PODKLAD PRO PŘEDMĚT ÚVOD DO PRÁVNÍHO ŘÁDU A SYSTÉMU PRÁVA CEVRO, vysoká škola 9. přednáška Základy občanského práva procesního (pojem, předmět, prameny, systém, zásady). Soustava soudů v České republice. Občanské soudní řízení a jeho základní průběh. ZÁKLADY OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO (POJEM, PŘEDMĚT, PRAMENY, SYSTÉM, ZÁSADY) Pojem občanského práva procesního: - občanské právo procesní můžeme označit jako postup rozhodujícího orgánu (soudu nebo rozhodců), účastníků řízení a dalších zúčastněných subjektů při projednávání a rozhodování soukromoprávních sporů a jiných právních věcí, - občanské právo procesní slouží k ochraně práv, které přiznává právo hmotné, Předmět občanského práva procesního: - v obecném smyslu lze uvést, že předmětem občanského práva procesního je civilní proces, tedy právní normy upravující závazný postup soudů či jiných k tomu oprávněných orgánů při řešení sporů a poskytování ochrany ohroženým a porušeným subjektivním právům a jiným zákony chráněným zájmům účastníků řízení, stanoví jaké jsou jejich vztahy k sobě navzájem i k jiným osobám zúčastněným na řízení, a dále jaké jsou povinnosti těchto subjektů, - stanovením procesních pravidel je tak umožněno, aby procesní strany věděly, jak mají v řízení postupovat, jaké procesní úkony mohou v řízení činit a jaké právní důsledky plynou z jejich jednání nebo nejednání v rámci řízení, čímž je založena jejich právní jistota, přičemž na druhé straně soudy prostřednictvím těchto závazných pravidel mohou snáze dospívat k řešení sporů a současně jsou jimi omezovány, což zabraňuje zneužití soudní moci, - civilní proces je jednou ze tří základních forem řízení u soudu, dalšími formami kromě civilního procesu jsou trestní řízení a soudní řízení správní, Prameny právní úpravy občanského práva procesního: - Ústava České republiky, tj. ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů - obsahuje v hlavě čtvrté některé ze zásad výkonu soudní moci, - Listina základních práv a svobod, přijatá usnesením předsednictva ČNR č. 2 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů [v hlavě páté zakotvuje v čl. 36 právo na soudní a jinou právní ochranu, právo na spravedlivý proces, čl. 37–40 pak obsahuje některé ze zásad civilního procesu)], - zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (OSŘ) - nejvýznamnější pramen českého občanského práva procesního, - zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních - upravuje tzv. nesporná řízení (např. o podpůrných opatřeních a ve věcech svéprávnosti, o pozůstalosti, o úschovách, o umoření listin, ve věcech kapitálového trhu, ve věcech osvojení, ve věcech manželských a partnerských, o určení a popření otcovství, o přivolení k zásahu do integrity). - zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících, státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů – obsahuje normy reglementující soudní soustavu, organizaci soudů, pravomoc a příslušnost, - zák. č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů – obsahuje normy upravující kárnou odpovědnost soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, kárnou odpovědnost státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce a kárnou odpovědnost soudního exekutora za kárné provinění, případně kárný delikt nebo závažný kárný delikt a normy upravující způsobilost soudce a způsobilost státního zástupce vykonávat svou funkci, - zák. č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém, - zák. č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů – reguluje postavení a oprávnění vyšších soudních úředníků v soudním řízení, - zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů – upravuje poplatky za řízení ve věci exekuce a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů – upravuje nucený výkon rozhodnutí, prováděný soudními exekutory, jakožto samostatným povoláním, - zák. č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, - zák. č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ve znění pozdějších předpisů – řeší kompetenční spory mezi Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem, - zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů – obsahuje normy upravující rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy rozhodčí komisí spolku podle občanského zákoníku a výkon rozhodčích nálezů, - zák. č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci) – obsahuje normy upravující výkon a účinky mediace prováděné zapsanými