www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Teorie demokracie ■Vláda lidu ■Démos – lid ■Kratein – vládnout ■Kratos - vláda ■Pojmová nejednoznačnost, velké množství přístupů ■Empirické teorie – demokracie je technika tvorby rozhodnutí, která akceptuje vůli většiny ■Filozofické teorie – demokracie – soustavou hodnot, ideový/ideologický koncept Democracy www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Demokracie ■systém pravidel, specifických norem a hodnot, které se uplatňují při fungování státu a života společnosti ■zahrnuje instituce, normy a způsoby řešení problémů a konfliktů ■umožňuje sledování individuálních i skupinových zájmů pro maximální počet jedinců žijících v dané společnosti � velvet_revolution www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Demokracie ■Oddělení moci ■Politický pluralismus (politická práva) ■Další občanská a lidská práva ■Volby: legitimizace moci ■Rovnost před zákonem ■Občanská společnost www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Teorie demokracie ■Přímá demokracie X reprezentativní (zastupitelská) demokracie ■Liberální demokracie X lidová demokracie ■Většinová demokracie X konsenzuální demokracie ■Parlamentní demokracie X prezidentská demokracie ■Republikánská demokracie X monarchistická demokracie � � 210-4249-Ob-V www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Teorie demokracie ■„vláda lidu, lidem a pro lid“ – koncentrovaný výraz obsahu pojmu demokracie ■Původ této myšlenky má kořeny v Athénách v 5.stol. př. n. l. ■Čl. 2 francouzské ústavy ■Antika – odlišné chápání demokracie než dnes ■Panství mnoha, resp. všech občanů ■Platon a Sokrates ovšem přisuzovali demokracii negativní důsledky ■Demokracie ztotožněna s anarchií a nezákonností ■Často chápána jako vláda v zájmu chudých ■Veřejné funkce vybírány losem � abraham_lincoln_head_on_shoulders_photo_portrait1 Pavlíček, Václav et al. Ústavní právo a státověda. I.díl. Obecná státověda. Linde: 2003 (dotisk vydání z r. 1998): 176. www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Teorie demokracie ■2 základní postuláty, o které se demokracie opírá ■Lid je suverénem, původním držitelem moci ■Otázka jak definovat „lid“ §Antické Řecko – lid – pouze muži starší 20 let (ženy, otroci, cizinci vyloučeni z participace) §Postupné rozšiřování okruhu lidí, kteří byli oprávněni participovat na politickém procesu ■Lid je hlavním účelem veškerého státního jednání, jde o vládu ve prospěch lidu ■A. Lincoln – demokracie je vládou lidu, lidem pro lid ■Předchůdci ■Řecké státy ■Římská republika (res – věc; publicus – veřejný) ■Ranný středověk ve Skandinávii – Althing (Island, 930) ■Italské republiky ve středověku od 12.století www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Tři demokratické transformace (R. Dahl) ■První transformace ■■ 5. stol. př. Kr. - antické městské státy (Athény) - malá homogenní společenství ■■ přímá demokracie ■■ Navazující tzv. republikánská tradice - Řím a městské státy ve středověké Itálii ■Druhá transformace ■■ 18. a 19. století - spojeno s budováním národních států v Evropě a USA - tedy zpravidla větších, heterogenních státech ■■ zastupitelská (reprezentativní) demokracie ■■ Dělba moci a omezená vláda ■■ Postupné rozšiřování volebního práva ■■ Vrcholí vznikem tzv. liberální demokracie ■Třetí transformace ■■ Přelom 20. a 21. století ■■ globální rozšíření liberální demokracie ■■ Výzvy představují: ■- Další rozvoj demokracie v informačním věku ■- Demokratizace nadnárodních sruktur-otázka, zda lze demokracii vůbec realizovat v jiném než národním státe