PODKLAD PRO PŘEDMĚT OBCHODNÍ A PRACOVNÍ PRÁVO PRO EKONOMY 9. přednáška JUDr. Radim Kříž, Ph.D. radim.kriz@vsci.cz Zánik závazku splněním a zánik závazku jinak než splněním, zánik peněžitého závazku a nepeněžitého závazku, zajištění a utvrzení dluhu (smluvní pokuta), některé smluvní typy (smlouva kupní, smlouva o dílo, nájem, úvěr). Z á n i k z á v a z k u: a) splněním (§ 1908 - § 1980 ObčZ) b) jiný způsob zániku (§ 1981 - § 2009 ObčZ) Ad a) Z á n i k z á v a z k u s p l n ě n í m - Splněním dluhu závazek zaniká (§ 1908 odst. 1 ObčZ). - Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas (§ 1908 odst. 1 ObčZ) - Proti své vůli nemůže být věřitel nucen, aby přijal něco jiného, než co přísluší k jeho pohledávce, a dlužník nemůže být nucen, aby poskytl něco jiného, než co je dlužen. Totéž platí o místě, čase a způsobu splnění (§ 1910 ObčZ), - Vzájemné plnění stran prováděné současně: splnění může požadovat jen ta strana, která sama dluh již splnila, nebo je ochotna a schopna splnit dluh současně s druhou stranou (§ 1911 ObčZ), - Vzájemné plnění stran neprováděné současně: Kdo má plnit při vzájemném plnění napřed, může své plnění odepřít až do té doby, kdy mu bude vzájemné plnění poskytnuto nebo zajištěno; to však jen tehdy, je-li plnění druhé strany ohroženo okolnostmi, které u ní nastaly, které mu nebyly a neměly být známy, když smlouvu uzavřel (§ 1912 odst. 1 ObčZ), Řádné plnění - Kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy (§ 1914 odst. 1 ObčZ), - Dlužník je zavázán plnit ve střední jakosti, není-li mezi stranami ujednána jiná jakost (§ 1915 ObčZ), - Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění (§ 1914 odst. 2 ObčZ), Vadné plnění dlužníka je zejména: a) poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti, b) neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují, c) ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání, nebo d) zcizí-li cizí věc neoprávněně jako svoji (§ 1916 odst. 1 ObčZ), - K projevu vůle, kterým zcizitel předem omezí zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění, se nepřihlíží. Vzdá-li se nabyvatel předem svého práva z vadného plnění, vyžaduje projev jeho vůle písemnou formu (§ 1916 ObčZ), - Je-li vada nápadná a zřejmá již při uzavírání smlouvy nebo lze-li vadu zjistit z veřejného seznamu, jde k tíži nabyvatele. To neplatí, pokud zcizitel vadu lstivě zastřel nebo pokud nabyvatele výslovně ujistil, že věc takovou vadu nemá nebo že je vůbec bez vad (§ 1917 ObčZ), - Přenechá-li se věc jak stojí a leží (úhrnkem), jdou její vady k tíži nabyvatele. To neplatí, nemá-li věc vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo již si nabyvatel vymínil (§ 1918 ObčZ), - Převezme-li zcizitel záruku za jakost, zaručuje se, že předmět plnění bude po určitou dobu po splnění způsobilý pro použití k ujednanému účelu a že si podrží ujednané vlastnosti; nejsou-li ujednány, vztahuje se záruka na účel a vlastnosti obvyklé (§ 1919 odst. 1 ObčZ), - Není-li záruka ujednána ve smlouvě, může ji zcizitel převzít prohlášením v záručním listu, popřípadě vyznačením záruční doby nebo doby použitelnosti či trvanlivosti věci na obalu. Je-li ve smlouvě ujednána záruční doba odlišná od záruční doby uvedené na obalu, platí, co bylo ujednáno. Uvede-li se v záručním listě záruční doba delší, než je doba ujednaná nebo vyznačená na obalu, platí tato delší záruční doba (§ 1919 odst. 2 ObčZ), Právní vada - Předmět plnění má právní vadu, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o takovém omezení nabyvatel věděl nebo musel vědět. V takovém případě to nabyvatel oznámí bez zbytečného odkladu zciziteli (§ 1920 odst. 1 ObčZ), - Nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění. - Vadu krytou zárukou musí nabyvatel vytknout zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost předmět plnění prohlédnout a vadu zjistit, nejpozději však v reklamační lhůtě určené délkou záruční doby (§ 1921 odst. 2 ObčZ), Vada odstranitelná - nabyvatel může chtít: a) opravu nebo b) doplnění toho, co chybí, anebo c) přiměřenou slevu z ceny. Vada neodstranitelná Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď a) odstoupit od smlouvy, anebo b) se domáhat přiměřené slevy z ceny (§ 1923 ObčZ), Způsob plnění - Lze-li dluh splnit několika způsoby, pak se má za to, že volba způsobu plnění náleží dlužníku. Má-li právo volby věřitel, musí způsob plnění zvolit v ujednané době, jinak bez zbytečného odkladu tak, aby dlužník mohl podle jeho volby splnit. - Nevykoná-li strana volbu včas, nabývá právo zvolit způsob plnění trvale druhá strana; platí, že kdo zvolil způsob plnění, nemůže jej bez souhlasu druhé strany změnit. (§ 1926 odst. 2 a 3 ObčZ), - Má-li dlužník plnit jedno z více volitelných plnění, není oprávněn splnit část jednoho a část jiného plnění, ani k tomu nemůže být nucen. (§ 1927 odst. 1 ObčZ), - Stane-li se jedno z více volitelných plnění nemožným, omezuje se závazek na plnění zbývající. Jestliže však nemožnost tohoto