Obsah obrázku Písmo, Grafika, text, grafický design Popis byl vytvořen automaticky KONTROLA VEŘEJNÉ SPRÁVY A SPRÁVNÍ DOZOR PŘEDNÁŠKA K TÉMATŮM: SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ A JEHO VÝZNAM Prof. JUDr. Martin Kopecký, CSc. Katedra veřejného práva a veřejné správy Soudní ochrana práv jednotlivců před postupy státu Veřejná subjektivní práva Zámek •oprávnění jednotlivce vyplývající z norem veřejného práva, právního řádu, na zákonné postupy veřejné moci vůči němu •veřejná subjektivní práva jsou odrazem povinnosti veřejné moci vystupovat vůči jednotlivcům jen na základě zákona, v jeho mezích a způsobem jím stanoveným. Veřejné subjektivní právo, zkoumané v rámci správního práva, předpokládá, aby právní norma opravňovala nebo zavazovala veřejnou správu k určitému chování a aby daná pravidla ne třeba výlučně, ale minimálně také byla v zájmu jednotlivce, kterému toto subjektivní právo svědčí. Pro existenci subjektivního práva je důležité právní uznání existence zájmu osoby na určitém chování ze strany veřejné moci. •Ne každé povinnosti veřejné moci odpovídá veřejné subjektivní právo. Nevyplynulo-li by ze zákona něco jiného, neexistuje např. subjektivní právo jednotlivce na výkon správního dozoru, tedy činnosti, ke které je správní úřad ze zákona povinen, byť by výkon dozoru byl v zájmu takového jednotlivce.. •skupiny veřejných subjektivních práv: • ■ právo na vydání povolení či souhlasu • ■ právo na poskytnutí veřejných plnění • ■ právo, aby se veřejná moc zdržela nepřípustných zásahů do svobodné sféry jednotlivce • ■ procesní práva účastníka řízení • ■ právo na řádné odůvodnění správního uvážení • ■ právo na účast na výkonu veřejné moci, včetně práva na rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím a na ochranu před protiprávním zbavením veřejné funkce • ■ právo na řádný výkon úřední činnosti z moci úřední, má-li výkon této moci dopad do práv dotčené osoby a není-li jiný nástroj ochrany těchto práv Obecně ke správnímu soudnictví Tradiční modely správního soudnictví Vývoj správního soudnictví na území dnešní České republiky •rakouský Správní soudní dvůr (1876) •československý nejvyšší správní soud (1918, až 1952) •… zrušení správního soudnictví, soudní přezkum jenom těch rozhodnutí správních orgánů, o nichž to stanovil výslovně zákon (enumerativní výčet), až do r. 1989 prakticky jen ve věcech nemocenských a sociálních, postup dle tehdejší úpravy OSŘ (1963) •od r. 1990: v souvislosti s obnovením demokratických institucí rozšiřování enumerativního výčtu správních rozhodnutí, které mohl přezkoumat soud •Listina základních práv a svobod (1991) – čl. 36 odst. 2 – požadavek obecné soudní přezkoumatelnosti správních rozhodnutí •novela OSŘ č. 519/1991 Sb. - správní soudnictví vykonávané civilními soudy •Původně nenaplněná Ústava ČR o Nejvyšším správním soudu •nález Pl. ÚS 16/99 – zrušení části páté OSŘ o správním soudnictví •zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (! též novela OSŘ – nová část pátá) Kdo vykonává správní soudnictví? Pravomoc soudů ve správním soudnictví •rozhodují •o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu •o žalobách k ochraně proti nečinnosti správního orgánu •o žalobách k ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu •o kompetenčních žalobách •ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda •ve věcech politických stran a politických hnutí •o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části •(o návrhu na zrušení služebního předpisu) Příslušnost soudů ve správním soudnictví Nejvyšší správní soud Složení NSS •předseda soudu, místopředseda soudu – jmenuje prezident republiky ze soudců tohoto soudu (kontrasignovaná pravomoc) •předsedové kolegií (v současnosti nejsou zřízena) •předsedové senátů •ostatní soudci • •Organizační formy •plénum •(kolegia) •senáty (3 nebo 7 členů) •rozšířené senáty (7 nebo 9 členů) Působnost NSS •rozhoduje ve věcech správního soudnictví stanovených SŘS nebo zvláštním zákonem do věcné příslušnosti tohoto soudu (o kompetenčních žalobách, v některých věcech volebních a v