mediátory, - zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), - zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, - zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, Prameny právní úpravy s mezinárodním prvkem: - mezinárodní smlouvy, - Úmluva o civilním řízení – publikovaná jako vyhláška MZV č. 72/1966 Sb. o Úmluvě o civilním řízení, - Úmluva o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních - publikovaná jako vyhláška MZV č. 129/1976 Sb. o Úmluvě o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních, Prameny evropského práva: Evropské právo civilního procesu je upraveno předpisy sekundárního práva EU: - tyto předpisy sekundárního práva jsou po přijetí Lisabonské smlouvy, která zrušila pilířovou strukturu EU, přijímány na zákl. čl. 81 SFEU, dřívější čl. 65 SES, Evropským parlamentem a Radou řádným legislativním postupem, - v oblasti evropského práva civilního procesu převažují zejména nařízení, - pod evropské právo procesní lze zahrnout 3 okruhy právních norem práva evropských společenství, jimiž jsou: a) normy upravující pravomoc, resp. tzv. mezinárodní příslušnost civilních soudů určitého členského státu EU v přeshraničních sporech, jakož i normy upravující uznání a výkon cizích soudních a dalších rozhodnutí vydaných v jiných členských státech EU - např. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), b) normy upravující civilní řízení ve zvláštních případech s přeshraničním prvkem - např. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 z 12.12. 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu – zavádí se tím evropský platební rozkaz, c) normy upravující spolupráci soudů členských států EU - např. Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 z 28.05. 2001, o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, - dále jsou pramenem práva směrnice EU, - např. Směrnice Rady č. 2003/8/ES z 27.01. 2003, o zpřístupnění spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech – stanovuje minimální pravidla pro právní pomoc v těchto sporech, která byla implementována do našeho právního řádu zák.č. 629/2004 Sb., o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie, - Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/52/ES ze dne 21.05. 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech („směrnice o mediaci“). Občanskoprávní spory je možno řešit: (i) v občanském soudním řízení (tzv. civilní proces), (ii) v rozhodčím řízení (tzv. arbitráž), (iii) za pomoci alternativních řešení sporů (ADR – alternative dispute resolution). Druhy civilního procesu (občanského soudního řízení): a) řízení nalézací, b) řízení vykonávací (či exekuční) – u ba) soudu podle části šesté OSŘ), bb) před exekutorem (podle exekučního řádu) c) řízení insolvenční, d) řízení zajišťovací, e) řízení rozhodčí. Tato řízení mohu probíhat: - za sebou – vykonávací řízení navazuje na nalézací řízení, - alternativně – nalézací a rozhodčí řízení, - doplňkově – řízení zajišťovací ve vztahu k řízení nalézacím. Ad a) Řízení nalézací - nalézací řízení vede k tzv. nalézání práva, tj. buď deklaruje, co právem je, nebo konstituuje nový hmotněprávní vztah, - samotný výkon soudem přiznaného práva již není součástí tohoto řízení, - nalézací řízení se dále rozlišuje na řízení (rozlišení z hlediska zásad civilního procesu a z hlediska toho, kdo nese odpovědnost za zjištění sutkového stavu – zda soud, či účastníci řízené): (i) sporná – řeší reálný rozpor mezi zájmy hmotněprávními – reparační funkce sporného řízení, - rozhodnutí deklaratorní povahy, - zásada dispoziční (návrhové), - zásada projednací – zjištění skutkového stavu - účastníci řízení, - žalobce x žalovaný (minimálně 2 účastníci řízení), - lze se dohodnout mimosoudně, - typicky sporné řízení: a) žaloba na úhradu služné částky, b) žaloba na vyklizení nebytových prostor, (ii) nesporná – neřeší se rozpor mezi zájmy hmotněprávními, má spíše preventivní funkci, má postavit právní vztahy na pevný základ a předcházet sporům, přičemž řízení nesporná v zákoně výslovně vymezena nejsou – jedná se však o většinu řízení uvedených v zákoně o zvláštních řízeních soudních, nicméně platí, že ne všechna řízení upravená zákonem o zvláštních řízeních soudních jsou nesporné povahy – např. řízení ve věcech rodinných a partnerských je stále povahou řízením sporným, ale vzhledem k příbuznosti s ostatními řízeními upravenými v zákoně o zvláštních řízeních soudních bylo zařazeno mezi řízení ve věcech rodiněprávních,- rozhodnutí