Nové politické strany Nové strany ● přetínají tradiční štěpení ● populistické strany ○ zejména radikálně-pravicový populismus ● levicové-liberální strany ○ strany zelených ○ pirátské strany ○ feministické strany CO JE POPULISMUS? 1. Styl vůdcovství 2. Diskurz 3. Neúplná ideologie (a thin-centred ideology) Vůdcovský a komunikační styl ❑ Kurt Weyland (2001): metody a nástroje k získávání a uplatňování moci ❑ Zjednodušování ▪ Zdánlivě snadná řešení ▪ Černobílá perspektiva ❑ Emoční apely ▪ Strach, nenávist, sympatie…. ❑ Flexibilita ▪ Přizpůsobivost aktuální náladám a požadavkům společnosti ❑ Diskurz (P. Norris 2019 ❑ Legitimita vládnutí a těžiště legitimity v reprezentativních demokraciích ❑ Lidé vs. reprezentativní instituce, vč. soudů atd. Co je/není populismus? ❑ Mudde (2004): 2 dominantní interpretace 1. Stammtisch (hospodská politika), resp. demagogie ▪ „vysoce emocionální a zjednodušující diskurz zaměřený na niterné pocity lidí“ ▪ snaha „rozbít gordické uzly moderní politiky mečem údajně jednoduchých řešení“ 2. Oportunismus ▪ Cílem: rychlé uspokojení lidí a získání jejich podpory, spíše než racionální hledání toho nejlepšího možného řešení Francisco Panizza (2005): analytické jádro 1. Lidé a elity: homogenní skupiny ▪ bipolární pohled na společnost 2. Antagonismus mezi lidmi a elitami 3. Lidé = morálně čistý suverén, který má rozhodovat a vládnout ▪ adorace obyčejných lidí Anti-establishment ■ Víra v obyčejného člověka ■ „selský rozum“ ■ Nedůvěra vůči elitám a vědcům ■ Mlčící většina X hlasitá zkorumpovaná menšina (establishment) ■ Establishment = arogantní, privilegovaná, bohatá vládnoucí menšina ■ Politici, média ■ Business, experti ■ Intelektuálové, mezinárodní organizace ■ …. ■ Strategie vyloučení: ■ Nejen elity, ale i jiné skupiny Anti-establishment ❑ „anti-political-establishment party“ APE ▪ Andreas Schedler (1996) ▪ Tradiční strany – mocenský kartel ▪ APE: ochránce lidí před tímto kartelem ❑ Anti-party parties ▪ Cas Mudde (1996) ▪ Hans Georg-Betz (1993) Cas Mudde (1996) ❑ Extremist anti-party sentiment ▪ Odmítání stran per se ▪ Fašismus a komunismus ▪ Proti-demokratický ❑ Populist anti-party sentiment ▪ Selektivní odmítání stran Populistický antistranický sentiment ❑ Proti programu ■ Imigrace ■ daně ■ EU ■ …. ❑ Proti chování stran ■ Korupce ■ Manipulace médií ■ Mocenský kartel ■ Neschopnost a neochota řešit problémy lidí Typy populismu 1. Populismus bez přívlastků 2. Radikálně-pravicový (identitární) 3. Radikálně – levicový (ekonomický) Krajní pravice 1. Extrémní pravice 2. Radikální pravice Extrémní pravice po WW2 ❑ Diskreditována ❑ Marginalizována ❑ Delegitimizována ▪ Rasismus ▪ Anti-demokratická ▪ Anti-liberální ▪ Anti-semitská „Comeback“: od extrémní k radikální pravici ❑ Nominálně demokratická ▪ Kritika liberalismu ▪ Obhajoba demokracie: populismus ▪ Návrat slova a moci lidem „Comeback“: od extrémní k radikální pravici ❑ Nikoli anti-systémová ▪ Ale: anti-establishment ❑ Nikoli rasistická ▪ Nikoli biologické, ale kulturní odlišnosti ❑ Identita a národ ❑ Sociální apely (šovinismus státu blahobytu) Cas Mudde (2007): populist radical right 1. Populismus 2. Autoritářství 3. Nativismus Autoritářství ❑ Silný charismatický vůdce ▪ Rychlá a rázná rozhodnutí ▪ Právo a pořádek ▪ Reflektuje vůli lidu ❑ Bezpečí před svobodou ❑ Přímá forma demokracie Nativismus ❑ Xenofobní nacionalismus ▪ lidé = uniformní celek charakterizován jazykem, kulturou, původem…. ▪ Národní státy ▪ Cizí elementy tu nemají místo o Lidé o Myšlenky, kultura, náboženství Nativismus ❑ Exkluzivní: instrumentální k vyloučení jinakosti ❑ Diskurz: my X oni ▪ Přátelé X nepřátelé 4 typy nepřátel 1. Uvnitř státu a uvnitř národa 2. Uvnitř státu a mimo národ 3. Mimo stát a uvnitř národa 4. Mimo stát a mimo národ Psychologické momenty ❑ Isaiah Berlin (1972) ▪ Nacionalismus = výraz přání neprivilegovaných být brán vážně ❑ F. Fukuyma ▪ Volání po důstojnosti ▪ Pocit nedocenění ▪ Subjektivní či objektivní ztráta statusu ❑ Mentalita křivdy ▪ Ostatní státy a národy nám ubližují a vykořisťují nás ▪ Zapomenutí voliči ❑ Optimismus X pesimismus Posun od…. ❑ pluralitní občanská společnost ❑ Sdílené hodnoty liberální demokracie ❑ Stranická příslušnost, ideologie, víra ▪ Nikoli nedobytné pevnosti – vždy možnost kompromisu, pochybností ❑ Svobodná debata, kritické myšlení, možnost kompromisu ▪ Mezi lidmi a skupinami není propast … k tribalismu (kmenová mentalita/kultura) ❑ Rozpad sdílených hodnot ❑ Propast mezi lidmi ❑ Klíčová „kmenová“ příslušnost ❑ Rozklad pluralitní debaty ▪ Nefungují fakta, pravda-nepravda ▪ Racionalita, fakta ustupují do pozadí ▪ Nemožnost kompromisu, nesmiřitelnost ❑ Sociální média ❑ Původně jen omezeně – příslušnost ke sportovnímu týmu (ventil) Levicový – liberalismus X radikální pravice ❑ Inglehart (1977): Silent Revolution ❑ Kosmopolitismus ❑ Multikulturalismus ❑ environmentalismus ❑ Ženy a gender ❑ LGBT ❑ Svoboda ❖ „obava z konce ❑ Ignazi (1992): Silent Counter-Revolution ❑ Nacionalismus ❑ Materialismus ❑ Ekonomický růst ❑ Anti-globalizace ❑ Právo a pořádek ❑ Návrat k tradičním morálním hodnotám ❖ „obava z konce týdne“ Migrace a imigranti spojováni s… ❑ Hrozbou pro národní identitu ❑ Koncem kulturně homogenních států ❑ Zneužívání sociálního systému ❑ Kriminalitou ❑ Islamizací Imigrace 2007 2014 V čem je radikální pravice pravicová? ❑ Tradiční osa levice – pravice ❑ Různá kritéria v různých dobách a v různých perspektivách 1. vztah k demokratizaci (19.století v Evropě ) 2. tradice X pokrok 3. náboženský x světský 4. vztah k rovnosti (KOMU, rovnost V ČEM a PODLE ČEHO?) 5. Vztah k diferenciaci (přirozená nerovnost) – Norberto BOBBIO Norberto BOBBIO ❑ Pravice : lidé jsou si spíše nerovní ▪ Nerovnost z principu špatná není, je přirozená ▪ Lidé jsou v různé míře schopní, pilní, inteligentní ▪ Bohatství i chudoba jsou zasloužené ❑ Levice: lidé jsou si spíše rovni ▪ Lidé se rodí do nerovných sociálních podmínek ▪ nerovnost v bohatství může být nezasloužená 1. Ekonomický význam štěpení 2. Kulturní význam štěpení → radikálně pravicový populismus Pevnost Evropa (Stronghold Europe) 1. Demografie 2. Socio-ekonomická témata ■ Ekonomický status migrantů ■ Migranti „on welfare“ 3. Kulturní otázky (S. Huntington:Clash of Civilizations) ■ Ne/ochota imigrantů integrovat se ■ Ne/schopnost států imigranty integrovat Stronghold Europe 4. Bezpečnostní otázky ? Nelegální migrace ? Kriminalita a terorismus 5. Politické otázky ? Politická práva migrantů ? Morální právo historických národů v Evropě 6. Lidská