plnění způsobil ten, kdo neměl právo volby, může druhá strana od smlouvy odstoupit (§ 1927 ObčZ), - Kdo měl právo volby, může od smlouvy odstoupit, byla-li volba zmařena vyšší mocí nebo druhou stranou (§ 1928 ObčZ), - Nabízí-li dlužník částečné plnění, musí je věřitel přijmout, neodporuje-li to povaze závazku nebo účelu smlouvy, pokud tento účel musel být dlužníku alespoň zřejmý. Věřiteli tím nevzniknou žádné jiné povinnosti. Dlužník nahradí věřiteli zvýšené náklady způsobené mu částečným plnění (§ 1930 ObčZ), - Bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky (§ 1931 ObčZ), - Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí (§ 1932 ObčZ), - Je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení (§ 1932 ObčZ), - Je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný(§ 1933 odst. 1 ObčZ), - Plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám (§ 1935 ObčZ), Poukázka - Poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku (§ 1939 odst. 1 ObčZ), - Poukázku lze vystavit i na řad nebo na doručitele (§ 1939 odst. 1 ObčZ), - Poukazník bez zbytečného odkladu oznámí poukazateli, nechce-li poukázku použít, anebo odpírá-li poukázaný poukázku přijmout nebo podle ní plnit (§ 1941 ObčZ), - V případě, že poukázaný ještě nepřijal poukázku vůči poukazníkovi, může ji poukazatel odvolat. Na právním poměru mezi poukazatelem a poukazníkem závisí, zda odvolání poukázky působí také vůči poukazníkovi (§ 1942 ObčZ), - Dluží-li již poukázaný poukazateli to, co mu má plnit, je vůči němu povinen poukázce vyhovět a jeho dluh zanikne teprve tím, že poukazníkovi splní. Má-li být poukázkou splněn dluh poukazatele u poukazníka, který k tomu přivolil, je poukazník povinen poukázaného vyzvat, aby plnil (§ 1943 odst. 1 ObčZ), - Poukázaný je povinen plnit jen proti vydání kvitované poukázky (§ 1944 ObčZ), Kvitance - Přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V kvitanci vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky (§ 1949 odst.1 ObčZ), - Dlužník může plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň kvitanci (§ 1949 odst.1 ObčZ), Dlužní úpis - Věřitel, který má dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu nebo jiný dlužní úpis, je musí dlužníkovi při splnění vrátit nebo na dlužním úpisu vyznačit, že bylo splněno částečně. Není-li to možné, může dlužník požadovat, aby mu věřitel vydal potvrzení, že dlužní úpis pozbyl platnosti v rozsahu, ve kterém byl dluh splněn (§ 1952 odst.1 ObčZ), - Obdrží-li dlužník dlužní úpis bez kvitance, má se za to, že dluh byl splněn (§ 1952 odst.2 ObčZ), Náhradní splnění - Nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele (§ 1953 ObčZ), Místo plnění - K řádnému splnění se vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem (§ 1954 ObčZ), - Nepeněžitý dluh plní dlužník v místě svého bydliště nebo sídla (tzv. odnosnost plnění), - Peněžitý dluh plní dlužník v místě bydliště nebo sídla věřitele (tzv. donosnost plnění) (§ 1955 odst. 1 ObčZ), - Vznikl-li závazek při provozu závodu, plní se dluh v místě závodu. To platí obdobně, vznikl-li závazek při provozu provozovny (§ 1955 odst. 2 ObčZ), - Má-li být plněno u věřitele a změnil-li věřitel po uzavření smlouvy své bydliště nebo sídlo, popřípadě umístění závodu nebo provozovny, nese věřitel zvýšené náklady a zvýšené nebezpečí, které tím dlužníku vzniknou (§ 1956 ObčZ), - Plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, - Plní-li dlužník peněžitý dluh poštovním poukazem, je dluh splněn a) připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, je-li dluh plněn na účet, nebo b) vyplacením peněžní částky věřiteli v hotovosti (§ 1957 ObčZ), Čas plnění - Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele (§ 1958 odst. 1 ObčZ), - Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst.2 ObčZ), - Je-li podle smlouvy dlužník oprávněn, aby určil čas plnění, a neurčí-li jej v přiměřené době, určí jej na návrh věřitele soud podle okolností případu (§ 1960 ObčZ), - Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Bylo-li však ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. To platí i pro závazek podnikatele a veřejnoprávní korporace, popřípadě právnické osoby touto korporací založené, i když nejsou podnikateli (§ 1963 odst. 1 ObčZ), - Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je-li však obsahem závazku podnikatele povinnost dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, smluvní strany si mohou ujednat delší dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti nesmí přesáhnout šedesát dní (§ 1963 odst. 2 ObčZ), Důsledky prodlení s plněním smluvní povinnosti: a) porušení povinnosti podstatným způsobem, b) porušení povinnosti nepodstatným způsobem, Ad a) porušení povinnosti podstatným způsobem - Poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla (§ 1977 ObčZ), Ad a) porušení povinnosti nepodstatným způsobem - Zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky (§ 1978 odst. 1 