Obsah obrázku Písmo, Grafika, text, grafický design Popis byl vytvořen automaticky
PRVNÍ MODERNÍ POKUS O KOLEKTIVNÍ BEZPEČNOST – SPOLEČNOST NÁRODŮ. SYSTÉM OSN PO ROCE 1945 (ZALOŽENÍ
OSN, RADA BEZPEČNOSTI OSN)
Mgr. Zdeněk Rod, Ph.D.
Katedra bezpečnostních studií
Zdenek.rod@cevro.cz
25 | 2 | 2026

OBSAH DNEŠNÍ HODINY
1.Kolektivní bezpečnost: koncept
2.Společnost národů (1919)
3.Selhání SN ve 30. letech
4.Vznik OSN (1945)
5.Rada bezpečnosti OSN
6.Srovnání + diskuse
•
2
Na Pařížské mírové konferenci, která ukončila první světovou válku, byla dne 10.ledna 1920 založena
první celosvětová mezivládní organizace Společnost národů. Jejím hlavním posláním bylo udržovat
světový mír, což se příliš nedařilo a Organizace spojených národů – Wikipedie

CO JE KOLEKTIVNÍ BEZPEČNOST?
•Systém, v němž státy společně reagují proti agresorovi, protože útok na jednoho je vnímán jako
hrozba pro všechny.
•
•Klíčové znaky:
•univerzalita (ideálně zapojení všech/velké většiny států)
•závazek kolektivní reakce
•identifikace agresora
•prevence války skrze odstrašení a legitimitu
•
3
What Is Collective Security? Its Nature, Features, and Failure - HubPages

INTELEKTUÁLNÍ A HISTORICKÉ KOŘENY KONCEPTU
•Myšlenka omezení války v Evropě (koncert velmocí 19. století – předstupeň, ne plně kolektivní
bezpečnost).
•
•Zkušenost 1. světové války → tlak na institucionalizaci míru.
•
•Wilsonův idealismus a „nová diplomacie“.
•
•Představa, že právo a instituce mohou omezit mocenskou politiku.
•
4
Heritage Images Print: Blowing Bubbles, 1919. Art Prints, Posters & Puzzles from Heritage Images

KONTEXT VZNIKU SPOLEČNOSTI NÁRODŮ
•Devastace po 1. světové války (1914–1918).
•Pařížská mírová konference (1919–1920).
•Versailleský systém.
•Snaha zabránit opakování „totální“ války.
•SN jako první systematický pokus o institucionální kolektivní bezpečnost.
•
5
World War I in Photos: Introduction - The Atlantic

SPOLEČNOST NÁRODŮ: CÍLE A PRINCIPY
•Hlavní cíle SN:
•prevence války
•kolektivní bezpečnost
•odzbrojení
•řešení sporů arbitráží / jednáním
•podpora mezinárodní spolupráce
•
•Principy:
•respekt k územní integritě a politické nezávislosti
•závazek předkládat spory k mírovému řešení
•sankce vůči agresorovi (teoreticky)
•
6
League of Nations

INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI NÁRODŮ
•Hlavní orgány:
•Shromáždění – celkem 63 zemí
•Rada
•Sekretariát
•Navázané instituce: např. Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti – Hague
•
•Charakteristika:
•mezivládní organizace
•důraz na konsensus/jednomyslnost
•omezené donucovací prostředky
•
7

JAK MĚLA FUNGOVAT KOLEKTIVNÍ BEZPEČNOST V SN?
•Mechanismus:
•vznik sporu mezi státy
•povinnost řešit spor mírově (jednání, arbitráž)
•zákaz okamžitého použití síly
•při agresi možnost sankcí (ekonomické, politické)
•kolektivní tlak na agresora
•
•Problém v praxi:
•nejasná identifikace agresora
•politická neochota členských států nést náklady
•chybějící vlastní ozbrojená síla
•
8
The League of Nations

