Pohyblivá ozubená kola Evropská integrace Cevro univerzita Charakter Evropy Imperialismus •Průmyslové bohatství •Znalosti •Moderní technologie •Rozvoj společnosti – Belle Epoque (1871-1914) •Převaha Evropy nad ostatním světem Moc Evropy •Britské impérium – nad ním Slunce nezapadá (33 milionů Km2, 458 milionů obyvatel) •Hlavní cíl evropských mocností ochrana zájmů, ochrana proti volné soutěži •Průmyslová výroba znamenala ohromný nárůst výroby zbraní •Světový zápas o vliv (konflikt zájmů) se stal konfliktem vnitroevropským Mezinárodní ad hoc spolupráce •Jen tam, kde je společný zájem, •Žádný stát není tak silný, aby celou Evropu ovládl •Každý pokus o vládnutí narazí na účinný odpor • Mírová smlouva z Versailles •Článek 231 (tzv. war guilt clause) připsal Německu a jeho spojencům odpovědnost za vypuknutí první světové války. •Německo ztratilo asi 13 % území a 10 % obyvatelstva -Alsasko-Lotrinsko vráceno Francii. •Demilitarizace Německá armáda omezena na 100 000 vojáků. •Zrušena povinná vojenská služba. Zákaz tanků, těžkého dělostřelectva, vojenského letectva a ponorek. •Válečné reparace vítězným státům 132 miliard zlatých marek. • • Dopad ad hoc spolupráce • Ad hoc spolupráce je pojímána jako alternativa války •Snaha vyhnout se konfliktu (Locarno, Mnichov) •Locarnské dohody 1925 - Rýnský garanční pakt. Německo uznalo nedotknutelnost svých západních hranic s Francií a Belgií. •Porušení mělo být považováno za akt agrese. •Mnichovská dohoda 29.9.1938 • •Vede jen ke krátkodobým řešením – nemá dlouhodobé dopady Panevropská unie •1926 první Pan-European Congress, svolaný Coudenhove-Kalergi. •Podle něho čtyři mocenská centra: •Sovětská sféra vlivu, Britské impérium, východní Asie a USA •Potřeba nového centra unie Evropy bez VB a SSSR • Potřeba funkční dlouhodobé spolupráce •Potřeba funkční mezinárodní organizace •Mezinárodní rozhodovací proces •Bariéra hranic suverenních států překážka funkční dlouhodobé spolupráce Poválečné uspořádání •Východ – Západ •Dvě ekonomické zóny •Kromě USA všechny země oslabeny Dopady •Evropa závisela na USA •Zájem USA na celoevropském usmíření •Integrace západních demokracií Potřeba integrace •USA silně podporovaly integraci Evropy •Potřebajednoho evropského trhu, základ ekonomického růstu •Spolupráce s USA – spojenectví Jaltská konference •4. – 11. února 1945 Konference v Jaltě •Budoucnost – Německa, Rozdělení vlivu v Evropě •OSN •Přizvání Francie do poválečného vládnutí v Německu •Americký a britský souhlas s tím, že sousední státy SSSR mají být přátelské k SSSR za příslib svobodných voleb v okupovanémpoválečném Německu Postupimská konference •Úplné odzbrojení a demilitarizace Německa •Kontrola nad těžkým průmyslem Německa – zabránění nového zbrojení •Souhlas s probíhajícím odsunem Němců a Maďarů •17. 07 až 02.08. 1945 Marshallův plán Začátek integrace Marsallova pomoc •05.07. 1947 •Chudova je podhoubím pro sociální otřesy •Evropa se musí sama postavit na nohy •USA – zájem na dlouhodobém řešení •Mír s Německem ne proti Německu Podmínky pro evropské státy •Musí se dohodnout jaký typ pomoci a v jakém rozsahu pomoc potřebují •Musí společně navrhnout plán evropské obnovy •Musí být do roku 1952 soběstačné •Musí omezit obchodní bariéry •Musí vytvořit mezinárodní organizaci jako koordinující agenturu pro relizaci plánu obnovy. Sovětská protiopatření Černo-bílé rozdělení Evropy Kominforma •1947-1956 spojení komunistických stran Evropy pod vlivem KSS •Komunistické strany SSSR, Bulharska, Rumunska, Maďarska, Československa, Polska, Jugoslávie, Francie a Itálie Varšavská smlouva (1955–1991) Varšavská smlouva •Založena 14.5.1955 ve Varšavě. • Reakce na zapojení