konstitutivní povahy, - zásada oficiaility, - zásada vyšetřovací (inkviziční) – zjištění skutkového stavu - soud, - navrhovatel x ten, o jejich právech a povinnostech má být jednání, popř. navrhovatel a ten, kdo je za účastníka řízení označen zákonem (další účastník - nelze přistoupit do řízení), - nelze se dohodnout mimosoudně, - typicky nesporné řízení: a) řízení o pozůstalosti, b) řízení o úschovách či řízení o umoření listin. Ad b) Řízení vykonávací (či exekuční) - v případě, že nedojde ke splnění povinnosti, která byla uložena rozhodnutím, může dojít k prosazení povinnosti k plnění pomocí donucujících prostředků státní moci nebo alespoň pod její kontrolou, - ve většině případů je samotné rozhodnutí o zahájení vykonávacího řízení v dispozici oprávněného. - vykonávací řízení v žádném případě není další fází nalézacího řízení, - rozlišuje se výkon rozhodnutí soudem podle části šesté OSŘ a výkon rozhodnutí soudními exekutory podle exekučního řádu. Ad c) Řízení insolvenční - insolvenční řízení upravuje různé způsoby řešení úpadku dlužníka, - zahrnuje prvky nalézacího i vykonávacího řízení: cílem je majetkové uspořádání poměrů mezi více subjekty, přičemž toto uspořádání se posléze ve stejném řízení realizuje, - úprava je provedena zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Ad d) Řízení zajišťovací - cílem zajišťovacího řízení je dosáhnout smírného řešení sporu před zahájením řízení ve věci samé, - do zajišťovacího řízení jsou zahrnuta předběžná opatření (obecná a zvláštní – ve věcech nezletilých dětí, domácího násilí), prétorský smír (smírčí řízení), určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, zajištění důkazů, zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech a zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech (která jsou v českém civilním procesu nesprávně řazena mezi způsoby výkonu rozhodnutí) a ochrana pokojného stavu (dnes však v rámci správního řízení), Ad e) Řízení rozhodčí - rozhodčí řízení je jeden ze způsobů alternativního řešení sporů, - na základě rozhodčí smlouvy je odňata pravomoc soudu a založena pravomoc rozhodce, - soud má pomocnou a kontrolní funkci, - rozhodčí řízení je upraveno zvláštním zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Zásady civilního procesu Ústavní zásady soudního procesu: - zásada rovnosti účastníků řízení před soudem: – právo uplatnit veškerá procesní práva, - je zaručena Ústavou, - soud vystupuje ve funkci představitele státu a personifikace zákona, - všichni ostatní účastníci nejsou oprávněni proces řídit ani v něm rozhodovat, - všichni účastníci řízení ale mají, ať je jejich zájem na výsledku sporu jakýkoliv, vůči soudu jako orgánu řídícímu průběh procesu a v něm rozhodujícímu, stejná práva a povinnosti, - zásada ústnosti: – podkladem pro rozhodnutí je zpravidla pouze to, co vyšlo najevo během ústního jednání – výjimky: žaloba, vyjádření k žalobě, opravný prostředek, vzájemná žaloba – zásadně písemná podání, - zásada přímosti: – přímé je řízení pouze tehdy, pokud je podkladem pro rozhodnutí jen to, co se před soudem odehrálo → výjimka: dožádání – z ekonomických důvodů: výslech svědka, ohledání věci či místa. - zásada veřejnosti: - zásadou veřejnosti se rozumí přístupnost jednání pro každou osobu, která se chce jednání zúčastnit jako divák, - u civilního procesu není příliš obvyklá účast obecenstva (na rozdíl od trestního procesu), ale zásada, že jednání je v kterémkoliv okamžiku přístupné veřejnosti, je zachována, - výjimkou z této zásady, jež stanoví zákon, jsou situace, kdy se projednává předmět obchodního tajemství, utajované informace, kdy to vyžaduje důležitý zájem účastníka nebo mravnost, - soud může z jednání vykázat takové osoby, které průběh jednání narušují, - rozsudek se vždy vyhlašuje veřejně, tedy bez jakéhokoli omezení účasti veřejnosti. - zásada rychlosti a hospodárnosti: - touto zásadou je snaha rozhodovat co nejrychleji a nejlevněji. - zásada nezávislosti a nestrannosti: - nestrannost soudu → podjatost soudce a vyloučení soudce. Odvětvové zásady soudního procesu: - zásada dispoziční: - zásada dispoziční je principem kontradiktorním k zásadě oficialiuty, - její podstatou je svěření iniciativy v procesu účastníkům, což ji odlišuje od principu oficiality postaveném na soudním primátu procesní iniciativy, - dispozice může spočívat v dispozici s řízením nebo v dispozici s předmětem řízení, - je typická pro sporné řízení. - zásada projednací: - zásada projednací je