PRÁVNICKÉ A FYZICKÉ OSOBY A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ Mgr. Martin Hable 18 | 2 | 2025 PRÁVNÍ RÁMEC • ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky • usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky • ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky • zákon č. 240/2000 Sb., Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) PRÁVNICKÉ OSOBY I • Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení jsou PO či PFO povinny se při přípravě na KS podílet na zpracování krizových plánů. • Pokud PO či PFO zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, je povinna zpracovávat plán krizové připravenosti. • V případě, že zpracovatel krizového plánu zahrne do krizového plánu konkrétní PO či PFO, je tato povinna na žádost HZS kraje za účelem přípravy na KS a jejich řešení bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady stanovené krizovým zákonem a další související údaje. • Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, ORP nebo obce mohou uzavřít s PO a PFO smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů. PRÁVNICKÉ OSOBY II • Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou PO či PFO povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman, starosta ORP nebo starosta obce. • PO či PFO jsou povinny poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zákon o HOPKS nestanoví jinak. PRÁVNICKÉ OSOBY III • Povinnost při krizových stavech ukládá hejtman kraje. • Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uložit také starosta, který o uložení povinnosti následně informuje hejtmana kraje. • Hejtman nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout věcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředek poskytl, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku. • Potvrzení obsahuje zejména údaje o: • uživateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředku, • nezbytné identifikační údaje věcného prostředku, • datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředku, • stav opotřebení a poškození, • poučení o náhradě, • označení orgánu, který potvrzení vydal. PRÁVNICKÉ OSOBY VI • Poskytnutím věcných prostředků nesmí dojít k narušení funkce prvku KI. • Co se týče výkonu uložené pracovní povinnosti a pracovní výpomoci, považuje se toto za jiný úkon v obecném zájmu. • Pokud PO či PFO neplní povinnosti jí uložené krizovým zákonem, může jí být uložena pokuta až do výše 3 000 000 Kč. FYZICKÉ OSOBY I • Každá FO, která pobývá na území ČR, má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku. • Fyzická osoba má v době krizového stavu i jisté povinnosti, a to: • uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, • hlásit v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu, • strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu, • vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, • poskytnout požadované věcné prostředky. FYZICKÉ OSOBY II • Občan může plnění těchto povinností odmítnout tehdy, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem. • Za krizového stavu může být fyzické osobě nařízena povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu. • Tou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví. • Změna pobytu musí být ale delší než tři dny. V opačném případě výše uvedené neplatí. FYZICKÉ OSOBY III • Povinnost strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu: • každý občan ČR má svá práva, která mohou ale být v případě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty, omezena. • Občan může být v takovémto případě např. podroben „nuceným pracím“ nebo službám (pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc). • Právo pokojně se shromažďovat na veřejných místech může být rovněž ze stejného důvodu omezeno. • Co se týče obydlí, za běžné situace není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Toto právo může být v době krizového stavu také omezeno. FYZICKÉ OSOBY IV • Orgány krizového řízení mohou za krizových situací vyzvat osoby vykonat uloženou pracovní povinnost. • Fyzické osoby jsou pak povinny vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro řešení KS (například stavět protipovodňové hráze). • Tyto práce jsou lidé povinni provádět v místě, které určí orgán krizového řízení. • Pracovní povinnost může být v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu uložena fyzické osobě hejtmanem kraje formou pracovního příkazu, který musí obsahovat: • jméno (popřípadě jména), příjmení, • datum narození a bydliště, • den a místo nástupu pracovní povinnosti, • druh práce, • předpokládanou délku plnění povinnosti, • poučení a označení orgánu, který pracovní příkaz vydal. FYZICKÉ OSOBY V • Povinnost vykonat uloženou pracovní výpomoc: • pokud je nutné, aby se občané podíleli na jednorázových a mimořádných úkolech nezbytných pro řešení KS (např. pomoc při evakuaci), mohou je orgány krizového řízení vyzvat k pracovní výpomoci. • Tu jsou FO povinny vykonávat v místě, které určí orgán krizového řízení. Po skončení pracovní výpomoci vydá ten, kdo v době krizového stavu uložil FO tuto povinnost, potvrzení, které obsahuje: • jméno, příjmení, • datum narození a bydliště, • den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, • počet odpracovaných hodin, • druh a místo práce, • poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. FYZICKÉ OSOBY VI • V případě, že FO není schopna ze zdravotních důvodů uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc konat, doloží tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví poskytovatel zdravotních služeb určený orgánem, jenž vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc. • Tento poskytovatel je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku příslušné fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost osoby k předpokládané práci. • Úhrada nákladů vynaložených na provedení prohlídky bude vyúčtována k tíži orgánu, který vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc. FYZICKÉ OSOBY VII • Povinnost poskytnout požadované věcné prostředky při krizových stavech ukládá FO (stejně jako PO či PFO) hejtman kraje. • Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je oprávněn tuto povinnost uložit také starosta obce, který o uložení povinnosti následně informuje hejtmana kraje. • Ten, kdo uložil povinnost poskytnout věcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředek poskytnul, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku, které obsahuje zejména: • údaje o uživateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředku, • nezbytné identifikační údaje věcného prostředku, • datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředku, • stav opotřebení a poškození, • poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. FYZICKÉ OSOBY VIII • Pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcných prostředků, nelze uložit fyzickým osobám: • které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. • Ostatním cizincům lze pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc uložit tehdy, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem ČR a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak. • Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou dále osvobozeny: • osoby ve věku do 18 let a od 62 let, • osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, • osoby invalidní ve třetím stupni, • poslanci a senátoři Parlamentu ČR a členové vlády, • osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké, • zaměstnanci subjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury • ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, • těhotné ženy, • ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. FYZICKÉ OSOBY IX • Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. • Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízení. Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zákoníkem práce. • Osoby, které jsou zproštěny těchto povinností, mohou poskytnout dobrovolnou pomoc. NÁHRADY - OBECNĚ • Je-li krizovým zákonem uložena PO, PFO či FO nějaká povinnost, resp. je jinak zavazuje ve vztahu ke státu v tom, že na ně přenáší své povinnosti, nemůže být tak činěno bezúplatně. • Těmto osobám tak za předmětnou činnost přísluší náhrada. • Stejně tak je stát povinen uhradit osobám újmu, která vznikne omezením jejich vlastnických či užívacích práv nebo v souvislosti s poskytnutím věcných prostředků, vykonáním pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci. NÁHRADY I • Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží PO, PFO či FO peněžní náhrada. • Tuto je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. • Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. • Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. • V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku. NÁHRADY II • Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. • Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí. • Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla KS a musela být nařízena krizová opatření. • Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje. NÁHRADY III • Stát je povinen nahradit škodu způsobenou PO, PFO či FO v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle krizového zákona. • Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. • Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody. • Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje podle ustanovení občanského zákoníku, pokud poškozenému již nevznikl nárok na dávku úrazového pojištění podle zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. NÁHRADY IV • Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma. • Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje PO, PFO či FO písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. • Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. • Náhrada škody se neposkytuje PO, PFO či FO, které zavinily vznik škodné události. • Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. STUDIJNÍ MATERIÁLY • Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) - pdf • Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) - web • ÚZ č. 1559 - Krizové zákony, HZS, Požární ochrana, Obnova území • Skripta ochrany obyvatelstva a krizového řízení – dostupné zde: Hasičského záchranného sboru České republiky v sekci krizové řízení/ke stažení | DĚKUJI ZA POZORNOST Mgr. Martin Hable martin.hable@vsci.cz Martin.hable@hzscr.cz 950 811 563 778 547 762 DĚKUJI ZA POZORNOST