PRINCIPY ČESKÉHO PARLAMENTARISMU JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. Praha, 2020 Základní formy ústavních systémů ▪ Prezidentský model ▪ Přímá volba prezidenta ▪ Dominantní postavení prezidenta v celém systému – zejména v exekutivě ▪ Striktní oddělení moci výkonné a zákonodárné ▪ USA, Jižní Amerika, Afrika, Asie ▪ Poloprezidentský model ▪ Přímá volba prezidenta; prezident zpravidla neodvolatelný a nezodpovědný za výkon funkce ▪ Relativně silné pravomoci prezidenta, zejména v bezpečnostní oblasti ▪ Zdvojená exekutiva; vláda odpovědná parlamentu – zároveň vazba vlády na rezidenta ▪ Francie, Portugalsko, Irsko … ▪ Parlamentní model ▪ Klasický (westminsterský) parlamentarismus ▪ Racionalizovaný parlamentarsimus Teorie parlamentarismu ▪ „Parlamentarismem ve vlastním smyslu neboli také soustavou parlamentní rozumíme souhrn pravidel, kterými jest upraveno ono zvláštní postavení parlamentu v státu, na základě kterého parlament vykonává rozhodný vliv na věci státní, takže v něm spočívá v podstatě těžiště veškerého života státního.“ (Dr. Bohumil Baxa) ▪ Parlamentarismem rozumíme „vytváření určující státní vůle prostřednictvím kolektivního orgánu voleného lidem na základě všeobecného a rovného volebního práva - tedy demokraticky podle většinového principu“ (Hans Kelsen) ▪ „Parlamentní vláda je v zásadě pokusem nastolit mezi dvěma nezávislými a oddělenými nositeli moci – shromážděním a vládou – takovou rovnováhu, že jeden nad druhým nemůže získat převahu. Při tomto dualismu si oba nositelé moci rozdělují funkce utváření základního politického rozhodnutí a uskutečnění tohoto rozhodnutí cestou zákonodárství“ (Karl Loewenstein) Hlavní rysy parlamentní formy vlády ▪ Hlava státu vykonává své pravomoci svěřené ústavou prostřednictvím ministrů odpovědných parlamentu ▪ institut kontrasignace, jejímž prostřednictvím „ministerský kabinet je takto vládní sbor, který jménem hlavy státu vládu vykonává a veškerou moc státní ve svých rukách drží“. ▪ Ministři jsou zároveň členy parlamentu ▪ Ministři jsou členy politické strany, která má v parlamentu většinu ▪ „jest tudíž ministerský kabinet v podstatě jen výborem většiny parlamentu“ ▪ Kolektivní odpovědnost vlády parlamentu ▪ Významné postavení ministerského předsedy ▪ rezignace nebo odvolání předsedy vlády má za následek pád celého kabinetu. ▪ Právo hlavy státu jmenovat a odvolávat ministry se stává spíše formální záležitostí ▪ Hlava státu má právo rozpustit parlament, resp. jeho volenou komoru. BAXA, Bohumil: Parlament a parlamentarismus Funkce parlamentu ▪ reprezentativní funkce (Öffentlichkeitsfunktion, Repräsentations- und Artikulationsfunktion) ▪ parlament jako symbol politické reprezentace a prostředek legitimace celého systému. ▪ běžná parlamentní činnost je zároveň formou neustálé komunikace mezi tímto symbolem politické moci a společností ▪ legislativní funkce ▪ nejtypičtější projev parlamentní činnosti, ▪ zákonodárný sbor prostřednictvím tvorby nejvýznamnějších závazných norem vytváří rámec politického rozhodování v daném období s preferencí těch oblastí, které jsou typické pro dominující politické subjekty v daném volebním období ▪ kontrolní funkce ▪ spočívá v politické kontrole činnosti vlády a jí podřízených složek státní správy ▪ „ověřuje, do jaké míry výkonná moc ve své činnosti vyjadřuje a respektuje politickou vůli, vyjádřenou voliči ve volbách, jakož i vůli parlamentu, neboť v parlamentním demokratickém státě platí presumpce, že vůle parlamentu je po dobu jeho funkčního období též vůlí lidu“; ▪ kreační funkce ▪ typická především pro parlamentní formy vlády, ▪ ustavující role ve vztahu ke klíčovým orgánům státní moci ▪ (prezident, vláda, Ústavní soud, NKÚ, RRTV, …) Ústavní východiska reprezentativní demokracie ❑ Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. (čl. 2 odst. 1 Ústavy) ❑ Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. (čl. 2 odst. 2 Ústavy) ❑ Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin. (čl. 6 Ústavy) ❑ Princip parlamentní autonomie – „samoregulační pravomoc parlamentu vztahující se k jeho vlastním záležitostem nesmí být (…) bezbřehá a podléhá ústavním omezením, z nichž plynou nároky na podobu a interpretaci jednacích řádů parlamentních komor „ (Pl.ÚS 55/10) ❑ Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. (čl. 9 odst. 2 Ústavy) ❑ Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 27/09 (318/2009 Sb.) - „kauza Melčák“ ❑ Pl.ÚS 36/01 (403/2002 Sb.) – „žádnou novelu Ústavy nelze interpretovat v tom smyslu, že by jejím důsledkem bylo omezení již dosažené procedurální úrovně ochrany základních práv a svobod.“ ❑ Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. (čl. 21 odst. 1 Listiny) jmenuje jmenuje soudce jmenuje jmenuje presidenta a členy vicepresidenta bankovní rady na návrh PSP volí na společné schůzi obou komor volí členy vyjadřuje důvěru vládě vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců volí v přímých volbách NKÚ Prezident Ústavní soud ČNB Vláda Parlament ČR PSP Senát občané České republiky Krajská zastupitelstva Obecní zastupitelstva Ústavní systém České republiky (do r. 2013) Český parlamentní bikameralismus ▪ Typologie bikameralismu (prof. Pavel Holländer) ▪ konzervativní komora = protiváha komoře demokratické; dědiční, virilní nebo jmenovaní členové ▪ federativní komora = rovné zastoupení členů federace (USA, SRN) ▪ komora korporací = reprezentace hospodářských a sociálních zájmů (Irsko, Slovinsko) ▪ Důvody existence druhé parlamentní komory ▪ odlišný typ reprezentace zájmů (obvykle spojené s odlišným volebním systémem) ▪ stabilizace ústavního systému – ochrana proti unáhleným změnám ▪ zkvalitnění legislativního procesu – odstranění chyb návrzích zákonů, které by jinak vyžadovaly novelizaci již přijatého zákona. ✓ Česká a československá bikamerální tradice ✓ v některých státech odklon od bikameralismu Švédsko (1971), Dánsko (1953), Bavorsko (1998) , Chorvatsko (2001) ✓ Trikameralismus – Jihoafrická republika (1983) Parlament České republiky ▪ 200 poslanců volených na 4 roky ▪ poměrný volební systém ▪ 14 volebních obvodů ▪ pasivní volební právo od 21 let ▪ kontrola vlády (důvěra a nedůvěra, interpelace) ▪ přijímá zákon o státním rozpočtu a státní závěrečný účet ▪ možnost rozpuštění ▪ 81 senátorů volených na 6 let ▪ dvoukolový většinový volební systém ▪ 81 volebních obvodů ▪ pasivní volební právo od 40 let ▪ vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců ÚS ▪ je nerozpustitelný POSLANECKÁ SNĚMOVNA SENÁT Nutný souhlas obou komor pro schválení ústavních zákonů a zákonů podle čl. 40 děkuji za pozornost ! petr.kolar@vsci.cz