práva ? Rozsah práv a (sociálních) nároků migrantů Příčiny vzestupu radikální populistické pravice: 2 přístupy ❑ Strana poptávky ▪ Sociálně-ekonomické důvody ▪ Kulturní důvody (cultural backlash) ❑ Strana nabídky ▪ Schopnost stran využít příležitosti Poptávkové faktory ❑ Ekonomické a sociální faktory ❑ Institucionální prostředí ❑ Politické faktory (dealignment) ❑ Kulturní faktory ❑ Média a veřejná debata Poptávkové faktory: Ronald F. Inglehart and Pippa Norris 1. Hypotéza ekonomická ▪ Modernizační a globalizační poražení ▪ Lidé, jejichž status relativně či absolutně klesá 2. Hypotéza kulturního odporu ▪ Proti progresivismu ▪ Proti feminismu ▪ Proti multikulturalismu ▪ Proti imigraci ▪ Proti EU ▪ …. Proměna post-industriálních společností ❑ Knowledge economy ❑ Technologické proměny ▪ kyberprostor ▪ robotizace ❑ Úpadek klasické manuální práce ❑ Globalizační tlaky ▪ Globální trh (zboží, pracovníci…) ❑ Rostoucí sociální nerovnosti ❑ Ztráta státní suverenity a kontroly nad domácí ekonomikou Populismus a globalizace ■ Poražení ■ Strach a uzavřenost ■ Obavy ■ Nacionalismus ■ Nižší příjmy a vzdělání ■ EU = špatná ■ Vítězové ■ Entuziasmus ■ Příležitost a otevřenost ■ Multikulturalismus ■ Vyšší příjmy, vzdělání, jazyky ■ EU = dobrá Poražení globalizace ❑ Nízké vzdělání ❑ Ohrožení na trhu práce ❑ Pocity úpadku statusu ❑ Náchylnost k populismu ▪ Ekonomická a kulturní protekcionismus ▪ Šovinismus státu blahobytu ▪ Kritika establishmentu ▪ Pocit odcizení od politiky a elit ▪ Volání po „starých dobrých časech“ Kdo volí radikálně-pravicové populisty? Geert Wilders 1. Chudí a nezaměstnaní 2. Byznys třída ▪ Migranti = zátěž pro sociální systém 3. Ideologové ■ Nekompatibilita kultur, identit…. Další faktory: anti-establishment 1. Neschopnost politiků řešit problémy a obavy ▪ Evropská integrace ▪ Integrace ▪ Nezaměstnanost ▪ Sociální reformy a růst sociálních rozdílů 2. Národní politické elity – slabé a bezbranné ▪ EU ▪ Globalizace 3. Mediální prostředí ▪ Silná fragmentace a polarizace ▪ Zjednodušování ▪ Establishment X konspirační teorie a fake news Nabídkové faktory: Cas Mudde 1. Umírněná ideologie 2. Charismatický leader 3. Silná organizační struktura ? Členové ? Lokální a regionální báze Další faktory ❑ Vzorce spolupráce a soutěže ❑ Konvergence stranického spektra ❑ „niky“ (niches) Dopady na stranický systém ❑ Nová témata – nová štěpení ❑ Větší polarizace ❑ Změna ve vzorcích soutěže a spolupráce ❑ Strategie tradičních stran ▪ Exkluze a ostrakizace (Švédsko – do r. 2022, Německo) ▪ Kooperace na legislativní úrovni (Nizozemí: 2010-2, Dánsko: 2015-9; Švédsko od 2022 ▪ Kooperace na vládní úrovni (Rakousko 2000-7 a 2017-9, Norsko: 2013-20) Herbert Kitschelt: left-libertarian parties 1. “left” ■ Nedůvěra vůči trhu a velkým soukromým firmám ■ rovnostářství 2. “libertarian” ■ Nedůvěra vůči autoritám (stát, církev, byrokracie), jež si nárokují regulovat individuální či kolektivní chování Hlavní proudy levicových liberálních stran 1. Strany zelených 2. Feministické strany 3. Pirátské strany Levicové-liberální hodnoty ❑ Post-materiální hodnoty ❑ Sebe-vlastnictví ❑ Participační demokracie ❑ Decentralizace ❑ Rovnostářství a přerozdělování ❑ Kolektivní vlastnictví přírodních zdrojů ❑ Otevřenost ❑ Liberalismus