MOC A BEZPEČNOST V
MEZINÁRODNÍCH
VZTAZÍCH
Mgr. Zdeněk Rod, Ph.D.
Katedra bezpečnostních studií
Zdenek.rod@cevro.cz
8 | 10 | 2025
MOC V MV
8.10.2025
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page2
JAK CHÁPETE MOC?
3
MOC V MV
• Jedná se o jeden z nejdůležitějších a současně nejméně ujasněných konceptů v
MV.
• Badatelé realistického spektra považují MOC za nejdůležitější veličinu MV.
• V MV je moc schopnost ovlivňovat chování ostatních aktérů za účelem dosažení
požadovaných výsledků a je pojímána různými způsoby, včetně tvrdé síly (nátlak,
vojenská síla) a měkké síly (přitažlivost prostřednictvím kultury, hodnot,
diplomacie).
4
POJETÍ MOCI U KLÍČOVÝCH MYSLITELŮ I.
• Thukydidés – chápe moc především jako vojenskou sílu podloženou ekonomickou
kapacitou. Moc vytváří vztah nadřazenosti: „Silní dělají to, co mohou, a slabí trpí to, co
musí.“
• Niccolò Machiavelli – definuje moc jako kombinaci vojenské síly a schopnosti ji udržet a
uplatnit. Klíčová je i otázka legitimity a obratnosti vládce při zachování moci.
• Thomas Hobbes – spojuje moc s vojenskou silou a bohatstvím národa. Moc státu je
založena na společenské smlouvě, v níž lidé přenášejí svou moc na suveréna, který
zajišťuje pořádek a bezpečnost.
• Max Weber – definuje moc jako schopnost prosadit vlastní vůli i proti odporu ostatních.
Rozlišuje:
• Moc ve formě síly/násilí – donucení bez ohledu na vůli podřízených.
• Moc ve formě autority (panství) – moc je legitimní, protože ji podřízení dobrovolně akceptují jako
normální.
5
POJETÍ MOCI U KLÍČOVÝCH MYSLITELŮ II.
• Edward H. Carr – rozlišuje tři složky moci:
• vojenskou,
• ekonomickou,
• moc nad názorem (power over opinion).
Za nejdůležitější považuje vojenskou moc, protože válka je podle něj ultima ratio mezinárodní
politiky – tedy poslední a rozhodující prostředek.
• Hans Morgenthau – chápe moc jako kontrolu nad myslí a jednáním druhých.
• Odlišuje moc od násilí, síly i vlivu.
• Přestože uznává význam nemateriálních zdrojů (např. prestiže, morálky),
za klíčovou považuje vojenskou moc.
• Na rozdíl od svých předchůdců vidí moc jako cíl sama o sobě, nikoli jen prostředek k dosažení jiných
cílů.
• Kenneth Waltz – definuje moc především jako vojenské schopnosti (capability) státu, která
je základem pro udržení i rozvoj ostatních forem moci.
• Tím se fakticky vrací k jednostrannému (vojenskému) pojetí moci, podobnému Thukydidovu.
6
ZDROJE A REALIZACE MOCI V MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH
• Moc je vícedimenzionální a její jednotlivé složky (vojenská, ekonomická, politická, kulturní aj.)
mají různé zdroje:
• ekonomický výkon (HDP),
• vojenské síly a výdaje,
• velikost a kvalita populace,
• technologická úroveň,
• kulturní atraktivita,
• efektivita vládnutí.
• Mocenský potenciál (zdroje moci) se často nerovná skutečně uplatněné moci. V praxi vznikají
různé disproporce:
• Paradox nerealizované moci – stát má zdroje, ale moc neuplatní (např. „vietnamský syndrom“ nebo
„body-bag effect“ – neochota zasahovat po ztrátách).
• Pravidlo anticipovaných reakcí – státy často omezují své jednání podle očekávaných reakcí ostatních.
• Proměna významu zdrojů moci – technologický vývoj či změna systému může přetvořit to, co je v dané
době považováno za klíčový zdroj moci.