ObčZ), - Oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil (§ 1978 odst. 2 ObčZ), - Poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupil-li věřitel od smlouvy, aniž byl dlužníkovi dodatečnou lhůtu k plnění poskytl (§ 1979 ObčZ), Prodlení dlužníka - Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 ObčZ), - Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 ObčZ), - Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 ObčZ), - Věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení (§ 1971 ObčZ), - Věřitel má právo dovolat se neúčinnosti ujednání o úroku z prodlení, které se odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu zhoršuje jeho postavení, aniž je pro takovou odchylku spravedlivý důvod. Prohlásí-li soud ujednání za neúčinné, použijí se namísto něho ustanovení zákona, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak. (§ 1972 odst. 1 ObčZ), - Dlužník nese po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věci, ať již škoda vznikla z jakékoli příčiny, ledaže prokáže, že by škoda vznikla i při řádném plnění jeho povinnosti nebo že škodu způsobil věřitel nebo vlastník věci. To platí i tehdy, nakládá-li dlužník s věcí v rozporu s jinými svými povinnostmi ze závazku (§ 1974 ObčZ), Prodlení věřitele - Věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu (§ 1975 ObčZ), Fixní závazek - Byla-li ve smlouvě ujednána přesná doba plnění a vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy závazku, že věřitel nemůže mít na opožděném plnění zájem, zaniká závazek počátkem prodlení dlužníka, ledaže věřitel dlužníku bez zbytečného odkladu oznámí, že na splnění smlouvy trvá (§ 1980 odst. 1 ObčZ), - Zánikem závazku nastávají tytéž účinky, jako by věřitel od smlouvy odstoupil (§ 1980 odst. 2 ObčZ), Ad b) J i n é z p ů s o b y z á n i k u z á v a z k u (než splněním) Jinými způsoby zániku závazku než splněním jsou: a) dohoda (§ 1981 ObčZ) b) započtení (§ 1982 - § 1991 ObčZ) c) odstupné (§ 1992 ObčZ) d) splynutí (§ 1993 - § 1994 ObčZ) e) prominutí dluhu (§ 1995 - § 1997 ObčZ) f) výpověď (§ 1998 - § 2000 ObčZ) g) odstoupení od smlouvy (§ 2001 - § 2005 ObčZ) h) následná nemožnost plnění (§ 2006 - § 2008 ObčZ) i) smrt dlužníka nebo věřitele (§ 2009 ObčZ) Ad a) Dohoda - Smluvní strany si mohou dohodnout zánik závazku, aniž by vznikl závazek nový (§ 1981 ObčZ), Ad b) Započtení - Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany, přičemž k započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (§ 1982 odst. 1 ObčZ), - Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění, přičemž tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (§ 1982 odst. 1 ObčZ), - Dluží-li dlužník společně a nerozdílně s jinými, může proti věřiteli započíst pohledávku svého spoludlužníka jen do výše podílu spoludlužníka na společném dluhu (§ 1984 odst. 1 ObčZ), - Dlužník věřitelů oprávněných společně a nerozdílně může vůči některému ze spoluvěřitelů započíst to, co mu spoluvěřitel dluží, jen do výše jeho podílu na společné pohledávce (§ 1984 odst. 2 ObčZ), - K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem (§ 1987 odst. 1 ObčZ), - Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není (§ 1987 odst. 2 ObčZ), - Zakazuje se započtení: a) proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný, b) proti pohledávce na náhradu újmy způsobené na zdraví, ledaže se jedná o vzájemnou pohledávku na náhradu téhož druhu (§ 1988 odst. 1 a 2 ObčZ), - Promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení (§ 1989 odst. 1 ObčZ), Ad c) Odstupné - Na základě dohody stran může být závazek zrušen zaplacením odstupného jednou ze smluvních stran (§ 1992 ObčZ), - Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá smluvní strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila (§ 1992 ObčZ), Ad d) Splynutí - Splyne-li jakýmkoli způsobem právo s povinností v jedné osobě, zaniknou právo i povinnost, nestanoví-li zákon jinak (§ 1993 odst. 1 ObčZ), - Splyne-li právo věřitele s povinností toho, kdo závazek zajišťuje, nezaniká tím hlavní dluh (§ 1993 odst. 2 ObčZ), - Splynutím práva věřitele a povinnosti jednoho z dlužníků zavázaných společně a nerozdílně zaniká dluh do výše odpovídající podílu tohoto spoludlužníka (§ 1994 ObčZ), - Splynutím povinnosti dlužníka a práva jednoho z věřitelů oprávněných společně a nerozdílně zaniká pohledávka do výše odpovídající podílu tohoto spoluvěřitele (§ 1994 ObčZ), Ad e) Prominutí dluhu - Promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu (§ 1995 odst. 1 ObčZ), - K prominutí dluhu dojde i v případě, že věřitel vydá dlužníku kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž dluh splnil; vydá-li věřitel kvitanci nebo vrátí-li dlužní úpis na celý dluh jednomu ze spoludlužníků, má se za to, že věřitel prominul dluh všem spoludlužníkům (§ 1995 odst. 2 ObčZ), - Promine-li věřitel dluh jednomu z dlužníků zavázaných společně a nerozdílně, má prominutí dluhu účinky vůči ostatním spoludlužníkům v rozsahu podílu toho