Změny závazků • A Kontrolní otázky •Jak lze obecně vymezit změnu závazku? Popište systém institutů změny závazků. •V čem spočívá postoupení pohledávky, včetně toho, kdo s kým jedná a kdo je třetí a vyžaduje se jeho souhlas? Jaké jsou podmínky postoupení pohledávky? •V čem spočívá převzetí dluhu, včetně toho, kdo s kým jedná a kdo je třetí a vyžaduje se jeho souhlas? Které tři skutkové podstaty jsou upraveny pod převzetím dluhu s tím, že nejde o převzetí dluhu? •V čem spočívá přistoupení ke dluhu, včetně toho, kdo s kým jedná a kdo je třetí a vyžaduje se jeho souhlas? A Kontrolní otázky •V čem spočívá převzetí majetku? Za jakých podmínek a v jakém rozsahu nastane tento následek? •V čem spočívá postoupení smlouvy? Jaké jsou jeho podmínky? •V čem spočívá prostá dohoda o změně obsahu závazku a jak se od ní liší novace kumulativní, resp. privativní? Jak se posoudí povaha novace v pochybnostech? •V čem spočívá narovnání? B Které jsou zvláštní druhy postoupení pohledávky •Právní úprava postoupení pohledávky v 1879 a násl. OZ je jednotná. Zvláštní druhy postoupení pohledávky se realizují –buď v jejím rámci, –nebo v rámci jiné úpravy. •V případě tzv. tiché cese věřitel postupuje svou pohledávku postupníkovi, přičemž se dohodnou, že dlužníkovi nebude postoupení (prozatím) oznámeno; do té doby věřitel může vybrat od dlužníka plnění a následně je vydává postupníkovi. –To se řídí úpravou postoupení pohledávky (konkrétně § 1886 odst. 2 OZ). ---Právní úprava postoupení pohledávky v 1879 a násl. OZ je jednotná. Zvláštní druhy postoupení pohledávky se realizují Jednota úpravy postoupení pohledávky v § 1879 a násl. OZ = úprava výslovně neodlišuje zvláštní druhy postoupení pohledávky; ty ale vytváří praxe; potom spadají buď do úpravy postoupení pohledávky, nebo do jiné úpravy. B Které jsou zvláštní druhy postoupení pohledávky •V případě postoupení pohledávky za účelem placení věřitel postupuje svou pohledávku postupníkovi jenž je jeho věřitelem, místo plnění. (Jde tedy o tzv. datio in solutum.) –To se řídí úpravou postoupení pohledávky. •V případě postoupení pohledávky za účelem zajištění věřitel postupuje svou pohledávku postupníkovi, a to „jen“ za účelem zajištění postupníkovy pohledávky vůči tomuto věřiteli nebo třetí osobě. –To se řídí úpravou zajišťovacího převodu práva (§ 2040 a násl. OZ). ***B C Které případy jsou upraveny pod převzetím dluhu s tím, že nejde o převzetí dluhu •Viz: § 1889 a 1891 OZ. –Zde jsou upraveny tři skutkové podstaty, –které mají dvojí povahu (převzetí plnění, nepravé převzetí dluhu). •Skutkové podstaty „převzetí plnění“ (§ 1889): –1. Převezme-li třetí osoba dluh a věřitel k tomu nepřivolí nebo odmítne dát souhlas (věta první), nebo –2. zaváže-li se třetí osoba dlužníkovi, že opatří plnění pro jeho věřitele (věta druhá, tato skutková podstata je základní), –věřiteli vůči třetí osobě nevzniká přímé právo; třetí osoba však musí zařídit, aby dlužník nemusel plnit. ***B ---Základní skutková podstata „Základní skutkovou podstatu převzetí plnění obsahuje až poslední věta komentovaného ustanovení. K převzetí plnění dochází pravidelně na základě smlouvy mezi dlužníkem a třetí osobou (přejímatelem plnění). Jejím nutným obsahem je shora (§ 1889 4) zmíněný závazek třetí osoby zařídit, aby dlužník nemusel plnit věřiteli. Není však vyloučeno, aby smlouvou založený právní vztah měl synallagmatickou povahu, tj. aby stanovil určitou povinnost rovněž dlužníkovi. Záležet bude na kauze smlouvy, jež sice nemusí být výslovně vyjádřena (§ 1791), které je však i zde zapotřebí.