Obsah obrázku Písmo, Grafika, text, grafický design Popis byl vytvořen automaticky SPRÁVNÍ PRÁVO VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY JUDr. Barbora Košinárová, Ph.D. Katedra veřejného práva a veřejné správy Obsah obrázku Písmo, Grafika, text, grafický design Popis byl vytvořen automaticky I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY •🟡 Úvodní rámec •Veřejnoprávní smlouvy představují relativně moderní nástroj výkonu veřejné správy, který umožňuje určitou míru flexibility, spolupráce a participace, a zároveň zachovává ochranu veřejného zájmu. •Z právně-teoretického hlediska jde o specifický správněprávní institut, který rozšiřuje tradiční model jednostranného autoritativního rozhodování veřejné správy. • •🟡 Definice veřejnoprávní smlouvy •Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, jehož účelem je upravovat veřejnoprávní vztahy – tedy vztahy, v nichž vystupuje orgán veřejné moci při výkonu veřejné správy a které jsou podřízeny právu veřejnému, nikoliv soukromému. •➤ Právní základ: veřejnoprávní smlouvy jsou výslovně upraveny v § 159 až § 170 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů • •🟡 Veřejnoprávní smlouva vs. jiné instituty •🔹 Veřejnoprávní smlouva × individuální správní akt: •Zatímco správní akt je jednostranný nástroj veřejné moci, veřejnoprávní smlouva vychází z dohody mezi subjekty. •🔹 Veřejnoprávní smlouva × soukromoprávní smlouva: •Zásadní rozdíl spočívá v právní povaze upraveného vztahu. Soukromoprávní smlouva (např. kupní) se řídí občanským zákoníkem a vychází z rovnosti stran. Veřejnoprávní smlouva vzniká v rámci veřejné správy a je podřízena správnímu právu. •➤ Důležitý bod: veřejnoprávní smlouva není hybridem mezi veřejným a soukromým právem – je plnohodnotně veřejnoprávním institutem, podléhá správněprávním pravidlům, kontrole a přezkumu. • •🟡 Význam veřejnoprávních smluv ve veřejné správě •Zajišťují efektivitu – např. dohody mezi obcemi o sdílení přenesené působnosti •Podporují spolupráci – mezi územními samosprávami či mezi veřejnou správou a soukromými subjekty (např. sociální služby) •Zvyšují legitimitu rozhodování – zapojení druhé strany do rozhodovacího procesu •Veřejnoprávní smlouvy tedy představují alternativní, ale rovnocennou formu výkonu veřejné správy, která nepopírá, ale doplňuje tradiční model veřejné moci. • •🟡 Shrnutí na závěr této části: 1.Veřejnoprávní smlouvy jsou upraveny ve správním řádu jako zvláštní forma výkonu veřejné správy. 2.Nejde o soukromoprávní smlouvy – právní režim je výlučně veřejnoprávní. 3.Slouží tam, kde je vhodnější spolupráce a dohoda než jednostranné rozhodnutí. 4.Jejich uzavírání je vázáno na zákonem vymezené případy a musí být v souladu s veřejným zájmem. • Obsah obrázku Písmo, Grafika, text, grafický design Popis byl vytvořen automaticky II. DRUHY VEŘEJNOPRÁVNÍCH SMLUV •🟡 Úvod: systematika dle správního řádu •Správní řád v § 160–162 rozeznává tři základní typy veřejnoprávních smluv, a to na základě povahy vztahu mezi smluvními stranami: 1.Koordinační veřejnoprávní smlouvy 2.Subordinační veřejnoprávní smlouvy 3.Veřejnoprávní smlouvy nahrazující správní rozhodnutí •Tyto typy se od sebe liší postavením smluvních stran, účelem i důsledky uzavření. • •🔵 1. Koordinační veřejnoprávní smlouvy (§ 160 SŘ) •📌 Definice: •Koordinační smlouvy uzavírají rovnocenné subjekty veřejné správy, typicky mezi sebou orgány veřejné správy – tedy subjekty na stejné úrovni, bez vztahu nadřízenosti a podřízenosti. •✅ Cíl: •Zajištění efektivní spolupráce, koordinace výkonu veřejné správy, sdílení agend, sjednocení postupu apod. •🏛️ Typické subjekty: •Obce •Kraje •Úřady státní správy •Správci infrastruktury, např. ŘSD a kraj •🧾 Příklad z praxe: •Dvě obce uzavírají smlouvu o společném provozování