NATO V DOBĚ STUDENÉ VÁLKY. ADAPTACE
SEVEROATLANTICKÉ ALIANCE PO SKONČENÍ
STUDENÉ VÁLKY
PhDr. Tomáš Kolomazník
2026
OBDOBÍ STUDENÉ VÁLKY
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page2
STUDENÁ VÁLKA – KLÍČOVÉ MILNÍKY
✓ Korejská válka 1950 – 1953
✓ Blokády Berlína (1948 – 1949, 1961)
✓ Maďarsko 1956
✓ Suezská krize 1956
✓ Karibská krize 1962
✓ Válka ve Vietnamu
✓ ČSSR 1968
✓ Sovětská invaze do Afganistánu (1979)
✓ Polsko 1981
✓ Helsinský proces – KBSE
✓ Odzbrojovací proces
✓ Raketová krize v Evropě v 80. letech minulého století
✓ Uvolnění napětí – 2/2 80. let
3
NATO – CÍLE A POSLÁNÍ
• NATO je politicko-vojenská aliance kolektivní obrany.
• Vstup do NATO musí být nicméně odsouhlasen všemi členskými státy
• Pozvánka na vstup – akční plán členství (MAP)
• Kritéria vstupu - politická, ekonomická a vojenská
ČLENOVÉ NATO
• duben 1949: Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko,
Norsko, Portugalsko, Spojené království a Spojené státy (12 zakládajících členů)
• únor 1952: Řecko a Turecko
• květen 1955: Západní Německo (po sjednocení Německa v roce 1990 se členem stala celá
země)
• květen 1982: Španělsko
• březen 1999: Česká republika, Maďarsko a Polsko
• březen 2004: Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko
• duben 2009: Albánie a Chorvatsko
• červen 2017: Černá Hora
• březen 2020: Severní Makedonie
• duben 2023: Finsko
• březen 2024: Švédsko
STRUKTURA NATO
Parlamentní shromáždění
NATO
(NATO Parliamentary Assembly NATO
PA)
Euroatlantické středisko pro
koordinaci reakce v případě
katastrof
(Euro-Atlantic Disaster Response
Coordination Centre - EADRCC)
CIVILNÍ STRUKTURA
Severoatlantická rada
(North Atlantic Council - NAC)
Schází se na několika úrovních, na úrovni stálých zástupců (velvyslanců) členských států se schází
alespoň jednou týdně, dalšími úrovněmi jsou například schůzky ministrů obrany či zahraničí, nebo
na úrovni hlav vlád a států. Předsedou Rady je z titulu své funkce generální tajemník NATO.
Skupina pro jaderné plánování
(Nuclear Planning Group - NPG)
NPG činí rozhodnutí ohledně jaderných otázek a
související politiky NATO. Jejích zasedání se
účastní všechny členské země kromě Francie, která
se rozhodla neúčastnit se NPG.
Generální tajemník
(Secretary General)
(Výbory a komise)
Je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a
odpovídá za její řízení. Je zodpovědný za činnost
Mezinárodního sekretariátu. Je nejvýše postaveným
civilistou v NATO a reprezentuje Alianci navenek, nemá
však skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod
může sloužit jako prostředník.
WASHINGTONSKÁ SMLOUVA- VÝKLAD
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page8
OPÍRÁ SE O Článek 51 Charty OSN
Dojde-li k ozbrojenému útoku proti některému členu Spojených národů, nic v této
chartě není na překážku přirozenému právu na individuální nebo kolektivní
sebeobranu, dokud Rada bezpečnosti neučiní opatření pro zachování
mezinárodního míru a bezpečnosti. Opatření, učiněná členy při výkonu tohoto
práva sebeobrany, oznámí se ihned Radě bezpečnosti a nedotýkají se nikterak
touto chartou stanovené pravomoci a odpovědnosti Rady bezpečnosti, aby
kdykoli podnikla takovou akci, kterou považuje za potřebnou k zachování nebo
obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti.
WASHINGTONSKÁ SMLOUVA čl. 5
Původ článku 5 lze nalézt v Dunkerqueské smlouvě z roku 1947
Bruselská smlouva z roku 1948 rozšířila tento vzájemný závazek mezi pěti
evropských zemí
Vychází z článku 51 Charty Organizace spojených národů
Obavy USA ze zapletení do konfliktu mimo území USA – nedostatečná
podpora Kongresu a veřejného mínění byly prvořadými obavami
- nutnost k mnohem tolerantnějšímu znění článku 5
WASHINGTONSKÁ SMLOUVA čl. 5
Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v
Evropě nebo v Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se
dohodly, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc
právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty
OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že
neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou
akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem
obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový
útok a veškerá opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena
Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti
přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a
bezpečnosti.
