EVROPSKÁ BEZPEČNOSTNÍ ARCHITEKTURA: SOUČASNÝ STAV A BUDOUCÍ PERSPEKTIVY PhDr. Tomáš Kolomazník 2026 HLAVNÍ OKRUHY Evropská bezpečnostní architektura: současný stav a budoucí perspektivy (seminář) NATO v době studené války. Adaptace Severoatlantické aliance po skončení studené války NATO a vojenské operace krizového managementu (seminář) OBSE - pokus o regionální bezpečnostní instituci; další bezpečnostní formáty Česká republika a její členství v OSN, NATO, EU a OBSE (seminář) Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page2 OBDOBÍ STUDENÉ VÁLKY Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page3 HISTORICKÉ KOŘENY EVROPSKÉ BEZPEČNOSTI Faktory ovlivňující bezpečnost v Evropě pro roce 1945 • Výsledky 2. světové války – dominance SSSR v Evropě • Formující se bipolarita na globální úrovni • Americká angažovanost v Evropě • Závody ve zbrojení (MAD - Mutually Assured Destruction) • Střet ideologií FORMOVÁNÍ ZÁPADOEVROPSKÝCH BEZPEČNOSTNÍCH STRUKTUR I Dunkerqueská smlouva mezi Francií a Velkou Británií ze dne 4. března 1947. - Navazovala na smlouvu z roku 1904 - Opírala se o článek 51 Charty OSN (právo států na individuální nebo kolektivní sebeobranu v případě ozbrojeného útoku) - Článek 107 Charty OSN - historické ustanovení umožňující signatářům podniknout kroky proti státům, které byly během druhé světové války jejich nepřáteli, bez nutnosti předchozího schválení Radou bezpečnosti. Bruselský pakt – 17.3. 1948 (motivací byl komunistický převrat v ČSR, Berlínská blokáda 1948–1949) - Smlouva o hospodářské, sociální a kulturní spolupráci a kolektivní sebeobraně - V případě napadení jedné země, ostatní státy poskytnou vojenskou pomoc NATO – 4. 4. 1949 - Nutnost vytvoření transatlantické vazby FORMOVÁNÍ ZÁPADOEVROPSKÝCH BEZPEČNOSTNÍCH STRUKTUR II Remilitarizace okupované části Německa (VB, USA, FR) - Konrád Adenauer žádá bezpečnostní záruky (reakce na rozpínavost SSSR) - Francie je proti a žádá vytvoření evropské armády, myšlenku podporuje Německo a USA, VB je proti - 26. května 1952 byla podepsána tzv. Generální smlouva mezi třemi západními okupačními mocnostmi a SRN, která formálně ukončila vzájemný válečný stav a udělovala SRN státní suverenitu - 27. května 1952, byla v Paříži podepsána dohoda o vytvoření Evropského obranného společenství. Velká Británie sice do něj nevstoupila, ale písemně se zavázala k jeho podpoře. - Francouzský parlament v březnu 1953 dohodu neschválí, projekt končí Západoevropská unie - Vybudována na základě Bruselského paktu - Pařížské dohody 23. října 1954, přizvány i SRN a Itálie - Zastíněna Severoatlantickou aliancí – spíše jako pojítko mezi VB a EU; článek IV smlouvy o ZEU předem zamezuje vytvoření vojenské organizace nezávislé na NATO. ZEU má subsidiární roli FORMOVÁNÍ VÝCHODOVROPSKÝCH BEZPEČNOSTNÍCH STRUKTUR Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) – leden 1949 - Zakládající členové: Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz - koordinace hospodářské pomoci a obchodu, fakticky však organizace sloužila jako politický a ekonomický nástroj SSSR k ovládnutí zemí východního bloku Varšavská smlouva – 14. 5. 1955 - Reakce na vstup SRN do NATO - Signatáři: SSSR, Československo, Polsko, Německá demokratická republika (NDR), Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Albánie (ukončila,1968) - 1969 – reforma zavedení nových orgánů - 1985 – 1991: Gorbačovovo období, další reformy, následný zánik OBDOBÍ PO STUDENÉ VÁLCE Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page8 OBDOBÍ PO STUDENÉ VÁLCE ✓ Konec bipolarity ✓ Rozpady států, (rozpad Jugoslávie, Československa, SSSR) ✓ Sjednocení Německa ✓ Války na Balkáně ✓ Postsovětské konflikty ✓ Rozpuštění Varšavské smlouvy ✓ Rozšiřování NATO ✓ Formování evropské bezpečnostní identity, hledání efektivní platform ✓ „Návrat“ zemí východního bloku do Evropy KONCEPTY EVROPSKÉ BEZPEČNOSTI PO KONCI STUDENÉ VÁLKY V zemích střední a východní Evropy existovaly 2 pohledy na evropskou bezpečnost 1) Modifikování stávajících organizací (NATO, ES, ZEU) 2) Bezpečnostní struktura na bázi KBSE (OBSE) – panevropský model Pracovalo se s různými dalšími modely: Unipolarita - dominance NATO Evropská obranná organizace opírající se o Francii a VB (jaderný potenciál) Koncept velmocí: USA, SSSR, Velká Británie, Německo, Francie, Itálie 10 FORMOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍCH STRUKTUR PO STUDENÉ VÁLCE - OBSE • Helsinský závěrečný akt (1975): Základy spolupráce v bezpečnosti, ekonomice a lidských právech. • Helsinský proces neznamenal sjednocení Evropy, ale uznal existující územní status quo v Evropě a na základě této reality přijal program mírového spolupráce mezi evropskými státy • V letech 1977–1986 probíhají schůzky v Bělehradu a Madridu s cílem dosažení pokroku ve vytyčených oblastech v roce 1975 • Poslední jednání během studené války probíhají v letech 1986–1989 ve Vídni (jednalo se o odzbrojení mezi státy NATO a Varšavské smlouvy) • Pařížská charta (1990): Konec studené války, přijetí Kodexu chování ve vztahu k ozbrojeným silám. • Budapešťská charta (1994): KBSE oficiálně OBSE – stálá organizace pro kolektivní bezpečnost. prezident USA Clinton znovu potvrdil, že základním pilířem evropské bezpečnosti má být NATO. FORMOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍCH STRUKTUR PO STUDENÉ VÁLCE - NATO 1991 – Řím: Vyhlášení Strategického konceptu NATO, který definuje činnost NATO po ukončení "studené války". Byla přijata Římská deklarace o míru a spolupráci. 1994 – Brusel: Přijetí programu Partnerství pro mír, do kterého byly pozvány všechny státy Severoatlantické rady a účastníci Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. 1997 – Paříž: Summit NATO s nejvyššími představiteli Ruské federace. Podepsání Základního aktu s Ruskem o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti, který potvrzuje, že NATO a Rusko již nadále nejsou protivníci. Zřizuje se Stálá společná rada NATO - Rusko. 1997 – Madrid: pozvání 3 zemí do NATO (ČR, PL, MR) 2002 – Praha: Pozvání 7 nových členů (Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko) FORMOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍCH STRUKTUR PO STUDENÉ VÁLCE – EU (ZEU) • Maastrichtská smlouva (1992/1993) • Petersbergská kritéria (1992) – rozsah – mírové operace, krizové řízení, humanitární a záchranné operace, boj proti terorismu • Amsterodamská smlouva (1997/1999) – Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) jako tzv. druhý pilíř EU, institut vysokého představitele pro SZBP • Ujednání „Berlín plus“ (2002), které umožňuje využívat struktury, mechanismy a prostředky NATO k provádění misí EBOP. • Vytvoření Evropské obranné agentury (EDA) - 2004 • Lisabonská smlouva (2007/2009) - společná bezpečnostní a obranná politika (čl. 42 odst. 7) • Rozpuštění ZEU (2010/2011) – vystoupení VB ze ZEU a určité překonání této organizace • Strategický kompas EU – (2022) DALŠÍ FORMÁTY Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page14 V4 - VZNIK • Československo, Polsko a Slovensko hledaly v 90. letech nové formy vzájemné spolupráce • Počátkem roku 1991 nejvyšší představitelé těchto zemí ve Visegrádě přijali deklaraci o spolupráci • Deklarace vyjadřovala odhodlání signatářů likvidovat zbytky předchozích totalitních systémů, nastolit demokracii a zavést moderní tržní hospodářství • Dále byla deklarována snaha užší integrace s Evropou (NATO,EU) • Spolupráce celkově ale stagnovala, díky SR, oživení přichází až koncem 90. let V4 – VÝVOJ I Rozdílné/společné pohledy v zahraničních a bezpečnostních otázkách Vztah k migraci v letech 2015–2019 => jednotný postup na půdě EU Rozdílné postoje k Rusku před válkou na UA Postoj k Rusku během války na UA Polsko a ČR – státy asertivní vůči Rusku Maďarsko a SR – váhavý postoj, snaha pragmaticky balancovat mezi EU, NATO a vztahem k Rusku V4 – VÝVOJ II • Spolupráce není příliš strukturovaná a výrazně záleží na zvolené politické reprezentaci (např. Babiš měl k Orbánovi relativně blízko) • Země V4 nicméně nikdy nespolupracovaly jako jeden celek v rámci mezinárodních misí • Pokud by tak učinily, mohly by rozvíjet svou specifickou metodiku zvládání