základní zásadou sporného řízení, - tato zásada znamená, že soud přihlíží pouze k tomu, co mu sporné procesní strany přednesly a k těm důkazům, které mu o svých tvrzeních nabídly, - za výsledek sporu, tedy úspěch anebo neúspěch nenese odpovědnost soud, ale účastník řízení, - opakem je zásada vyšetřovací, - významnou roli hrají procesní instituty: povinnost tvrzení a povinnost důkazná a s nimi břemeno tvrzení a břemeno důkazní, - účastník domáhající se ochrany je povinen uvést rozhodné skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání pod následkem prohry sporu, následek vyplývá z toho, že se soud nedozví určitou rozhodující skutečnost nebo se jí dozví, ale nebude prokázána. - zásada volného hodnocení důkazů: - zásada volného hodnocení důkazů znamená, že soudci není uloženo, jaký stupeň věrohodnosti (důkazní sílu) má přiznat jednotlivým důkazním prostředkům, - na této zásadě je založeno i naše civilní právo (§ 132 OSŘ), - v případě, že jsou stanovena přesná pravidla, podle nichž má soud postupovat, hovoříme o tzv. zákonné teorii důkazní. - zásada arbitrárního pořádku (jednotnosti řízení): - zásada arbitrárního pořádku se uplatňuje i v českém civilním procesu, avšak s převažujícími prvky zásady legálního pořádku, - tato zásada znamená, že zákon nepředepisuje žádná zvláštní období či úseky řízení, které je považováno za jeden celek, - soud sám určuje podle svého uvážení, zda a kdy který úkon vykoná, kdy a které důkazy provede, kdy lze považovat věc zralou pro vydání rozhodnutí, - aplikace koncentrace, kdy účastník ve sporných řízeních musí předkládat důkazy do určitého okamžiku (zásada koncentrace řízení), není prolomením této zásady, ale snahou o zabránění neúměrného prodlužování soudního řízení. - zásada vyšetřovací (vyhledávací, inkviziční): - zásada vyšetřovací se uplatňuje především v tzv. nesporném řízení (ale také v některých zákonem vyjmenovaných sporných řízeních), kde jde zpravidla o veřejný zájem, o otázky, na nichž je zainteresován stát a celá společnost, a z tohoto důvodu musí zde i soud nést odpovědnost za shromáždění všech potřebných důkazů tak, aby v posuzované věci byl skutkový stav zjištěn co nejúplněji a věc mohla být rozhodnuta spravedlivě a v souladu se zákonem, - zásada vyšetřovací nevylučuje povinnost účastníků uvádět rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy, ale nespojuje tuto povinnost s procesními břemeny. - zásada materiální a formální pravdy: - zásada materiální pravdy znamená zjištění skutkového stavu - soudu se v OSŘ ukládá, aby pravý stav věcí zjistil co možná nejpřesněji, což je promítnutí principu materiální pravdy, - zásada formální pravdy – ztělesněna v rozsudku pro uznání (§ 153a OSŘ) a rozsudku pro zmeškání (§ 153b OSŘ). SOUSTAVA SOUDŮ V ČESKÉ REPUBLICE: - předmětem činnosti soudů je výkon jejich pravomoci (§ 7 OSŘ), - nestanoví-li OSŘ jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1 OSŘ), - krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně (§ 9 odst. 2 OSŘ) a) ve sporech o vzájemné vypořádání úhrady přeplatku na dávce důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi a ve sporech o vzájemné vypořádání regresní náhrady zaplacené v důsledku vzniku nároku na dávku nemocenského pojištění, b) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky, c) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky, d) ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy, e) ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci, f) ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace, g) ve sporech vyplývajících z práva duševního vlastnictví, h) ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním nebo nedovoleným omezením soutěže, i) ve věcech ochrany názvu a pověsti právnické osoby, j) ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se investičních nástrojů a cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, i když se nejedná o investiční nástroje, k) ve sporech z obchodů na komoditní burze, l) ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých, s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb, m) ve sporech z přeměn právnických osob, n) ve sporech z nakládání s obchodním závodem nebo jeho částí, o) ve sporech ze smluv na stavební práce, které jsou nadlimitními veřejnými zakázkami, včetně dodávek nezbytných k provedení těchto smluv, p) ve věcech zákonného ručení při porušení péče řádného hospodáře, q) ve sporech vyplývajících z úpravy podnikatelských seskupení, r) ve sporech