některých věcech politických stran a hnutí, o některých návrzích na zrušení opatření obecné povahy) •rozhoduje o kasačních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví •rozhoduje o obnově řízení ve věcech, ve kterých rozhodoval NSS (ve věcech politických stran a hnutí) •v zájmu jednotného rozhodování soudů ve správním soudnictví přijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu (přijímá kolegium nebo plénum NSS nikoli v souvislosti s rozhodovací činností v konkrétní věci, měla by působit váhou své právní argumentace, nejsou právně závazná) •v zájmu zákonného a jednotného rozhodování správních orgánů přijímá zásadní usnesení ke konkrétním právním názorům •je kárným soudem ve věcech upravených v zákoně č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů Možnost judikaturního odklonu od dřívějšího právního názoru •dospěl-li senát NSS při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí NSS, postoupí věc k rozhodnutí rozšířenému senátu •k postoupení věci senát nepřistoupí, byl-li odlišný právní názor, který chce zaujmout, již vysloven ve stanovisku NSS Vybraná obecná ustanovení o řízení ve správním soudnictví Část třetí, hlava I - § 32 až 64 použijí se použijí pro jednotlivé (zvláštní) druhy řízení, neobsahují-li zvláštní ustanovení o řízení něco jiného Subsidiarita OSŘ •Nestanoví-li SŘS jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví podle § 64 SŘS přiměřeně ustanovení části prvé a třetí OSŘ. •Např. se použije ustanovení § 5 OSŘ o poučování účastníků o jejich procesních právech a povinnostech. Účastníci řízení •Účastníci řízení (§ 33 SŘS) •navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný), o němž to stanoví zákon, popř. jsou účastníky ti, o nichž to stanoví SŘS v úpravě o jednotlivých řízeních. •Způsobilost být účastníkem •má ten, kdo má právní osobnost, a správní orgán, jinak i ten, komu ji zákon přiznává. •Procesní způsobilost (způsobilost samostatně činit v řízení úkony) •má účastník v tom rozsahu, „v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti“ (text § 33 odst. 3 SŘS), tedy – v případě fyzické osoby – v jakém je svéprávný. Ač právnickým osobám svéprávnost podle koncepce ObčZ nenáleží, v procesním právu na ně lze hledět jako na procesní způsobilé, když úkony činěné osobou jednající za ní budou přímo procesními. •procesní způsobilost má i správní orgán a také ten, kdo je podle zákona oprávněn podat návrh Osoby zúčastněné na řízení •§ 34 SŘS •osoba, která byla přímo dotčena ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného správního rozhodnutí, tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, jakož i ta, která může být přímo dotčena zrušením správního rozhodnutí nebo vydáním navrhovaného rozhodnutí soudu, není-li účastníkem a výslovně soudu oznámila, že bude v řízení práva osoby zúčastněné na řízení uplatňovat •navrhovatel je povinen v návrhu označit osoby, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, jsou-li mu známy. •předseda senátu takové osoby vyrozumí o probíhajícím řízení a vyzve je, aby oznámily ve stanovené lhůtě, zda v řízení budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení •Není-li stanoveno jinak, má stejná procesní práva a povinnosti jako účastník, např. právo předkládat písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměn o nařízeném jednání a žádat, aby jí bylo při jednání uděleno slovo •doručuje se jí žaloba, některá usnesení, rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí •nemůže disponovat předmětem řízení, je ale oprávněna podat kasační stížnost Žaloby k ochraně subjektivních veřejných práv •proti rozhodnutí správního orgánu •k ochraně před nečinností správního orgánu •k ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu • •kdy podat jakou žalobu? Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu •pojem „rozhodnutí“ - úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti jednotlivce •„právo“ - konkrétní subjektivní právo, oprávnění, možnost chovat se určitým způsobem vyplývajícím z objektivního práva, povinností - subjektivní povinnost, nutnost chovat se objektivním právem stanoveným způsobem. •jaký úkon je rozhodnutím? Materiální (obsahované) hledisko, v některých případech i v kombinaci s formálním hlediskem. •Z obsahového hlediska: úkon, který je schopný zasáhnout do subjektivních veřejných práv žalobce. •úkony, kterými jsou upraveny (založeny, měněny, rušeny nebo závazně určeny) subjektivní veřejná hmotná práva nebo povinnosti. •rozhodnutí procesní, v jejichž důsledku nedošlo k meritornímu projednání věci, např. rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost nebo nepřípustnost, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu řízení atd. •procesní úkony správního orgánu, jejichž důsledkem může být zásah do právní sféry založené dřívějším pravomocným rozhodnutím, např. rozhodnutí o nařízení obnovy řízení. •zásadně se má jednat o písemný formalizovaný akt s přezkoumatelným obsahem. •pojem „správní orgán“ § 4 odst. 1 písm. a) SŘS Druhy žalob Aktivní žalobní legitimace (k obecné žalobě) •§ 65 •ten, kdo tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu zkrácen na svých právech, a to veřejných subjektivních hmotných právech, přímo nebo v důsledku porušení takových svých práv v předcházejícím řízení. Žalobou se může domáhat zrušení rozhodnutí nebo vyslovení jeho nicotnosti, popř. upuštění od trestu uloženého za správní delikt nebo jeho snížení. •ten, kdo nemá aktivní legitimaci podle § 65 odst. 1 SŘS, tedy nemohl být rozhodnutím zkrácen na svých subjektivních veřejných hmotných právech, ale byl účastníkem řízení před správním orgánem a tvrdí, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která mu příslušejí (půjde o práva procesní), takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. •Žalobní legitimaci má i osoba, o jejíchž hmotných subjektivních právech nebo povinnostech se v řízení před správním orgánem nerozhodovalo, avšak která na základě úpravy ve zvláštním zákoně vystupovala jako účastník řízení před správním orgánem a náležela jí z tohoto důvodu příslušná procesní práva (např. navrhovat důkazy, vyjadřovat se k podkladům pro rozhodnutí atd.). Např. obec, na jejímž území má být umístěna stavba nebo uskutečněn jiný záměr - účastník územního řízení, spolek, jehož předmětem činností je ochrana přírody a krajiny, byl-li účastníkem řízení vedeném podle zákona o ochraně přírody a krajiny • Zvláštní žalobní legitimace •§ 66 •nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem. Úvaha nejvyššího státního zástupce, zda je ve věci dán závažný veřejný zájem, nepodléhá přezkumu správními soudy. •veřejný ochránce práv nebo ochránce práv dětí, jestliže k jejímu podání prokáže závažný veřejný zájem. •blanketní ust. § 66 odst. 1 SŘS za podmínek určených zákony upravujícími řízení před správními orgány ten správní orgán, o němž to takový zákon stanoví •blanketní ust. § 66 odst. 4 ten, komu toto oprávnění výslovně svěřuje zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. Např. žaloba dotčené veřejnosti podle § 9d zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. • Žaloby ve věcech samosprávy •§ 67 •Ust. SŘS o žalobě proti rozhodnutí se přiměřeně použijí též v případě žalob ve věcech samosprávy, které lze podat v případech vyplývajících z obecního zřízení, krajského zřízení nebo zákona o hlavním městě Praze: •v rámci dozoru nad samostatnou působností správní orgán, kterému je svěřena pravomoc podat žalobu proti usnesení nebo opatření orgánu územního samosprávního celku v samostatné působnosti, odporují-li zákonu nebo jinému právnímu předpisu •územní samosprávný celek proti rozhodnutí správního orgánu o rozpuštění zastupitelstva • Účastníci řízení • •Žalobce •Správní orgán, který rozhodl v posledním stupni (na který jeho působnost přešla) • •(osoby zúčastněné na řízení – nejsou účastníky řízení) Lhůta pro podání žaloby •§ 72 •do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno, nestanoví-li zvláštní zákon jinou lhůtu •Pokud se žalobci rozhodnutí neoznamuje, běží tato lhůta ode den, kdy se prokazatelně s rozhodnutím seznámil, nejpozději lze žalobu podat do 1 roku od právní moci rozhodnutí •žalobu k ochraně veřejného zájmu může nejvyšší státní zástupce nebo veřejný ochránce práv nebo ochránce práv dětí podat do tří let od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, a nenabývá-li rozhodnutí právní moci, od doručení rozhodnutí poslednímu účastníku, který proti němu mohl žalobu sám podat Dispoziční zásada, její prolomení •soud přezkoumává napadené výroky správního rozhodnutí zásadně jen v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 SŘS). Soud neprovádí obecný přezkum zákonnosti napadeného rozhodnutí správního rozhodnutí •K některým vadám přihlíží soud z úřední povinnosti, zejm: •k nicotnosti správního rozhodnutí: zjistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu; •k vadám řízení, pokud brání věcnému projednání žaloby v mezích uplatněných žalobních bodů (např. nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu); •k některým skutečnostem významným z hlediska hmotného práva, jako např. prekluzi – zániku práva jeho neuplatněním či absolutní neplatnost smlouvy; •v oblasti správního trestání k zásadě ne bis in idem, obsažené v čl. 40 odst. 5 Listiny, k protiprávnosti postihovaného jednání • •Soud vychází při přezkoumávání rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Někdy výjimky. • Způsoby rozhodnutí •Neodmítne-li soud žalobu nebo nezastaví-li řízení, rozhodne o žalobě ve věci samé rozsudkem takto: •zruší rozhodnutí správního orgánu •pro nezákonnost nebo pro vady řízení (procesní pochybení v řízení před správním orgánem, které mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí). Pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, pokud správní orgán překročil zákonem stanovené správního uvážení nebo jej zneužil. •může podle okolností zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně •zruší-li soud napadené rozhodnutí, vrátí věc žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení •možnost zrušení i závazného podkladu napadeného rozhodnutí •prohlásí rozhodnutí správního orgánu za nicotné •upustí od trestu za správní delikt uloženého rozhodnutím správního orgánu nebo tento trest sníží •Soudu náleží moderační právo upustit od trestu za správní delikt nebo takový trest snížit v mezích zákonem dovolených, nejsou-li důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí pro nezákonnost nebo vady řízení. Soud je oprávněn k tomu zásahu do správního rozhodnutí tehdy, je-li uložený správní trest zjevně nepřiměřený, soud je v takovém případě oprávněn nahradit správní uvážení o výši sankce, které považuje za zjevně nesprávné, uvážením soudním. •žalobu zamítne •Věcně žalobu zamítne, není-li důvodná. Řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu •součástí práva na spravedlivý proces je právo na projednání věci v přiměřené lhůtě •porušení povinnosti projednat věc v přiměřené lhůtě může být jiným zásahem do ústavně zaručených základních práv a svobod (čl. 38 odst. 2 Listiny) •až do nabytí účinnosti SŘS bylo možné poskytnout soudní ochranu proti nezákonné nečinnosti veřejné správy jen na základě ústavní stížnosti, došlo-li nečinností k zásahu do základního práva • Jaké veřejné subjektivní právo je chráněno žalobou? •žaloba proti nečinnosti správního orgánu je žalobou k ochraně veřejného subjektivního práva na vydání rozhodnutí ve věci nebo osvědčení •nelze se domáhat nápravy jiné nečinnosti veřejné správy, spočívající např. v nevydání normativního aktu, nezahájení správního řízení z úřední moci, nevydání jen procesního rozhodnutí či neprovedení faktických úkonů •subjektivní veřejné právo na vydání rozhodnutí ve věci nenáleží nejenom žadateli, který zahájil správní řízení svou žádostí, ale i dalším účastníkům řízení • Lhůta pro podání žaloby •nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon Zkoumání důvodnosti žaloby •Soud rozhoduje o žalobě na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. •Zkoumá důvodnost požadavku, aby byla správnímu orgánu uložena povinnost vydat rozhodnutí, nepředjímá však meritorní obsah budoucího rozhodnutí. •Je-li žaloba důvodná, uloží soud rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. •Není-li