www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Klasická teorie demokracie I. ■Vychází z politického liberalismu ■Ústavní procedury ■Omezený stát ■Individuální svobody ■2 ústřední body ■Liberalismus ■ týká se zejména omezování a kontroly moci státu (svoboda „od“) ■Týká se rozsahu politické moci ■Demokracie ■Zabývá se tím, kdo má moc ■Zdůrazňuje hodnotu rovnosti a práv (svoboda „k“) � www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Klasická teorie demokracie II. ■4 principy 1.Rovnost politických práv – stejná práva a povinnosti pro všechny občany ■Všeobecné volební právo 2.Vláda většiny ■Nutná ochrana menšin 3.Účast v politice ■Přímá účast (referenda, lidová iniciativa, recall) ■Reprezentativní princip 4.Politická svoboda ■Uznání legitimnosti opozice ■Právo na veřejný projev ■Právo na shromažďování ■svoboda sdružování ■Svoboda projevu/nesouhlasu ■Právo na přístup ke svobodným, pluralitním informacím ■Právo ucházet se o úřad � www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Polyarchie ■Koncept Roberta Dahla ■Polyarchie = vláda mnoha ■Demokracie X polyarchie ■Demokracie – označení pro ideální uspořádání ■Polyarchie – označení pro soudobé systémy označované jako západní demokracie ■Výsledkem druhé demokratické transformace ■Polyarchie je politický řád, který se vyznačuje těmito institucemi ■Volení státní úředníci ■Svobodné a spravedlivé volby ■Všeobecné volební právo ■Právo ucházet se o úřad ■Svoboda projevu ■Svoboda sdružování ■Alternativní informace � www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Démos (lid) a kratein (vládnout) - vláda lidu ■1863 - Abraham Lincoln: „vláda lidu, prostřednictvím lidu a pro lid“ ■1) Vláda vládne se souhlasem lidu ■2) Lid se účastní procesu vládnutí (přímo nebo skrze zastupitelské sbory, které volí, příp. si vybírá jinak) ■3) Cílem vlády je zajištění obecného blaha všech členů společenství ■Démos v dnešním pojetí - všichni dospělí občané, kteří jsou si rovni www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Teorie demokracie ■Přelom – myšlenkové proudy na konci 18.století ■Idea reprezentativní demokracie ■Myšlenka suverenity lidu X absolutní monarcha ■1789 Deklarace práv člověka a občana: „jediným zdrojem veškeré suverenity je národ. Žádný orgán ani jednotlivec nemůže vykonávat pravomoc, která by z něho výslovně nepocházela“ Human History - The French Revolution, "Liberty Leading the People", (Eugene Delacroix, 1830). Pavlíček, Václav et al. Ústavní právo a státověda. I.díl. Obecná státověda. Linde: 2003 (dotisk vydání z r. 1998): 177-8. www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Reprezentativní a přímá demokracie ■18. a 19.století – přenos suverenity z absolutního monarchy na lid ■Vyvstala otázka efektivní participace lidí na rozhodování ■Jednoduché zjistit vůli jednotlivce (monarchy) ■Ale obtížné zjistit, co je vůlí lidu ■Akceptován princip většiny ■Rozlišení: přímá X reprezentativní demokracie ■Kritériem: zda se účast lidu omezuje na volbu nositelů státních úřadů nebo zda se k věcným otázkám vyjadřují přímo Pavlíček, Václav et al. Ústavní právo a státověda. I.díl. Obecná státověda. Linde: 2003 (dotisk vydání z r. 1998): 177-9. www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Přímá a reprezentativní demokracie ■Většina soudobých demokracií ■Kombinace přímé a reprezentativní demokracie ■Převažuje však reprezentativní demokracie ■Reprezentativní demokracie ■Výkon státní moci pomocí volených zástupců ■Lid se přímo na rozhodování neúčastní ■Kořeny ve středověku: stavovské sněmy ■Východiskem teorie reprezentativní demokracie: suverenita lidu elections north akkar 1 - Lebanese voters hold up their voting list at a polling station in Akkar.jpg Pavlíček, Václav et al. Ústavní právo a státověda. I.díl. Obecná státověda. Linde: 2003 (dotisk vydání z r. 1998): 177-9. www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Reprezentativní (zastupitelská) demokracie ■lid nositelem veškeré moci, kterou však nevykonává přímo, nýbrž prostřednictvím volených zástupců /spojeno např. s Johnem Lockem, který také zastával tzv. smluvní teorii státu, ovšem člověk se touto smlouvu svých práv nevzdával navždy, ale jen na omezené období (v zásadě období volební); dalšími teoretiky jsou Robert Dahl, ale i Aristoteles se svým konceptem smíšené vlády/ ■Děla moci do tří složek: zákonodárné, výkonné a soudní ■Zástupci dostávají určitý vymezený prostor pro autonomní rozhodování; lid však v žádném případě nepřenáší na zástupce svoji suverenitu, pouze se zavazuje, že bude respektovat vůli parlamentu jako vůli svoji ■parlament je nejen zástupcem, ale také reprezentantem lidu ■dvoustupňový model rozhodování - klíčovou roli hrají politické strany, mobilizující voliče, agregující zájmy jednotlivých skupin, přispívající k artikulaci požadavků a potřeb a podílející se na výběru politické reprezentace � www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Reprezentativní demokracie ■Výkon moci a rozhodování ■Přísluší zvláštním orgánům ■Které jsou legitimovány lidem prostřednictvím voleb ■„Legitimační řetězec“ ■Všechny orgány státu odvozují svou moc od lidu ■Volby do parlamentu – na parlamentu závisí vláda (někde i prezident) – parlamentní režimy ■Přímá volba prezidenta, starostů ■Typický rys reprezentativní, nikoli přímé demokracie !!! Pavlíček, Václav et al. Ústavní právo a státověda. I.díl. Obecná státověda. Linde: 2003 (dotisk vydání z r. 1998): 180-181. www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Reprezentativní demokracie ■Hlavní rysy reprezentativní demokracie ■Suverenita lidu ■Lid = legitimační základna pro organizaci státu a jeho orgánů ■Svobodné volby ■Princip rovnosti ■Princip většiny a ochrana menšin ■Záruka základních práv ■Svoboda názoru, shromažďování, sdružování aj. 1258040301_1989 Pavlíček, Václav et al. Ústavní právo a státověda. I.díl. Obecná státověda. Linde: 2003 (dotisk vydání z r. 1998): 180-181. www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Athény -4.-5. stol. př. Kr-příklad klasické (přímé) demokracie ■■ zapojení všech občanů do správy věcí veřejných, a to ve formě nezprostředkované. ■■ Perikles (50.-30. léta 5. stol. př. Kr.) - exkluzionistický charakter, neboť politická práva přiznávalo pouze mužům – občanům ■■ Nejvyšším orgánem Athén byl lidový sněm, jehož se směli účastnit všichni plnoprávní občané - veškerá moc, včetně voleb stratégů a dalších úředníků (mnozí z nich ale byli losováni) ■■ Řada problémů, které činí přímou demokracii obtížně uskutečnitelnou i dnes: převládající účast méně aktivních občanů, nárůst byrokracie, rostoucí počet osob sociálně závislých na státu, otevření prostoru pro schopné demagogy a manipulaci lidových vrstev - Athény v důsledku toho prohrávají v Peloponéské válce - diskreditace uspořádání ■■ athénská demokracie je navíc nemyslitelná bez existence početné vrstvy otroků, kteří vytvářeli volný čas pro politické aktivity svobodných občanů, a omezeného počtu plnoprávných občanů (max. několik desítek tisíc) www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Přímá demokracie v pojetí J.