spoludlužníka, který byl ze závazku propuštěn (§ 1996 odst. 1 ObčZ), - Promine-li dlužníku dluh jeden z věřitelů oprávněných společně a nerozdílně, zbavuje to dlužníka dluhu v rozsahu podílu tohoto spoluvěřitele (§ 1996 odst. 2 ObčZ), - Promine-li věřitel povinnost tomu, kdo dluh zajišťuje, nemá prominutí účinky vůči hlavnímu dluhu. Propustí-li však věřitel ze závazku jednoho ze spoluručitelů, zůstávají ostatním spoluručitelům zachovány námitky, které mohl uplatnit spoluručitel, jehož povinnost byla prominuta (§ 1997 ObčZ), Ad f) Výpověď - Závazek lze vypovědět, dohodnou-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon (§ 1998 odst. 1 ObčZ), - Závazek výpovědí zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi (§ 1998 odst. 2 ObčZ), - Zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem (§ 1999 odst. 1 ObčZ), - Byla-li smlouva bez vážného důvodu uzavřena na dobu určitou tak, že zavazuje člověka na dobu jeho života, anebo že zavazuje kohokoli na dobu delší než deset let, lze se po uplynutí deseti let od vzniku závazku domáhat jeho zrušení. Soud závazek zruší i tehdy, pokud se okolnosti, z nichž strany zřejmě vycházely při vzniku závazku, změnily do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby byla smlouvou dále vázána (§ 2000 odst. 1 ObčZ), Ad g) Odstoupení od smlouvy - Od smlouvy lze odstoupit, dohodnou-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon (§ 2001 ObčZ), - Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není (§ 2002 odst. 1 ObčZ), - Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu (§ 2002 odst. 1 ObčZ), - Po odstoupení od smlouvy nebo po oznámení, že na smlouvě setrvává, nemůže tento výběr oprávněná smlouva měnit (§ 2003 odst. 1 ObčZ), - Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (§ 2004 odst. 1 ObčZ), - plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění (§ 2004 odst. 2 ObčZ), - Zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam (§ 2004 odst. 3 ObčZ), - Odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře (§ 2005 odst. 1 ObčZ), - Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění (§ 2005 odst. 2 ObčZ), Ad h) Následná nemožnost plnění - Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. - Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit a) za ztížených podmínek, b) s většími náklady, c) s pomocí jiné osoby nebo d) až po určené době (§ 2005 odst. 1 ObčZ), - Nemožnost plnění prokazuje dlužník (§ 2005 odst. 2 ObčZ), - Při nemožnosti pouhé části plnění zanikne závazek v celém rozsahu, plyne-li z povahy závazku nebo z účelu smlouvy, který byl stranám při uzavření smlouvy znám, že plnění zbytku nemá pro věřitele význam. V případě, že se o tento případ nejedná, zaniká závazek jen co do této části (§ 2005 odst. 2 ObčZ), - Neoznámí-li dlužník věřiteli, že se splnění dluhu stalo nemožným, bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl nebo dozvědět musel, nahradí věřiteli škodu vzniklou tím, že věřitel nebyl o nemožnosti plnění včas vyrozuměn (§ 2008 ObčZ), Ad i) Smrt dlužníka nebo věřitele - Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem (§ 2009 odst. 1 ObčZ), - Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu (§ 2009 odst. 2 ObčZ), Z a j i š t ě n í a u t v r z e n í d l u h ů: Obecně: - Dluh je možno zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu (§ 2009 odst. 2 ObčZ), - Věřitel sdělí tomu, kdo dal jistotu, na jeho žádost kdykoli a bez zbytečného odkladu, jaká je výše zajištěného dluhu (§ 2011 ObčZ), Jistota - Povinný splní svoji povinnost dát jistotu zřízením zástavního práva (§ 2012 odst. 1 ObčZ), - Není-li schopen někdo dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a která má vhodný majetek (§ 2012 odst. 2 ObčZ), - Nikdo není povinen přijmout věc jako jistotu do částky vyšší, než kolik činí dvě třetiny obvyklé ceny (§ 2013 ObčZ), - Stavební pozemek nebo nemovitá věc sloužící podnikatelským účelům jsou dostatečnou jistotou do poloviny obvyklé ceny (má se za to - vyvratitelná právní domněnka), (§ 2014 odst. 1 ObčZ), - Právo stavby je dostatečnou jistotou do výše poloviny obvyklé ceny, pokud úplata ujednaná jako stavební plat bude splacena nejpozději pět let před zánikem práva stavby (má se za to - vyvratitelná právní domněnka) (§ 2014 odst. 1 ObčZ), - Cenný papír zajišťující bezpečný výnos je dostatečnou jistotou do tří čtvrtin obvyklé ceny (má se za to - vyvratitelná právní domněnka) (§ 2014 odst. 2 ObčZ), - Vklady v bankách nebo spořitelních a úvěrních družstvech jsou způsobilou jistotou do výše pojištění (to platí, není to vyvratitelná právní domněnka) (§ 2014 ObčZ), - Jistota zajišťuje úroky z peněžitého dluhu nejvýše do výše zákonné úrokové sazby; to neplatí, byl-li ten, kdo jistotu dává, seznámen před poskytnutím jistoty, jaké úroky věřitel a dlužník ujednal (§ 2015 odst. 1 ObčZ), - Je-li zajištěn dluh již úročený, jsou zajištěny i úroky, které dosud nepřirostly (§ 2015 odst. 2 ObčZ), - Zakládá-li se jistota různých