WASHINGTONSKÁ SMLOUVA čl. 6
• Pro účely článku 5 se za ozbrojený útok na jednu nebo více smluvních stran pokládá
ozbrojený útok na území kterékoli smluvní strany v Evropě nebo Severní Americe, na
Alžírské departmenty Francie**, na území Turecka nebo na ostrovy pod jurisdikcí
kterékoli smluvní strany v severoatlantickém prostoru severně od obratníku Raka;
• na ozbrojené síly, lodě či letadla kterékoli smluvní strany, jež se nacházejí na těchto
územích nebo nad nimi nebo na kterémkoli jiném území v Evropě, kde byla umístěna
okupační vojska kterékoli smluvní strany v den vstupu této smlouvy v platnost, nebo ve
Středozemním moři, nebo v severoatlantickém prostoru severně od obratníku Raka.
* Po doplnění článkem 2 Protokolu k Severoatlantické smlouvě o přistoupení Řecka a
Turecka (1952).
**Dne 16. ledna 1963 vzala Rada na vědomí, že pokud jde o bývalé alžírské departmenty
Francie, stala se příslušná ustanovení této smlouvy od 3. července 1962 nepoužitelnými.
WASHINGTONSKÁ SMLOUVA čl. 4
• Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z
nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost
kterékoli smluvní strany.
• Článek 4 implikuje sdílení rizik, rolí a odpovědností…resp. hledání
konsensu.
WASHINGTONSKÁ SMLOUVA
Výklad - principy
Princip „jeden za všechny, všichni za jednoho“ – čl. 5
Teritoria: suchozemská území smluvních stran, včetně severoatlantických
ostrovů, pokud se nacházejí severně od obratníku Raka – čl. 6 (nešlo aplikovat
např. Tonkinský záliv (1964) nebo Falklandy (1982)
Nejde aplikovat ani v případě útoku na Havajské ostrovy????
Nejde aplikovat ani v případě konfliktu mezi členskými zeměmi
AKTIVACE ČLÁNKU 4 a 5
• (4) Snaha o aktivaci v roce 1991 Tureckem (NATO odmítlo)
• (5) 2001, teroristický útok na USA
• (4) Poprvé v únoru 2003 na žádost Turecka kvůli konfliktu v Iráku.​
• (4) Další turecké žádosti následovaly v letech 2012 (syrská krize), 2014, 2015 (operace
proti Islámskému státu), 2016 a 2020 (syrské útoky na Idlib).
• (4) V březnu 2014 Polsko po ruské anexi Krymu, což vedlo k nasazení AWACS letadel.​
• (4) V roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu iniciovaly východoevropské státy (včetně
Česka) konzultace.​
• (4) V září 2025 Polsko kvůli narušení vzdušného prostoru ruskými drony, následně
Estonsko kvůli ruským stíhačkám MiG-31.
NATO V OBDOBÍ STUDENÉ VÁLKY
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page16
NATO – GENEZE VZNIKU
• USA po 2. světové válce – angažmá v Evropě? Důraz na OSN
• Březen až srpen 1948: USA, Kanada a Velká Británie vedou ve Washingtonu tajná jednání o možnostech
spolupráce mezi Spojenými státy a zeměmi ZEU.
• Červen 1948: americký Senát vytváří legislativní předpoklad (Vandenbergova rezoluce) pro sdružení s
regionálními bezpečnostními strukturami, následující jednání mezi USA, Kanadou a signatáři Bruselské
smlouvy, je vypracována základní verze Severoatlantické smlouvy
Vandenbergova rezoluce byla klíčovým dokumentem americké zahraniční politiky
přijatým, je pojmenovaná po republikánském senátorovi Arthuru Vandenbergovi. Dá se
říci, že ukončila dlouholetou tradici amerického izolacionismu a umožnila USA vstupovat
do vojenských aliancí v době míru
NATO – GENEZE VZNIKU
• Březen 1949: Účastníci Bruselského paktu, Kanada a Spojené státy oficiálně pozvali Dánsko, Island,
Itálii, Norsko a Portugalsko, aby se ke vznikající Alianci připojily.
• 4. dubna 1949: Vznik NATO - dvanáct států (Belgie, Dánsko, Francie, Kanada, Nizozemsko, Island,
Itálie, Norsko, Lucembursko, Portugalsko, Velká Británie a Spojené státy).