“ [DVOŘÁK B. IN HULMÁK A KOL.: OBČANSKÝ ZÁKONÍK V, 2014] C Které případy jsou upraveny pod převzetím dluhu s tím, že nejde o převzetí dluhu •Skutková podstata „nepravého převzetí dluhu“ (§ 1891): –3. Ujedná-li se, že na místo dosavadního dlužníka, jehož dluh se ruší, vstupuje nový dlužník s dluhem ze samostatného právního poměru nebo s povinností plnit jiný předmět, –toto nevyvolá následky převzetí dluhu a posoudí se jako novace. ---Skutková podstata „nepravého převzetí dluhu“ (§ 1891): Úpravu lze obecně vysvětlit; její praktický význam už hůře (viz poznámku doc. Hulmáka ze zápisků z jeho přednášek, že neví, k čemu je to dobré). K obecnému vysvětlení: • Tato skutková podstata vychází ze § 1410. • Jde o situaci, kdy se mění obsah závazku, součástí je i změna dlužníka, přičemž nový dlužník nemá být nástupcem původního. • Otázka je, zda tato situace vyžaduje trojstrannou dohodu (věřitel, původní dlužník, nový dlužník). Podle některých ano [Guričová in Petrov, Výtisk, Beran a kol.: Občanský zákoník, 2017]; podle jiných ne . Příklady •Pan Vorel se rozhodl využít složité situace pana Vrabce, jenž nutně potřebuje částku 100.000 Kč, aby uchránil svého syna před exekucí. Pan Vrabec volné peníze nemá; má sice splatnou pohledávku na částku 450.000 Kč za panem Holubem, ale nedokáže ho přimět k placení. Pan Vorel tedy navrhl panu Vrabcovi, aby mu pohledávku za panem Holubem postoupil za cenu 100.000 Kč. Pan Vrabec tak učinil a následně oznámil panu Holubovi, že jeho novým věřitelem je pan Vorel. Ten záhy nekompromisně vyzval pana Holuba k zaplacení dlužné částky a ten tak učinil. •Úkoly: –Byla pohledávka postoupena platně? –Mělo zaplacení pohledávky účinek splnění dluhu? – • ***D ---Úkoly: ---Byla pohledávka postoupena platně? Odpověď: Nebyla. Odůvodnění: Postoupení pohledávky ve výši 450.000 Kč za cenu 100.000 Kč je, s ohledem na využití situace postupitele, zřejmou lichvou (§ 1796 OZ); ta způsobuje neplatnost postoupení. ---Mělo zaplacení pohledávky účinek splnění dluhu? Odpověď: Mělo. Odůvodnění: Dlužníkovi oznámil postoupení pohledávky původní věřitel. Dlužník tedy nemůže postoupení zkoumat, neví, že je neplatné. Jeho plnění má proto účinek splnění dluhu. Judikatura – NS 29 Odo 606/2003: „je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění závazků dlužníkem postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Za této situace, kdy dlužník není oprávněn dožadovat se prokázání smlouvy o postoupení pohledávky, zaniká jeho závazek splněním postupníkovi i v případě, že smlouva o postoupení pohledávky neexistuje (z jakéhokoli důvodu).“ Příklady •Okolnosti jsou stejné jako v předchozím příkladu až na to, že postoupení pohledávky panu Holubovi nebylo oznámeno panem Vrabcem, ale bylo prokázáno předložením postupní smlouvy panem Vorlem. •Úkoly: –Byla pohledávka postoupena platně? –Mělo zaplacení pohledávky účinek splnění dluhu? ***D ---Úkoly: ---Byla pohledávka postoupena platně? Odpověď: Nebyla. Odůvodnění: Postoupení pohledávky ve výši 450.000 Kč za cenu 100.000 Kč je, s ohledem na využití situace postupitele, zřejmou lichvou (§ 1796 