OBSE - POKUS O REGIONÁLNÍ BEZPEČNOSTNÍ INSTITUCI; KONTROLNÍ REŽIMY PhDr. Tomáš Kolomazník 2026 OBSE - HISTORIE Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page2 HELSINSKÝ SUMMIT KBSE 1975 KBSE – vrchol uvolňování mezi západním a východním blokem Výsledkem tohoto vůbec prvního a tak početně zastoupeného celoevropského summitu byl podpis Závěrečného aktu, který představuje v moderních evropských dějinách dokument zásadního významu Dokument je strukturován do 3 košů KOŠ - BEZPEČNOST Jeho základem je Deklarace zásad řídících vztahy mezi zúčastněnými státy (tzv. helsinské desatero – odkaz ke svrchovanosti, mezinárodnímu právu, řešení sporů pokojnými prostředky atd.) Další částí tohoto koše je Dokument o opatřeních k posílení důvěry a o některých aspektech bezpečnosti a odzbrojení Signatářské strany se zavazují k předběžnému oznamování vojenských cvičení nad 25 tisíc vojáků a v pásmu od 250 km od hranice dotyčného státu, výměně pozorovatelů na vojenských cvičeních, k oznamování velkých přesunů vojsk Dále byl deklarován společný zájem dosažení úplného odzbrojení VÝSLEDEK HELSINSKÉHO PROCESU Přijatý dokument nepodléhal ratifikaci, protože nebyl právně závazný Byl ovšem natolik významný, že od něho neustoupila ani jedna ze signatářských stran Spory se proto vedly o způsob a obsah jeho realizace. Helsinský proces nepřivodil překonání rozdělení Evropy. Jeho hlavní význam spočíval v tom, že uznal existující územní status quo v Evropě a na základě této reality přijal program mírového spolupráce mezi evropskými státy v letech 1977–1986 probíhají schůzky v Bělehradu a Madridu s cílem dosažení pokroku ve vytyčených oblastech v roce 1975 Poslední jednání během studené války probíhají v letech 1986–1989 ve Vídni zejména se jednalo o odzbrojení mezi státy NATO a Varšavské smlouvy PAŘÍŽSKÝ SUMMIT KBSE (1990) 1/2 Proces demokratizace v sovětské sféře vlivu umožnil zásadní posun v otázkách, které se řešily na půdě KBSE na odzbrojovacích jednáních Převratné změny v Evropě na přelomu 80. a 90. let vedly k tomu, že v listopadu 1990 byl do Paříže svolán summit KBSE Před samotným summitem nicméně ještě došlo k dojednání Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) Někdy nazývána jako smlouva století smlouva stanovovala přesné počty zbraňových komplexů Smlouva později adaptována v souvislosti se zánikem Varšavské smlouvy PAŘÍŽSKÝ SUMMIT KBSE (1990) 2/2 Po podpisu CFE se zúčastněné strany obou bloků přijaly politickou Deklaraci dvaceti států, v níž prohlásily, že členské země NATO a Varšavské smlouvy se již nepovažují za protivníky, budou mezi sebou vytvářet přátelské vztahy a budou aktivně přispívat k dalšímu odzbrojení všeho druhu s cílem upevnit proces KBSE, aby byla posílena bezpečnost a stabilita v Evropě Výsledkem jednání byla Pařížská charta pro novou Evropu Její signatáři proklamovali ukončení studené války a bipolárního rozdělení kontinentu 90. LÉTA 20. STOLETÍ 90. léta – řeší se otázky odzbrojení a kontrola zbrojení v procesu sjednocení Německa měla dohlížet na snižování počtu vojáků i výzbroje sjednocené německé armády Vnitrostátní konflikty a Balkáně ukázaly, že KBSE není připravena na prevenci a neví jak reagovat Transformace KBSE • Fóra pro bezpečnost • Úřad pro demokratické instituce a LP (ODIHR) • Úřad vysokého komisaře pro národnostní menšiny • Smírčí a rozhodčí soud od 1995 pro státy OBSE • Celá řada soft-laws –> není to vynutitelné mez. právem VZNIK OBSE • 1994 budapešťský summit - vznik OBSE • Dochází k vymezení hlavních cílů OBSE • Mezinárodní mír a bezpečnost • Kooperativní bezpečnost • Dialog, spolupráce a kooperace mezi všemi členskými státy Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page9 DALŠÍ FÁZE TRANSFORMACE Později dochází k rozšíření bodů agendy Prevence konfliktů, rekonstrukce oblastí postižených násilím OBSE a její orgány nedisponují donucovacími prostředky a jejich rozhodnutí mají formu doporučení – nejsou právně vymahatelná Důraz na prevenci; specifický systém včasného varování Krátkodobé i dlouhodobé mise mají civilní