• 17.-19. září 1949 - První zasedání Severoatlantické rady (North Atlantic Council - NAC), přijetí první
strategické doktríny (Strategická koncepce pro obranu oblasti Severoatlantické smlouvy).
• 20.-25. února 1952 - Na zasedání NAC v Lisabonu rozhodnuto o vzniku jejího stálého sídla v Paříži.
• 16.-19. prosince 1957 - První summit NATO - Na zasedání NAC poprvé v historii organizace zastupovali
členské zemně premiéři vlád.
NATO – KLÍČOVÉ MILNÍKY II
• 9.-10. března 1966 - Francouzská vláda (prezident de Gaulle) odevzdala 14 představitelům NATO
čtyřbodové memorandum, ve kterém ohlásila své setrvání v Alianci, ale opuštění vojenských struktur.
Velitelství (SHAPE) se stěhuje do belgického města Mons. Stažení amerických jednotek z Francie.
(návrat Francie do vojenských struktur až v roce 2009)
• 24.-25. června 1968 - Konference v Reykjavíku se státy Varšavské smlouvy; Deklarace o vzájemném a
vyrovnaném snižování ozbrojených sil (Mutual and Balance Force Reductions - MBFR).
• 4. června 1971 - NAC vyslovila souhlas se zahájením rozhovorů se SSSR a s dalšími zeměmi Varšavské
smlouvy o omezení vojenských sil ve střední Evropě.
• 27.-28. října 1983 –Na zasedání skupiny pro jaderné plánování se rozhodlo rozmístit nové rakety
středního doletu. Redukce jaderného potenciálu v Evropě.
NATO – KLÍČOVÉ MILNÍKY III
• 21. listopadu 1985 - Mimořádný summit NATO, na němž americký prezident Ronald
Reagan referoval o svých ženevských rozhovorech s Michailem Gorbačovem ohledně
snižování jaderného potenciálu (pozdějším výsledkem jednání byla smlouva START).
• 8. prosince 1987 - Podepsána smlouva mezi SSSR a USA o likvidaci jejich raket
středního a krátkého doletu (INF).
• 8.-9. prosince 1988 - Na zasedání NAC bylo přijato prohlášení o kontrole zbrojení v
konvenční oblasti.
• 4. prosince 1989 - Na summitu NATO americký prezident Bush ohlásil začátek "nové éry
spolupráce" mezi Západem a Východem (prohlášení předcházela schůzka Bush-Gorbačov na
Maltě 2. až 3. prosince 1989 – nejvýznamnější schůzka v období končící studené války).
NATO V OBDOBÍ PO STUDENÉ VÁLCE
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page21
NATO – KLÍČOVÉ MILNÍKY I
• 11.-13. února 1990 - Ministři zahraničí členských zemí NATO a Varšavské smlouvy a pozorovatelé z
dalších zemí KBSE se sešli v Ottawě na konferenci o "Otevřeném nebi“.
• 30. května 1991 - Na zasedání v Bruselu rozhodnuto o rozšíření kontaktů s bývalými nepřáteli, (zavedeny
kurzy pro důstojníky ze SSSR a dalších zemí vých. Evropy na vysokých vojenských školách NATO).
• 5.-6. června 1991 - Na zasedání NAC v Kodani vydali ministři zahraničních věcí zemí NATO kodaňskou
deklaraci o politické a vojenské budoucnosti NATO v epoše po ukončení studené války a o "partnerství" s
východní Evropou. Vyslovuje se pro urychlené vytvoření střediska pro předcházení konfliktům a
mechanismu konzultací v případě krize, obojí v rámci KBSE. Navrhuje též rozvoj řádných diplomatických
styků mezi NATO a zeměmi východní Evropy.
• 11. července 1991 - Oficiální rozpuštění Varšavské smlouvy, protokol o tom vyzývá k „přechodu na
celoevropské struktury“.
NATO – KLÍČOVÉ MILNÍKY PO STUDENÉ VÁLCE
• 10.-11. ledna 1994 - Bruselský summit NATO zahajuje program Partnerství pro mír (PfP)
• 27. ledna 1994 - V Moskvě podepsán Program vojenské spolupráce mezi Ruskem a NATO.
• 27. května 1997 - Nejvyšší představitelé NATO a ruský prezident Jelcin v Paříži podepsali Ustavující akt Rusko-NATO,
upravující budoucí vztahy obou subjektů. Dohoda předpokládá vytvoření společné Rady, která umožní Rusku
spoluúčast na rozhodování NATO, aniž mu dává právo veta, a otevírá cestu k rozšíření NATO na východ.
