika, kontrakultura, chybí autentická mobilizace – konformní minimum, technokrati a byrokrati místo vůdců Ørozdíl mezi Maďarskem jako zralým posttotalitarismem a zamrzlým Československem •Momentálně Čína, Vietnam, s výhradami i Kuba, možná i tálibánský režim v Agfhánistánu v první i druhé fázi • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sultanistické režimy (Linz/Stepan) •Legitimita založena na personální moci vládce, která v mnohém kopíruje absolutistické monarchie •V agrárních, ekonomicky slabě rozvinutých zemích •Sultán – stát chápe jako své dominium, nemíní rozlišovat mezi veřejným a soukromým •Klíčovou roli hraje loajalita vůči sultánovi – politika cukru a biče •Příklady: Trujillův režim v Dominikánské rep., Marcosův režim na Filipínách, Saddámův Irák, Ceaušeskův režim v Rumunsku; podobné tendence ale již řadu let projevuje i režim v KLDR – mix totalitního a sultanistického režimu • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Postideologický autoritativní režim •Holzer a Balík s využitím Linze – nový druh diktatury •produkt několika dekád trvající degenerace původně dominující marxisticko-leninské ideologie, která začala hluboko před rokem 1989 •nová postideologická mentalita – legitimizace diktatury •nadstandardní rozsah politického pluralismu, kde není zcela vyloučeno ani vítězství opozice ve volbách (viz Srbsko po Miloševičovi); naopak nepolitický pluralismus, zejména ekonomický a společenský, podléhá striktní limitaci •jako první jej praktikovalo Miloševičovo Srbsko, které se opřelo o šovinistický nacionalismus •jinde se promítají oživené předkomunistické vzory chování a řízení – nepotismus, klanové a klientelistické vazby – postsovětské asijské republiky, zejména Turkmenistán a Uzbekistán • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Postideologický autoritativní režim •Rusko –návaznost na dávnou imperiální a velkoruskou tradici –pracuje i s rovinou náboženskou, rozpad SSSR považuje za největší zločin –myšlenky Ivana Iljina – zastánce fašismu; ve 20. letech věřil, že bílí ruští exulanti, v jeho podání „mí bílí bratři, fašisté“, se vrátí k moci v Rusku, které bylo v té době ovládáno komunistickými revolucionáři; v Hitlerovi viděl ochránce civilizace před bolševismem; vyzýval k tomu, aby se Rusové na nacismu podíleli; Rusko se ocitlo pod komunistickým jhem vinou dekadentního Západu, avšak přijde den, kdy se díky křesťanskému fašismu osvobodí a přinese svobodu i dalším - Rusko = budoucí pramen křesťanské spásy; inspirace pro Vladimíra Putina –odtud pramení snahy o restauraci impéria a sny o nového světového řádu –kult Vladimira Putina –poloprezidentský režim tzv. superprezidentského typu •Bělorusko –propagace direktivního modelu, který má zaručit sociální jistoty, preferenci dělníků a rolníků, používá sovětskou symboliku • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Freedom House Index 2025 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Freedom House Index 2023 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Index demokracie (The Economist) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png PŘECHOD K DEMOKRACII, KONSOLIDACE DEMOKRACIE A JEJÍ BEZPEČNOSTNÍ RIZIKA Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zdroje k tématu •HLOUŠEK, Vít, Lubomír KOPEČEK a Jakub ŠEDO. Politické systémy. Brno: Barrister & Principal, 2018. ISBN 978-80-87474-23-5. str. 53-58 •LORENZ, Astrid a Hana FORMÁNKOVÁ (eds.). Politický systém Česka. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2019. ISBN 978-80-7325-483-4, str. 21-64 •CIVÍN, Jan. Rámcová charakteristika československé tranzice 1989 – 1990. Středoevropské politické studie, Roč. 6, č. 1 (2004). Online: https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/4031 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Přechody k demokracii •přechod – interval mezi jedním a druhým politických režimem •v jeho průběhu nejsou trvale definována pravidla politické hry – aktéři proto bojují nejen o uspokojení svých vlastních zájmů, ale také o stanovení pravidel, podle kterých se bude do budoucna rozhodovat o vítězích a poražených •důležité proměnné: typ nedemokratického režimu, tempo, aktéři, strategie • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Aktéři a strategie tranzice (Karlová, O‘Donnell & Schmitter) •4 odlišné kategorie (typy) přechodů: 1.pakt - aktérem jsou elity, které se shodnou na kompromisech (Venezuela, Kolumbie, Španělsko) 2.vnucení - aktérem opět elity, které ale musejí použít sílu, jde o přechody shora (Turecko, SSSR, Brazílie) 3.reforma - aktérem jsou masy, které donucují vládu ke kompromisu, jde však o méně obvyklou formu, která navíc málokdy vedla k funkční demokracii 4.revoluce - aktérem jsou opět masy, volící násilnou strategii, režim je de facto vojensky poražen (Rumunsko, Nikaragua) - autoři ji považují za nejméně jistou, naopak S. Huntington tvrdí, že jde o cestou nejjistější, resp. jedinou • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Etapy přechodu •Dankwart Rustow - 3 fáze demokratizace –Fáze přípravná - vznik skupiny aktérů, kteří usilují o svržení nedemokratického režimu z důvodu nespokojenosti se stávající situací. Tato fáze končí institucionalizací některých demokratických procedur (volby, legalizace opozice…). –Fáze rozhodující - rozšíření demokratických postupů na stále větší množství problémů. Přetrvávají spory o cíle transformace i cesty k jejich dosažení. Převažuje tzv. uvážlivý konsensus, které aspoň částečně uspokojí všechny aktéry. –Fáze uvykací - prosazení skutečných demokratů, kteří nahrazují pragmatiky. Důležité je, jak rychle se demokratické mechanismy posunou ze sféry politické do sféry občanské. •Adam Preworski – 2 etapy –Liberalizace - počáteční fáze, ve které se prostor ovládaný autoritářskou mocí otevírá pro jednotlivce a skupiny, které byly z dosavadních autoritářských pravidel vyloučeny. –Demokratizace - z odpůrců se stávají aktivní účastníci procesu, jejichž vliv na změny se zvyšuje. Dochází také k budování demokratických institucí, k prosazení demokratických a všeobecně respektovaných pravidel hry. Dochází ke všeobecné stabilizaci. Začínají vznikat dohody o nových pravidlech hry. • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Přechody a typy pol. režimů Druh přechodu / Typ polit. režimu Totalitní Posttotalitní Autoritativní Sultanistický Odstranění vnějším zásahem Německo (1945) Irák (2003) Sjednaný přechod Polsko (1989), Maďarsko (1989) Španělsko (1975 s výhradami) Zhroucení Českoslo-vensko, NDR (1989) Argentina (1983) Nikaragua (1979), Rumunsko (1989) Přechod shora Ekvádor (1979), Brazílie (1985) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Třetí fáze přechodu k demokracii 1.Liberalizace 2.Demokratizace 3.Konsolidace • Stabilizace a vytvoření perspektivy dlouhodobého přetrvání demokratického režimu •Jde o to, aby se demokracie stala „jedinou hrou ve městě“ •Obvykle si vyžaduje delší čas než přechod •Rozmanitost sfér 1. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Fáze konsolidace •Zvýšení akceptace pravidel •Institucionalizace postupů •Upevnění institucionálních struktur • •Klaus von Beyme (1996): „Konsolidaci je možno považovat za ukončenou tehdy, jestliže všechny relevantní skupiny akceptují pravidla hry.“ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Faktory ovlivňující proces konsolidace •Hospodářský kontext •Mezinárodní souvislosti •Konfliktní linie ve společnosti •Regionální kontext Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Úrovně konsolidace –Konstituční k. –K. systémů zájmových skupin a pol. stran –K. poměrů u neformálních, nepřímých aktérů (armáda, podnikatelé…) –K. občanské společnosti Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Indikátory konsolidace •Nejméně dvoje parlamentní volby bez násilí “shora či zdola” •Akceptování změny moci politickými tábory •Neexistuje žádná větší fluktuace voličů. •Neexistence “větších, systému nepřátelských stran”. •Přijetí “pravidel hry” většinou obyvatelstva jako “the only game in town” Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dekonsolidace •koncept „přichylování a odchylování“ - uznává proměnlivost a nejistotu jako integrální součásti demokracie, aniž by nutně vyvozoval bezprostřední kauzální souvislost se změnou režimu a osvětluje vzájemnou propojenost a překrývání jednotlivých fází demokratické konsolidace •různé zdroje – výrazná společenská nespokojenost, opakující se krize, nedostatečné vyrovnání s minulostí, národní identita, imigrace •demokracie bez liberalismu? • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Seminář: Cvičení Design Logika výběru Závislá proměnná (vysvětlované) Nezávislá proměnná (vysvětlující) MSSD Výběr podobných případů s odlišným výsledkem → hledáme faktor, který vysvětluje rozdíl. Stabilita/kvalita demokracie Typ přechodu, síla občanské společnosti MDSD Výběr odlišných případů s podobným výsledkem → hledáme společný mechanismus. Demokratizace/konsolidace Ekonomický růst, tlak zvenčí, vliv elit Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Seminář: Cvičení •Případy: Československo – Rumunsko (1989–1992) Albánie – Bulharsko (1989–1997) Chile – Argentina (1980s–1990s) Jižní Korea – Tchaj-wan (1970s–1990s) •Úkol 1: Určete design (MSSD / MDSD) Jsou-li si země podobné, ale s odlišnými výsledky → MSSD Jsou-li rozdílné, ale s podobným výsledkem → MDSD Zdůvodněte, proč jste vybrali daný design (např. podle režimní minulosti, regionu, kultury, výsledku konsolidace). •Úkol 2: Formulujte hypotézu Příklad: „Země s aktivní občanskou společností mají vyšší šanci na úspěšnou konsolidaci demokracie.“ • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Seminář: Cvičení Případ Design Hypotéza Československo – Rumunsko (1989–1992) Albánie – Bulharsko (1989–1997) Chile – Argentina (1980s–1990s) Jižní Korea – Tchaj-wan (1970s–1990s) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png POLITICKÉ STRANY, STR. SYSTÉM, VOLEBNÍ SYSTÉM A PROBLÉMY ČESKÉ DEMOKRACIE Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zdroje k tématu •HLOUŠEK, Vít, Lubomír KOPEČEK a Jakub ŠEDO. Politické systémy. Brno: Barrister & Principal, 2018. ISBN 978-80-87474-23-5, str. 161-186 a 194-216 •LORENZ, Astrid a Hana FORMÁNKOVÁ (eds.). Politický systém Česka. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2019. ISBN 978-80-7325-483-4, str. 87-108 • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Význam politických stran •páteř demokratického rozhodování •historicky nejefektivnější způsob reprezentace zájmů společenských skupin a prosazování jejich cílů •klíčový aktér demokratického politického procesu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické strany •Jsou nezbytným prvkem fungování moderní politiky •Jejich vznik je úzce spojen s demokratizací industriálních společností 19. století •Není bez nich představitelná existence žádné současné demokracie •Jsou životně důležitým pojítkem mezi státem a (občanskou) společností •Jejich soutěž je základním atributem každého demokratického politického režimu. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png A graph showing different platforms AI-generated content may be incorrect. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png A graph showing the different platforms AI-generated content may be incorrect. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Transformace (Západo) Evropského Stranického Systemu •Lipset/Rokkan – Freezing hypothesis •Petr Mair – Změna stran a stranického systemu •Mair/Katz – Kartelové strany •Sartori – Proti-systémové strany •Canovan, Laclaut & Mouffe, J-W Müller, Mudde/Rovira Kaltwasser: Populismus •Akkerman et al., Minkenberg, Mudde, Valentim: Normalizace krajní pravice Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Transformace (Západo) Evropského Stranického Systému Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební Systém •Volební pravidla nejsou neutrální, ale aktivně formují strukturu stranické soutěže • •Duverger –Většinový volební systém v jednomandátových obvodech vede ke vzniku dvoustranického systému = Duvergerův zákon –Poměrné volební systémy podporují vznik multipartismu –Psychologický efekt: Strategie voličů a stran, které reagují na volební pravidla (např. taktická volba, koalice). – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební Systém – Většinový vs. Poměrný Aspekt Většinový systém Poměrný systém Reprezentace Omezená – mnoho hlasů propadá Široká – více názorů zastoupeno Odpovědnost vlády Jasná – vítěz vládne Rozptýlená – koalice, sdílená odpovědnost Stabilita Vyšší Nižší Pluralita Dvoustranná soutěž Multipartismus Demokratičnost „Silná vláda, slabá reprezentace“ „Silná reprezentace, slabší vládní efektivita“ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 2017 Propad hlasů 6,29 % Strana % hlasů mandáty % mand. ANO 29,64 78 39,0 ODS 11,32 25 12,5 ČPS 10,79 22 11,0 SPD 10,64 22 11,0 KSČM 7,76 15 7,5 ČSSD 7,27 15 7,5 KDU-ČSL 5,8 10 5,0 TOP09 5,31 7 3,5 STAN 5,18 6 3,0 Svobodní 1,56 - - SZ 1,46 - - Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vládnutí •Vystřídaly se dvě vlády: –Babiš I. – jednobarevný poloúřednický kabinet, který nedostal důvěru –Babiš II. – menšinová koaliční vláda ANO a ČSSD, vzniklá za aktivní podpory opoziční a smluvně spolupracující KSČM Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby do Poslanecké sněmovny 2021 Propad hlasů 19,91 % Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby do Poslanecké sněmovny 2021 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vládnutí •pětikoaliční, od konce září čtyřkoaliční vláda Petra Fialy –prozatím stabilní, jakkoli musí řešit problémy, s nimiž se ještě nepotýkala žádná z dosavadních vlád – otázka, co se bude dít v posledním roce jejího mandátu –akceschopnost je navzdory odlišným ideologickým východiskům nezvykle vysoká – základem je kompromis –extrémně silná pozice premiéra, který je svorníkem celé vlády – tomu však neodpovídá osobnostní charakter premiéra Fialy • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby do Poslanecké sněmovny 2025 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby do Poslanecké sněmovny 2021 vs 2025 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Formát stranického systému •V současnosti: 6–8 relevantních stran, často sdružených do různých volebních subjektů •Úspěšné koalice a propad tradiční levice: blíže k umírněnému multipartismu (Sartori) – ANO však zůstává stranou s aspirací na dominantní stranu, avšak s relativně malým koaličním potenciálem (Blondel) •Multipolarismus –ANO a jeho spojenci (Motoristé) –ODS a její spojenci (Spolu) –Vedlejší póly: Piráti, SPD?, STAN? Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Mechanismus - ideologická polarizace •Levo-pravá osa významně ztratila na relevanci – viz 2D spektrum •Oslabila tradiční polarizace, posílila extrémní politická polarizace způsobená z velké části samotnými politiky a stranami •Zvýšení významu konfliktů spojených s globalizací •Silná generační linie •Oboustranná opozice, odstředivý charakter soutěže Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Česko 2021 – 2D spektrum (Enter) LIBERALISMUS (OO) •1 – moderní liberalismus •2 – klasický liberalismus KONZERVATISMUS (CO) •3 – liberální konzervatismus •4 – národní konzervatismus POPULISMUS (CC) •5 – nacionální populismus •6 – sociální populismus SOCIALISMUS (OC) •7 – demokratický socialismus •8 – sociální demokracie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systémy v ČR základní přehled Většinový dvoukolový s uzavřeným 2. kolem Senát Prezident republiky Poměrného zastoupení listinného typu Poslanecká sněmovna 4-26 2 skrutinia, Imperialiho kvóta – Hagenbach-Bischoff. kvóta 5 – 8 - 11% Zastupitelstva obcí 7-65 1 skrutinium, D´Hondtův dělitel; panašování 5 % Zastupitelstva krajů 45-65 1 skrutinium, modif. D´Hondtův dělitel Evropský parlament 21 1 skrutinium, D´Hondtův dělitel Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systém do Poslanecké sněmovny •Systém poměrného zastoupení – listinný typ s polovázanými kandidátními listinami •Účinky: –Prozatím neutrální ve smyslu proporcionality – ve volbách 2021 však nejslabší úspěšný subjekt získal takřka 10 % hlasů; je otázka, jak by situace vypadala v případě úspěchu stran kolem 5 % –14 volebních krajů oslabuje efekt celostátních lídrů a do popředí staví krajské lídry a složení kandidátních listin (sousedský efekt) –Preferenční hlasování má silný efekt především u volebních koalic (Spolu/Pirstan) – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systém do Senátu •Dvoukolový většinový – absolutní většina (při volbách ZD tělesa prakticky neužívaný) – častá negativní volba ve 2. kole •Účinky: –Posilování „nezávislých“, středových a regionálně či lokálně zakotvených kandidátů, kteří „nejméně vadí“ – částečná relevance jinak nerelevantních stran (ČSSD, Senátor 21…) –Dříve výrazně podléhá dobovým náladám (viz 4K 2000, ODS 2006, ČSSD po roce 2010) –Posilování osobností a kandidátů s populárním povoláním (starostové, lékaři, učitelé…) –Výrazné oslabování extremistů –Cca od roku 2018 – posilování kandidátů, které do voleb vyšle širší koalice stran či lokálních uskupení Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Česko – základní dilemata s bezpečnostní rovinou •Demografický vývoj •Nejistota ekonomického růstu v důsledku řady souvisejících fenoménů a tendencí v oblasti ekonomické globalizace a europeizace •Budoucnost české energetiky •Vysoká míra oligarchizace české ekonomiky a politiky •Rostoucí deficity veřejných rozpočtů •Bezpečnostní konflikty ve světě ohrožující aktuální světový řád, v němž Česko požívá bezpečnostní záruky, jaké české země nikdy v historii nezažily •Mezinárodní migrace •Volby 2025 a jejich souvislosti – možnost importu autoritářských tendencí Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png POLITICKÝ EXTREMISMUS A MILITANTNÍ DEMOKRACIE Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Extremismus a radikalismus •Extremismus –Základ ve slově „extrém“ – lat. nejvzdálenější, nejkrajnější –V politologickém smyslu nejvzdálenější od středu –Jakákoli ideologie nebo aktivita, která směřuje proti stávajícímu politickému systému jako takovému a klade si za cíl jeho likvidaci a jeho následné nahrazení vlastní (často nedemokratickou) alternativou –Dělení na politický, náboženský, ekologický a národnostní •Radikalismus –Původ ve slově „radix“ – lat. kořen –Jednání či řešení, které „jde ke kořenu“ –Rozhodně nejde o ekvivalent extremismu –Význam se navíc mění – v 18. a 19. stol. bylo za radikální považováno reformní hnutí, dnes hnutí požadující větší změnu, nikoli však úplnou změnu systému •Oba pojmy se užívají v analýze, ve studiu, ale i v samotné politice, kde se jimi označují soupeři, kteří se tím delegitimizují – na místě je proto opatrnost Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Extremismus v teorii a praxi •60.