-J. Rousseaua ■Revitalizace přímé demokracie ■■ rozhraní přímé a zastupitelské formy, avšak blíže formě první ■■ politická obec vzniká společenskou smlouvou, po jejímž uzavření musí jednotlivec všechna svá přirozená práva odevzdat ve prospěch společenství. ■■ představa obecné vůle (volonté generale), která je společná celému politickému společenství, je vždy správná, neomylná a každý se jí musí bezpodmínečně podřídit. ■■ společenství má svou aktivní i pasivní dimenzi: participaci svobodných občanů a zároveň jejich poddanství - občané se podřizují zákonům, které sami spoluvytvořili. ■■ koncept lidové suverenity - jediná a nedělitelná, týká se celého lidu - podmínkou je participace všech a vyžaduje tedy existenci relativně malých státních celků – republik protiklad reprezentativní vlády (Locke) ■■ Marx a marxisté jdou ještě dále - diktatura proletariátu - skutečná demokracií namísto demokracie „buržoazní“: imperativní mandát, plebiscity, samospráva komun… ■■ Tzv. nová levice - tzv. participativní demokracie postavená na samosprávných společenstvích, ve kterých se občané přímo podílejí na rozhodování hlavních institucí www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Instituty přímé demokracie ■Town meegings – shromáždění občanů v USA ■Poprvé doloženo v roce 1778 v Massachusetts ■2/3 většina měla schválit ústavu (to se nezdařilo) ■Landsgemeinde (Švýcarsko) ■V kantonu Appenzell-Innerrhoden ■Již od 13.století ■Shromáždění občanů ■Gemeindeversammlung (Švýcarsko) ■Též shromáždění občanů ■Oba typy shromáždění občanů fungují ve Švýcarsku dodnes ■Ale shromáždění připravují volené orgány ■Slouží k rozhodování pouze o několika otázkách (rozpočet obce, stanovisko ke zprávám starosty obce) Pavlíček, Václav et al. Ústavní právo a státověda. I.díl. Obecná státověda. Linde: 2003 (dotisk vydání z r. 1998): 182-3 www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Přímá demokracie ■Přímý výkon rozhodování lidem /občany ■V žádném státě v současné době neexistuje „čistá“ verze přímé demokracie ■Švýcarsko (polopřímá demokracie) ■Kombinace reprezentativní vlády a prvků přímé demokracie ■Čistá forma přímé demokracie ■Absence volených zastupitelských orgánů ■Lid rozhoduje sám o všech veřejných záležitostech ■Dvojí charakter postavení jednotlivce ■Součást suveréna, kterému náleží moc ■Sám podléhá rozhodnutím, na kterých se podílel ■Referenda ■Lidové iniciativy parthenon-and-the-acropolis Pavlíček, Václav et al. Ústavní právo a státověda. I.díl. Obecná státověda. Linde: 2003 (dotisk vydání z r. 1998): 182 www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Přímá demokracie v moderní době ■v žádné moderní (ani postmoderní) společnosti se nestala skutečností ■důvody: 1.velikost území a počet obyvatel, které v podstatě brání technické realizovatelnosti 2.složitost otázek, o kterých se v moderních demokraciích rozhoduje a které vyžadují přítomnost expertního posouzení 3.absence přímé odpovědnosti za rozhodnutí lidu 4.neustálé snižování politické participace - riziko převahy dobře organizované menšiny ■v řadě moderních demokracií se však prvky a techniky přímé užívají jako doplněk, a to někdy i velmi významný a často užívaný � www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Techniky přímé demokracii v zastupitelských systémech ■I. Referenda - nejběžnější technika ■■ různé formy: ■Obligatorní (referendum je v dané věci nutné) / fakultativní (referendum je možné vypsat); ■konzultativní (poradní, vláda a parlament nejsou povinni se jimi řídit)/ závazné; ■celostátní / regionální / lokální; ■iniciované zdola / shora ■■ Nejčastěji ve Švýcarsku - průměrně 4 celostátní referenda ročně + další referenda kantonální