Západního Německa do vojenských struktur NATO •Jednotné velení (SSSR) •Podřízení všech vojenských sil členských států jednomu velení • RVHP Ekonomická spolupráce RVHP •Založena 05. až 08. ledna 1949 v Moskvě •Zakládací členské státy Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Československo a SSSR. •1949 přistoupila Albánie (vysoupila 1961) •1950 přistoupilo Východní Německo •Následně Mongolsko, Kuba a Vietnam • Plán Monneta a Schumanna Integrace Evropy Jean Omer Marie Gabriel Monnet •Monnet ( 09. listopadu 1888 – 16. března1979). Francouzský politik, ekonom a diplomat. •Otec evropské integrace •Nikdy nebyl zvolen do veřejné funkce, vizionář integrace • Monnetova pozice •Jediné řešení: •Evropa silná tak, aby udržela USA uvnitř Evropy, Sovětský svaz mimo Evropu a zajistila světový mír Monnetův plán •Má-li Francie kontrolovat těžký průmysl Německa, musí Německu dovolit kontrolovat těžký průmysl Francie, •Evropské společenství uhlí a oceli • Jean Monnet byl oficiálně jmenován do čela Commissariat général au Plan Robert Schumann •Robert Schuman (29. června 1886 – 4.září 1963), německo francouzské kořeny, nezávislý myslitel a státník, dvakrát předseda francouzské vlády, ministr financí a zahraničních věcí •Autor deklarace 09.05.1950 - navržení ESUO •http://www.youtube.com/watch?v=c0dsdgpFjGo Deklarace •Světový mír by nemohl být zachován bez tvůrčího úsilí, jež je úměrné nebezpečí, která tento mír ohrožují. •Evropa se nevytvoří najednou nebo podle jednoho plánu. Uskuteční se naplňováním konkréteních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu. •Zavedení společné výroby uhlí a ocel změní situaci v oblastech, kde se odedávna vyráběly zbraně pro války, jejichž obětmi byl nejčastěji tyto oblasti samy Schumann position •„Prostřednictvím soustředění základní výroby a zřízením nové Vysoké autority, jejíž rozhodnutí budou závazná pro Francii, Německo a další země, které se připojí, představuje tento návrh první konkrétní krok k evropské federaci, nezbytné pro zachování míru.“ Pozice Konrada Adenauera •Spolupráce s Francií •Evropská intergrace •Atlantické partnerství •Sjednocení Německa Sdílení moci •Výroba uhlí a oceli Francie a Německa byla dána pod společnou Vysokou autoritu •Cíl federalizace Evropy – cesta k trvalému míru •Belgie, Francie, Itálie, Luxembursko, Německo a Nizozemsko – zakládací členské státy •1957 – Římské smlouvy – EHS a Euroatom Jeden trh •1986 podepsán Jednotný Evropský akt – šestiteletý plán vytvoření jednotného ervopského trhu •Čtyři svobody (volný pohyb služeb, osob, zboží a kapitálu) Trh je dobudován v roce 1993. •1993 Maastrichtská smlouva o evropské unii • Kodaňská kriteria •Politická (institucionální stabilita, demokracie a právní stát,dodržování lidských práv a práv menšin) •Ekonomická (fungujíci tržní hospodářství, schopnost vydržet tlak konkurence na vnitřním trhu EU) •Schopnost dostát závazkům vyplývajícím z členství v EU, včetne HMU Maastrichtská kriteria 1.Cenová stabilita – průměná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 pb roční inflace tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace 2.Stabilita devizového kurzu dva roky před vstupem nesmí dojít k devalvaci 3.Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb – dlouhodobá úroková míra nesmí překročit o 2 pb průměr tří členských zemí s nejlepšími výsledky cenové stability 4.Veřejné finance (Veřejný dluh na HDP nesmí překročit 60% a deficit veřeného rozpočtu na HDP nesmí překročit 3%) 5. Eurozóna •22 členských států •ČR se zavázala při vstupu přijmout euro a vstoupit do eurozóny, termí určí vláda (referendum). •Závazek vyplývá z přístupové smlouvy (multilaterální)