v neekonomických otázkách Zelený diskurz ❑ Anti-kapitalismu s ▪ Viník devastace životního prostředí ❑ Anti-milatarismu s Organizace ▪ Dvoučlenné vůdcovství ▪ Decentralizace ▪ Celostátní strana – deštníková organizace Zelené strany ■ 1972 první zelené strany ■ Tasmania (AUS) a Nový Zéland ■ 1972 první zelení v Evropě ■ Lidové hnutí za životní prostředí (Švýcarsko - Neuchâtel) ■ 1973 první celostátní strana zelených ■ PEOPLE (Velká Británie) ■ 1970 první zelený starosta ■ Fons Sprangers (Meer, Belgie) ■ 1977 první strana, která má v názvu „zelený“ ■ Zelená kandidátka za ochranu životního prostředí (Dolní Sasko) Volební úspěchy ❑ 1983 FIN a GER – parlamentní křesla ❑ 1988 SWE – parlamentní křesla ❑ 1998 GER - součást vládní koalice ❑ 2014 SWE součást vládní koalice AUS (2019) Tasmani a (2021) NZ (2020) ICE (2021) LUX (2018) FIN (2019) GER 2021 SUI (2019) SWE (2022) 10 12 8 13 15 11 15 13 4 Pirátské strany ■ Nová témata ■ Organizace ■ Volební relevance Pirátské strany ■ 2006 –Piratpartiet (SWE) ■ Richard Falkvinge ■ Důvody: ■ Boji proti copyright ■ Ochrana soukromí ■ Boj proti patentům ■ 2023: 39 pirátských stran Medializace ■ Conflicts, law suits, trials ■ Pirate Bay ■ FRA ■ Försvarets radioanstalt office to control phone and internet communication ■ IPRED ■ Intellectual Property Rights Enforcement Directive ■ Facilitates prosecution of „pirates“ ■ „Zensursula“ ■ Ursula von der Leyen, 2009 ■ ACTA- Anti-Counterfeiting Trade Agreement (ACTA) THE PIRATE BAY ❑ Swedish website hosting magnet links and torrent files ❑ Established 2003 ❑ Often accused of „assisting in making copyrighted content available“ ❑ 2006 website's servers in Stockholm raided and taken away by Swedish police ❑ 2009 four leading figures sentenced to one year in prison and payment of a fine of about 3 mil. EUR ELECTORAL SUCCESS ❑ Sweden ▪ 2006: 0,63% ▪ 2012: 0,43% ▪ 2009 (EP): 7,1% (2014: 2,2,%) ❑ Luxembourg ▪ 2018 and 2023: 6-7 % ❑ Iceland ▪ 2013: 5 % ▪ 2016: 14,5 % ELECTORAL SUCCESS „Sink them !“ Germany • 2009: 2% • 2013: 2,2% • Local elections • 2009 Aachen and Münster: first seats • 2011 success in Berlin 8,9% • 2017: 0,4% Czech Republic • 2010: 0,8%, 2013: 2,6% • 2017: 10,8% • 2021: 15,6 % (with Mayors) ORIGINAL ISSUES 1. Privacy and personal data protection from state‘s control and surveillance 2. Copyright and patents 3. Free internet „What‘s now the „Banana republic?“ PRIVACY PROTECTION „Democracy needs private sphere“ Warning against „surveillance society“ • Constant registration and surveillance of people Privacy protection = constitutional right PRIVACY PROTECTION ■Control efforts strengthened after 9/11 „I am not allowed to smoke in front of the camera…“ COPYING „Good ideas are here to be copied. And why just our generation should unteach that?