-70. léta: zahrnutí komunismu i fašismu a výzkum jejich společných i rozdílných rysů (Hannah Arendt a další) •Střechový pojem pro všechny ideologie, které vystupují proti stávajícímu politickému systému (Sartori – anti-systémové strany) •V rámci policejní práce je propojován s užíváním násilí Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Extremismus v teorii a praxi •Definice ministerstva vnitra ČR: vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří: •úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy), •svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy), •nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy), •svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy), •volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy), •ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy), •svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod). Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Extremismus v teorii a praxi – pokr. •Existuje určitý rozpor mezi definicí bezpečnostních složek a pohledem sociálních věd –první vychází z definice Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe postavené na vztahu k ústavě, resp. demokracii – jakékoli uskupení nepřátelské demokracii a ústavě je tak považováno za extremistické a za jeho konečný cíl je považováno nastolení nedemokratického režimu či diktatury –sociální vědy takové pojetí nemohou plně akceptovat, protože negativní vztah k ústavě a v posledku ani k demokracii, kterou konkrétní ústavní systém vymezuje a chrání, nemůže a priori považovat za extremistický; pro sociální vědy extremismus neoznačuje žádnou pevně danou politickou ideologii nebo doktrínu –extremismus je dynamický jev – viz pohled na liberály v době monarchií apod. –extremisté se navíc označení za extremisty brání, na rozdíl třeba od označení komunisté, případně i fašisté, nacionalisté –politologie tedy často operuje spíše s pojmem „antisystémovosti“ – tedy vystupování proti systému jako celku, myšleno nejčastěji liberální demokracii, což je však samo o sobě rovněž kontroverzní –někteří sociální vědci pak dávají přednost konkrétnějšímu označení – např. neonacismus, rasismus, terorismus, fundamentalismus • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Levicový versus pravicový extremismus •Ještě vágnější pojmy než samotný extremismus a radikalismus •Definice levice a pravice a existence levo-pravé osy – nejsou bezvýhradně přijímány: •Ve studiu „krajní“ pravice a levice, často užívaná Bobbiova definice: •Levice klade důraz na rovnost – snaží se snižovat sociální a ekonomické nerovnosti •Pravice považuje nerovnost za přirozenou nebo nevyhnutelnou – soustředí se spíš na svobodu, odpovědnost a ochranu tradic. –„Levice je ta, která více usiluje o rovnost; pravice ta, která se s nerovností smiřuje.“ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Krajní pravice - koncepty •Cas Mudde (2007) •Nativismus –Ideologie požadující, aby stát obývali pouze „původní“ členové národa. –Nepůvodní osoby a myšlenky vnímány jako hrozba pro národní homogenitu (Kritéria původnosti: etnická, rasová či náboženská – vždy s kulturním prvkem) •Autoritářství –Víra v přísně uspořádanou společnost, kde porušení autority má být tvrdě potrestáno: „zákon a pořádek“ a tzv. trestající konvenční moralismus. –Neznamená nutně odpor k demokracii, ale ani ji nevylučuje. –Podřízenost autoritě není slepá – autoritáři se mohou vzbouřit. •Populismus –„čistý lid“ vs. „zkorumpovaná elita“ –Politika výrazem vůle lidu (volonté générale) –V populistické demokracii je „vůle lidu“ nadřazena i lidským právům a ústavě. • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Krajní pravice - typologie •Populistická radikální pravice §Populistická, nativistická, autoritářská §Nominálně není antidemokratická (kritika aspektů lib. demokracie) §Radikální reforma systému (úspěch ve volbách) • Cas Mudde (2007) a další Extremní/istická pravice §Elitistická, nativisická, autoritářská §Protidemokratická §Revolucionářský charakter (fašismus či některé jeho aspekty) §Svržení systému (revoluce) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Krajní pravice – typologie (v praxi) Wondreys & Zulianello (2024) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Krajní pravice – typologie (v praxi) Wondreys & Zulianello (2024) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Krajní levice - koncepty •Luke March a další – Radikální levice •Radikální –Odmítá základní socioekonomickou strukturu současného kapitalismu a jeho hodnoty a praktiky, Alternativní ekonomické a mocenské struktury: výrazná redistribuce zdrojů od stávajících politických elit. •Levice –Ekonomická nerovnost = základ současných politických a společenských uspořádání, staví do centra kolektivní ekonomická a sociální práva) •Antikapitalismus konzistentnější než antidemokratismus, –i když radikální přetvoření liberální demokracie může být implicitně obsaženo v jejich redistribučních cílech •Internacionalismus –nadnárodní spolupráce a solidarita: národní i regionální problémy mají globální strukturální příčiny (např. „imperialismus“, „globalizace“). • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Krajní