charakter, několik 10 účastníků Monitorování voleb; Zajišťování a sběr informací a jejich ověřování na místě, nezávislé vyšetřování Vytváření prostředí pro politický dialog Pro implementaci mise je zapotřebí souhlas hostitelského státu; neexistují donucovací mechanismy MISE OBSE - PŘÍKLADY V roce 2025 například působila volební mise v Moldavsku, Albánii a Severní Makedonii, zatímco v České republice, Německu či Velké Británii fungovaly tzv. „core-team“ expertní mise zaměřené spíše na analýzu systému a předvolebního prostředí. Krizové a policejní mise v oblastech konfliktu OBSE dlouhodobě působí v tzv. polních misích v jihovýchodní a východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii; například v Kosovu, Bosně a Hercegovině či na Ukrajině. Významnou ilustrací je mise OBSE na Ukrajině, která byla založena v roce 2014 po vypuknutí konfliktu na východě země a měla za úkol monitorovat situaci a přispívat k dialogu; v roce 2022 však Rusko zablokovalo její prodloužení, čímž se mise de facto ukončila.​ Mise v západním Balkáně a na Kavkaze V Bosně a Hercegovině různé policejní a police-podporující mise OBSE, které pomáhají s reformou bezpečnostních a soudních institucí. Na Kavkaze a v postsovětském prostoru pak OBSE působí v misích zaměřených na etnické a regionální konflikty (např. v Gruzii či v oblastech Kosova), často v kombinaci s humanitární, policejní a lidskoprávní složkou. KONTROLNÍ REŽIMY Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page12 SMLOUVA O KONVENČNÍCH OZBROJENÝCH SILÁCH V EVROPĚ Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (S-KOS) byla podepsána na pařížském summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v listopadu 1990 hlavami států a vlád 22 zemí - členských zemí NATO a bývalé Varšavské smlouvy a v platnost vstoupila 9. listopadu 1992. S-KOS zahrnuje systém početních limitací, výměny informací a verifikací v pěti kategoriích konvenčních zbraní a zařízení (bitevní tanky, dělostřelecké systémy, obrněná vozidla, bojová letadla a útočné vrtulníky). S cílem přizpůsobit text S-KOS novým politickým realitám v Evropě, jakými byly zejména zánik Varšavské smlouvy, rozpad SSSR a proces rozšiřování NATO o státy – bývalé členy Varšavské smlouvy, byla podepsána na summitu OBSE v Istanbulu v listopadu 1999 Dohoda o adaptaci S-KOS (AS-KOS). Ta však dodnes nevstoupila v platnost. V prosinci 2007, v reakci na spojenecké podmínění ratifikace A-S-KOS stažením ruských jednotek z území Moldavska a Gruzie, RF přestala plnit opatření S-KOS (tzv. S-KOS suspendovala). V roce 2010 členské státy NATO připravily novou iniciativu, ale i s ohledem na současnou situaci se nepodařilo nalézt nový kontrolní režim. VÍDEŇSKÝ DOKUMENT Počátky Vídeňského dokumentu spadají do Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, konané v roce 1975 v Helsinkách. V roce 1990 přijetí tzv. Vídeňského dokumentu, který byl upravován a rozšířen v letech 1992 a 1994. Další revize z roku 1999 rozšířila Vídeňský dokument o oblast regionální bezpečnosti, revize z roku 2011 obsahuje závazek projednat dosažený pokrok s možností následné revize alespoň jedenkrát za pět let. Vídeňský dokument 2011 (VD-11) je politicky závazný dokument, který slouží k budování opatření ke zvyšování důvěry a transparentnosti (CSBMs) mezi účastnickými státy OBSE. VD-11 obsahuje politicky závazná opatření, jejichž cílem je zajistit větší otevřenost a transparentnost vojenských aktivit v regionu OBSE. Jedná se zejména o výměnu informací, inspekce, ověřovací návštěvy, ukázky vojenské techniky a zařízení a jiné vojenské kontakty podle ustanovení VD-11. Následně probíhala jednání o jeho modernizaci, ale v současné době se jedná o nefunkční mechanismus vzhledem k válce na Ukrajině a postojích RF. SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI K posílení důvěry a bezpečnosti v regionu OBSE rovněž napomáhá implementace Smlouvy o otevřeném nebi (dále jen S-ON), a to prostřednictvím jejího verifikačního a inspekčního mechanismu, a Vídeňského dokumentu k opatřením na budování důvěry. Smlouva