žaloba důvodná, zamítne ji. • Žaloba k ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením •nečinnostní a zásahová žaloba jsou podpůrným prostředkem ochrany subjektivních veřejných práv pro případy, v nichž nelze použít žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. •rozdíl mezi žalobou proti rozhodnutí správního orgánu a zásahovou žalobou spočívá ve formě aktů nebo úkonů, proti nimž uvedené žaloby chrání: •žaloba proti rozhodnutí správního orgánu chrání proti aktům majícím obecně povahu (individuálního) správního aktu •zásahová žaloba chrání proti jakýmkoli jiným aktům či úkonům veřejné správy směřujícím proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení. •Zásahem nejsou jen akty neformální povahy či faktické úkony, ale i o jakékoli jiné konání či opomenutí konat, nelze-li je podřadit pod pojem rozhodnutí. •Zásahem proto může být i nezákonná nečinnost spočívající v neučinění nějakého úkonu jiného než rozhodnutí. • Kdo a čeho se může domáhat? •Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu („zásah“), který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou domáhat •ochrany proti němu nebo •určení toho, že zásah byl nezákonný. •I když by byl zásah nezákonný, nemůže podat žalobu kdokoli, ale pouze ten, kdo tvrdí přímé zkrácení ve svých právech, žaloba nemá povahu actio popularis. Žalovaný •správní orgán, který podle žaloby provedl zásah; jde-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, anebo příslušníka takového sboru, je žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a u obecní policie obec •Jak určit správně žalovaného, výzva soudu k úpravě označení žalovaného Lhůta pro podání žaloby •do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo Rozhodný stav •Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí •rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu Rozsudek •Je-li žaloba důvodná, určí soud, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. •Není-li žaloba důvodná, soud žalobu zamítne. Opatření obecné povahy - znaky Formální a materiální pojetí OOP Vznik OOP •Správní orgán zahajuje řízení o vydání a vydává OOP z moci úřední, nevyplývá-li ze zvláštní úpravy, že tak může činit na návrh oprávněné osoby •Nejedná se o správní řízení! •Správní orgán po projednání s dotčenými orgány zveřejní návrh OOP •Možnost vznášet připomínky a námitky •Vydání OOP, obsahuje odůvodnění, účinnost OOP Pozbytí účinků OOP Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části •Procesní úprava řízení o návrhu na zrušení OOP byla do SŘS zavedena zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dříve, než byl institut opatření obecné povahy zakotven do spr. řádu) • Aktivní legitimace •ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen – lhůta podle § 101b odst. 1 SŘS •ten, kdo je současně oprávněn podat žalobu nebo jiný návrh ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito (incidenční přezkum OOP) – bez ohledu na lhůtu podle § 101b odst. 1 SŘS - může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem. •obec, jde-li o opatření obecné povahy vydané krajem, resp. orgánem kraje •nejvyšší státní zástupce •veřejný ochránce práv nebo ochránce práv dětí • • •odpůrcem je v řízení ten, kdo opatření obecné povahy vydal. • Lhůta •Návrh na zrušení opatření obecné povahy lze podat do 1 roku ode dne, kdy opatření obecné povahy nabylo účinnosti. •Problém incidenčního přezkumu!!! • •§ 101b odst. 1 SŘS: Návrh lze podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout, a to ani ve vazbě na navazující správní rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon nahrazující rozhodnutí. (je-li podán návrh až po 1 roce, co nabylo OOP účinnosti, může navrhovat jen, že se OOP nebo jeho část nepoužijí v jeho věci) •NSZ, veřejný ochránce práv a ochránce práv dětí do 3 let ode dne nabytí účinnosti OOP • Návrh a rozhodnutí •Soud je při svém rozhodování vázán rozsahem a důvody návrhu. •Věcně soud o návrhu rozhodne rozsudkem tak, že •zruší OOP nebo jeho část dnem, který v rozsudku stanoví, jestliže je