OZ); ta způsobuje neplatnost postoupení. ---Mělo zaplacení pohledávky účinek splnění dluhu? Odpověď: Nemělo. Odůvodnění: Dlužníkovi prokázal postoupení pohledávky nový věřitel. Lze dovodit, že z předložené postupní smlouvy dlužník mohl poznat lichvu, tedy mohl poznat, že postupní smlouva je neplatná, a postupník se tudíž nestal novým věřitelem. Judikatura – NS 29 Odo 606/2003: „je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění závazků dlužníkem postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Za této situace, kdy dlužník není oprávněn dožadovat se prokázání smlouvy o postoupení pohledávky, zaniká jeho závazek splněním postupníkovi i v případě, že smlouva o postoupení pohledávky neexistuje (z jakéhokoli důvodu).“ Příklady •Pan Kopeček pojal podezření, že jeho dlužník, pan Loučka, bude mít potíže se splněním svého dluhu. Pan Loučka totiž nějakou dobu nebyl k zastižení; poté za něho ale začala komunikovat jeho přítelkyně, slečna Potůčková, která se nabídla, že dluh převezme. Pan Kopeček tedy o tom se slečnou Potůčkovou sepsal jednoduchou smlouvu; na ni o několik dní později připsal svůj souhlas i pan Loučka. Když ale pan Kopeček později vyzval slečnu Potůčkovou ke splnění dluhu, odmítla ho s tím, že nedošlo k platnému převzetí dluhu, neboť to podle občanského zákoníku nespočívá v dohodě mezi věřitelem a přejímatelem; na okraj poznamenala, že se s panem Loučkou nedávno rozešla. •Úkol: Je slečna Potůčková povinna splnit dluh? ***D ---Úkol: Je slečna Potůčková povinna splnit dluh? Odpověď: Je povinna. Odůvodnění: Slečna Potůčková má pravdu, že převzetí dluhu podle OZ nespočívá v dohodě mezi věřitelem a přejímatelem; dohodu uzavírá dosavadní dlužník s přejímatelem a k tomu se vyžaduje souhlas věřitele (§ 1888 odst. 1 OZ). To je však splněno i v daném případě, jen v jiném pořadí. Slečna Potůčková proto převzala dluh a je povinna ho splnit. Okolnost, že se s dlužníkem rozešla, nemá na uvedené vliv. Příklady •Pan Skála se písemně zaručil za dluh pana Balvana; věřitel ručení přijal a to platně vzniklo. Poté se však pan Skála dostal do finančních potíží, a tak přemluvil svého známého, pana Horu, aby ručení převzal. Takto se dohodli ústně s tím, že „si to ještě potvrdí písemně“; u ústní dohody byl i věřitel, který s ní vyjádřil ústně souhlas. Krátce nato ale pan Hora všem zúčastněným poslal e-mail, že si to rozmyslel, že ústní jednání k převzetí ručení nestačí a že písemně nedá nikomu nic. •Úkol: Došlo k převzetí ručení? ***D ---Úkol: Došlo k převzetí ručení? Odpověď: Nedošlo. Odůvodnění: Převzetí ručení je obecně možné; použije se úprava převzetí dluhu (§ 1888 an. OZ). Ručitelské prohlášení ale vyžaduje ze zákona písemnou formu (§ 2018 odst. 2 OZ); potom je třeba řešit formu převzetí ručení. Podle § 574 právní jednání, jehož písemnou formu předepisuje zákon, lze změnit zase jen písemně. Ustanovení se týká jen změn obsahu; zde jde o změnu subjektů. Přesto ale lze dovodit, že minimálně projev nového ručitele vyžaduje písemnou formu. Argumenty jsou dva: 1. nový ručitel bude mít stejné postavení jako předchozí, takže by pro jeho ručení měly platit i stejné formální podmínky (Petrov a kol.), 2. Literatura: Banyaiová píše, že 574 OZ, o změně, platí a fortiori i pro zrušení. Takže když platí pro obsah, neměl by podobnou logikou platit i pro subjekty?