levice – koncepty •Srovnání se Sociálními demokraty: –Mnohem systematičtěji kritika vůči neoliberálnímu kapitalismu a jeho základním strukturám – tedy jak vůči kapitalistickému státu, tak neoliberální globalizaci –Mezinárodní oblast: sociální demokraté poměrně nekritičt vůči strukturám jako EU, NATO či MMF, radikální levice považuje reformu či zrušení těchto struktur za klíčový prvek své identity a hlavní odlišení od sociální demokracie. •Radikální vs. Extremistická/ní levice –Radikální: akceptuje demokracii (alespoň verbálně), kombinace s vágně definovanými požadavky na politickou reformu, přímou demokracii či místní participativní demokracii, méně striktní antikapitalismus (podpora smíšené ekonomiky) –Extremistická/ní: revoluční, větší nepřátelství vůči liberální demokracii, odmítnutí kompromisu s „buržoazními“ silami (včetně sociální demokracie), zdůraznění mimoparlamentního boje, striktnějši antikapitalismus (odmítnutí většiny tržního podnikání) • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Krajní levice – typologie •Reformní komunisté –Určité organizační rysy komunismu, otevřenější spolupráci, účasti ve vládách, tržní ekonomice a tématům „nové levice“ po roce 1968 (např. feminismus, environmentalismus, demokracie zdola). •Demokratičtí socialisté –Vymezení se jak vůči komunismu (autoritářský/ zastaralý) tak sociální demokracii (příliš umírněná/neoliberální), rozmanitost •Konzervativní komunisté –Marxismus-leninismus, nekritický vztah k Sovětskému svazu, nahlížení na svět prizmatem „imperialismu“ a studené války •Revoluční extrémní levice –Inspirace leninismem, trockismem či maoismem, některé rysy sovětského modelu, ale odmítají „stalinismus“ (byrokratický a dogmatický), antisystémové a sektářské, odmítají parlamentní politiku a volební aliance, „Přetržení“ s kapitalismem prostřednictvím masového povstání, stávek a dělnických rad. • – • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Krajní levice – typologie (v praxi) •Wondreys & March – • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Militantní demokracie •neexistuje akademická shoda na samotném pojmu •konceptualizace je často úzce propojena s aplikací v právní a politické praxi •v zásadě jde o specifické formy ochrany demokracie omezováním práv jejích netolerantních nepřátel s cílem zabránit závažnému poškození demokratického režimu •faktické kořeny v antickém Řecku (legislativa proti tyranii, pronásledování Sókrata) •debaty o ochraně demokracie následně ustoupily do pozadí debatám o ochranu státu a společnosti •nový impulz až s rozvojem teorie demokracie v 18. a 19. stol. (Montesquieu, Mill, Voltair) • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Militantní demokracie - vysvětlení •Synonyma v češtině: „bojují demokracie“, „bojovná demokracie“, „bránící se demokracie“ •V němčině: streitbare nebo wehrhafte Demokratie •V angličtině: defending democracy •V pojetí Mareše a Výborného je militantní demokracie –„taková demokracie, která vystupuje ofenzivně pomocí právních, mocenských a diskurzivních nástrojů proti svým ideovým nepřátelům uvnitř systému, a to ještě předtím, že tito nepřátelé iniciují naplnění hlavních hrozeb, které z jejich existence vyplývají, především závažného narušení stability režimu nebo jeho zničení“ –nepřátelé jsou vystaveni represi, která je výsledkem demokratického politického procesu a nezasahuje nepřiměřeně do základní lidských práv –není pouze obranná, ale vyhledává střet s extremisty – – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Formy ochrany demokracie •Militantní demokracie – nekompromisní boj proti vyzyvatelům na úkor potlačení základních demokratických a liberálních práv – např. Izrael •Bránící se demokracie – flexibilní právní hranice připravené k přiměřené reakci v případě ohrožení – např. poválečná SRN •Imunizující demokracie – minimální intervence státu do sociální sféry a zohlednění nejen hrozeb, ale i potenciálních škod vyvolaných opatřeními – např. současná SRN • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nástroje militantní demokracie •Obecné rozdělení: –Právní: ústavní, trestní, správní, pracovní, resp. mezinárodní a evropské –Neprávní: diskurzivní postupy, demokratické a protiextremistické vzdělávání, metody ústavního a volebního inženýrství, systematická kritika a odsuzování extremismu, odmítání spolupráce s nimi, politické sítě postupující proti extremismu •Pedazhur – rozdělení na militantní a imunizační cestu, které se liší v právní a soudní kontrole, kontrole administrativou a zpravodajskými službami, kontrole vzdělávání i sociální kontrole •Capoccia – rozlišuje represivní a akomodační povahu opatření Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Možné formy omezení stranických aktivit militantní demokracií •Odmítnutí