či místní; řada oblastí přímo vyžaduje konání referenda (např. změny ústavy) ■■ Častá jsou referenda i v zemích jako je např. Itálie, Francie, Irsko nebo Dánsko ■■ V poslední době častá referenda o otázkách spojených s evropskou integrací (vstup do EU, Maastricht, evropská ústavní smlouva, euro…) ■II. Lidové iniciativy - iniciování referenda zdola (peticí, podpisovou akcí) ■■ iniciování nového hlasování – voleb (recall) ■ V zásadě jen tam, kde jsou politici voleni většinovým hlasováním (např. některé kantony ve Švýcarsku nebo státy v USA) a kde existuje přímá odpovědnost a vazba mezi zvolenými a voliči ■III. tzv. primární volby (primárky) - výběr kandidátů do voleb za přímé účasti členů stran, jejich sympatizantů nebo dokonce všech voličů (z USA se postupně rozšiřují do dalších zemí) www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Referenda - pozitiva ■Přímá participace občanů na rozhodování ■Lidé cítí, že jejich hlas má váhu a relativně rychle se jejich rozhodnutí projeví ■Přímé rozhodování bez zprostředkování politickými stranami ■občané jsou díky referendu lépe informováni ■referendum podporuje veřejnou debatu ■referendum dává minoritám možnost vyvolat veřejnou diskuzi na téma, které nikoho netíží, ale pro někoho znamená otázku života a smrti ■díky referendu jsou zastupitelé vnímavější k požadavkům občanů ■rozhodování s plnou odpovědností: občané nesou následky svých rozhodnutí � www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Referenda - kritika ■Zpochybněná legitimita rozhodnutí ■Špatná informovanost občanů ■Manipulovatelnost občanů ■Témata referend – často velmi složitá ■Občan není schopen posoudit otázku v souvislostech ■ne všechny problémy se dají zredukovat na otázku zodpověditelnou pouze ANO nebo NE ■rozhodování bez odpovědnosti ■Nelze hnát občany k odpovědnosti za špatné rozhodnutí ■referendum je obrazem veřejného mínění v jednom časovém okamžiku ■výsledek referenda zůstává, nálady veřejnosti se mění � www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Klasická doktrína demokracie ■Existuje obecné dobro, obecná vůle, která reflektuje zájmy všech (či alespoň většiny) lidí ■Klíčovým rysem ■právo lidí zvolit si svou vládu ■vláda bude vykonávat obecné dobro a přání voličů � www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Neklasická (elitní) teorie demokracie J. Schumpeter ■Demokracie ■institucionální uspořádání, které umožňuje jednotlivcům či skupinám ucházet se o moc prostřednictvím voleb ■Chybí normativní element ■Neexistuje obecná vůle či obecné dobro ■Pro každého člověka je obecné dobro zcela něco jiného Free%20Money (1883 –1950) Joseph A. Schumpeter 1976. Capitalism, Socialism, and Democracy. New York: Harper & Row, Publishers, p. 269 www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Neklasická (elitní) teorie demokracie J. Schumpeter a K.R. Popper ■Volič zvolí své reprezentanty, kterým svěřuje rozhodování ■Hlavní funkcí voličů: 1.Zvolit vládu 2.Zbavit se vlády ■Volby - rozhodují o vládnoucích ■buď zůstanou u moci ■nebo jsou odvoláni kicked-out Joseph A. Schumpeter 1976. Capitalism, Socialism, and Democracy. New York: Harper & Row, Publishers, p. 271-272 www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Moderní demokracie ■ Robert Dahl - hledání označení pro soudobý stav západních systémů, které se významně odlišují od demokratického ideálu - tzv. polyarchie (tento pojem se ale v politické vědě příliš nevžil a i autor jej opustil) ■ Později se tedy pokusil definovat základní kritéria a instituce nutné pro to, abychom mohli pol. systém označit za plně