• 8.-9. července 1997 - Summit NATO ve španělském Madridu. Členské státy se dohodly na tom, že Česká republika,
Maďarsko a Polsko budou přizvány k členství v Alianci. Podepsána Charta o zvláštním partnerství s Ukrajinou.
• 30. listopadu 1997 - Rada NATO schválila takzvanou tichou procedurou texty protokolů o vstupu České republiky,
Maďarska a Polska.
• 12. března 1999 - Česká republika, Maďarsko a Polsko se staly členy NATO, když jejich ministři zahraničí předali v
americkém Independence své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační listiny.
NATO – BALKÁN – PRVNÍ BOJOVÉ NASAZENÍ NATO
Deny Flight (12. dubna 1993 – 20. prosince 1995) –
dodržování bezletové zóny
Deliberate Force (Operace Rozhodná síla, srpen–
září 1995) – eliminace pozemních cílů
systém 2 klíčů ke každému leteckému úderu na
pozemní cíle byl vyžadován souhlas jak velitele
NATO, tak civilního představitele OSN
Daytonská dohoda 14. 12. 1995 (Podpis v Paříži)
(IFOR) byly nasazeny v prosinci 1995 k realizaci
vojenských aspektů Daytonské mírové dohody a
o rok později byly nahrazeny Stabilizačními silami
pod vedením NATO (SFOR). SFOR pomohly
udržovat bezpečné prostředí a usnadnit
rekonstrukci země po válce v letech 1992-1995.
24
NATO – KAMPAŇ V BÝVALÉ JUGOSLÁVII 1999
Název Operace: Operace Spojenecká síla
(Operation Allied Force).
Operace byla bez souhlasu RB, byla
prezentována jako humanitární intervence
Reakce na etnické čistky kosovských Albánců
ze strany Jugoslávie, které vedly k masovému
exodu Albánců do sousedních zemí.
Následně spuštěna mise KFOR
25
NATO – KLÍČOVÉ MILNÍKY PO STUDENÉ VÁLCE
• 2002 – Praha - Pozvání 7 nových členů (Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko);
Pražská iniciativa pro zlepšení vojenských schopností; Sil rychlé reakce (NRF); Podpora v Afghánistánu
• 2004 – Istanbul - Rozšíření PRT v Afghánistánu; Výcvik iráckých sil; Istanbulská spolupráce pro Blízký východ; Boj proti
terorismu a WMD
• 2008 – Bukurešť - Pozvání Albánie a Chorvatska; MAP pro Makedonii; Podpora operací v Afghánistánu a Kosovu.
Gruzie a Ukrajina MAP????
• Ruské systémy A2/AD (Anti-Access/Area Denial) jsou integrované vrstvené obranné sítě navržené k zabránění vstupu
sil NATO (Anti-Access) a omezení jejich volného pohybu (Area Denial) v klíčových oblastech. Mezi hlavní platformy patří
pokročilá PVO S-400, rakety Iskander, systémy Bastion-P a komplex Pantsir-S, umístěné hlavně v Kaliningradu, na
Krymu a v Sýrii.
NATO – KAMPAŇ V LIBYI 2011
NATO provedlo v roce 2011 vojenskou
intervenci v Libyi v rámci operace Unified
Protector. Tato mise byla podpořena rezolucí
Rady bezpečnosti OSN č. 1973 za účelem
ochrany civilistů před silami Muammara
Kaddáfího.
Německo odmítlo nasadit své letouny
AWACS
rozkoly v alianci, kde aktivní role hrály země
jako Francie, Británie a USA
KLÍČOVÉ SUMMITY PO ANEXI KRYMU
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page28
SUMMIT 2014 - WALES
• Reakce zejména na situaci na Ukrajině
a po anexi Krymu
• Akční plán připravenosti –vytvoření sil
okamžité reakce o velikosti brigády (3
až 4 tisíce vojáků)
• Zvyšování výdajů na obranu 2%
SUMMIT 2016 - VARŠAVA
• Posílení kolektivní obrany a odstrašení: státy
osmadvacítky odsouhlasily vyslání čtyř
mnohonárodních praporů do Pobaltí a do Polska k
odstrašení Ruska před možnou agresí – reakce na
Ruské systémy A2/AD (Anti-Access/Area Denial) k
zabránění vstupu sil NATO (Anti-Access) a omezení
jejich volného pohybu (Area Denial) v klíčových
oblastech.