registrace politické strany •Dočasný zákaz stranických aktivit •Diskvalifikace volební kandidátní listiny •Represe vůči straně za určité programové body (pokuty…) •Vyloučení strany ze státního financování •Trestní represe vůči individuálním členům za jejich činy – zvláště projevy – se vztahem k činnosti strany •Trestní represe vůči členům strany za jejich členství nebo pozice ve straně •Anulování volebního výsledku po vítězství anebo jiném úspěchu politické strany •Zákaz strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Shrnutí omezení legislativními nástroji •Omezení svobody projevu pro extremistické ideje •Omezení sdružovacího práva pro extremisty •Omezení shromažďovacího práva pro extremisty •Omezení působení extremistů ve veřejné správě (a ozbrojených složek, justice a veřejného školství apod.) •Omezení práva na soukromí pro extremisty a extremistické subjekty a jejich veřejná identifikace ze strany státu (sledování, seznamy…) •Zpřísnění trestů za násilné trestné činy, pokud jsou motivovány předsudky či nenávistí ke skupinám specificky ochraňovaným demokratickým režimem Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png MILITANTNÍ DEMOKRACIE V ČESKU Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Tradice a základní hodnoty ochrany demokracie •První republika –zákon o zastavování činnosti a rozpouštění politických stran – použit na NSDAP –Někteří autoři dávají ČSR za příklad militantní demokracie (MD) •Po listopadu 1989 –Zkušenosti totalitních režimů, zejména komunismu, posloužily jako východisko pro vytvoření jednoho z nejryzejších příkladů MD v regionu –Vložení do preambulí a těla základní ústavních dokumentů – Ústavy a Listiny –Dále rozpracovávají konkrétní zákony – zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu / zákon o době nesvobody –Judikatura Ústavního soudu – obranné pojetí české demokracie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Státní orgány –Vláda –Ministerstvo vnitra – odbor bezpečnostní politiky; meziresortní komise; mezinárodní pracovní skupiny –Policie ČR – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu – Odbor terorismu a extremismu; spolupracuje s územními odbory policie –BIS a Úřad pro zahraniční styky a informace, resp. Vojenské zpravodajství –Státní zastupitelství a soudy – nemají speciální útvary; specifické postavení Ústavního soudu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Omezení svobody projevu •Možnost limitovat potvrdila jak soudní judikatura (zejména ÚS), tak i odborné publikace •Až donedávna prakticky nedocházelo ke zpochybňování, nyní je celá věc nově diskutována v rámci debaty o fake news, dezinformačních kampaních, hybridních hrozbách apod. •Základ svobody projevu tvoří čl. 17 Listiny, pro restrikci je klíčový čtvrtý odstavec, upravující podmínky omezení –„Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.“ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Lustrace a zákazy práce •Velký lustrační zákon (1992) – vyjmenování funkcí podléhajících lustracím a negativně vymezené předpoklady pro výkon dotčené funkce – osvědčení MV •Malý lustrační zákon (taktéž 1992) – předpoklady pro výkon fcí v Policii ČR a Sboru nápravné výchovy (Vězeňské službě) •Rozhodnutí ÚS, který lustrační zákony „podržel“ •Důležitá ustanovení převzal i zákon o vojácích z povolání (1999) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png ČESKÁ MIGRAČNÍ A AZYLOVÁ POLITIKA Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zdroje k tématu •LORENZ, Astrid a Hana FORMÁNKOVÁ (eds.). Politický systém Česka. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2019. ISBN 978-80-7325-483-4, str. 195-215 •KARAFFA, Vladimír, Martin HRINKO, Jaromír ZŮNA a kol. Vybrané kapitoly o bezpečnosti. Praha: CEVRO Institut, 2022. ISBN 978-80-87125-35-9, str. 217-233 •Statistiky a dokumenty: –Statistiky o migraci a azylu (MVČR – Odbor azylové a migrační politiky). –Migrační strategie ČR 2021+ –Data o počtu cizinců a jejich podílu na české populaci (www.czso.cz). –Data z Eurostatu o migraci a azylu (Eurostat – Migration and Asylum) • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní faktory migrace •push faktory – jsou schopny přimět lidi, aby se odstěhovali z jejich současného místa pobytu jinam •pull faktory – vedou obyvatele k přestěhování na nové místo Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Push faktory •nedostatek pracovních míst a nízké mzdy, •špatná zdravotní péče, •diskriminace, •znečištění životního prostředí, •špatné podmínky bydlení, •válka, •přírodní katastrofy, •hladomor, •sucho, •nedostatek politické a náboženské svobody Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Pull faktory •pracovní příležitosti, •lepší životní podmínky, •politická a náboženská svoboda, •vzdělání, •příznivé podnebí, •bezpečnostní důvody, •rodinné