stavebního úřadu, případně dohodu o společném školském obvodu. Dále o sloučení obcí, o připojení obce k jiné obci, o změně hranic obce,… •⚠️ Zvláštnost: •Tyto smlouvy nevyžadují schválení nadřízeným orgánem, ale musí být v souladu se zákonem, jinak hrozí jejich neplatnost. • •🟠 2. Subordinační veřejnoprávní smlouvy (§ 161 SŘ) •📌 Definice: •Smlouvy uzavírané mezi orgánem veřejné správy a nepodřízeným subjektem, tedy fyzickou nebo právnickou osobou, kdy se správní orgán snaží naplnit veřejný zájem za součinnosti jiného subjektu. •✅ Cíl: •Zajištění spoluúčasti na výkonu veřejné správy, zejména při zajišťování veřejných služeb či agend, kde by jinak bylo třeba vydávat rozhodnutí. •🧾 Příklady z praxe: •Obec uzavírá smlouvu s neziskovou organizací o poskytování sociálních služeb. •Kraj uzavírá smlouvu s právnickou osobou o poskytování zdravotnické záchranné služby v některých oblastech. Dohody o vytvoření pracovního místa, smlouvy o přepravě. •⚖️ Právní účinek: •Smlouva nevytváří vztah rovnosti – správní orgán zůstává veřejnoprávním subjektem, ale výkon veřejné agendy je přenášen na smluvního partnera. •⚠️ Pozor: •Tyto smlouvy často podléhají schválení nadřízeného správního orgánu – jinak může být smlouva neplatná (§ 169 SŘ). • •🔴 3. Veřejnoprávní smlouvy nahrazující správní rozhodnutí (§ 162 SŘ) •📌 Definice: •Smlouvy, které mají přímo nahradit správní akt, tedy formálně neprobíhá správní řízení, ale místo rozhodnutí se uzavírá smlouva. •✅ Cíl: •Zvýšit efektivitu a flexibilitu správního rozhodování tam, kde zákon umožňuje smluvní úpravu místo rozhodnutí. •🔑 Podmínka: •Pouze tehdy, pokud to výslovně stanoví zákon! Není-li zákonná opora, není možné rozhodnutí nahradit smlouvou. •🧾 Příklady: •Zákon o sociálních službách: smlouva o poskytování sociální služby, která zároveň představuje schválení určitého nároku. Dohoda o převedení dobývacího prostoru •Stavební zákon: smlouva o parcelaci, která nahrazuje rozhodnutí o dělení pozemku •⚖️ Právní účinky: •Stejné jako u rozhodnutí ve správním řízení •Smlouva je exekučně vykonatelná •Může být napadnutelná žalobou dle § 65 s. ř. s. • •🟢 Shrnutí – Druhy veřejnoprávních smluv podle správního řádu •Veřejnoprávní smlouvy se dělí do tří základních typů podle § 160–162 správního řádu: 1.Koordinační veřejnoprávní smlouvy – Uzavírají je dva nebo více orgánů veřejné správy. – Vztah mezi stranami je rovnocenný (žádná podřízenost). – Slouží ke spolupráci, koordinaci činností a sjednocení postupu. – Např. dvě obce uzavřou dohodu o provozování společného stavebního úřadu. – Nepodléhají schvalování nadřízeným orgánem. 2.Subordinační veřejnoprávní smlouvy – Uzavírá je orgán veřejné správy s fyzickou nebo právnickou osobou, která není správnímu orgánu podřízená. – Vztah je nerovný, veřejná správa zůstává v pozici autority. – Cílem je zajistit výkon veřejné správy za účasti jiné osoby, např. v oblasti veřejných služeb. – Např. smlouva mezi obcí a neziskovou organizací o poskytování sociálních služeb. – Obvykle podléhá schválení nadřízeného orgánu – jinak může být smlouva neplatná. 3.Veřejnoprávní smlouvy nahrazující správní rozhodnutí – Smlouvy, které nahrazují formální správní akt. – Jsou možné pouze tehdy, pokud to výslovně umožňuje zákon. – Cílem je zjednodušení rozhodování a zvýšení flexibility. – Např. smlouva o poskytování sociální služby podle zákona o sociálních službách. – Mají právní účinky jako správní rozhodnutí a mohou být napadnutelné soudní žalobou. – Podléhají zákonem stanovenému režimu přezkumu. • Obsah obrázku Písmo, Grafika, text, grafický design Popis byl vytvořen automaticky III. PODMÍNKY PLATNOSTI A NÁLEŽITOSTI VEŘEJNOPRÁVNÍCH SMLUV •🟡 Úvodní kontext •Veřejnoprávní smlouva – stejně jako jakýkoli jiný právní úkon – musí splňovat