MOOT COURT CASE

„KOLLERTON GROUP a.s. v. Finanční arbitr – Správa obchodní korporace v úpadku, statutární
odpovědnost, preventivní restrukturalizace a povinnosti při poskytování finančních služeb“


1. Skutkový základ

1.1 Obecné pozadí

1.1 Obecné pozadí – verze rozšířená a vtipnější

KOLLERTON GROUP a.s. („KOLLERTON“) je česká akciová společnost registrovaná v roce 2015, známá mezi
místními investory spíše jako „ta firma, co slibuje zázračné výnosy a kávu zdarma na každém
webináři“. Primární podnikatelská činnost KOLLERTONU spočívala v provozování digitální platformy
K-Invest, prostřednictvím níž společnost zprostředkovávala investiční nástroje menším, převážně
neprofesionálním investorům, kteří si ještě pletli ETF s energetickými tyčinkami.

KOLLERTON nemá povolení ČNB jako obchodník s cennými papíry, nicméně tvrdí, že všechny poskytované
služby spadají pod výjimku „pouze technická podpora“ (tzv. „execution-only“ model), což v jejich
interní terminologii znamená: „klikněte sem, my jen stiskneme tlačítko, žádné ruce v peněženkách
zákazníků“.

V letech 2023–2024 se společnost rozhodla expandovat do oblasti tokenizovaných investičních
certifikátů, jejichž konstrukce byla tak komplikovaná, že ani účetní nerozuměli, zda jde o směs
investičních tokenů, spotových certifikátů, nebo tajného receptu na italské tiramisu. Tyto
certifikáty byly veřejnosti nabízeny jako „absolutně bezrizikové“, „zajištěné firemními aktivy“, a
s garantovaným ročním výnosem 8–12 %, což dle vnitřní logiky KOLLERTONU znamenalo: „tak vysoké, že
se snad ČNB nebude ptát, proč se to děje“.

Marketingová strategie společnosti zahrnovala agresivní kampaně s hesly typu „Investujte dnes,
bohatství zítra!“ a „Tokeny s chutí úspěchu – 100% bezpečné a 8–12 % garantováno!“, doplněné o
ilustrace šťastných investorů v županech u bazénů, což některým potenciálním klientům připomínalo
spíše nabídku do reality show než investiční produkt.

Interně v KOLLERTONU se mezi představenstvem tradovalo heslo: „Pokud to nezvládneme, alespoň bude
zábava při auditorovi“, přičemž auditor se bohužel během několika posledních účetních období
opravdu začal smát méně než dříve a více zapisoval poznámky do výkazu.

1.2 Nástup hrozící insolvence

V průběhu roku 2024 začala společnost čelit výrazným finančním problémům. Hlavní příčiny:
 1. nerealizované investice do dvou developerských projektů, jejichž stavební povolení nebyla
vydána;
 2. odchod klíčových zákazníků po sérii negativních mediálních článků;
 3. vyšetřovací úkony ČNB, která měla podezření, že KOLLERTON poskytuje investiční služby bez
oprávnění.

Výsledkem byl výrazný propad provozních příjmů o více než 60 % a vznik závazků po splatnosti vůči
cca 1 200 investorům (držitelům certifikátů) v objemu 980 milionů Kč.

1.3 Chování statutárního orgánu

Představenstvo KOLLERTONU, tvořené předsedou Mgr. Martinem Novákem a dvěma členy, přistoupilo v
říjnu 2024 k následujícím krokům:
  * zadrželo zveřejnění výroční zprávy, která obsahovala upozornění auditora na hrozící úpadek (ZOK
§ 40);
  * proplácelo vybrané pohledávky spřáteleným společnostem, které představenstvo označilo za
„strategické partnery“;
  * podniklo další marketingovou kampaň slibující „garantované výnosy“ z certifikátů;
  * nezahájilo jednání s věřiteli ani preventivní restrukturalizaci, ačkoli bylo zřejmé, že
pokračování podnikání bez restrukturalizačního plánu je dlouhodobě nemožné.

Jedna z minoritních investorek, Ing. Andrea Vorlová, podala na KOLLERTON návrh k finančnímu
arbitrovi podle § 1 odst. 1 písm. d) zákona o finančním arbitrovi, neboť se domnívala, že
společnost poskytla nelegální investiční službu a porušila povinnost informovat o rizicích.

1.4 Zahájení insolvenčního řízení

Dne 18. ledna 2025 byl na základě návrhu dvou věřitelů zahájen insolvenční proces. KOLLERTON se
návrhu jednáním nebránil, avšak představenstvo vydalo veřejné prohlášení, že „společnost není v
úpadku, jde o přechodnou nelikvidnost“.

Insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Pavla Konečná.

Správkyně po dvou měsících zjistila, že:
  * společnost vyplatila věřitele-spřízněné osoby (např. společnost NEWALIS s.r.o., kde je
jednatelkou manželka předsedy představenstva), čímž došlo k porušení zásady rovného uspokojení
věřitelů;
  * představenstvo převzalo nový úvěr 70 milionů Kč za nepřiměřených podmínek, a to pouze 3 týdny
před zahájením insolvenčního řízení;
  * vedení společnosti nevedlo účetnictví řádně, některé účetní knihy byly vedeny souběžně s
„interní tabulkou“ vedenou asistentkou představenstva.