7
MATERIÁLNÍ VS. NEMATERIÁLNÍ ZDROJE MOCI
• V teorii mezinárodních vztahů existuje řada katalogů a indexů, které se snaží měřit mocenský potenciál států.
➜ Tyto indexy se většinou zaměřují na materiální složky moci.
• Moc lze měřit dle celé řady ukazatelů:
• celková populace,
• městská populace,
• produkce železa a oceli,
• spotřeba primárních zdrojů energie,
• výdaje na obranu,
• početnost ozbrojených sil.
• I když jsou materiální ukazatele snadněji měřitelné, nemateriální složky moci hrají v praxi stejně významnou
roli — jak z hlediska jejich zdrojů, tak realizace.
• Nemateriální zdroje moci zahrnují např.:
• specifickou politickou kulturu,
• institucionální stabilitu a kvalitu vládnutí,
• prestiž a mezinárodní image,
• schopnost tvořit a šířit normy chování,
• kvalitu diplomacie a soft power (vliv hodnot, idejí a kulturní přitažlivosti).
8
https://world
populationr
eview.com/
country-
rankings/co
mposite-
index-of-
national-
capability-
by-country
9
TVRDÁ A MĚKKÁ MOC
Tvrdá moc (Hard Power)
•Odpovídá tradičnímu (neo)realistickému pojetí moci, zaměřenému na vojenské a ekonomické nástroje.
•Typické prostředky tvrdé moci:
• ozbrojený konflikt, válka,
• zastrašování a formování vojenských aliancí,
• donucovací diplomacie (vydírání),
• ekonomické sankce, embarga, protekcionismus,
• tzv. měnové či obchodní války,
• kontrola energetických toků (pipeline policy).
•Cílem je přinutit druhé k určitému chování pomocí hrozby nebo síly.
Měkká moc (Soft Power)
•Zakládá se na atraktivitě a přesvědčivosti – nikoli na donucení.
•Aktér (např. stát) využívá:
• hodnoty a ideály, které jsou pro ostatní přitažlivé,
• instituce a kulturní vliv,
• kvalitní diplomacii a komunikační infrastrukturu,
• schopnost spoluutvářet mezinárodní normy a standardy chování.
•Moc je zde realizována skrze dobrovolné přijetí vlivu ostatními, nikoli nátlak.
10
HTTPS://WWW.UCG.AC.ME/SKLADISTE/BLOG_45671/OBJAVA_195259/FAJLOVI/GLOBAL%20SOFT%20POWER%20I
NDEX%202025.PDF11
STRUKTURÁLNÍ A RELAČNÍ (RELATIVNÍ) MOC
Strukturální moc
• Je považována za „meta-moc“ – schopnost utvářet samotné struktury mezinárodního
systému, tedy pravidla, normy a omezení, v jejichž rámci jednotliví aktéři jednají.
• Umožňuje formovat rámec hry, nikoli jen reagovat v jejích mezích.
• Typicky je spojena s existencí hegemona – státu, který:
• disponuje dostatečnými materiálními i nemateriálními zdroji,
• má vůli a kapacitu tuto strukturální moc vykonávat (např. určovat normy, instituce či ekonomický řád).
• Příkladem může být USA po roce 1945 či Spojené království v 19. století.
Relační (relativní) moc
• Představuje moc uplatňovanou vůči konkrétnímu aktérovi – jde o kontrolu nad chováním
jiného státu či subjektu.
• Zaměřuje se na interakční rovinu moci, tedy kdo má vliv nad kým.
• Na rozdíl od potenciální moci (moc nad zdroji), relační moc se projevuje v konkrétním
vztahu – v možnosti přimět druhého k určitému jednání.
12
BEZPEČNOST V MV
8.10.2025
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page13
JAK CHÁPETE BEZPEČNOST?
14
DEFINICE BEZPEČNOSTI: ,,MISSION IMPOSSIBLE“?
• Termín bezpečnost bývá mnohdy používán ve snaze popsat odlišné postupy
v rozdílných disciplínách (přežití, zastrašování, osobní bezpečí nebo lidská
práva).
• V rámci disciplíny MV postrádá ucelenou definici.