určité podmínky platnosti, jinak může být neúčinná, neplatná nebo dokonce nicotná. •Na rozdíl od soukromoprávní smlouvy je veřejnoprávní smlouva podřízena pravidlům veřejného práva, což znamená, že kromě obecných náležitostí musí být vždy v souladu se zákonem a veřejným zájmem. • •🔵 1. Subjekty veřejnoprávní smlouvy •Nejprve je potřeba identifikovat, kdo může veřejnoprávní smlouvu uzavřít. •Na jedné straně obvykle orgán veřejné správy, tj. subjekt vykonávající veřejnou správu (např. obec, kraj, ministerstvo, státní fond). •Na druhé straně může stát: •jiný veřejnoprávní subjekt (v případě koordinační smlouvy), •fyzická či právnická osoba (v případě subordinační nebo nahrazující smlouvy). •❗ Každý subjekt musí mít oprávnění k uzavření smlouvy, vyplývající ze zákona nebo jiného právního předpisu. •Např. obec může uzavírat veřejnoprávní smlouvy v rámci své samostatné nebo přenesené působnosti – ale vždy v mezích zákona o obcích a správního řádu. • •🟠 2. Forma veřejnoprávní smlouvy •Veřejnoprávní smlouvy musí být uzavřeny v písemné formě. •To platí bez výjimky – ústní dohoda nemá žádné právní účinky. •Forma slouží k právní jistotě a k možnosti kontroly – např. při přezkumu nadřízeným orgánem nebo soudem. •Náležitosti formální stránky smlouvy obvykle zahrnují: •označení smluvních stran včetně právního titulu oprávnění k uzavření smlouvy, •vymezení předmětu a účelu smlouvy, •stanovení práv a povinností, •dobu trvání nebo podmínky ukončení, •podpisy oprávněných osob. • •🔴 3. Obsahové náležitosti a soulad se zákonem •Každá veřejnoprávní smlouva musí být v souladu se zákonem a právním řádem jako celkem, jinak je absolutně neplatná (§ 169 SŘ). •To znamená: •Smlouvou nelze obcházet zákon, ani zákonná omezení kompetencí veřejné správy. •Smlouva nesmí být uzavřena v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy. •❗ Příklad porušení: Obec uzavře smlouvu, kterou převede některé správní činnosti na soukromou firmu – aniž by pro to měla oporu v zákoně. Taková smlouva je neplatná. • •🟢 4. Schvalování nadřízeným správním orgánem (§ 168 SŘ) •V určitých případech (zejména u subordinačních smluv a smluv nahrazujících rozhodnutí) je povinné schválení veřejnoprávní smlouvy nadřízeným správním orgánem. •Pokud zákon nebo správní řád stanoví, že k uzavření smlouvy je třeba schválení, bez něj smlouva nenabývá platnosti. •Nadřízený správní orgán přezkoumává především: •zákonnost, •soulad s veřejným zájmem, •ochranu práv třetích osob. •Bez tohoto schválení by smlouva neměla právní účinky, a v krajním případě by byla nicotná. • •🟣 5. Možnost změny a zrušení smlouvy •I veřejnoprávní smlouva může být změněna nebo ukončena, ale pouze: •na základě dohody stran, nebo •za zákonem stanovených podmínek, např. při závažném porušení smlouvy. •V některých případech může být změna či zrušení podmíněno souhlasem nadřízeného orgánu – obdobně jako uzavření smlouvy. • •⚫ 6. Důsledky neplatnosti •Pokud smlouva: •nebyla uzavřena oprávněnými subjekty, •nebyla schválena tam, kde to bylo třeba, •je v rozporu se zákonem, •→ pak je neplatná, a správní orgán může případně zahájit nové řízení či uplatnit jiné právní prostředky. • •🔚 Shrnutí hlavních podmínek platnosti veřejnoprávní smlouvy: 1.Oprávněné smluvní strany – subjekty s právní působností. 2.Písemná forma – obligatorní. 3.Obsah v souladu se zákonem a veřejným zájmem – nesmí obcházet zákon. 4.Schválení nadřízeným orgánem – pokud to stanoví zákon nebo správní řád. 5.Možnost změny/zrušení – jen za zákonem daných podmínek. 