v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že OOP nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem •návrh zamítne, není-li důvodný. •Bylo-li na základě OOP, které bylo zrušeno (jeho části) rozhodnuto o správním deliktu a toto rozhodnutí nabylo právní moci, ale nebylo dosud vykonáno, je zrušení takového OOP důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení příslušného procesního předpisu. Jinak zůstávají práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením opatření obecné povahy nebo jeho částí nedotčena. •Soud rozhodne o návrhu do 90 dnů poté, kdy návrh došel soudu. Opravné prostředky ve správním soudnictví Robot (obrys) •řízení ve správním soudnictví je procesně jednoinstanční řízení bez možnosti podat řádný opravný prostředek. •proti rozhodnutí soudu vydanému ve věci správního soudnictví jsou opravné prostředky přípustné, jen stanoví-li tak SŘS (§ 53 odst. 3 SŘS). •mimořádnými opravnými prostředky ve správním soudnictví jsou •kasační stížnost •obnova řízení • Kasační stížnost Důvody kasační stížnosti Účastníci řízení o kasační stížnosti Podání a účinky kasační stížnosti •kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí krajského soudu •podává se u NSS •nemá-li kasační stížnost všechny zákonem požadované náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení vydaného předsedou senátu, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání (tato koncentrační lhůta může být prodloužena nejdéle o další měsíc) •kasační stížnost nemá ze zákona odkladný účinek ve vztahu k napadenému rozhodnutí KS. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Bylo-li předmětem řízení správní rozhodnutí, měl by NSS v usnesení, kterým rozhoduje o přiznání odkladného účinku, vymezit rozsah tohoto odkladného účinku, tj. zda se vztahuje pouze na rozhodnutí krajského soudu nebo jeho část nebo pouze na správní rozhodnutí přezkoumávané v řízení před KS či na část tohoto správního rozhodnutí, anebo na soudní i správní rozhodnutí (či jejich části) současně. •kasační stížnost musí uvádět, v jakém rozsahu (proti jakým výrokům) a z jakých důvodů stěžovatel napadá rozhodnutí KS Dispoziční zásada •NSS je vázán rozsahem kasační stížnosti vázán •výjimkou je případ, kdy je na napadeném výroku závislý výrok, který napaden nebyl (pokud by NSS uznal důvodnost kasační stížnosti, zrušil by z důvodu provázanosti s napadeným a rušeným výrokem rozhodnutí KS i výrok na něm závislý), nebo je-li rozhodnutí správního orgánu, které přezkoumával KS, podle NSS nicotné • •NSS je vázán důvody kasační stížnosti, jak je vymezil stěžovatel •to neplatí, bylo-li řízení před KS zatíženo procesní vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, je-li napadené rozhodnutí KS nepřezkoumatelné, jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné Rozhodnutí NSS •usnesením řízení zastaví (např. z důvodu zpětvzetí kasační stížnosti, pro nezaplacení soudního poplatku) •usnesením kasační stížnost odmítne (např. pro její opožděnost, je-li podána někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, je-li kasační stížnost nepřípustná). Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, odmítne NSS kasační stížnost pro nepřijatelnost, jestliže svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele •je-li kasační stížnost důvodná, rozsudkem zruší rozsudek KS. V takovém případě rovněž: •rozhodne tak, že věc vrátí KS k dalšímu řízení; KS je pak vázán právním názorem NSS vysloveným ve zrušovacím rozhodnutí; •řízení zastaví, návrh odmítne nebo rozhodne o postoupení věci, jestliže k takovému rozhodnutí byly již důvody v řízení před KS; •sám rozhodne ve věci, pokud k tomu byly důvody již v řízení před KS (NSS takto může rozhodnout o zrušení rozhodnutí správního orgánu nebo vyslovení jeho nicotnosti, o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části nebo vyhoví návrhu na ochranu ve věci místního nebo krajského referenda); •rozsudkem zamítne kasační stížnost. Obnova řízení Přípustnost Fáze obnovy řízení DĚKUJI ZA POZORNOST Jungmannova 17 | 110 00 Praha 1 | Česká republika 56 cevro.cz