• Výraz bezpečnost vychází z latinského „securitas“ (označení stavu
nedostatku péče a zájmu).
• Bezpečnost lze definovat jako stav bez přítomnosti hrozby nebo pocitu
ohrožení.
• Percepce bezpečnosti je u každého jedince individuální.
15
NEGATIVNÍ/POZITIVNÍ BEZPEČNOST
• Negativní vymezení bezpečnosti – nepřítomnost, neexistence či potlačení
hrozeb, nebezpečí (a z nich plynoucího strachu).
• Pozitivní vymezení bezpečnosti – upevňování bezpečnosti a ochrany hodnot
pomocí různých opatření (která eliminují hrozbu nebo minimalizují ohrožení)
či přítomnost stabilního a rozvíjejícího se míru.
16
RŮZNÁ POJETÍ BEZPEČNOSTI
• Národní bezpečnost
• bezpečnost státu – nepřítomnost či neexistence ohrožení nejvyšších hodnot státu (vnitřní
suverenita).
• Regionální bezpečnost
• vztahuje se k některému kontinentu nebo teritoriální oblasti.
• Mezinárodní bezpečnost
• je to nepřítomnost či neexistence ohrožení nejvyšších hodnot společenství (stabilita, suverenita).
 nechápe bezpečnost jako hru s nulovým součtem, ale jako s nenulovým součtem (bezpečnost
posílí jeden, ale zároveň i druhý stát)
• Lidská bezpečnost
• zajištění svobody od strachu, příp. i svoboda od nedostatku.
 reaguje na povahu konfliktů v MS
 přírodní katastrofy, nemoci
17
DALŠÍ KLÍČOVÉ POJMY SOUVISEJÍCÍ S BEZPEČNOSTÍ
• Referenční objekt = je to entita, kterou chápeme jako existenčně ohroženou a
tato entita má legitimní nárok na přežití (národ, kultura).
• Hrozba = slovo, gesto, jednání nebo čin, které odráží schopnost nebo záměr
někomu uškodit či způsobit škody (případně zranění či ztráty). Hrozby politickéneexistence
svobody či potlačování práv nebo ohrožení státní ideologie,
vojenské, sociální, environmentální, ekonomická.
• Zranitelnost = nedostatek nebo chyba v zajištění bezpečnosti (nedostatek
zabezpečení), které mohou být zneužity hrozbami k tomu, aby byl referenční
objekt (resp. jeho konkrétní nabytá hodnota) poškozen nebo zničen.
• Riziko = možnost (potenciál) poškození nebo zničení referenčního objektu (jeho
konkrétní nabyté hodnoty) v důsledku působení hrozby.
18
BEZPEČNOST DLE D. A. BALDWINA I.
• Bezpečnost pro koho?
• Vždy je potřebné se ptát, co lze považovat referenční objekt
• Stát, MS, jednotlivec, životní prostředí?
• Bezpečnost pro jaké získané hodnoty?
• Jednotlivec a stát má celou řadu hodnot
• Národní bezpečnost se nejčastěji snaží zachovat politickou nezávislost a teritoriální integritu
• Blahobyt
• Wolfers – subjektivita – stát nikdy podceňuje či přeceňuje ztrátu získaných hodnot
• Jak moc bezpečnosti?
• Bezpečnost lze těžce kvantifikovat
• Buď máme bezpečnost, anebo nikoliv. Neexistuje částečná bezpečnost (Brodie, Wolfers)
• Buzan, kvantifikace by měla být namístě
• Díky své komplexitě a nepolapitelnosti je obtížení říci, kdy máme dostatek bezpečnosti
• Na čem se však shodnou, je fakt, že absolutní bezpečnost neexistuje
19
BEZPEČNOST DLE D. A. BALDWINA II.
• Jakým hrozbám čelí bezpečnost?
• Závisí na teoretickém úhlu pohledu
• Jakými prostředky lze zajistit bezpečnost?
• Lze využít celou řadu politik pro účely zajištění bezpečnosti
• Bezpečnost za jakou cenu?