“ • Not for commercial use Legalization of free downloading of music, movies, SW • Should reflect individuals‘ as well as societal interests Principal reform of copyright • Positive for the progress and development Free spreading and sharing COPYRIGHT AND THE CZECH PIRATE PARTY No intention to break rights of authors and artists, but to adjust the copyright to the digital age • Support creativity, sharing and a fair reward for the authors for the commercial use Shortening of the copyright duration • Usually it spans the author's life plus 50 to 100 years • Pirates: 14 years (enough time to create financial gains) PATENTS ❑ Favourable/profitable only for a small group of monopolist owners ▪ Excessive gains ▪ Limits competition ▪ Limits further development of society ❑ Patents should be abolished altogether ▪ Releasing of competition and innovation A SHIFT TO OTHER (LESS CONTROVERSIAL) ISSUES „Fed up with being surveilled? Join us and stop the big brother“ Access to public information Transparency • Public contracts • Public administration reform Corruption Direct and grassroots democracy Renationalize the natural-resource industries (ICE) Legalization of marihuana for medical purposes PP AS LIBERAL PARTIES ? ■ Key principle: freedom ■ Freedom from control and surveillance ■ Freedom of information and their spreading ■ Free Internet „Freedom is not a marginal phrase“ PP VOTERS (SWEDEN) ❑ Young people ❑ Men (80%) ❑ Internet users („digital natives“) ❑ Cities ❑ Low interest in politics ❑ First time voters ❑ Students SWEDISH PP ❑ Free membership ❑ 46 687 (!) members (March 2010) ▪ 2020: 2 528 members ❑ EP elections (2009): the best result among first-time voters 37% men and 11% women CAUSES OF SUCCESS 1. Medialization 2. General trends in voting behaviour ▪ Distrust towards parties ▪ More volatile voters 3. Protest appeals ▪ ICE, CZE (LUX) x SWE and GER 4. Information technologies 5. New issues and style ▪ Authentic, credible image PROTEST APPEALS: ICELAND ❑ Birgitta Jonsdottir ▪ Iceland full of corruption and “nepotism ▪ Country is controlled by a handful of “mafia-style families” and their friends ❑ 2016:Panama Papers: former PM Sigmundur David Gunnlaugsson held investments in offshore accounts ▪ large protest ▪ Support for the PP surged to 43 % LUXEMBOURG 2009 ❑ general dissatisfaction with the lack of transparency in politics ❑ strong opposition to video surveillance LUXEMBOURG 2023 ❑ Fair tax ❑ Greater security in streets ❑ Digital economy ❑ Reward environmentally friendly behaviour ❑ Child-care benefits (both at home and facilities) ❑ Better access to health care to all ❑ A roof over everyone‘s head ❑ Universal access to retirement houses Sven Clement LIQUID DEMOCRACY Another perspective on democracy Reaction to crisis of representative democracy Attempt to revive aspects of direct democracy Citizens may • Delegate their power to representatives • Take political decisions themselves (e.g. on-line referenda) COMMUNICATION REVOLUTION: „STRUGGLE FOR KNOWLEDGE“ 1. Information production ▪ struggle for control over content of information 2. Spread and mediation of information ▪ struggle for control over access to information 3. Legitimacy of information ▪ which information becomes tool to gain legitimacy and authority 4. New cleavages (?) ▪ knowledge X market ▪ Transnational networks X national state CONCLUSIONS: PROBLEMS AND CHALLENGES ❑ Temporary/transient phenomena ▪ Medial bubble or long-term party ??? ❑ Low efficiency ❑ Lowering medialization – may cause failures ❑ Ability to monopolize their issues ▪ Other parties (may) copy the issues ❑ lack of coherency in many other (traditional) issues ❑ excessive transparency ? „Vote the original.“