o otevřeném nebi byla podepsána v roce 1992 a začala platit 1. ledna 2002. Jejím cílem je posilování důvěry mezi 34 smluvními státy. Hlavním nástrojem jsou pozorovací lety monitorující území ostatních smluvních stran letouny s certifikovanými čidly. Smlouva umožňuje každému smluvnímu státu, aby provedl neozbrojený pozorovací let nad celým územím ostatních smluvních států za účelem sběru údajů o ozbrojených silách a případných vojenských aktivitách. USA a Rusko odstoupily, smlouva platí, ale je neúčinná. MEZINÁRODNÍ KONTROLNÍ REŽIMY Zanggerův výbor (Zangger Committee, angl. zkr. ZC), podle jména prvního předsedy, byl ustaven po vstupu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (Treaty on Non-Proliferation of Nuclear Weapons – ang. zkr. NPT) Nesmluvní ujednání, jehož hlavním cílem je harmonizace exportní politiky v jaderné oblasti členských zemí NPT. Formou seznamu (tzv. Trigger List, jehož aktualizovanou verzi periodicky publikuje Mezinárodní agentura pro atomovou energii), definuje uvedená zařízení a materiály s ohledem na jejich možné zneužití k získávání štěpného materiálu jako základní komponenty pro výrobu jaderných výbušných zařízení a na základě tohoto seznamu kontroluje jejich vývoz a další převody. MEZINÁRODNÍ KONTROLNÍ REŽIMY Australská skupina vznikla v roce 1985 z iniciativy Austrálie v reakci na porušení Ženevského protokolu (z roku 1925) použitím chemických zbraní v íránsko-iráckém konfliktu. Australská skupina stanovila režim vývozních kontrol u chemických látek, které by mohly být zneužity pro výrobu chemických zbraní, přičemž tento režim byl v roce 1990 rozšířen i na biologické zbraně a na klíčové položky chemických a biologických zařízení a technologií. Výměna informací se v závislosti na vývoji vědeckých a technických poznatků rozšiřuje. V současné době má Australská skupina 40 členských zemí. MEZINÁRODNÍ KONTROLNÍ REŽIMY Kontrolní režim raketových technologií (Missile Technology Control Regime – ang. zkr. MTCR) je neformální a dobrovolné ujednání zemí, které vzniklo v roce 1987 v situaci narůstajícího rizika šíření raketových technologií. Režim pokrývá různé druhy řízených střel s plochou dráhou letu a torpéd, včetně bezpilotních prostředků (UAV). Základním klasifikačním měřítkem pro balistické systémy je dolet nad 300 km a schopnost dopravit na cíl náklad/nálož o hmotnosti přesahující 500 kg. MEZINÁRODNÍ KONTROLNÍ REŽIMY Wassenaarské ujednání o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití (The Wassenaar Arrangement on Export Controls for Conventional Arms and DualUse Goods and Technologies, ang. zkr. WA) bylo založeno v roce 1995. Zabývá se širokým spektrem konvenčních zbraní a zboží dvojího použití, tj. položek určených především pro použití v průmyslové oblasti, ale využitelných též k výrobě konvenčních zbraní. Wassenarské ujednání má ze všech kontrolních režimů nejširší předmět své činnosti. 1) seznamem vojenského materiálu (pokrývající konvenční vojenský materiál) 2) seznamem zboží dvojího užití technologií (jenž pokrývá položky, které nejsou zahrnuty do kontrolních listů ostatních kontrolních režimů). ÚMLUVA O KAZETOVÉ MUNICI Úmluva o kazetové munici (Convention on Cluster Munitions – CCM), tzv. Úmluva z Oslo, byla iniciována politickou deklarací přijatou na konferenci o omezení kazetové munice (KM) konané v Oslo v únoru 2007. Celkem 46 zemí, včetně Česka, se tehdy dohodlo na tom, že do konce roku 2008 uzavřou právně závazný mezinárodní nástroj, který zakáže používání, výrobu, přesuny a skladování kazetové munice. CCM byla sjednána v Dublinu 30. 5. 2008 a slavnostně otevřena k podpisu v Oslo 3. 12. 2008, ČR patří mezi její prvosignatáře. CCM vstoupila v platnost 1. 8. 2010 a ČR se stala smluvní stranou CCM k 1. 3. 2012. Armáda ČR v souladu s přijatými závazky vyřadila kazetovou munici a její zbývající zásoby zlikvidovala již v roce 2011. VIDEA Miny https://www.youtube.com/watch?v=4G8M7_GyVl8 https://www.youtube.com/watch?v=ouje5qeD7wY DĚKUJI ZA POZORNOST Jungmannova 17 | 110 00 Praha 1 | Česká republika 22 cevro.cz