• Téměř vždy dojde ke ztrátě něčeho v souvislosti s bezpečností
• Někteří autoři tvrdí, že na ceně nezáleží (Melvyn)
• Jiní tvrdí opak – Ullman – stát může mít silnou bezpečnost, ale jiné oblasti tím utrpí
• Je potřeba zohlednit morální dimenzi
• V jakém časovém působení?
• Dlouhodobě
20
BEZPEČNOST DLE D. A. BALDWINA III.
Existují 3 pohledy, jak vnímat bezpečnost:
• 1) The prime value approach
• Odkaz na Hobbse – bezpečnost je absolutní hodnota -> svět bez bezpečnosti je krutý -> anarchie
• Bezpečnost je prerekvizita pro blahobyt, prosperity, svobodu
• Bezpečnost je však relativní, není inherentě zakořeněná, ale závisí na externích sociálních podmínkách
• Čím více máme bezpečnosti, tím méně budeme oceňovat její zvýšení
• Tento přístup neospravedlňuje relokaci finančních prostředků jen pro bezpečnostní účely
• Bezpečnost není absolutní hodnota
• Podle Dahla a Lindbloma se zdá, že lidé ani nechtějí absolutní bezpečnost
• 2) The core value approach
• Bezpečnost je jedna z klíčových hodnot
• 3) The marginal value approach
• Záleží na situaci. Bezpečnost je jedna z mnoha hodnot
• ,,Sklenice pro člověka na poušti má větší hodnotu než sklenice pro člověka u jezera“
21
VÝVOJ OD NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNI K
MEZINÁRODNÍ BEZPEČNOSTI I.
• Thúkydidés (5. st. př. nl.)
• Klade důraz na zajištění bezpečnosti státu použitím vojenských prostředků
• Thomas Hobbes (17. st.) – primárním aktérem je stát.
• Bezpečnost je absolutní hodnota, které by mělo být vše podřízeno
• Stát považuje za distributora a ochránce veřejných statků
22
VÝVOJ OD NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNI K
MEZINÁRODNÍ BEZPEČNOSTI II.
• E. Carr a H. Morgenthau (40. léta)
• Poprvé pracují s konceptem národní bezpečnosti
• Stát je hlavním referenčním objektem (entita s legitimním nárokem na existenci)
• Výhradně pracují s hrozbami vojenského druhu
• Arnold Wolfers (1952)
• Klíčové dílo: ,,National Security as an Ambigous Symbol‘‘ (1952)
• Bezpečnost by měla sloužit k ochraně základních hodnot státu (core values)
• Stát je hlavním referenčním objektem
• Bezpečnost může být ohrožena vojenskými i nevojenskými hrozbami
• Na bezpečnost lze nahlížet jak objektivně, tak subjektivně
23
VÝVOJ OD NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNI K
MEZINÁRODNÍ BEZPEČNOSTI III.
• Robert Koehane a Joseph Nye (70. léta)
• Vojenské hrozby ztrácejí svůj primát
• Rozšiřují koncept bezpečnosti o ekonomické hrozby
• Zabývají se rolí nestátních aktérů
• Referenční objekt: stat
• Richard Ullman (1983)
• Článek ,,Redefining Security‘‘
• I životní prostředí může být zdrojem hrozeb
24
VÝVOJ OD NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNI K
MEZINÁRODNÍ BEZPEČNOSTI IV.
Přístup kritických bezpečnostních studií (90. léta) => dochází k
prohloubení konceptu bezpečnosti.
Kodaňská škola (KŠ)
Pařížská škola (PŠ)
Velšská /Aberystwythská škola (VŠ)
25
VÝVOJ BEZPEČNOSTNÍCH STUDIÍ
• První katedra MV vznikla 1919 v Aberyswythu ve VB – impulsem se stala
WWI a snaha zkoumat její příčiny, průběh, výsledky a možné preventivní
nástroje.
• Dále rozvoje hlavně v USA – MV vědou spojenou s mocenskou základnou
státu a potřebou reagovat na aktuální politické dění.