o zajištění pohledávek věřitelů při snížení základního kapitálu obchodních společností nebo při snížení základního členského vkladu družstev, - Nejvyšší soud České republiky rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis (§ 9 odst. 3 OSŘ), - k projednání žaloby podle § 91a OSŘ (což jsou žaloby proti účastníkům řízení ve věci činění si nároku zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami) jsou příslušné v prvním stupni okresní nebo krajské soudy podle toho, u kterého z těchto soudů probíhá v prvním stupni řízení o věci nebo právu, na něž si žalobce činí nárok (§ 9a OSŘ), - krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů (§ 10 odst. 1 OSŘ), - o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud (§ 10 odst. 2 OSŘ), - o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud (§ 10a OSŘ), Příslušnost soudů: - určuje se, konkrétní soud, který je oprávněn rozhodovat: (i) věcná – který z článků soudní soustavy bude rozhodovat, (ii) funkční – jaké články budou postupně věc projednávat jednu a tutéž věc v jednotlivých instancích, (iii) místní – obecný soud žalovaného (§ 84, § 85 odst. 1 OSŘ, dále § 85 odst. 2 - § 89 OSŘ), - někdy fakultativní → dohoda podnikatelů na místní příslušnosti (§ 89a OSŘ), - převážně výlučná místní příslušnost (§ 85 - § 88 OSŘ), Soudní soustava: Nejvyšší a vrchní soudy: - Nejvyšší soud, - Nejvyšší správní soud, - Vrchní soud v Praze, - Vrchní soud v Olomouci, Krajské a okresní soudy: - Městský soud v Praze, - Obvodní soud pro Prahu 1, - Obvodní soud pro Prahu 2, - Obvodní soud pro Prahu 3, - Obvodní soud pro Prahu 4, - Obvodní soud pro Prahu 5, - Obvodní soud pro Prahu 6, - Obvodní soud pro Prahu 7, - Obvodní soud pro Prahu 8, - Obvodní soud pro Prahu 9, - Obvodní soud pro Prahu 10, - Krajský soud v Praze, - Okresní soud v Benešově, - Okresní soud v Berouně, - Okresní soud v Kladně, - Okresní soud v Kolíně, - Okresní soud v Kutné Hoře, - Okresní soud v Mělníku, - Okresní soud v Mladé Boleslavi, - Okresní soud v Nymburku, - Okresní soud Praha - východ, - Okresní soud Praha - západ, - Okresní soud v Příbrami, - Okresní soud v Rakovníku, - Krajský soud v Českých Budějovicích, - Okresní soud v Českých Budějovicích, - Okresní soud v Jindřichově Hradci, - Okresní soud v Pelhřimově, - Okresní soud v Písku, - Okresní soud v Prachaticích, - Okresní soud ve Strakonicích, - Okresní soud v Táboře, - Krajský soud v Plzni, - Okresní soud v Domažlicích, - Okresní soud v Chebu, - Okresní soud v Karlových Varech, - Okresní soud v Klatovech, - Okresní soud Plzeň - jih, - Okresní soud Plzeň - město, - Okresní soud Plzeň - sever, - Okresní soud v Rokycanech, - Okresní soud v Sokolově, - Okresní soud v Tachově, - Krajský soud v Ústí nad Labem, - Okresní soud v České Lípě, - Okresní soud v Děčíně, - Okresní soud v Chomutově, - Okresní soud v Jablonci nad Nisou, - Okresní soud v Liberci, - Okresní soud v Litoměřicích, - Okresní soud v Lounech, - Okresní soud v Mostě, - Okresní soud v Teplicích, - Okresní soud v Ústí nad Labem, - Krajský soud v Hradci Králové, - Okresní soud v Havlíčkově Brodu, - Okresní soud v Hradci Králové, - Okresní soud v Chrudimi, - Okresní soud v Jičíně, - Okresní soud v Náchodu, - Okresní soud v Pardubicích, - Okresní soud v Rychnovu nad Kněžnou, - Okresní soud v Náchodu, - Okresní soud v Semilech, - Okresní soud ve Svitavách, - Okresní soud v Trutnově, - Okresní soud v Ústí nad Orlicích, - Krajský soud v Brně, - Okresní soud v Blansku, - Městský soud v Brně, - Okresní soud Brno venkov, - Okresní soud v Břeclavi, - Okresní soud v Hodoníně, - Okresní soud v Jihlavě, - Okresní soud v Kroměříži, - Okresní soud v Prostějově, - Okresní soud v Třebíči, - Okresní soud v Uherské Hradiště, - Okresní soud ve Vyškově, - Okresní soud ve Zlíně, - Okresní soud ve Znojmě, - Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, - Krajský soud v Ostravě, - Okresní soud v Bruntálu, - Okresní soud ve Frýdku-Místku, - Okresní soud v Jeseníku, - Okresní soud v Karviné, - Okresní soud v Novém Jičíně, - Okresní soud v Olomouci, - Okresní soud v Opavě, - Okresní soud v Ostravě, - Okresní soud v Přerově, - Okresní soud v Šumperku, - Okresní soud ve Vsetíně. OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ A JEHO ZÁKLADNÍ PRŮBĚH: Subjekty řízení: - jedná se o ty subjekty, které ovlivňují proces, a které mají procesní práva a povinnosti: - soud x účastníci řízení, někdy státní zastupitelství, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (kde