SLABINY SN UŽ PŘI VZNIKU
•Strukturální problémy:
•USA nevstoupily (ač byly klíčovým iniciátorem myšlenky)
•Německo a SSSR zpočátku mimo systém (později proměnlivě)
•závislost na vůli velmocí (zejm. Británie a Francie)
•rozhodování často jednomyslností → paralýza
•absence účinné vojenské složky
•
9
Weaknesses in the foundation and structure of the League of Nations | MR ALLSOP HISTORY . COM
Weaknesses/Failures - The League of Failure

DÍLČÍ ÚSPĚCHY
•Rozvoj technické a humanitární spolupráce.
•Práce v oblasti zdraví, uprchlíků, mandátní správy.
•Vytvoření precedentu pro mezinárodní institucionální spolupráci.
•
10

PŘECHOD KE KRIZI: 30. LÉTA A REVIZIONISMUS
•Změna mezinárodního prostředí:
•hospodářská krize po roce 1929
•nárůst nacionalismu a militarismu
•revizionistické mocnosti (Německo, Itálie, Japonsko)
•slábnutí ochoty demokracií prosazovat kolektivní bezpečnost
•
11
Adolf Hitler and the Nazi Rise to Power, 1918–1933 | Holocaust Encyclopedia

PŘÍPADOVÁ STUDIE 1: MANDŽUSKO (1931)
•Japonská invaze do Mandžuska (1931):
•incident v Mukdenu jako záminka
•vytvoření loutkového státu Mandžukuo
•SN vyšetřuje (Lyttonova komise)
•pomalá reakce, bez účinného donucení
•Japonsko nakonec odchází ze SN (1933)
•
•Poučení:
•pomalost rozhodování
•absence efektivních sankcí
•neschopnost zastavit agresi mimo Evropu
•
12
Japonská invaze do Mandžuska – Wikipedie

PŘÍPADOVÁ STUDIE 2: ITÁLIE VS. ETIOPIE (1935–1936)
•Italská agrese proti Etiopii:
•jasný test kolektivní bezpečnosti
•SN formálně označila Itálii za agresora
•zavedeny sankce, ale omezené a nedostatečné
•Británie a Francie nechtěly Itálii ztratit jako potenciálního partnera proti Německu
•
•Poučení:
•ztráta důvěryhodnosti SN
•
13
The 1935 Italian Invasion of Abyssinia - What did Britain and France do? — History is Now Magazine,
Podcasts, Blog and Books | Modern International and American history

PROČ SPOLEČNOST NÁRODŮ SELHALA?
•Hlavní příčiny selhání:
•neúplné členství a absence USA
•slabé donucovací mechanismy
•požadavek jednomyslnosti / procedurální paralýza
•rozpor mezi kolektivní bezpečností a národními zájmy velmocí
•hospodářská krize a radikalizace
•vzestup revizionistických mocností
•appeasement a neochota riskovat válku
•
14
What to Know on the League of Nations—Purpose, Failure, Dates | TIME

PŘECHOD: OD SELHÁNÍ SN K OSN
•2. světová válka jako zlom
•selhání meziválečného uspořádání
•potřeba nového systému, který:
•zachová univerzalitu
•ale zároveň realisticky zapojí velmoci do rozhodování
•
•Zásadní změna oproti SN:
•v OSN je od počátku institucionalizována speciální role vítězných velmocí
•
15
World War II - Simple English Wikipedia, the free encyclopedia

VZNIK OSN PO ROCE 1945
•Klíčové milníky:
•Atlantická charta (1941) – základní principy poválečného uspořádání
•Deklarace Spojených národů (1942) – koalice proti Ose
•konference velmocí (Moskva, Teherán – širší rámec)
•Dumbarton Oaks (1944) – návrh struktury OSN
•Jalta (1945) – dohoda velmocí mj. o hlasování v RB
•San Francisco (1945) – přijetí Charty OSN
•24. října 1945 – vstup Charty v platnost (Den OSN)
•
16
Milestones in UN History 1941-1950 | United Nations