1.5 Přerušení řízení u finančního arbitra

Když insolvenční správkyně zjistila, že byla zahájena řízení u finančního arbitra (celkem 230
návrhů zákazníků), podala návrh na přerušení těchto řízení s odůvodněním, že:
  * finanční arbitr nemá pravomoc rozhodovat o pohledávkách, které mají povahu investičních
nástrojů,
  * řízení by narušila zásadu koncentrace pohledávek v insolvenčním řízení,
  * pokračování řízení by vytvářelo potenciální nerovnost mezi věřiteli, neboť některým by finanční
arbitr přiznal nároky dříve, než ostatním.

Finanční arbitr řízení nepřerušil a pokračoval alespoň v řízení paní Vorlové.


2. Sporné otázky pro moot court

2.1 Otázka pravomoci finančního arbitra

Je finanční arbitr oprávněn rozhodovat spor mezi investorem a KOLLERTONEM, pokud společnost nebyla
licencovaným subjektem a pokud byla nabídka „tokenizovaných certifikátů“ právně nejasná?
Může arbitr zasahovat, i když jde o subjekt v insolvenčním řízení?

2.2 Povinnosti představenstva při hrozícím úpadku (§ 40 ZOK)

Posoudí se:
  * zda představenstvo mělo objektivní povinnost jednat s péčí řádného hospodáře,
  * zda porušilo bilanční testy a test insolvence,
  * zda mělo požádat o preventivní restrukturalizaci podle zákona č. 284/2023 Sb.

2.3 Odpovědnost statutárního orgánu (§ 66 ZOK)

Je možné, že členové představenstva odpovídají za škodu nebo újmu způsobenou věřitelům?

Zejména:
  * povinnost jednat s péčí řádného hospodáře,
  * povinnost jednat za účelem odvrácení úpadku,
  * povinnost minimalizovat dopady úpadku po jeho vzniku.

2.4 Platnost a účinky marketingové kampaně

Společnost uváděla:
  * „garantovaný výnos“
  * „naprostou bezpečnost investic“
  * „zajištění firemními aktivy“

Týmy mají posoudit:
  * zda šlo o klamavé jednání,
  * zda se jedná o investiční službu,
  * zda KOLLERTON porušil povinnosti podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu či ochrany
spotřebitele.

2.5 Přerušení řízení před finančním arbitrem

Je insolvenční správkyně oprávněna žádat o přerušení řízení před finančním arbitrem?
Má rozhodnutí finančního arbitra za trvání insolvence dopad na majetkovou podstatu?
Může být vykonatelné rozhodnutí arbitra přihlášeno jako pohledávka?

2.6 Opatření představenstva těsně před vyhlášením úpadku

Hodnotí se:
  * převzetí nevýhodného úvěru,
  * selektivní vyplácení spřízněných věřitelů,
  * zadržení účetních knih.

Je možné aplikovat:
  * odpovědnost podle § 62–66 ZOK,
  * diskvalifikaci členů orgánů,
  * neúčinnost právních jednání v insolvenčním řízení.


3. Úkoly pro jednotlivé strany

Tým A – žalobce / navrhovatel / investorka Vorlová

Má za úkol dokázat:
 1. finanční arbitr má pravomoc, protože KOLLERTON fakticky poskytoval investiční službu;
 2. společnost porušila informační povinnosti a jednala klamavě;
 3. statutáři měli povinnost zahájit preventivní restrukturalizaci;
 4. jednání společnosti zakládá odpovědnost za škodu a pohledávky investorů mají být uznány;
 5. insolvenční správkyně nemůže blokovat řízení před finančním arbitrem.

Tým B – žalovaný / KOLLERTON + insolvenční správkyně

Má za úkol dokázat:
 1. finanční arbitr nemá pravomoc, protože šlo o „technické zprostředkování“;
 2. investiční certifikáty nejsou investičními nástroji podle ZPKT;
 3. marketingové materiály byly pouze „obchodním sdělením“;
 4. představenstvo jednalo v dobré víře, že situace je dočasná;
 5. řízení před finančním arbitrem má být přerušeno, protože by narušilo princip rovného uspokojení
věřitelů.


4. Zadání pro moot court

Obě strany musí:
  * připravit právní argumentaci k procesní i meritorní rovině sporu;
  * vyložit rozsah pravomoci finančního arbitra;
  * posoudit limity působnosti insolvenčního správce;
  * vyhodnotit odpovědnost statutárních orgánů korporace;
  * aplikovat české i evropské právo včetně směrnice 2019/1023;
  * pracovat s judikaturou SDEU (např. C-253/19 Novo Banco), NS a VS ČR.

Každý tým předloží:
  * Návrh na rozhodnutí,
  * právní rozbor,
  * rekapitulaci skutkového stavu,
  * výčet navrhovaných důkazů,
  * závěrečný návrh.