je doložitelný zájem státu). Účastníci řízení: žalobce (navrhovatel) x žalovaný (odpůrce) - něco jiného je věcná legitimace → zda žalobci svědčí hmotněprávní nárok (nositel práv a povinností vyplývajících z hmotného práva), Procesní subjektivita: - způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo podle hmotného práva má právní osobnost, jinak ten, komu ji zákon přiznává (procesněprávní subjektivita splývá s hmotněprávní subjektivitou), - má ji fyzická osoba i právnická osoba, včetně státu, - způsobilost samostatně jednat před soudem (tzv. procesní způsobilost) → způsobilost vykonávat v řízení práva a povinnosti → když ji nemá, musí být v řízení zastoupen, Podmínky řízení (§ 103 OSŘ): - aby mohlo řízení pokračovat, - zabývá se jimi soud z úřední povinnosti, Nedostatky podmínek řízení: (i) odstranitelné – nedostatek místní, věcné a funkční příslušnosti, nedostatek plné moci, nedostatek procesní způsobilosti, (ii) neodstranitelné – nelze je odstranit, jsou neodstranitelné, Podmínky řízení na straně soudu: - pravomoc soudu a příslušnost soudu – věcná, místní a funkční – nevede k zastavení řízení, ale k postoupení věci příslušnému soudu, Podmínky řízení na straně účastníků: - způsobilost být účastníkem řízení, která musí být dána u každého z účastníků řízení, - způsobilost samostatně jednat před soudem, Negativní podmínky řízení: - překážka zahájeného řízení (překážka litispendence) – uvedena v § 83 OSŘ, - překážka věci rozsouzené (překážka rei iudicatae), Rozhodování v prvním stupni (§ 79 až § 200aa OSŘ): - zahájení řízení sporného – žaloba: - nutno mít nezbytné náležitosti (§ 79 odst. 1 OSŘ a § 42 odst. 4 OSŘ) - Žaloba na plnění (§ 79 OSŘ) x žaloba na určení (§ 80 OSŘ) deklaratorní povaha x konstitutivní povaha reparační charakter postavuje najisto právní stav, preventivní charakter, Právotvorné žaloby: - žaloby na založení, změnu nebo zrušení právního vztahu → žalobce se domáhá založení, změny či zrušení právního vztahu mezi účastníky, možné jen v zákonem stanovených případech → nepředpokládá se nucený výkon rozhodnutí, zpravidla cílem není získání exekučního titulu, - od žalob na určení se právotvorná žaloba liší tím, že vyhovující rozhodnutí o ní vytváří nový právní stav → působí konstitutivně, nejde o žaloby ve věcech osobního stavu, ale např. o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (např. § 1143 OZ, dále § 1765 a § 1766 OZ), Účinky zahájení řízení: - vznik překážky litispendence, - přidělení sporu zákonnému soudci, - povinnost zaplatit soudní poplatek, - konec možnosti volit mezi více místně příslušnými soudy, - okolnosti dané při zahájení řízení jsou až do skončení řízení věci rozhodné pro určení věcné a místní příslušnosti (perpetuatio fori), Průběh řízení (§ 100 a násl. OSŘ): - dokazování (§ 120 OSŘ) → hodnocení z hlediska věrohodnosti a důkazní síly, příkladmé důkazní prostředky (§ 125 OSŘ): (a) výslech svědků, (b) znalecký posudek (znalecká doložka - § 127a OSŘ), (c) zprávy a vyjádření orgánů, FO a PO, (d) notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, (e) ohledání věci a místa, (f) výslech účastníků. Rozhodnutí soudu (§ 152 – § 175 OSŘ): Rozsudek: Rozsudky podle rozsahu (o čem rozhodují) dělíme na: (i) rozsudek konečný (rozhodnutí ve věci samé) (§ 152 OSŘ), např. usnesení o schválení smíru, rozhodnutí v nesporných a jiných zvláštních řízeních, (ii) rozsudek částečný (§ 152 odst. 2 OSŘ) – je-li k rozhodnutí zralá jen část projednávané věci, rozhodne soud rozsudkem o části věci, (iii) rozsudek mezitímní (§ 152 OSŘ) – je-li to účelné, rozhodne se o jejím základu, Rozsudky podle účinků dělíme na: (x) konstitutivní – pokud se právní vztah zakládá, ruší nebo mění, platí ex nunc, např. rozsudek o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, (y) deklaratorní – deklaruje se existující stav, platí ex tunc, např. rozsudek o zaplacení peněžité částky,. Zvláštní druhy rozsudků: - rozsudek pro uznání (§ 153a OSŘ) – v případě, že uzná žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, - rozsudek pro zmeškání (§ 153b OSŘ) - v případě, že zmešká žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 OSŘ) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná, Obsah rozsudku: - úvodní část (záhlaví) – „Jménem republiky“ - výrok (enunciát), - odůvodnění výroku, - poučení o opravném prostředku. Právní moc rozsudku (§ 159 OSŘ): - materiální – závaznost soudního rozhodnutí a jeho nezměnitelnost (§ 159a odst. 1 a 4 OSŘ) - formální – pravomocné rozhodnutí je rozhodnutí konečné, nelze ho napadnout žádným opravným prostředkem, přičemž platí, že pokud není přípustné odvolání, nabývá právní moci zásadně doručením (§ 159 OSŘ). Vykonatelnost rozsudku (§ 161 OSŔ): - povinnost uložená v rozhodnutí může být vynucena i proti vůli povinného → je vykonatelný, pokud uplyne lhůta k dobrovolnému plnění (tzv. pariční lhůta) → obecně platí, že lhůta k plnění jsou 3 dny, výjimka – lhůta k vyklizení bytu, kde je 15 dnů od právní moci rozsudku. - vykonatelnost může nastat dříve – tzv. předběžná vykonatelnost: (a) obligatorní → ze zákona: - z rozsudků ukládajících povinnost k plnění výživného nebo pracovní odměny za podmínek stanovených zákonem (§ 162 odst. 1 OSŘ), (b) fakultativní → na základě návrhu účastníka – v případě, že by mu hrozilo nebezpečí nebo těžko nahraditelná újma, Usnesení (§ 167 OSŘ): - procesní rozhodnutí (všude tam, kde zákon nestanoví jinou formu rozhodnutí) (§ 167 odst. 1 OSŘ), - na usnesení se vždy použije přiměřeně ustanovení o rozsudku. Platební rozkaz (§ 172 OSŘ): - v tzv. zkráceném řízení na základě žaloby o zaplacení peněžité částky, - do 15 dnů nutno zaplatit nebo podat odpor (§ 172 odst. 1 OSŘ). Elektronický platební rozkaz (§ 174a OSŘ): - na návrh žalobce, - na elektronickém formuláři, - plnění nepřevyšuje částku 1.000.000,- Kč, - podává se proti němu odpor do 15 dnů. Evropský platební rozkaz (§ 174b OSŘ): - zaveden nař. Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12.12. 2006, - zjednodušení přeshraničních případů týkajících se nesporných peněžitých nároků a snížení nároků na ně, - vzorové formuláře pro komunikaci, - opravný prostředek je odpor, nutno podat do 30 dnů → je-li podán, pokračuje řízení před příslušnými soudy členského státu EU původu podle pravidel běžného soudního řádu. Směnečný platební rozkaz (§ 175 OSŘ): - týká se to splatné směnky nebo šeku, - žalovaný musí zaplatit nebo podat námitku do 15 dnů ode dne doručení, - rozhoduje místně příslušný krajský soud. Opravné řízení (§ 201 – 243g OSŘ): Opravné prostředky řádné: Odvolání: - lze napadnout jak rozsudek, tak usnesení, pokud to nevylučuje zákon, - bez odvolání: (i) usnesení → případy dle § 202 odst. 1 OSŘ, (ii) rozsudek → peněžité plnění do 10.000,- Kč (§ 202 odst. 2 OSŘ) Obsah odvolání (§ 205 OSŘ): - úrčení soudu, který bude o odvolání rozhodovat, - proti čemu odvolání směřuje, - jaký je důvod odvolání (nesprávnost rozhodnutí) – odvolací důvod, - čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Účinky odvolání (§ 206 OSŘ): - devolutivní účinek (odvalující účinek): - právo a povinnost rozhodnout se přesouvá na instanční vyšší soud, - prolomen v případě autoremedury (§ 210 a OSŘ), - dané zákonem, např. v usnesení, z něhož nenabyla dosud žádná práva jiná osoba, než odvolatel, nebo usnesení o udělení pořádkové pokuty, - suspenzivní účinek (odkladný účinek): - odkládá se právní moc a zpravidla vykonatelnost rozhodnutí. Rozhodnutí o odvolání: - potvrzení rozsudku (§ 219 OSŘ), - zrušení rozsudku (§ 219a OSŘ) → vady řízení a vrátí zpět soudu nižšího stupně, - změnění rozsudku (§ 220 OSŘ). Opravné prostředky mimořádné: - přípustnost obnovy, - rozhoduje vždy Nejvyšší soud ČR, - nutno podat do 2 měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (§ 240 odst. 1 OSŘ), - funkce nápravná a sjednocující: - vůči pravomocným odvolacím rozhodnutím z důvodů uvedených v zákoně (§ 237 OSŘ) → někdy je dovolání vyloučeno: - ve věcech rodinných, nejedná-li se o manželské majetkové právo, dále - proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 50.000,- Kč, pokud nejde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy (§ 238 OSŘ). Žaloba na obnovu řízení(§ 228 OSŘ): - prostředek pro doplnění zjištění skutkového stavu věci. - nové řízení (oproti dovolání a odvolání), - účastník nemohl bez své viny použít dúkazní prostředky → dvě fáze: (i) řízení o povolení obnovy (přípustnost obnovy), (ii) řízení po povolení obnovy. - nutno podat do 3 měsíců ode dne doručení napadeného rozhodnutí. Žaloba pro zmatečnost (§ 229 OSŘ): - náprava zásadních procesních pochybení, - nutno podat do 3 měsíců ode dne doručení napadeného rozhodnutí. Výkon rozhodnutí podle OSŘ (§ 251 - § 351a OSŘ) - jen způsoby dle zákona (§ 257 OSŘ) - nutný exekuční titul, - vykonatelné rozhodnutí soudu, ve kterém se ukládá splnění povinnosti, - vykonatelný platební, směnečný a šekový platební rozkaz, - vykonatelná rozhodnutí soudů v trestním řízení postihující