bezpečnostních otázek • Pravidelná vojenská cvičení do vypuknutí pandemie Covid-19 • Snahy harmonizovat armádní vybavení • Snaha reflektovat Strategický koncept NATO a Strategický kompas EU STRATEGIE OBRANNÉ SPOLUPRÁCE Z ROKU 2019 – AKČNÍ PLÁN PŘIJATÝ V LISTOPADU 2022 HLAVNÍ PILÍŘE SPOLUPRÁCE Vojenská spolupráce se dnes soustředí na tyto oblasti: • Společný výcvik a cvičení: Pravidelná cvičení armád V4 zaměřená na interoperabilitu, logistiku a certifikaci jednotek pro mezinárodní mise. • Vzdušný prostor (Cross-Border Operations): Dohody o ochraně vzdušného prostoru, které umožňují letounům jedné země zasahovat nad územím druhé (např. pomoc s ochranou nebe na Slovensku). • Společné akvizice a logistika: Snahy o koordinaci nákupů munice, modernizaci techniky a rozvoj vojenské mobility. • Vojenské zdravotnictví: Úzká koordinace zdravotnických služeb armád V4, včetně budování společných kapacit pro krizové situace. • EU V4 Battle-Group; přispívá ke schopnostem rychlé reakce EU, posiluje interoperabilitu a vojenskou interakci mezi zeměmi V4 SLAVKOVSKÝ TRIANGL • Slavkovský formát vznikl v lednu 2015 jako jistá alternativa regionální spolupráce ve Střední Evropě, poté, co se ukázalo, že integrace Rakouska do Visegrádské skupiny není reálná. • Při vzniku formátu vyvstaly zejména v Polsku obavy, zda nenaruší visegrádskou spolupráci, což ale představitelé Česka a Slovenska odmítli. • Koordinace spíše na politické úrovni STŘEDOEVROPSKÁ OBRANNÁ SPOLUPRÁCE (2010) • Členy CEDC jsou Rakousko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko; Polsko má status pozorovatele. • Spolupráce se zaměřuje na posílení obranných kapacit, společné výcviky, sdílení zdrojů a řešení výzev jako migrace či hybridní hrozby. V posledních letech se rozšířila i o spolupráci se zeměmi západního Balkánu. NORDIC DEFENCE COOPERATION (2009) • členy jsou Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. • Spolupráce je rozdělena do pěti oblastí (COPA): Strategic Development, Capabilities, Human Resources & Education, Training & Exercises a Operations. BUKUREŠŤSKÁ DEVÍTKA • Uskupení založené 4. listopadu 2015 v Bukurešti z iniciativy rumunského prezidenta Klause Iohannise a polského prezidenta Andrzeje Dudy během jejich bilaterálního setkání. • Členy jsou Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. • Vytvoření uskupení bylo především důsledkem agresivního postoje Ruska po anexi ukrajinského Krymu a následné ruské intervenci na východní Ukrajině v roce 2014. • Cílem je odstrašování Ruska na východním křídle Aliance TROJMOŘÍ • Iniciativa Trojmoří (anglicky Three Seas Initiative, někdy zkratka 3SI, či TSI) je neformální organizace dvanácti zemí střední a východní Evropy. Jejím cílem je spolupráce zemí v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru. • Energetická bezpečnost VÝCHODNÍ PARTNERSTVÍ • politika Evropské unie vůči šesti východoevropským a kavkazským zemím (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina a Bělorusko – které se v současnosti VP na vládní úrovni neúčastní) • cílem Východního partnerství je vytvářet podmínky pro urychlení politického sblížení a pokračování hospodářské integrace STŘEDOMOŘSKÝ DIALOG (MD) - NATO • Partnerské fórum, jehož cílem je přispívat k bezpečnosti a stabilitě v širším středomořském regionu • V současné době se dialogu účastní tyto země, které nejsou členy NATO: Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Mauritánie, Maroko a Tunisko PERSPEKTIVY Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page27 BEZPEČNOSTNÍ IDENTITA EU/EVROPY • Autonomie vs. transatlantické vztahy (USA) • Vlastní ozbrojené síly vs. posilování evropského pilíře NATO • Rusko a Evropa • Regionální rozměr https://www.czdefence.cz/clanek/stredni-evropa-po-roce-2022-jak-se-meni-bezpecnostni- architektura-po-ruske-agresi https://www.czdefence.cz/clanek/general-cavoli-saceur-a-bezpecnostni-architektura-evropy- rozsirena-strategicka-analyza SCÉNÁŘE VÝVOJE Optimistický scénář Pesimistický scénář DĚKUJI ZA POZORNOST Jungmannova 17 | 110 00 Praha 1 | Česká republika 30 cevro.cz