BS se dosud vyvíjela v 6 fázích:
Meziválečné období
50. léta
Období 1955-1965
Období 1965-1980
Období 1980-1990
Období po skončení bipolární konfrontace
Období po ruské invazi na UA?
26
MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ I.
• Studium v USA vycházelo z amerického mírového hnutí, jež bylo aktivní na
sklonku 19. století – z toho plynul zájem o mezinárodní právo a MO, válka
chápána jako způsob řešení konfliktů, které je racionální použít pouze jako
poslední možnost.
Po skončení WWI se utváří 2 proudy:
• Idealistický/utopistický – důraz na národní ale i mezinárodní bezpečnost –
nástrojem jsou šíření demokracie, svoboda sebeurčení, odzbrojení a kolektivní
bezpečnost – to pomocí mezinárodního práva a MO
• Realistický – preferuje koncept národní bezpečnosti – nástrojem k dosažení je
izolacionismus a posilování vojenské moci
27
MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ II.
Po událostech 30. let v Evropě následuje vystřízlivění – novými tématy studia
jsou vojenská síla a strategie, mocenská politika je synonymem světové
politiky, zásadní díla doby:
• Edward H. Carr: The Twenty Years Crisis (1939)
• Quincy Wright: Study of War (1942)
• Nicolas Spykman: America´s Strategy in World Politics
28
POVÁLEČNÁ DEKÁDA (1945-1955)
• Přechodné období, hledání výzkumného záměru, narůstá vliv realismu.
• Roku 1948 vychází dílo Hanse Morgenthaua: Politics among Nations – The Struggle
for Power and Peace.
• BS mění výzkumný záměr i metodologii – snaha přijmout vědecké metody
behavioralismu + nástroje neoklasické ekonomické analýzy (vliv 2. velké debaty v MV)
= teorie her.
• Objevuje se interdisciplinarita BS – postupné personální propojení BS a strategických
studií – již nejenom doménou vojenských odborníků, to vše díky nuklearizaci
americké zahraniční politiky.
• Vznikají první katedry BS, a to především v USA (Kolumbijská univerzita, Univerzita
Johna Hopkinse ve Washingtonu) + první odborné časopisy International
Organization, World Politics.
29
OBDOBÍ 1955-1965 (ZLATÝ VĚK BS)
• Rozvoj BS podnícen vzrůstajícím napětím mezi SSSR a USA a zformováním na
ně navázaných bloků, BS jsou determinována nuklearizací zahraniční politiky
USA.
• Tématy BS se stávají hrozba, použití a kontrola vojenských sil, vědci (Henry
Kissinger, Glen Snyder) se zabývají otázkou, jaké strategie a zbraně použít při
obraně národní bezpečnosti a jak lze použít jadernou zbraň jako diplomatický
nástroj (vzniká teorie odstrašení – detterence theory).
• Hlavním referenčním objektem je stát – paradigma národní bezpečnosti
dominuje, převažují vojenské hrozby.
• BS mimo USA zůstávají na okraji zájmů – chybí personální i materiální
základna.
30
31
Karibská krize
(Cuban Missile
Crisis) v roce
1962
OBDOBÍ 1965-1980 (ÚPADEK BS) I.
32
Klesá zájem o studium bezpečnosti a strategie, dle Stephena Walta toto založeno
na 4 skutečnostech:
• Teorie odstrašení vzala za své díky výsledku karibské krize – ani jedna z velmocí
není ochotna vyhrotit spor až k využití jaderných zbraní – hrozba MAD
• Odpor proti válce ve Vietnamu snížil zájem o BS na univerzitách i ve společnosti
• Pokračuje proces odzbrojení a uvolnění vztahů
• Kromě vojenských se objevují i ekonomické hrozby a témata v zahraniční politice –
hovoří se o nadnárodních vztazích a interdependenci
33
34
https://www.youtube.com/watc
h?v=G7LounlxPdA
OBDOBÍ 1965-1980 (ÚPADEK BS) II.
35
• Nově je zkoumána kontrola zbrojení – nástrojem se stává teorie her, především
pak „vězňovo dilema“.
• V Evropě a mimo USA se začínají rozvíjet mírová studia (Johan Galtung).