demokratický Instituce: Volení úředníci Svobodné, spravedlivé a časté volby Všeobecné volební právo Právo být volen Svoboda projevu Alternativní zdroje informací Svoboda shromažďování a sdružování Kritéria: Volební rovnost Účinná participace Pochopení založené na informacích Kontrola programu démosem Univerzálnost Joseph A. Schumpeter 1976. Capitalism, Socialism, and Democracy. New York: Harper & Row, Publishers, p. 271-272 www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Polyarchie ■Koncept Roberta Dahla ■Polyarchie = vláda mnoha ■Demokracie X polyarchie ■Demokracie – označení pro ideální uspořádání ■Polyarchie – označení pro soudobé systémy označované jako západní demokracie ■Výsledkem druhé demokratické transformace ■Polyarchie je politický řád, který se vyznačuje těmito institucemi ■Volení státní úředníci ■Svobodné a spravedlivé volby ■Všeobecné volební právo ■Právo ucházet se o úřad ■Svoboda projevu ■Svoboda sdružování ■Alternativní informace � www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Polyarchie II. ■Kritéria demokratického procesu ■Rovné hlasovací právo ■Účinná participace (hlasování, právo vyjádřit své preference, dotazy, argumenty) ■Pochopení založené na informacích ■Konečná kontrola programu démem (lid kontroluje a určuje témata na programu jednání) ■Univerzálnost (všeobecné hlasovací právo) ■Podmínky příznivé pro demokracii ■Kontrola volených činitelů nad armádou a policií ■Demokratické přesvědčení, demokratická politická kultura ■Absence demokracii nepřátelských zásahů zvenčí ■Moderní tržní ekonomika a moderní společnost, resp. smíšená ekonomika ■Slabý subkulturní pluralismu www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Typy demokracie ■Spor reprezentativnosti a akceschopnosti(efektivity) – obojího nelze dosáhnout ve stejné míře (příklad rozhodnutí Ústavního soudu ČR o neústavnosti částí novelizovaného volebního zákona z roku 2001) ■Žádná ze zemí nemá typ v čisté podobě!!! ■Reprezentativnost se pojí s typem konsensuálním, kde převládá řešení konfliktů kompromisem, založeným na širokém podílu na rozhodování a konkurenci různých mocenských center (vč. decentralizace) - příkladem je Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie nebo některé severské země ■Akceschopnost je spojena se systémem westminsterským, neboli většinovým, pro který je typické majoritní řešení konfliktů -většina vyhrává a prosazuje svůj názor, program - příkladem je V. Británie nebo Francie ■Důležitá otázka při rozhodování o volbě a vhodnosti jednoho z typů pro konkrétní zemi homogenita nebo heterogenita (segmentace) společnosti ■v segmentované společnosti je vhodnější akcent na reprezentativnost a tudíž spíše konsensuálním typ ■v homogenní společnosti může být aplikován model westminsterský � www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Konsociační demokracie I. ■Konsociační demokracie (A. Lijphart) ■Inspirací: G. Almond, který rozlišoval 3 typy západní demokracie ■Anglo-Americké systémy §Homogenní, sekulární politická kultura §Stabilní a účinné ■Kontinentální systémy §Fragmentovaná politická kultura §Imobilismus, hrozba nástupu totalitních režimů §Nestabilní, bezmocné ■Malé evropské země (Scandinavia and Low countries) §Skandinávské země, Belgie, Nizozemí, Švýcarsko, Rakousko) §Charakteristiky obou předchozích typů ■Konsociační demokracie ■V malých, kulturně fragmentovaných, ale stabilních demokraciích ■Nizozemí: „zuilen“, „ familles spirituelles“ (Belgie, Lucembursko), „Lager“ (Rakousko) ■Nespadají sem skandinávské země § www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Konsociační