vazby Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní východiska české migrační a azylové politiky •Členství v EU: Česká republika je součástí společné evropské azylové a migrační politiky, která zahrnuje ochranu vnějších hranic, pravidla pro přijímání žadatelů o azyl a systém přerozdělování uprchlíků. •Mezinárodní závazky: Česká republika je signatářem Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků (1951) a Protokolu z roku 1967. Tyto dokumenty stanovují povinnost chránit uprchlíky prchající před pronásledováním. •Bezpečnostní zájmy: Prioritou české politiky je kontrola migrace s důrazem na bezpečnost, prevenci nelegální migrace a ochranu státních hranic. •Ekonomické potřeby: Česká republika se zaměřuje na řízenou ekonomickou migraci v reakci na nedostatek pracovníků v některých odvětvích, přičemž preferuje migraci z kulturně blízkých zemí (např. Ukrajiny). • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klíčové dokumenty •Migrační strategie ČR 2021+: Dokument stanovuje hlavní cíle v oblasti legální a nelegální migrace, integrace migrantů a návratové politiky. •Zákon o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.): Reguluje vstup, pobyt a vyhoštění cizinců na území ČR. •Azylový zákon (č. 325/1999 Sb.): Upravuje postup pro udělování mezinárodní ochrany. •Společný evropský azylový systém (CEAS): Soubor pravidel na úrovni EU zahrnující Dublinské nařízení, směrnice o podmínkách přijetí žadatelů o azyl a další dokumenty. • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní principy •Rozlišení mezi legální a nelegální migrací: Podpora legální migrace (např. pracovníci, studenti) a prevence nelegální migrace. •Bezpečnostní opatření: Kontrola hranic a prevence zneužívání azylového systému. •Integrační politika: Zaměřuje se na podporu legálně pobývajících cizinců, zejména pokud jde o jazykové vzdělávání, zaměstnání a sociální začlenění. •Solidarita v EU: ČR odmítá povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků, ale podporuje jiné formy pomoci, např. finanční nebo technickou. • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Statistiky rok počet cizinců podíl na popu-laci největší skupiny (původ) žádosti o azyl udělena mez. ochrana největší skupiny (původ) dočasná ochr. pro ukraj. uprch. počet neleg. zadrže-ných země původu prac. povol. země původu 2010 424000 4,00% Ukrajinci, Slováci, Vietnamci 833 142 Ukrajina, Bělorusko, Rusko 4400 Ukrajina, Vietnam, Rusko 54000 Ukrajina, Vietnam, Slovensko 2015 465000 4,40% Ukrajinci, Slováci, Vietnamci 1525 71 Sýrie, Ukrajina, Irák 8500 Sýrie, Afghánistán, Irák 76000 Ukrajina, Vietnam, Mongolsko 2018 566000 5,30% Ukrajinci, Slováci, Vietnamci 1700 150 Ukrajina, Vietnam, Arménie 5100 Ukrajina, Vietnam, Afghánistán, 111000 Ukrajine, Indie, Mongolsko 2020 634000 6,00% Ukrajinci, Slováci, Vietnamci 1115 146 Ukrajina, Bělorusko, Afghánistán 3300 Ukrajina, Gruzie, Sýrie 107000 Ukrajina, Filipíny, Indie 2022 907000 8,50% Ukrajinci, Slováci, Vietnamci 2442 1255 Ukrajina, Afghánistán, Sýrie 462000 11000 Sýrie, Turecko, Afghánistán 150000 Ukrajina, Mongolsko, Filipíny 2023 1000000 10% Ukrajinci, Slováci, Vietnamci 2500 1200 Ukrajina, Sýrie, Gruzie 500000 15000 Sýrie, Turecko, Afghánistán 170000 Ukrajina, Filipíny, Indie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Výsledky •Počet žadatelů o azyl: ČR patří mezi země s nižším počtem žadatelů o azyl ve srovnání s ostatními státy EU. V roce 2023 šlo o několik stovek žadatelů ročně. •Pracovní migrace: Česká republika přijímá tisíce pracovníků ročně, především z Ukrajiny, Vietnamu a dalších zemí. Projekty jako Režim Ukrajina zjednodušují proces zaměstnávání. •Reakce na krize: V době ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 přijala ČR přes 500 000 uprchlíků, většinou žen a dětí, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana. •Nelegální migrace: Počet zadržených nelegálních migrantů je relativně nízký díky kontrolám hranic a geografické poloze ČR (Nejčastější země původu: Sýrie, Turecko a Afghánistán – transit). •Integrace: I přes úspěchy v přijímání migrantů zůstává výzvou dlouhodobá integrace, zejména ve vztahu ke kulturním rozdílům a jazykovým bariérám. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Efekt – příklad tzv. uprchlická krize 2015 •Wondreys (2021): The “refugee crisis” and the transformation of the far right and the political mainstream: the extreme case of the Czech Republic • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní výzvy •Řešení nedostatku pracovních sil při zachování bezpečnostních opatření. •Adaptace na nové migrační trendy (např. klimatická migrace). •Podpora integrace dlouhodobě pobývajících cizinců, zejména v oblasti vzdělávání a bydlení. •Veřejné mínění a migrační a azylová politika / MAP a politické strany •