Stranické systémy v
transformaci
Vznik stran - teorie štěpení
doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
Sociologický přístup
► Též “social cleavage school”
► Stranické systémy – spíše
závislá proměnná
Teorie
cleavage
► Stein Rokkan a Seymour Martin
Lipset (1967)
► Cleavage Structure, Party
Systems, and Voter Alignments
► Tzv. historicko-sociologický přístup
► Analýza procesů
► Urbanizace
► Industrializace
► → vznik moderní třídní struktury a
nevyhnutelných konfliktů mezi třídami
Teorie
cleavage
► 2 revoluce
► Národní revoluce
► Průmyslová revoluce
► Revoluce → štěpení (cleavage)
Teorie cleavage
Teritoriální
dimenze
Funkcionální
dimenze
Národní
revoluce
Periferie X
centrum
Stát x církev
Průmyslová
revoluce
Venkov x
město
Pracující X
vlastníci
Teorie cleavage
► Pravice: lidé jsou si
spíše nerovni
► Nerovnost je přirozená,
není nutně špatná
► Lidé jsou různí (různé
kompetence,
hodnotové žebříčky,
schopnosti
► Bohatství a chudoba:
zasloužené
► Levice: lidé jsou si
spíše rovni
► Lidé mají hodně
společného
► Rozdíly: spíše sekundární
► Bohatství a chudoba:
nezasloužené
► Nestejné startovací
podmínky
LEVICE A PRAVICE (KULTURNÍ
ROVINA)
■ Jayk, náboženství,
etnicita, gender…
■ Pravice:
■ Lidé různých kultur: nerovní
■ Extrémní pozice: nacismus
■ Levice:
■ lidé jsou si rovni bez
ohledu na kulturní rozdíly
Teorie cleavage
► Třetí revoluce
► Mezinárodní revoluce
► 1917 Rusko
Teorie cleavage
► Robert Dahl (1966) - klasifikace zemí podle
struktury štěpení
► Homogenní země
► Např. SWE, DEN, UK
► Země se štěpeními, která se vzájemně posilují
► Belgie
► Země s křížícími se štěpeními (cross-cutting cleavages)
► Nizozemí
► Švýcarsko
Bartolini and Mair (1990)
► 3 elementy
1. Empirický
2. Normativní
3. Organizační
HYPOTÉZA ZMRAZENÍ (FREEZING HYPOTHESIS
► „stranické systémy 60.let odrážejí s
několika významnými výjimkami,
strukturu štěpení 20.let. Toto je
klíčová charakteristika západní
soutěživé politiky ve věku konzumní
společnosti: stranické alternativy a v
pozoruhodně velkém počtu případů
také stranické organizaci jsou starší
než většina elektorátu“
Interpretace
► Stabilní systémy až do 60.let
► Stranické systémy reflektují strukturu štěpení, jež se
dotvořila ve 20.letech
► Saturace společností volebním právem
► Konsolidace sociálních tříd
► Společnost- relativně přehledně rozdělená
► ENCAPSULATION - proces mobilizace jednotlivých sociálních
skupin
► Jedinci – pevnou součástí svých sociálních skupin
Interpretace
► 3 různé pohledy
► Různé konceptualizace
► Různé metody
► Různá data
1. Tradiční štěpení stále relevantní
► Freezing hypothesis stále platí (e.g. Bartolini, Mair 1990)
2. Úpadek tradičních štěpení
► Zmírnění sociálních rozdílů, bohatnutí společností
► Žádná nová štěpení (Franklin 1992)
3. Úpadek tradičních a nástup nových štěpení
► Vznik nových štěpení (Inglehart 1977)
Ronald Inglehart: teorie
post-materiálních hodnot
► Sociologický přístup
► Ronald Inglehart (1971, 1977, 1984)
► Rozsáhlé průzkumy hodnotových systémů
západních společností
► Příklon k tzv. post-materiálním hodnotám
► Životní styl
► Otázky životního prostředí
► Genderové otázky
► Smysluplná práce
► ….
2 hlavní hypotézy
1. HYPOTÉZA NEDOSTATKU
► Abraham Maslow
(1954)
2. HYPOTÉZA SOCIALIZACE
Hlavní závěry
► Bohatství, prosperita a mír v
poválečných letech → změna
hodnotové orientace
► Jiné hodnoty (value change)
→ nová štěpení
(ne-ekonomická) → nové
strany
► Oslabení tradičních štěpení
► Re-alignment
Kritika
Inglehartovy
teorie
► Monokauzální styl uvažování
► Sociologizující přístup – opomíjí
politické faktory
► Nástup zelených stran, ale patří k
menším formacím
► Zařadily se na levo-pravé ose →
potvrzení stability tradičních štěpení
► Lidé (i mladí) preferují materiální
hodnoty
► Lidé se rozhodují stále hlavně podle
svého sociálního statusu
Transnacionální štěpení
► Liesbet Hooghe a Garry Marks (2018)
► Reakce na imigraci a evropskou integraci
► Národní stát pod tlakem
► Imigrace
► Integrace
► Mezinárodní obchod
► → transnacionální štěpení
► GAL X TAN
► Rozmrzání stranických systémů
► Úpadek tradičních stran
► Úpadek relevance náboženství a sociální třídy pro vysvětlení
chování voličů
► Úpadek relevance církve či odborů