demokracie II. ■I v kulturně fragmentovaných a rozštěpených společnostech může existovat stabilní a účinná demokracie = konsociační demokracie ■Klíčová proměnná: chování politických elit ■Podmínky pro fungování konsociační demokracie (politické elity) ■Schopnost elit usmiřovat a slaďovat různé zájmy v dané zemi ■Schopnost překročit štěpení a spolupracovat s elitami jednotlivých segmentů ■Zájem na udržení existence dané země s cílem dosáhnout soudržnosti ■Elity jsou si vědomy nebezpečí a rizik fragmentace ■Další pozitivní podmínky ■Vnější hrozba ■Vyváženost jednotlivých kultur uvnitř dané země ■Vysoká míra koheze uvnitř segmentu ■Členové dané komunity jsou vůči rozhodnutí jejich elit loajální � www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Konsociační demokracie III. ■model tzv. konsociační demokracie (1969) ■2 proměnné ■Kulturní fragmentace ■Chování politické elity ■Jiné termíny ■segmetovaný pluralismus – Val Lorwin ■konkordanční/proporční demokracie – Gerhard Lehmbruch ■Kontraktační demokracie – Wiliam Bluhm ■Demokracie může fungovat i v segmentovaných společnostech, které jsou pro přežití demokracie Odstředivá demokracie (vysoká kulturní fragmentace a soutěživost elit) – výmarská republika, 1.republika v Itálii, III.republika ve Francii Dostředivá demokracie (nízká kulturní fragmentace a soutěživost elit) – Velká Británie, USA Konsociační demokracie (vysoká kulturní fragmentace a konsenzuálnost elit) – Švýcarsko, Nizozemsko, Rakousko Depolitizovaná demokracie (nízká kulturní fragmentace a konsenzuálnost elit) www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Konsociační demokracie IV. ■4 rysy konsociační demokracie ■Velká koalice (účast politických elit všech segmentů) ■Např. „Magická formule“ ve Švýcarsku ■Koaliční rada v Rakousku ■Nizozemí – spolupráce na mimovládní úrovni: Sociální a ekonomická rada ■„Pětka“ v Československu (agrárníci, lidovci, národní demokraté, národní socialisté a sociální demokraté) ■Vzájemné veto ■i sám Lijphart připouští, že tento prvek může mít negativní dopady ■Proporcionalita ■Proporční zastoupení segmentů v klíčových státních orgánech, popř. mírná nadreprezentace menších segmentů ■Segmentální autonomie a federalismus ■Samospráva a autonomie daného segmentu ■O celostátních otázkách rozhoduje federální (celonárodní) vláda www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Konsenzuální demokracie a většinová demokracie ■Dichotomie mezi 2 modely demokracie ■Autorem Arend Lijphart ■Konsenzuální demokracie (≠ konsociační demokracie) ■„Jestliže nyní používám pojem konsensuální spíše než konsociační, není to jen proto, že první je kratší a snáze vyslovitelný, ale proto, že mezi nimi existuje zásadní obsahový rozdíl (…) Navíc, čtyři základní charakteristiky konsociační demokracie (…) jsou zde zjistitelné, ale neshodují se s osmi charakteristikami konsensuální demokracie…“ (Lijphart 1984) ■Normativní teorie ■Univerzální dopad ■Většinová (majoritní) demokracie (Westminsterský model) ■Protipól konsenzuální demokracie ■Velká Británie, Nový Zéland, USA � www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Typy demokracie a jejich charakteristiky (Arendt Lijphart) ■Konsensuální ■Velká koalice ■Rozptýlení moci ■Bikameralismus ■Multipartismus ■Více témat ■Poměrný volební systém ■Federace (decentralizace) ■Psaná ústava ■Korporativismus Nezávislost centr. banka ■Westminsterský ■Jednobarevná vláda ■Převaha vlády ■Monokameralismus ■Bipartismus ■Jedno téma ■Většinový volební systém ■Unitární stát ■Nepsaná ústava ■Pluralismus ■Závislost centr. banky �