věřitelů na různých právech k téže věci, uspokojí se v rozsahu těchto práv a v pořadí podle vzniku zajištění postupně a) v první skupině věřitelé zajištění věcným právem zapsaným ve veřejném seznamu nebo rejstříku zástav a b) ve druhé skupině věřitelé zajištění věcným právem nezapsaným ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, c) ve třetí skupině uspokojí věřitelé zajištění závazkovým právem (§ 2016 ObčZ), - Ztratí-li jistota na ceně tak, že se zajištění stane nedostatečným, má věřitel právo žádat od dlužníka, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil; pokud to dlužník neučiní, stane se splatnou ta část pohledávky, která není zajištěna (§ 2017 ObčZ), Z a j i š t ě n í d l u h ů: Zajištění dluhů je možno následujícími způsoby: a) ručení, b) finanční záruka, c) zajišťovací převod práva, d dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů. Ad a) Ručení - Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem (§ 2018 ObčZ), - Ručitelské prohlášení musí mít písemnou formu (§ 2018 odst. 2 ObčZ), - Ručení je za platný dluh dlužníka (§ 2019 odst. 1 ObčZ), - Ručení lze poskytnout i a) za budoucí dluhy, b) za podmíněné dluhy, c) za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo d) za soubor různých dluhů z téhož právního důvodu (§ 2019 odst. 1 ObčZ), - Ručením je možno zajistit i jen část dluhu, - Je-li ručením zajištěna pouze část dluhu, nesnižuje se rozsah ručení částečným plněním, zůstává-li dluh nesplněn ve výši, v jaké je zajištěn ručením (§ 2020 ObčZ), - Věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní (§ 2021 odst. 1 ObčZ), - Bylo-li ručení ujednáno na určitou dobu, je právo věřitele zachováno i v případě, že věřitel v této době ručitele k plnění vyzval (§ 2021 odst. 2 ObčZ), - Ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem (§ 2022 ObčZ), - Ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, které má proti věřiteli dlužník. - Uspokojí-li ručitel věřitele bez vědomí dlužníka, může dlužník uplatnit vůči ručiteli všechny námitky, které byl oprávněn uplatnit vůči věřiteli, kdyby na něm věřitel splnění vymáhal, - Dlužník však nemůže vůči ručiteli uplatnit námitky, na které dlužník ručitele neupozornil bez zbytečného odkladu poté, co mu ručitel oznámil, že věřitel uplatnil právo z ručení (§ 2022 ObčZ), - Právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi. - Uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, vysloví-li s tím ručitel souhlas. (§ 2025 ObčZ), - Ručení zaniká zánikem dluhu, který zajišťuje (§ 2026 odst. 1 ObčZ), - Ručení však nezaniká, pokud dluh zanikl pro nemožnost plnění dlužníka, a ručitel jej splnit může, nebo pro zánik právnické osoby, která je dlužníkem (§ 2026 odst. 2 ObčZ), - Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník (§ 2027 ObčZ), - Zákonným ručením za nepeněžitý dluh je zajištěna peněžitá pohledávka, která věřiteli přísluší při porušení zajištěného dluhu (§ 2028 ObčZ), Ad b) Finanční záruka - Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině (§ 2029 odst. 1 ObčZ), - Je-li výstavcem finanční záruky a) banka, b) zahraniční banka nebo c) spořitelní a úvěrní družstvo, jedná se o bankovní záruku (§ 2029 odst. 1 ObčZ), - Záruční listina vyžaduje písemnou formu (§ 2029 ObčZ), - Při zajištění nepeněžité pohledávky se má se za to, že je do výše určené záruční listinou zajištěna peněžitá pohledávka, která věřiteli přísluší při porušení zajištěné povinnosti plnit (§ 2030 ObčZ), - Výstavce ručí za splnění zajištěného dluhu do výše a za podmínek uvedených v záruční listině. Výstavce může vůči věřiteli uplatnit pouze námitky, jejichž uplatnění záruční listina připouští (§ 2034 odst. 1 ObčZ), - Zajišťuje-li finanční záruka splnění dluhu, nemá částečné plnění dluhu účinek na rozsah finanční záruky, pokud je výše nesplněného dluhu alespoň stejná jako výše částky, na kterou zní záruční listina (§ 2034 odst. 2 ObčZ), - Jsou-li podmínky uvedené v záruční listině splněny, splní výstavce povinnost z finanční záruky, pokud jej k tomu věřitel vyzve v písemné formě. Podmiňuje-li záruční listina plnění výstavce předložením určitého dokumentu, musí být předložen při výzvě nebo bez zbytečného odkladu po ní, avšak vždy za trvání finanční záruky (§ 2035 odst. 1 ObčZ), - Nevyplývá-li ze záruční listiny něco jiného, nemůže výstavce uplatnit vůči věřiteli námitky, které by vůči němu byl oprávněn uplatnit dlužník. Předchozí výzva věřitele, aby dlužník splnil dluh, se vyžaduje, stanoví-li to záruční listina (§ 2035 odst. 2 ObčZ), - Právo na plnění ze záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění ze záruky (§ 2036 ObčZ), - Finanční záruku lze omezit na určitou dobu. Neuplatní-li věřitel vůči výstavci své právo v době určené záruční listinou, finanční záruka zanikne (§ 2038 ObčZ), - Dlužník nahradí výstavci to, co plnil podle záruční listiny vystavené v souladu s uzavřenou smlouvou. Uzavřela-li s výstavcem smlouvu o poskytnutí finanční záruky třetí osoba, nahradí tato osoba