CÍLE A PRINCIPY OSN (CHARTA OSN)
•Hlavní cíle OSN:
•udržování mezinárodního míru a bezpečnosti
•rozvoj přátelských vztahů mezi národy
•mezinárodní spolupráce (ekonomická, sociální, humanitární)
•podpora lidských práv
•centrum pro slaďování jednání států
•
•Základní principy (výběr):
•suverénní rovnost států
•zákaz hrozby silou a použití síly (s výjimkami dle Charty)
•mírové řešení sporů
•nevměšování (s limity danými Chartou)
•
17
United Nations (UN): Definition, Purpose, Structure, and Members

HLAVNÍ ORGÁNY OSN
•Šest hlavních orgánů:
•Valné shromáždění
•Rada bezpečnosti
•Hospodářská a sociální rada (ECOSOC)
•Mezinárodní soudní dvůr
•Sekretariát
•Poručenská rada (historický význam; dnes fakticky neaktivní)
•
18

Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page
19
United Nations: Specialised Agencies, Achievements & Failures

RADA BEZPEČNOSTI OSN: SLOŽENÍ A ROLE
•Rada bezpečnosti (RB OSN):
•primární odpovědnost za mezinárodní mír a bezpečnost
•15 členů
•5 stálých: Čína, Francie, Rusko, Spojené království, USA => právo veta
•10 nestálých (voleni na 2 roky Valným shromážděním)
•
•Role RB:
•posouzení hrozby míru / porušení míru / agrese
•přijímání závazných rezolucí
•sankce
•mandáty k použití síly
•mírové operace (v praxi často na základě rezolucí RB)
•
20
World condemnations mount over Israeli plans to take Gaza City; UN Security Council to meet | The
Times of Israel

MOŽNOSTI RB PŘI ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ - KAPITOLY CHARTY
•Nástroje RB (zjednodušeně):
•Kapitola VI: mírové řešení sporů (doporučení, mediace)
•Kapitola VII: opatření při ohrožení míru / porušení míru / agresi
•sankce (ekonomické, diplomatické)
•embargo
•autorizace použití síly
•
•mírové operace (peacekeeping) – vývoj praxí OSN, ne explicitně detailně popsáno v Chartě
•
21
Charta Spojených národů – Wikipedie

HISTORICKY 2 OPERACE POD HLAVIČKOU KAPITOLY VII.
•Zásah OSN v Koreji (1950-1953)
•Zásah OSN v Kuvajtu (1990-1991)
Short name of the powerpoint presentation, maximum length two thirds of the page
22
UN offensive into North Korea - Wikipedia Liberation of Kuwait campaign order of battle - Wikipedia

RB OSN V PRAXI: SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY
•Silné stránky:
•globální legitimita
•právní autorita závazných rezolucí
•schopnost koordinovat sankce
•fórum pro velmocenskou komunikaci i během krizí
•
•Slabé stránky:
•veto a paralýza v konfliktech velmocenského zájmu
•selektivnost zásahů
•politizace rozhodování
•disproporce mezi mocenskou realitou a strukturou RB (zejména role stálých členů)
•
23

ZÁVĚR: CO SI ODNÉST
•Společnost národů představovala první moderní institucionalizovaný pokus o kolektivní bezpečnost.
•Její selhání ukázalo, že normy bez mocenské opory a politické vůle nestačí.
•OSN vznikla jako poučení z meziválečného období — zejména zapojením velmocí do centra rozhodování.
•Rada bezpečnosti OSN je zároveň největší silou i limitem systému kolektivní bezpečnosti po roce
1945.
•Debata o reformě OSN/RB je ve skutečnosti debatou o světovém rozložení moci.
•
24

DISKUSNÍ OTÁZKY
•Je právo veta nutné zlo, nebo hlavní překážka kolektivní bezpečnosti?
•Může OSN fungovat efektivně bez reformy Rady bezpečnosti?
•
25
The Permanent Five and the Veto Graph
Zdroj z roku 2022: https://www.iiea.com/blog/called-to-account-the-permanent-five-and-the-veto

DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST!
Jungmannova 17 | 110 00 Praha 1 | Česká republika
26
cevro.cz