• Spuštění námořní operace ve středomoří
(spolupráce s EU), eliminace pašeráků s uprchlíky
• Afghánistán
• Hybridní hrozby
• Ukrajina
SUMMIT 2018 - BRUSEL
• Obranné výdaje a sdílení nákladů
• Obrana a odstrašení v kontextu vztahů s
Ruskem
• Partnerství NATO s Evropskou unií
• Posilování stability a boj proti terorismu
• Modernizace
SUMMIT 2019 - LONDÝN
• Boj proti terorismu (výcvikové mise NATO v
Afghánistánu a Iráku)
• Hybridní hrozby a výstavba sítí 5G
• Vztah k Rusku a Číně
• Vzdušná ochrana Pobaltí
• Vojenská mobilita v Evropě
• Technologie a kyberobrana
• Vesmír jako pátá operační doména (vedle vzduchu,
země, moře a kyberprostoru)
• Energetická bezpečnost
• Budoucnost kontroly zbrojení
SUMMIT 2022 - MADRID
• Ruský útok na Ukrajinu
• Vzrůstající vliv Číny
• Bezpečnostní dopady klimatických změn
• Schválení nové strategické koncepce
NATO
• Prohloubení spolupráce s EU
NATO 2030 A STRATEGICKÁ KONCEPCE 2022
• Strategický koncept NATO přijatý v roce 2022 stanoví tři základní úkoly:
• Odstrašení a (kolektivní) obrana: 360stupňovým přístupem v pozemní, vzdušné, námořní,
kybernetické a vesmírné doméně a proti všem hrozbám a výzvám. (Madrid 2022)
• Prevence krizí a krizový management:
• řízení rozvíjející se krize,
• zastaví probíhající konflikt tam, kde ohrožuje bezpečnost Aliance;
• poskytují pomoc v konsolidaci stability v post-konfliktních situacích tam, kde přispěje k zajištění
euro-atlantické bezpečnosti.
• Kooperativní bezpečnost: (např. partnerství s významnými organizacemi, boj proti šíření zbraní,
politika otevřených dveří)
SUMMIT 2023 - VILNIUS
• Pomoc Ukrajině – otázka budoucího vstupu
• Účast zemí mimo Euro-atlantický prostor Austrálie,
Japonska, Nového Zélandu a
Jižní Koreje
• Čína
• Zvyšování výdajů
• Řešení kapacit – síly rychlé reakce (až do
300 000), důvodem je obrana proti Rusku
• Nový model sil (New Force Model)
• Revize obranných plání – dvě hrozby –
Rusko a terorismus
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page35
SUMMIT 2024 - WASHINGTON
1. Jaderné a jiné odstrašení
•Modernizace jaderných sil
•Zvýšení počtu vojáků a vojenského vybavení na východním
křídle NATO
2. Protivzdušná a protiraketová obrana
•Nasazení systémů Patriot a Aegis Ashore
•Rozšíření spolupráce v oblasti sdílení informací
a technologií
3. Vojenské, vesmírné a kybernetické kapacity
•Zvýšení počtu vojenských cvičení
•Rozšíření vesmírných kapacit
•Ochrana kritické infrastruktury před kybernetickými útoky
4. Průmyslová spolupráce a společné nákupy
•Posílení průmyslové spolupráce
•Společné nákupy zbraní a munice
5. Inovace a nové vojenské schopnosti
•Podpora výzkumu a vývoje
•Využití AI pro obranné účely
6. Hybridní hrozby a dezinformace
•Posílení spolupráce v kybernetické bezpečnosti
•Investice do odhalování dezinformací
7. Terorismus
•Zlepšení sdílení informací a koordinace mezi členským
státy
8. Rusko, Čína a další hrozby
•Posílení obrany proti Rusku a Číně
•Zlepšení schopností v Indo-Pacifiku
9. Mezinárodní vztahy
•Spolupráce s OSN a EU
•Rozvoj partnerství s nečlenskými státy
10. Pomoc Ukrajině
•Pokračující vojenská a finanční podpora
•Sankce proti Rusku
11. Finanční rámec 2025–2029
•Zvýšení obranných výdajů
•Investice do modernizace vojenských schopností
https://www.czdefence.cz/clanek/hlavni-zavery-summitu-nato-2024-
ve-washingtonu
SUMMIT 2025 - HAAG
5% HDP – na obranné výdaje (z toho 3,5 % na
obranné výdaje a 1,5 % na související
bezpečnostní položky
Pomoc Ukrajině
Potvrzení článku 5 WT – udržení jednoty Aliance
Spolupráce v oblasti technologií a vývoje
(odstranění celních bariér)
Potvrzení tzv.: Capability Targets
DĚKUJI ZA POZORNOST
Jungmannova 17 | 110 00 Praha 1 | Česká republika
38
cevro.cz