výstavci, co plnila podle záruční listiny vystavené v souladu se smlouvou. (§ 2039 odst. 1 ObčZ), Ad c) Zajišťovací převod práva - Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. (§ 2040 odst. 1 ObčZ), - Zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn (vyvratitelná právní domněnka – „má se za to“) (§ 2040 odst. 2 ObčZ), - Jde-li o zajišťovací převod práva věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zajištění zápisem do tohoto seznamu; do veřejného seznamu se zapíše i dočasná povaha zajišťovacího převodu práva. (§ 2041 ObčZ), - Je-li k zajištění převedeno vlastnické právo a byla-li věc věřiteli předána, je věřitel oprávněn mít ji u sebe po celou dobu trvání zajišťovacího převodu práva a je povinen vykonávat prostou správu věci (§ 2042 ObčZ), - Má-li věc ve své moci ten, kdo věřiteli převodem práva jistotu zřídil, vykonává tato osoba prostou správu věci (§ 2042 ObčZ), - Pomine-li důvod trvání zajišťovacího převodu práva, umožní věřitel osobě, která zajištění poskytla, výkon práva v předešlém rozsahu. - Zároveň věřitel vydá osobě, která zajištění poskytla, vše, co z převedeného práva získal nebo co k němu přibylo, proti náhradě nákladů, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil (§ 2043 ObčZ), - Není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva (§ 2044 odst. 1 ObčZ), Ad d) Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů - Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka (§ 2045 odst. 1 ObčZ), a) o srážkách ze mzdy nebo platu, b) z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo c) z náhrady mzdy nebo platu, či d) z jiných příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem (§ 2047 ObčZ), - Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy nebo platu; má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka (§ 2046 ObčZ), U t v r z e n í d l u h ů: Utvrzení dluhů je možno následujícími způsoby: a) smluvní pokuta, b) uznání dluhu, Ad a) Smluvní pokuta - Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém (§ 2048 ObčZ), - Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený (§ 2049 ObčZ), - Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje (§ 2050 ObčZ), - Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty (§ 2051 ObčZ), - Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále) (§ 2052 ObčZ), Ad b) Uznání dluhu - Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá (§ 2053 ObčZ), - Placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí (§ 2054 odst. 1 ObčZ), přičemž uvedené neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena (§ 2054 odst. 3 ObčZ) - Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu (§ 2054 odst. 2 ObčZ), přičemž uvedené neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena (§ 2054 odst. 3 ObčZ), N ě k t e r é s m l u v n í t y p y: Darovací smlouva - Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá (§ 2055 ObčZ), - Při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu (§ 2055 odst. 1 ObčZ), - Písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. Dárce je zavázán k odevzdání daru, není však povinen platit úrok z prodlení. (§ 2055 odst. 2 ObčZ), - Darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se posuzuje zpravidla jako odkaz. Podle ustanovení o darování se řídí, přijme-li obdarovaný dar a vzdá-li se dárce výslovně práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu (§ 2063 ObčZ), O d v o l á n í d a r u Dar je možno odvolat a) pro nouzi a b) pro nevděk, Ad a) Odvolání daru pro nouzi – pokud upadne dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba (§ 2068 ObčZ). - Právo odvolat dar nepřechází na dárcovy dědice. Leč neuplatní-li dárce své právo, má ten, komu je dárce podle zákona povinen výživou, právo požadovat za stejných podmínek, aby mu obdarovaný doplnil to, čeho mu dárce nemůže poskytnout (§ 2070 ObčZ), Ad b) Odvolání daru pro nevděk - ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny (§ 2072 odst. 1 ObčZ), - Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké (§ 2072 odst. 2 ObčZ), - Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce (§ 2072 odst. 1 ObčZ), Směnná smlouva - Směnnou smlouvou se každá ze stran zavazuje převést druhé straně vlastnické právo k věci výměnou za závazek druhé strany převést vlastnické právo k jiné věci. (§ 2184 odst. 1 ObčZ), - Strany si odevzdají věci v tom stavu, v jakém byly v okamžiku uzavření smlouvy (§ 2184 odst. 1 ObčZ), Kupní smlouva - Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (§ 2079 odst. 1 ObčZ), - Kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení (§ 2080 ObčZ), - Na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva. Nabude-li kupující vlastnické právo před odevzdáním věci, má prodávající až do odevzdání věci práva a povinnosti schovatele (§ 2086 ObčZ), - Prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou (§ 2087 ObčZ), - Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý (§ 2087 ObčZ), - Kupující nemusí