6.Neplatnost – automatická, pokud chybí výše uvedené podmínky. • Obsah obrázku Písmo, Grafika, text, grafický design Popis byl vytvořen automaticky IV. KONTROLA A PŘEZKUM VEŘEJNOPRÁVNÍCH SMLUV •🟡 Úvod: proč kontrola veřejnoprávních smluv? •Veřejnoprávní smlouvy nejsou „soukromé dohody“, ale nástroje výkonu veřejné správy. Proto podléhají veřejnoprávní kontrole, která zajišťuje: •legalitu (soulad se zákonem), •ochranu veřejného zájmu, •ochranu práv třetích osob. •Správní řád proto upravuje nejen proces uzavření smlouvy, ale také její kontrolu a přezkum, a to jak ex ante (předem), tak ex post (zpětně). • •🔵 1. Schvalování veřejnoprávní smlouvy nadřízeným správním orgánem (§ 168 SŘ) •📌 Kdy je schválení potřeba: •Subordinační smlouvy a smlouvy nahrazující rozhodnutí často podléhají schválení nadřízeným správním orgánem. •Schválení je podmínkou platnosti – bez něj smlouva není účinná a nemá právní následky. •📋 Účel schválení: •Zajištění, že smlouva: •byla uzavřena oprávněnými subjekty, •je v souladu se zákonem, •neohrožuje veřejný zájem nebo práva třetích osob. •🏛️ Nadřízený orgán přezkoumává: •Pravomoc a působnost smluvních stran •Zákonnost obsahu smlouvy •Dodržení procesních pravidel •Možný dopad na třetí osoby •⚠️ Bez schválení je smlouva neplatná, přestože byla formálně podepsána • •🟠 2. Přezkum veřejnoprávní smlouvy z moci úřední (§ 169 SŘ) •📌 Možnosti přezkumu: •Správní orgán (typicky nadřízený) může i následně přezkoumat veřejnoprávní smlouvu z moci úřední, pokud vznikne podezření, že: •smlouva odporuje právnímu předpisu, •nebyla platně schválena, •byla uzavřena bez oprávnění. •🧨 Výsledek přezkumu: •Zrušení smlouvy (celé nebo částečně) •Prohlášení neplatnosti smlouvy •Zásah k ochraně veřejného zájmu nebo práv třetích osob •❗ Takový zásah může mít zpětný účinek, což znamená, že některé úkony provedené na základě smlouvy mohou být následně neúčinné nebo nezákonné. • •🔴 3. Soudní přezkum veřejnoprávní smlouvy (§ 170 SŘ ve spojení se soudním řádem správním) •Veřejnoprávní smlouvu je možné přezkoumat také v soudním řízení. •📌 Kdo může podat žalobu: •Dotčený účastník smlouvy •Třetí osoba, která tvrdí, že smlouva zasahuje do jejích práv •Veřejný ochránce práv, v některých případech (typicky v oblasti sociálních služeb) •⚖️ Typ žaloby: •Žaloba proti nezákonnému zásahu (§ 82 s. ř. s.) •Žaloba na určení neplatnosti veřejnoprávní smlouvy (dle § 170 SŘ) •Soud přezkoumává: •Zda byly splněny zákonné podmínky pro uzavření smlouvy •Zda je smlouva v souladu s právním řádem •Zda smlouva nezasáhla do práv žalobce • •🟣 4. Zrušení a změna veřejnoprávní smlouvy •Veřejnoprávní smlouvu lze zrušit: •dohodou smluvních stran – pokud to zákon umožňuje, •výpovědí nebo odstoupením, je-li to ve smlouvě výslovně uvedeno, •zásahem nadřízeného orgánu v případě rozporu se zákonem, •soudním rozhodnutím. •Ve všech těchto případech platí, že veřejný zájem a právní jistota mají přednost. • •⚫ 5. Ochrana práv třetích osob •Veřejnoprávní smlouvy nesmí zasahovat do práv třetích osob bez jejich výslovného souhlasu (§ 167 odst. 2 SŘ). •Pokud k takovému zásahu dojde: •třetí osoba se může bránit žalobou, •může se domáhat zrušení části smlouvy nebo její neplatnosti. •Např. obec uzavře smlouvu, která omezuje vlastnické právo jiné osoby – aniž by s tím tato osoba souhlasila. Taková smlouva je v části nebo jako celek neplatná. • •✅ Shrnutí hlavních bodů ke kontrole a přezkumu veřejnoprávních smluv: 1.Některé smlouvy vyžadují předchozí schválení nadřízeného správního orgánu (§ 168 SŘ) – bez něj jsou neplatné. 2.Nadřízený orgán může smlouvu přezkoumat i zpětně (§ 169 SŘ) a v případě nezákonnosti ji zrušit. 3.Veřejnoprávní smlouvu lze napadnout u správního soudu (§ 170 SŘ) – typicky žalobou na neplatnost nebo žalobou proti zásahu. 4.Smlouva nesmí zasahovat do práv třetích osob bez jejich souhlasu. 5.Změna a zrušení smlouvy je možná pouze za podmínek stanovených zákonem nebo smlouvou. • DĚKUJI ZA POZORNOST Jungmannova 17 | 110 00 Praha 1 | Česká republika 31 cevro.cz