• Vznikají soukromé společnosti pro výzkum míru a konfliktů
• V Oslu od 1964 vychází časopis Journal of Peace Studies
• Rozšiřuje se referenční objekt i o jedince + etické otázky bezpečnosti, ohrožení
nestátních aktérů + výzkum mimoevropských a mimoamerických oblastí
OBDOBÍ RENESANCE BS (1980-1990) I.
36
• Přichází spolu s nástupem tzv. druhé studené války po invazi SSSR do
Afghánistánu a nástupu Ronalda Regana..
• Začíná za podpory Fordovy nadace vycházet časopis International Security = stává
se hlavním časopisem oboru BS
• BS si drží interdisciplinární charakter a propojení s reálnou politikou – nově se
objevují komparativní metody, historické příklady a poznatky teorie spolupráce
(organizational theory) – strategická parita mezi velmocemi podnítila výzkum
konvenčního vedení boje.
37
OBDOBÍ RENESANCE BS (1980-1990) II.
38
• Zakládají se informační databáze BS, které umožňují komparativní analýzu a
verifikaci dat.
• V USA se drží tradiční témata výzkumu (vojenské a ekonomické hrozby), ve
VB se rozvíjí strategická studia a v Evropě pak výzkum míru.
• Kodaňský institut pro výzkum konfliktů a míru (COPRI) – výzkumníci Barry
Buzan, Ole Waever, Jaap de Wilde, Pierre Lamaire, Morten Kelsrup obhajují
rozšíření konceptu bezpečnosti v rámci bezpečnostní analýzy – opuštění
oblasti vojenských zdrojů ohrožení a poukázání na fakt, že referenční objekt
může být existenčně ohrožen i jinými typy hrozeb:
• Environmentálními
• Ekonomickými
• Societálními
KODAŇSKÁ ŠKOLA BEZPEČNOSTNÍCH STUDIÍ – SEKTOROVÉ POJETÍ
BEZPEČNOSTI
39
OBDOBÍ PO SKONČENÍ BIPOLÁRNÍ KONFRONTACE
40
• Konec systémového konfliktu otevřel otázku nového uspořádání jednotlivých
regionů a celého světa – v Asii a Africe vypukla řada regionálních a
vnitrostátních konfliktů a válka se vrátila i na Balkán – nutnost reagovat na
toto dění.
• Diskuze o budoucnosti BS rozdělila vědce do tří skupin:
• Proti změně agendy a konceptu bezpečnosti – klíčem jsou vojenské hrozby
• Podporující umírněnou reformu – lze zahrnout částečné i nevojenské hrozby i
nestátní aktéry
• Podporující radikální reformu BS – je nutné rozšířit pojetí hrozeb, aktérů a
referenčních objektů
41
OBDOBÍ PO RUSKÉ INVAZI NA UKRAJINU?
42
• Objevuje se celá řada nových témat, které bezpečnostní analytici a experti
nemohou ignorovat:
• Kybernetická bezpečnost
• Hybridní hrozby
• Role umělé inteligence
• Nové způsoby válčení
SEMINÁŘ
8.10.2025
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page43
CVIČENÍ I. – TVRDÁ A MĚKKÁ MOC
44
Zamyslete se ve skupinách nad tvrdou a měkkou mocí následujících
států:
=> Přiřaďte k jednotlivým státům, v čem je jejich pojetí tvrdé/měkké
moci charakteristické.
=> Dále zhodnoťte, v čem se mezi sebou jednotlivé státy z hlediska
moci liší a proč.
• USA x Čína
• Francie x Spojené království
• Španělsko x Polsko
CVIČENÍ II. – BEZPEČNOST
45
Studenti se ve skupinkách zamyslí nad následujícími okruhy:
1. Zamyslete se nad současnými výzvami evropské bezpečnosti.
2. Jakým vnějším hrozbám čelí ČR a proč?
3. Jakým vnějším hrozbám čelí ČR a proč?
DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST!
Jungmannova 17 | 110 00 Praha 1 | Česká republika
46
cevro.cz