kupní cenu zaplatit, dokud nemá možnost si věc prohlédnout. To neplatí, byl-li ujednán takový způsob předání věci, který možnost prohlídky vylučuje (§ 2119 ObčZ) - Nebezpečí škody přechází na kupujícího převzetím věci (§ 2119 ObčZ), Vedlejší ujednání u kupní smlouvy - výhrada vlastnického práva - vyhradí-li si prodávající k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. - výhrada zpětné koupě - z ujednání o výhradě zpětné koupě vzniká kupujícímu povinnost převést na požádání věc prodávajícímu za úplatu zpět. Kupující vrátí prodávajícímu věc v nezhoršeném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu; tím jsou vyrovnány i užitky z peněz a plody z věci snad vytěžené (§ 2135 ObčZ), - výhrada zpětného prodeje - ustanovení o zpětné koupi se obdobně použijí i na ujednání, kterým si kupující vymíní, že věc prodá prodávajícímu zpět (§ 2139 ObčZ), - předkupní právo - ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat třetí osobě (koupěchtivému) (§ 2140 ObčZ), - koupě na zkoušku - kdo koupí věc na zkoušku, kupuje s podmínkou, že věc ve zkušební lhůtě schválí, přičemž platí, že neujednají-li strany zkušební lhůtu, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy (§ 2150 odst. 1 a 2 ObčZ), - výhrada lepšího kupce - uzavřením kupní smlouvy s výhradou lepšího kupce nabývá prodávající právo dát přednost lepšímu kupci, přihlásí-li se v určené lhůtě. Tato lhůta činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy, - zda je nový kupec lepší, rozhoduje prodávající; může dát zejména přednost novému kupci, třebaže první nabízí vyšší cenu (§ 2152 odst. 1 a 2 ObčZ), - cenová doložka - Je-li ujednána cenová doložka, upraví se kupní cena věci dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům. Neurčí-li se, které náklady jsou rozhodné, mění se kupní cena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k vyrobení věci. (§ 2154 ObčZ) Smlouva o nájmu - Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 ObčZ), - Předmětem nájmu může být - věc nemovitá (i část nemovité věci) i nezuživatelná věc movitá. Pronajmout lze i věc, která v budoucnu teprve vznikne, je-li ji možné dostatečně přesně určit při uzavření nájemní smlouvy.(§ 2202 odst. 1 a 2 ObčZ) - Pronajímatel se zavazuje: a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu (§ 2205 ObčZ), - Nájemce je povinen: a) užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, b) platit nájemné (§ 2213 ObčZ), c) oznámit pronajímateli, že věc má vadu, kterou má odstranit pronajímatel, hned poté, kdy ji zjistí nebo kdy ji při pečlivém užívání věci zjistit mohl (§ 2213 ObčZ), - Nájemné - nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek (§ 2218 ObčZ), - nájemné se platí měsíčně pozadu (§ 2218 ObčZ), - změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka (§ 2221 ObčZ), - Podnájem - nájemce může zřídit třetí osobě užívací právo, souhlasí-li pronajímatel (§ 2213 ObčZ), Nájem bytu a nájmu domu - Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor (§ 2236 odst. 1 ObčZ), - Smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy (§ 2237 ObčZ), - Strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc, přičemž neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. (§ 2246 odst. 2 ObčZ), - Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného (§ 2248 ObčZ), Nájem služebního bytu - Je-li nájem bytu ujednán v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce nebo jiné práce a je-li podle výslovného určení smlouvy pronajat byt služební, mohou být práva nájemce služebního bytu omezena. To platí i v případě, je-li v této souvislosti ujednán nájem domu (§ 2297 ObčZ), Nájem bytu zvláštního určení - Je-li předmětem nájmu byt určený pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou, jedná se o nájem bytu zvláštního určení. - Smlouvu o nájmu bytu zvláštního určení může pronajímatel uzavřít jen na základě písemného doporučení toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce (§ 2300 odst. 1 a 2 ObčZ), Nájem prostoru sloužícího podnikání - Zákon umožňuje nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti (§ 2302 ObčZ), Podnikatelský pronájem věcí movitých - Nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2318 ObčZ), Nájem dopravního prostředku - Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2321 ObčZ), Smlouva o úvěru - Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 ObčZ), - Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky (§ 2396 ObčZ), - Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá (§ 2397 ObčZ), - Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu (§ 2398 odst. 1 ObčZ), - Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem (§ 2398 odst. 2 ObčZ), Smlouva o dílo - Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 ObčZ), . - Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (§ 2586 odst. 2 ObčZ), - Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (§ 2586 odst. 2 ObčZ), - Zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí (§ 2589 ObčZ), - Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno (§ 2604 ObčZ). - Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad (§ 2605 ObčZ), - Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla (§ 2610 odst. 1 ObčZ), - Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení (§ 2610 odst. 2 ObčZ), Příkazní smlouva - Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. (§ 2430 ObčZ), - Příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. (§ 2432 odst. 1 ObčZ), - Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti (§ 2432 odst. 2 ObčZ), - Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání (§ 2438 odst. 1 ObčZ), - Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět (§ 2438 odst. 2 ObčZ), - Příkazce vystaví příkazníkovi plnou moc, vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal (§ 2439 ObčZ), - Příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka (§ 2443 ObčZ), Smlouva o zprostředkování - Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi (§ 2445 odst. 1 ObčZ). - Vznik nároku na provizi: a) obstaráním příležitosti uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem – splatnost nastává již obstaráním příležitosti (§ 2447 odst. 2 ObčZ), b) splněním povinnosti ze zprostředkované smlouvy třetí osobou – splatnost nastává až splněním povinnosti třetí osobou (§ 2448 ObčZ), přičemž provizi zaplatí zájemce i tehdy, oddálilo-li se, či zmařilo-li se splnění této povinnosti z důvodů, za něž zájemce odpovídá (§ 2448 ObčZ). - Zprostředkovatel má právo na náhradu nákladů spojených se zprostředkováním, pokud nebyla ujednána provize. Byla-li provize ujednána, má se za to, že provize zahrnuje i tyto náklady (§ 2449 ObčZ). - Zprostředkovatel nesmí navrhnout zájemci uzavření smlouvy s osobou, o které má důvodnou pochybnost, zda povinnosti ze zprostředkované smlouvy řádně a včas splní, nebo o které vzhledem k okolnostem takovou pochybnost mít měl. Požádá-li o to zájemce, sdělí mu zprostředkovatel údaje potřebné k posouzení důvěryhodnosti osoby, s níž mu uzavření smlouvy navrhuje (§ 2451 ObčZ). - Závazek zaniká, není-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena v ujednané době. Není-li doba ujednána, může kterákoli strana závazek zrušit oznámením druhé straně (§ 2454 ObčZ). Komisionářská smlouva - Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu (§ 2455 ObčZ). - Z právního jednání učiněného komisionářem vůči třetí osobě nevznikají práva ani povinnosti komitentovi, nýbrž komisionáři samotnému (§ 2456 ObčZ), . - Od pokynů komitenta se může komisionář odchýlit, je-li to v zájmu komitenta a nemůže-li si vyžádat jeho včasný souhlas; jinak komitent nemusí uznat jednání za provedené na svůj účet, odmítne-li účinky jednání pro sebe bez zbytečného odkladu poté, co se o obsahu jednání dozvěděl (§ 2457 ObčZ). - Obstará-li komisionář záležitost komitenta za výhodnějších podmínek, než jaké mu komitent určil, náleží prospěch jen komitentovi (§ 2458 ObčZ). - Prodal-li komisionář věc za nižší cenu, než jakou určil komitent, nahradí mu rozdíl v ceně. To neplatí, prokáže-li, že prodej za určenou cenu nemohl být proveden a že prodejem věci odvrátil škodu komitentovi hrozící (§ 2459 odst. 1 ObčZ). - Koupil-li komisionář věc za vyšší cenu, než jakou určil komitent, může komitent odmítnout koupi, jako by se nebyla stala na jeho účet, pokud se mu komisionář zároveň s podáním zprávy o koupi nezavázal zaplatit rozdíl v ceně. Neodmítne-li komitent koupi bez zbytečného odkladu po obdržení zprávy o koupi, platí, že ji schválil (§ 2459 odst. 2 ObčZ). - Nemůže-li komisionář povinnost ze smlouvy splnit sám, použije ke splnění smlouvy jinou osobu. (§ 2462 ObčZ). - Věc svěřená komisionáři k prodeji zůstává ve vlastnictví komitenta, dokud vlastnické právo nenabude třetí osoba (§ 2464 odst. 1 ObčZ). - Na pohledávku ze smlouvy, kterou komisionář pro komitenta uzavřel, se v poměru komitenta ke komisionáři nebo jeho věřiteli hledí jako na komitentovu pohledávku (§ 2464 odst. 2 ObčZ). . - Po dobu, kdy má komisionář u sebe věci převzaté od komitenta nebo pro komitenta, má povinnosti jako skladovatel. Hrozí-li na věci škoda nebo opomene-li komitent s věcí naložit, ač byl k tomu povinen, může komisionář věc prodat (§ 2465 odst. 1 ObčZ). - Neplní-li třetí osoba povinnost ze smlouvy, kterou s ní komisionář uzavřel, vymůže komisionář na účet komitenta splnění této povinnosti. Právo, které tomu odpovídá, může komisionář komitentovi postoupit, pokud s tím komitent souhlasí (§ 2466 ObčZ). . - Nebyla-li výše odměny ujednána, náleží komisionáři odměna přiměřená vykonané činnosti a dosaženému výsledku (§ 2468 ObčZ).. - Spolu s odměnou, nejsou-li v ní již zahrnuty, nahradí komitent komisionáři náklady, které ten při obstarání jeho záležitosti účelně vynaložil, a zprostí komisionáře povinností, které při plnění smlouvy převzal, přičemž platí, že náklady jsou v odměně zahrnuty (§ 2469 odst. 2 ObčZ) © Smlouvy. Praha, 2025, JUDr. Radim Kříž, Ph.D.