majetek, - notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti, - vykonatelná rozhodnutí o a jiné exekuční tituly orgánů veřejné moci, - vykonatelné rozhodčí nálezy vydané v rozhodčím řízení, - jiná vykonatelná rozhodnutí, schválené smíry a listiny, jejichž soudní výkon připouští zákon (§ 251 OSŘ). Způsoby provedení výkonu rozhodnutí: - výkon rozhodnutí ukládající zaplacení peněžité částky: (a) srážky ze mzdy a jiných příjmů (§ 276 OSŘ až § 299 OSŘ), (b) přikázání pohledávky (§ 303 OSŘ), - z účtu u peněžního ústavu (§ 303 OSŘ), - jiných peněžitých pohledávek (§ 312 OSŘ), - jiných majetkových práv → např. prodej podílu v s.r.o. (§ 320 OSŘ), - postižením účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti (§ 320a - 320ab OSŘ), (c) správa nemovité věci → postihovány plody a užitky z nemovitostí nebo spoluvlastnického podílu k ní (§ 320b OSŘ), (d) prodej movitých věcí a nemovitých věcí (§ 321 OSŘ), - prodej movitých věcí (§ 323 OSŘ) → v dražbě, pokud zákon nestanoví jinak (§ 328b OSŘ), - prodej nemovitých věcí (§ 335 OSŘ): fáze: (i) nařízení výkonu rozhodnutí, (ii) ocenění nemovité věci, (iii) dražební vyhláška, (iv) uskutečnění dražebního prodeje, (v) rozvrh výtěžku prodeje. (e) prodej spoluvlastnického podílu a zástavy - prodej spoluvlastnického podílu (§ 338 OSŘ), - prodej zástavy (§ 338a OSŘ), (f) zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech (§ 338b OSŘ) → odkládá se rozhodnutí o konečném řešení věci, na návrh oprávněného, který se spokojuje s jistotou, že pro případ zpeněžení zástavy vyvolané někým jiným bude ve výhodnějším postavení ve srovnání s jinými věřiteli, (g) postižení závodu (§ 338f OSŘ) fáze: (i) návrh na nařízení výkonu postižením závodu, (ii) nařízení výkonu postižením závodu, (iii) dražba závodu, (iv) rozvrh. - výkon rozhodnutí na nepeněžité plnění: - vyklizení → nemovité věci (§ 340 OSŘ), - odebrání věci (§ 345 OSŘ), - rozdělení společné věci (§ 348 OSŘ), - provedení prací a výkonů (§ 350 OSŘ), - jiné způsoby vymáhání plnění: (a) veřejná dražba podle zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách, (b) exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu k vymožení peněžité částky (§ 59 odst. 1 ExŘ), (i) srážkami ze mzdy a jiných příjmů, (ii) přikázání pohledávky, (iii) prodejem movitých a nemovitých věcí, (iv) postižením závodu, (v) správy nemovité věci, (vi) pozastavením řidičského oprávnění (§ 50 odst. 1 písm. f/ ExŘ) → doplatek na výživném na nezletilé děti nebo na zletilé děti do 26 let, kteří studují, (c) exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu k vymožení nepeněžité částky (§ 59 odst. 2 ExŘ), (i) vyklizení, (ii) odebrání věci, (iii) rozdělení společné věci, (iv) provedení prací a výkonů. ZÁKLADY ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ - pro spory s mezinárodním prvkem, Prameny právní úpravy rozhodčího řízemí: - Úmluva o uznávání a výkonu rozhodčích nálezů (tzv. Newyorská úmluva z roku 1958, účinná pro ČSSR r. 1959, cca 172 signatářů), - Evropská úmluva o mezinárodní obchodní arbitráži (vyhláška MZV ČSSR č. 178/1964 Sb. o Evropské úmluvě o mezinárodní obchodní arbitráži), - Vzorový zákon UNCITRAL pro mezinárodní obchodní arbitráž → Vzorový zákon UNCITRAL byl vytvořen v roce 1985 a následně upraven v roce 2006 (mj. doplněním o detailnější regulací předběžných opatření v rozhodčím řízení). V roce 2020 byl přijat v 80 zemích, a v 111 jurisdikcích (včetně Rakouska, Maďarska, Polska a Slovenska). Zatímco právní úprava některých států vychází z původního znění Vzorového zákona z roku 1985, jiné státy vychází z doplněné verze z roku 2006. České rozhodčí řízení se však v současnosti stále řídí několikrát novelizovaným zákonem č. 216/1994 Sb., který v mnoha ohledech se Vzorovým zákonem UNCITRAL kompatibilní není, - zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů → vztahuje se na: - rozhodování majetkových sporů, - rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy rozhodčí komisí spolku podle občanského zákoníku a - výkon rozhodčích zákonů. Rozhodčí řízení: - Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů: (a) ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, (b) sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a (c) incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva) (§ 2 odst. 1 ZRŘ). Rozhodčí smlouva se může týkat: (i) všech sporů, (ii) určitého sporu. Rozhodci: - občan ČR, - zletilý, - bezúhonný, - plně svéprávný. - mají povinnost mlčenlivosti,